1 Samuel 15
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NTLH
1 Ụ́ꞌdụ́ ãlu Sámụ̃wẹ̃lị̃ jọ Sáwụ̃lọ̃ ní, “Úpí ãpẽ áma tị sĩ ãdu ũsũjó ími drị̃ gá míní sĩ adrujó ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃lẹ́ gá úpí ru, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ lẽ mí are ị́jọ́ Úpí ꞌbã jọlé rĩ ꞌi.
1 Samuel disse a Saul: — O
2 ꞌDĩ ị́jọ́ Úpí Ũkpó ꞌdị́pị ꞌbã jọlé rĩ, ‘Ma drị̃rịma fẽ ꞌbá Ãmãlẹ́kị̃ drị̂ ꞌbaní, ị́jọ́ ándrá ĩꞌbaní ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbaní gẹ̃rị̃ ugajó úmgbé ĩꞌbaní ãfũjó Mị̃sị́rị̃ gâlé rĩ sĩ.
2 Ele castigará os amalequitas porque eles lutaram contra os israelitas quando estes vieram do Egito.
3 Úꞌdîꞌda ĩmụ ãꞌdị́ gá ꞌbá Ãmãlẹ́kị̃ drị̂ ꞌba rụ́, lẽ ĩmi ụꞌdị́ kí pírí ãko ĩꞌbadrị̂ kí abe ãgọbị, ũkú, anzị nírí, ũrekeŋá, tị́, kãbĩlõ, ị̃ndrị́, ngãmíyã ãzíla kãyĩnõ kí abe.’”
3 Vá, ataque os amalequitas e destrua completamente tudo o que eles têm. Não tenha dó nem piedade. Mate todos os homens e mulheres, crianças e bebês, gado e ovelhas, camelos e jumentos.
4 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Sáwụ̃lọ̃ umve dó ãsĩkárĩ ĩꞌdidrị̂ kí ãzíla lã dó kí Tẽlẽyímũ gá ꞌdãá, ãsĩkárĩ pá sĩ rĩ kí 200,000 ãzíla 10,000 rĩ kí angájó Yụ́dã gá.
4 Então Saul convocou o seu exército e em Telaim fez uma contagem dos seus soldados. Havia duzentos mil soldados do povo de Israel e dez mil de Judá.
5 Sáwụ̃lọ̃ kí ãsĩkárĩ ĩꞌdidrị̂ abe mụ kí dó táwụ̃nị̃ Ãmãlẹ́kị̃ drị̂ gá ãzíla zị̃ kí dó ru áꞌbụ agá sĩ kí tẽjó.
5 Aí Saul e todos os seus soldados foram para a cidade de Amaleque e ficaram esperando escondidos no leito seco de um rio.
6 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, jọ ꞌbá Kénĩ drị̂ ꞌbaní, “Ĩfũ ĩmi aꞌbe ꞌbá Ãmãlẹ́kị̃ drị̂ kí áꞌdụ̂sĩ, ma mụ ĩmi ị̃lị̃kị̃lé ĩꞌba abe ku rá ãꞌdusĩku ĩmi iꞌda ándrá ásị́ ị̃gbẹ̃ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbaní gẹ̃rị̃ agá sáwã ĩꞌbaní ãfũjó Mị̃sị́rị̃ gâlé rĩ sĩ rá.” Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ꞌbá Kénĩ drị̂ ãfũ kí dó sĩ ꞌbá Ãmãlẹ́kị̃ drị̂ kí agâlé rá.
6 Saul preveniu os queneus: — Saiam do meio dos amalequitas para que eu não os mate junto com eles, pois vocês foram bondosos com os israelitas quando eles vieram do Egito. Então os queneus saíram.
7 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Sáwụ̃lọ̃ iꞌdó dó ãꞌdị́ ꞌbá Ãmãlẹ́kị̃ drị̂ kí abe iꞌdójó Hãvị́lã gá cajó Sụ́rị̃ gá ndẽ kí rá, ꞌdĩ wókõ ị̃tụ̂ ꞌbã ãfũ agá Mị̃sị́rị̃ gâlé ru rĩ gá.
