1 Samuel 15

Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 Ụ́ꞌdụ́ ãlu Sámụ̃wẹ̃lị̃ jọ Sáwụ̃lọ̃ ní, “Úpí ãpẽ áma tị sĩ ãdu ũsũjó ími drị̃ gá míní sĩ adrujó ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃lẹ́ gá úpí ru, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ lẽ mí are ị́jọ́ Úpí ꞌbã jọlé rĩ ꞌi.
1 Disse Samuel a Saul: Enviou-me o Senhor a ungir-te rei sobre o seu povo, sobre Israel; atenta, pois, agora, às palavras do Senhor .
2 ꞌDĩ ị́jọ́ Úpí Ũkpó ꞌdị́pị ꞌbã jọlé rĩ, ‘Ma drị̃rịma fẽ ꞌbá Ãmãlẹ́kị̃ drị̂ ꞌbaní, ị́jọ́ ándrá ĩꞌbaní ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbaní gẹ̃rị̃ ugajó úmgbé ĩꞌbaní ãfũjó Mị̃sị́rị̃ gâlé rĩ sĩ.
2 Assim diz o Senhor dos Exércitos: Castigarei Amaleque pelo que fez a Israel: ter-se oposto a Israel no caminho, quando este subia do Egito.
3 Úꞌdîꞌda ĩmụ ãꞌdị́ gá ꞌbá Ãmãlẹ́kị̃ drị̂ ꞌba rụ́, lẽ ĩmi ụꞌdị́ kí pírí ãko ĩꞌbadrị̂ kí abe ãgọbị, ũkú, anzị nírí, ũrekeŋá, tị́, kãbĩlõ, ị̃ndrị́, ngãmíyã ãzíla kãyĩnõ kí abe.’”
3 Vai, pois, agora, e fere a Amaleque, e destrói totalmente a tudo o que tiver, e nada lhe poupes; porém matarás homem e mulher, meninos e crianças de peito, bois e ovelhas, camelos e jumentos.
4 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Sáwụ̃lọ̃ umve dó ãsĩkárĩ ĩꞌdidrị̂ kí ãzíla lã dó kí Tẽlẽyímũ gá ꞌdãá, ãsĩkárĩ pá sĩ rĩ kí 200,000 ãzíla 10,000 rĩ kí angájó Yụ́dã gá.
4 Saul convocou o povo e os contou em Telaim: duzentos mil homens de pé e dez mil homens de Judá.
5 Sáwụ̃lọ̃ kí ãsĩkárĩ ĩꞌdidrị̂ abe mụ kí dó táwụ̃nị̃ Ãmãlẹ́kị̃ drị̂ gá ãzíla zị̃ kí dó ru áꞌbụ agá sĩ kí tẽjó.
5 Chegando, pois, Saul à cidade de Amaleque, pôs emboscadas no vale.
6 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, jọ ꞌbá Kénĩ drị̂ ꞌbaní, “Ĩfũ ĩmi aꞌbe ꞌbá Ãmãlẹ́kị̃ drị̂ kí áꞌdụ̂sĩ, ma mụ ĩmi ị̃lị̃kị̃lé ĩꞌba abe ku rá ãꞌdusĩku ĩmi iꞌda ándrá ásị́ ị̃gbẹ̃ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbaní gẹ̃rị̃ agá sáwã ĩꞌbaní ãfũjó Mị̃sị́rị̃ gâlé rĩ sĩ rá.” Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ꞌbá Kénĩ drị̂ ãfũ kí dó sĩ ꞌbá Ãmãlẹ́kị̃ drị̂ kí agâlé rá.
6 E disse aos queneus: Ide-vos, retirai-vos e saí do meio dos amalequitas, para que eu vos não destrua juntamente com eles, porque usastes de misericórdia para com todos os filhos de Israel, quando subiram do Egito. Assim, os queneus se retiraram do meio dos amalequitas.
7 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Sáwụ̃lọ̃ iꞌdó dó ãꞌdị́ ꞌbá Ãmãlẹ́kị̃ drị̂ kí abe iꞌdójó Hãvị́lã gá cajó Sụ́rị̃ gá ndẽ kí rá, ꞌdĩ wókõ ị̃tụ̂ ꞌbã ãfũ agá Mị̃sị́rị̃ gâlé ru rĩ gá.