7 E Saul derrotou os amalequitas, desde Havilá até Sur, a leste do Egito.
8 Rụ kí úpí Ãgágĩ ꞌbá Ãmãlẹ́kị̃ drị̂ ídri rú, wó ụꞌdị́ kí ꞌbá Ãgágĩ drị̂ kí pírí ménéŋá sĩ.
8 Prendeu Agague, o rei dos amalequitas, porém matou todo o povo.
9 Wó Sáwụ̃lọ̃ kí ꞌbá ĩꞌdidrị̂ kí abe aꞌbe kí Ãgágĩ ídri ãzíla aꞌbe kí ãko kãbĩlõ, tị́, ị̃ndrị́, kãjoŋa use ũniyambamba rĩ kí pírí rá. Iza kí lú ãko ãzị́ kóru jõku ũnzíkãnã rĩ kí áyụ.
9 Saul e os seus soldados não mataram Agague; também não mataram as melhores ovelhas, os melhores touros, bezerros e carneiros e tudo o mais que era bom. Mas destruíram tudo o que era imprestável e sem valor.
10 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Úpí jọ ị́jọ́ Sámụ̃wẹ̃lị̃ ní,
10 O Senhor Deus falou com Samuel:
11 “Má uꞌá ũcõgõ sĩ mání ándrá Sáwụ̃lọ̃ ꞌbãjó úpí ru rĩ sĩ, ãꞌdusĩku uja mání ru ũngúkú ãzíla ũbĩ ãzị́táŋá mádrị̂ kí vú ku.” Sámụ̃wẹ̃lị̃ acá ũmbã sĩ ĩꞌdiní ị́jọ́ ꞌdĩ arejó rĩ sĩ ãzíla ꞌbã mãmálá Úpí drị̃lẹ́ gá ị́nị́ ãrã.
11 — Eu estou arrependido de ter feito Saul rei, pois ele me abandonou e desobedeceu às minhas ordens. Samuel ficou triste com isso e a noite inteira orou em voz bem alta a Deus, o
12 Sámụ̃wẹ̃lị̃ angá ụ̃ꞌbụ́tịnị́nị́ sĩ mụjó drị̃ ụfụjó Sáwụ̃lọ̃ be, wó újọ ĩꞌdiní, “Sáwụ̃lọ̃ mụ Kãrị̃mẹ́lị̃ gá sĩ mụjó íꞌdá sĩ amụ́jó ĩꞌdi ꞌbã ị́jọ́ igájó rĩ sịjó, ãzíla alị ꞌdãá rĩ sĩ mụjó Gị̃lị̃gálị̃ gá.”
12 Na manhã seguinte, bem cedo, ele saiu para procurar Saul. Soube que ele tinha ido para a cidade de Carmelo, onde havia construído um monumento em honra de si mesmo, e que depois tinha seguido para Gilgal.
13 Sámụ̃wẹ̃lị̃ la mụ calé ĩꞌdi rụ́ ꞌbo, Sáwụ̃lọ̃ zị ĩꞌdi ãyĩkõ sĩ jọ, “Ásị́ ị̃gbẹ̃ Úpí drị̂ ꞌba adru mí be, má ũbĩ ãzị́táŋá Úpí drị̂ kí rá.”
13 Samuel encontrou Saul, e este o cumprimentou, dizendo: — Que o
14 Wó Sámụ̃wẹ̃lị̃ jọ, “Ãko ãzị́ akụ́lépi áma bị́lẹ́ gá kãbĩlõ jõku tị́ ꞌbã áwáŋá áni ꞌdĩ kí ãꞌdu?”
14 E Samuel perguntou: — Então por que é que estou ouvindo o mugido de gado e o berro de ovelhas?
15 Sáwụ̃lọ̃ umvi, “Ãndá, ãsĩkárĩ ají kí ãko ꞌdĩ kí angájó ꞌbá Ãmãlẹ́kị̃ rú rĩ ꞌbadrị̂ kí agâlé, ãꞌdusĩku aꞌbe kí kãbĩlõ ũniyambamba ꞌdĩ kí tị́ abe sĩ mụjó ídétáŋá idéjó Úpí nî, wó ãma ị̃lị̃kị̃ ãko ãzí ꞌdĩ kí pírí rá.”
15 Saul respondeu: — Os meus soldados os tomaram dos amalequitas. Pegaram as melhores ovelhas e o melhor gado para oferecer como
16 Sámụ̃wẹ̃lị̃ jọ dó Sáwụ̃lọ̃ ní, “Mí ĩyãŋã tú, mí ají álũ drĩ míní ị́jọ́ Úpí ꞌbã jọlé mání ị́nị́ ájẹ rĩ sĩ rĩ ꞌi.”
16 — Espere! — interrompeu Samuel. — Eu vou lhe contar o que o Senhor Deus me disse na noite passada. — Fale! — disse Saul.
17 Sámụ̃wẹ̃lị̃ jọ ĩꞌdiní, “Míní ándrá ími ma agá fụ́ rĩ gá, mí acá ándrá sụ́rụ́ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbã drị̃lẹ́ ru ku yã? Úpí ũsũ ãdu ĩmi drị̃ gá mí acá dó sĩ úpí ru Ịsịrayị́lị̃ kí drị̃ gá.
17 E Samuel continuou: — Você pode pensar que é uma pessoa sem importância, mas é o líder das
18 Úpí pẽ ími tị ãzị́ gá jọ, ‘Ímụ, mí ụꞌdị́ ꞌbá Ãmãlẹ́kị̃ drị́ ị́jọ́ ũnzí trũ ꞌdã kí pírí, íꞌdị ãꞌdị́ ĩꞌba abe kpere míní kí ị̃lị̃kị̃ agá pírí.’
18 e mandou que você fosse e destruísse os amalequitas, essa gente má. E disse para você lutar até acabar com eles.
19 Mí are Úpí tị ku la ãꞌdu ị́jọ́ sĩ? Mí afụ mi ãko rajó ãzíla mí idé ị́jọ́ ũnzíkãnã ꞌdĩ Úpí mẹ́lẹ́tị gá íni la ãꞌdu ị́jọ́ sĩ?”
19 Então por que é que você não obedeceu? Por que é que você teve pressa de ficar com as coisas do inimigo, fazendo assim uma coisa que para Deus é errada?
20 Wó Sáwụ̃lọ̃ jọ Sámụ̃wẹ̃lị̃ ní, “Má are Úpî tị rá, ámụ ị́jọ́ ĩꞌdiní sĩ áma tị pẽjó rĩ gá rá. Má ají úpí Ãgágĩ Ãmãlẹ́kị̃ ꞌbadrị̂ ĩndĩ ãzíla má ị̃lị̃kị̃ ꞌbá Ãmãlẹ́kị̃ drị̂ kí pírí rá.
20 — Mas eu obedeci a Deus, o Senhor ! — respondeu Saul. — Saí como ele me ordenou, trouxe o rei Agague e matei todos os amalequitas.
21 Ãsĩkárĩ aꞌdụ́ kí ãko ũniyambamba ĩꞌbaní arálé kãbĩlõ, tị́, ị̃ndrị́ ru rĩ kí sĩ amụ́jó ídétáŋá idéjó Úpí Ãdróŋá ãmadrị̂ ní Gị̃lị̃gálị̃ gá.”
21 Porém os meus soldados não mataram o melhor gado e as melhores ovelhas, que estavam condenados à destruição. Em vez disso, eles os trouxeram aqui para Gilgal a fim de os oferecer como sacrifício ao Senhor , o Deus de você.
22 Wó Sámụ̃wẹ̃lị̃ umvi ĩꞌdiní:
22 Samuel respondeu: — O que é que o Obediência ou oferta de sacrifícios? É melhor obedecer a Deus do que oferecer-lhe em sacrifício as melhores ovelhas.
23 ãꞌdusĩku Úpí tị gãjó rĩ ĩꞌdi ị́jọ́ ũnzí cécé mụjó ãndrị́kẹ gá rĩ áni,
23 A revolta contra o Senhor é tão grave como a feitiçaria, e o orgulho é pecado como é pecado a idolatria. O porque você rejeitou as ordens dele.
24 Sáwụ̃lọ̃ jọ dó Sámụ̃wẹ̃lị̃ ní, “Má iza rá mání ãzị́táŋá Úpí drị̂ kí arejó ku ãzíla mání ímbátáŋá mídrị̂ kí arejó ku rĩ sĩ. Má idé ụ̃rị̃ sĩ ꞌbá kî sĩ ãzíla má are dó sĩ ị́jọ́ ĩꞌbadrị̂ áyụ.
24 — Eu pequei! — respondeu Saul. — Desobedeci às ordens de Deus, o Senhor , e às instruções que você deu. Fiquei com medo do povo e fiz o que eles queriam.
25 Úꞌdîꞌda má aꞌị́ mi, ítrũ ị́jọ́ ũnzí mádrị̂ rá ãzíla ígõ má be vúlê lé, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ma dó sĩ mụ Úpí ị̃nzị̃lé benĩ.”