7 Então, feriu Saul os amalequitas, desde Havilá até chegar a Sur, que está defronte do Egito.
8 Rụ kí úpí Ãgágĩ ꞌbá Ãmãlẹ́kị̃ drị̂ ídri rú, wó ụꞌdị́ kí ꞌbá Ãgágĩ drị̂ kí pírí ménéŋá sĩ.
8 Tomou vivo a Agague, rei dos amalequitas; porém a todo o povo destruiu a fio de espada.
9 Wó Sáwụ̃lọ̃ kí ꞌbá ĩꞌdidrị̂ kí abe aꞌbe kí Ãgágĩ ídri ãzíla aꞌbe kí ãko kãbĩlõ, tị́, ị̃ndrị́, kãjoŋa use ũniyambamba rĩ kí pírí rá. Iza kí lú ãko ãzị́ kóru jõku ũnzíkãnã rĩ kí áyụ.
9 E Saul e o povo pouparam Agague, e o melhor das ovelhas e dos bois, e os animais gordos, e os cordeiros, e o melhor que havia e não os quiseram destruir totalmente; porém toda coisa vil e desprezível destruíram.
10 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Úpí jọ ị́jọ́ Sámụ̃wẹ̃lị̃ ní,
10 Então, veio a palavra do Senhor a Samuel, dizendo:
11 “Má uꞌá ũcõgõ sĩ mání ándrá Sáwụ̃lọ̃ ꞌbãjó úpí ru rĩ sĩ, ãꞌdusĩku uja mání ru ũngúkú ãzíla ũbĩ ãzị́táŋá mádrị̂ kí vú ku.” Sámụ̃wẹ̃lị̃ acá ũmbã sĩ ĩꞌdiní ị́jọ́ ꞌdĩ arejó rĩ sĩ ãzíla ꞌbã mãmálá Úpí drị̃lẹ́ gá ị́nị́ ãrã.
11 Arrependo-me de haver constituído Saul rei, porquanto deixou de me seguir e não executou as minhas palavras. Então, Samuel se contristou e toda a noite clamou ao Senhor .
12 Sámụ̃wẹ̃lị̃ angá ụ̃ꞌbụ́tịnị́nị́ sĩ mụjó drị̃ ụfụjó Sáwụ̃lọ̃ be, wó újọ ĩꞌdiní, “Sáwụ̃lọ̃ mụ Kãrị̃mẹ́lị̃ gá sĩ mụjó íꞌdá sĩ amụ́jó ĩꞌdi ꞌbã ị́jọ́ igájó rĩ sịjó, ãzíla alị ꞌdãá rĩ sĩ mụjó Gị̃lị̃gálị̃ gá.”
12 Madrugou Samuel para encontrar a Saul pela manhã; e anunciou-se àquele: Já chegou Saul ao Carmelo, e eis que levantou para si um monumento; e, dando volta, passou e desceu a Gilgal.
13 Sámụ̃wẹ̃lị̃ la mụ calé ĩꞌdi rụ́ ꞌbo, Sáwụ̃lọ̃ zị ĩꞌdi ãyĩkõ sĩ jọ, “Ásị́ ị̃gbẹ̃ Úpí drị̂ ꞌba adru mí be, má ũbĩ ãzị́táŋá Úpí drị̂ kí rá.”
13 Veio, pois, Samuel a Saul, e este lhe disse: Bendito sejas tu do Senhor ; executei as palavras do Senhor .
14 Wó Sámụ̃wẹ̃lị̃ jọ, “Ãko ãzị́ akụ́lépi áma bị́lẹ́ gá kãbĩlõ jõku tị́ ꞌbã áwáŋá áni ꞌdĩ kí ãꞌdu?”
14 Então, disse Samuel: Que balido, pois, de ovelhas é este nos meus ouvidos e o mugido de bois que ouço?
15 Sáwụ̃lọ̃ umvi, “Ãndá, ãsĩkárĩ ají kí ãko ꞌdĩ kí angájó ꞌbá Ãmãlẹ́kị̃ rú rĩ ꞌbadrị̂ kí agâlé, ãꞌdusĩku aꞌbe kí kãbĩlõ ũniyambamba ꞌdĩ kí tị́ abe sĩ mụjó ídétáŋá idéjó Úpí nî, wó ãma ị̃lị̃kị̃ ãko ãzí ꞌdĩ kí pírí rá.”