25 Mas agora, Samuel, eu peço que perdoe o meu pecado e volte comigo para que eu possa adorar o Senhor .
26 Wó Sámụ̃wẹ̃lị̃ jọ Sáwụ̃lọ̃ ní, “Má icó gõlé mi be ku. Ígã ị́jọ́ Úpí drị̂ arelé úmgbé, Úpí gã mi adrujó úpí ru ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃lẹ́ gá ꞌbo.”
26 — Eu não voltarei com você! — respondeu Samuel. — Você rejeitou as ordens de Deus, o Senhor , e por isso ele também o rejeitou como rei de Israel.
27 Sámụ̃wẹ̃lị̃ ní ũngúkú uja agá sĩ drị̃ kojó ꞌdĩ gá ꞌdâ, Sáwụ̃lọ̃ rụ dó ĩꞌdi ꞌbã kánzũ tị, kánzũ tị ce dó sĩ rá.
27 Então Samuel virou-se para sair. Mas Saul o segurou pela barra da capa , e ela se rasgou.
28 Sámụ̃wẹ̃lị̃ jọ dó ĩꞌdiní, “Ãndrũ Úpí ce dó ũpĩ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ mídrị́ ꞌdâ rĩ sĩ rá ãzíla fẽ ĩꞌdi jĩránĩ mídrị́ ími ndẽlépi rá rĩ drị́.
28 E Samuel disse: — Hoje Deus rasgou das suas mãos o Reino de Israel e o deu a alguém que é melhor do que você.
29 Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị́ dị̃zã rú rĩ icó ĩnzõ alị́lé ku jõku uja ru ásị́ ku, ãꞌdusĩku adru ꞌbá áni sĩ ru ásị́ ujajó rá la ku.”
29 O glorioso Deus de Israel não mente, nem muda de ideia. Ele não é um ser humano e por isso não se arrepende.
30 Sáwụ̃lọ̃ umvi ĩꞌdiní, “Ánị̃ rá má iza ị́jọ́ rá, wó má aꞌị́ mi mání ị̃nzị̃táŋá fẽjó ꞌbá ĩyõ mádrị̂ kí drị̃lẹ́ gá ãzíla ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃lẹ́ gá; mí ãgõ dó má be, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ma dó sĩ mụ Úpí Ãdróŋá mídrị̂ ị̃nzị̃lé.”
30 — Eu pequei! — repetiu Saul. — Mas pelo menos me respeite na frente dos líderes e de todo o povo de Israel. Volte comigo para que eu possa adorar o Senhor , seu Deus.
31 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Sámụ̃wẹ̃lị̃ ãꞌị̃ dó rá gõ kí dó sĩ Sáwụ̃lọ̃ be ãzíla Sáwụ̃lọ̃ ị̃nzị̃ dó sĩ Úpí rá.
31 Então Samuel voltou com ele, e Saul adorou a Deus, o Senhor .
32 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Sámụ̃wẹ̃lị̃ jọ dó, “Mí ají mání úpí Ãmãlẹ́kị̃ drị́ Ãgágĩ ꞌi.”
32 E Samuel ordenou: — Tragam aqui o rei Agague. Tremendo de medo, Agague foi até o lugar onde Saul estava e disse: — Como é amargo morrer!
33 Wó Sámụ̃wẹ̃lị̃ jọ,
33 Samuel disse: — Assim como a sua espada fez muitas mães ficarem sem filhos, agora também a sua mãe vai ficar sem o seu filho. Em seguida Samuel cortou Agague em pedaços, em Gilgal, em frente do altar.
34 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Sámụ̃wẹ̃lị̃ mụ dó Rámã gá, wó Sáwụ̃lọ̃ mụ dó ĩꞌdidrị́ lị́cọ́ gá Gị̃bẹ́yã gá.
34 Aí Samuel foi para Ramá, e Saul voltou para a sua casa em Gibeá.
35 Sámụ̃wẹ̃lị̃ mụ Sáwụ̃lọ̃ ndrelé ị̃dị́ ku kpere ĩꞌdi ꞌbã drã agá, ri awálé Sáwụ̃lọ̃ sĩ rá tí, Úpí ri uꞌálé cãndí sĩ ĩꞌdiní Sáwụ̃lọ̃ ꞌbãjó úpí ru ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃lẹ́ gá rĩ sĩ.
35 E nunca mais Samuel tornou a ver Saul, mas ficou com muita pena dele. E o Senhor Deus se arrependeu de ter colocado Saul como rei de Israel.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Samuel 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.