15 Respondeu Saul: De Amaleque os trouxeram; porque o povo poupou o melhor das ovelhas e dos bois, para os sacrificar ao Senhor , teu Deus; o resto, porém, destruímos totalmente.
16 Sámụ̃wẹ̃lị̃ jọ dó Sáwụ̃lọ̃ ní, “Mí ĩyãŋã tú, mí ají álũ drĩ míní ị́jọ́ Úpí ꞌbã jọlé mání ị́nị́ ájẹ rĩ sĩ rĩ ꞌi.”
16 Então, disse Samuel a Saul: Espera, e te declararei o que o Senhor me disse esta noite. Respondeu-lhe Saul: Fala.
17 Sámụ̃wẹ̃lị̃ jọ ĩꞌdiní, “Míní ándrá ími ma agá fụ́ rĩ gá, mí acá ándrá sụ́rụ́ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbã drị̃lẹ́ ru ku yã? Úpí ũsũ ãdu ĩmi drị̃ gá mí acá dó sĩ úpí ru Ịsịrayị́lị̃ kí drị̃ gá.
17 Prosseguiu Samuel: Porventura, sendo tu pequeno aos teus olhos, não foste por cabeça das tribos de Israel, e não te ungiu o Senhor rei sobre ele?
18 Úpí pẽ ími tị ãzị́ gá jọ, ‘Ímụ, mí ụꞌdị́ ꞌbá Ãmãlẹ́kị̃ drị́ ị́jọ́ ũnzí trũ ꞌdã kí pírí, íꞌdị ãꞌdị́ ĩꞌba abe kpere míní kí ị̃lị̃kị̃ agá pírí.’
18 Enviou-te o Senhor a este caminho e disse: Vai, e destrói totalmente estes pecadores, os amalequitas, e peleja contra eles, até exterminá-los.
19 Mí are Úpí tị ku la ãꞌdu ị́jọ́ sĩ? Mí afụ mi ãko rajó ãzíla mí idé ị́jọ́ ũnzíkãnã ꞌdĩ Úpí mẹ́lẹ́tị gá íni la ãꞌdu ị́jọ́ sĩ?”
19 Por que, pois, não atentaste à voz do Senhor , mas te lançaste ao despojo e fizeste o que era mau aos olhos do Senhor ?
20 Wó Sáwụ̃lọ̃ jọ Sámụ̃wẹ̃lị̃ ní, “Má are Úpî tị rá, ámụ ị́jọ́ ĩꞌdiní sĩ áma tị pẽjó rĩ gá rá. Má ají úpí Ãgágĩ Ãmãlẹ́kị̃ ꞌbadrị̂ ĩndĩ ãzíla má ị̃lị̃kị̃ ꞌbá Ãmãlẹ́kị̃ drị̂ kí pírí rá.
20 Então, disse Saul a Samuel: Pelo contrário, dei ouvidos à voz do Senhor e segui o caminho pelo qual o Senhor me enviou; e trouxe a Agague, rei de Amaleque, e os amalequitas, os destruí totalmente;
21 Ãsĩkárĩ aꞌdụ́ kí ãko ũniyambamba ĩꞌbaní arálé kãbĩlõ, tị́, ị̃ndrị́ ru rĩ kí sĩ amụ́jó ídétáŋá idéjó Úpí Ãdróŋá ãmadrị̂ ní Gị̃lị̃gálị̃ gá.”
21 mas o povo tomou do despojo ovelhas e bois, o melhor do designado à destruição para oferecer ao Senhor , teu Deus, em Gilgal.
22 Wó Sámụ̃wẹ̃lị̃ umvi ĩꞌdiní:
22 Porém Samuel disse: Tem, porventura, o Senhor tanto prazer em holocaustos e sacrifícios quanto em que se obedeça à sua palavra? Eis que o obedecer é melhor do que o sacrificar, e o atender, melhor do que a gordura de carneiros.
23 ãꞌdusĩku Úpí tị gãjó rĩ ĩꞌdi ị́jọ́ ũnzí cécé mụjó ãndrị́kẹ gá rĩ áni,
23 Porque a rebelião é como o pecado de feitiçaria, e a obstinação é como a idolatria e culto a ídolos do lar. Visto que rejeitaste a palavra do Senhor , ele também te rejeitou a ti, para que não sejas rei.
24 Sáwụ̃lọ̃ jọ dó Sámụ̃wẹ̃lị̃ ní, “Má iza rá mání ãzị́táŋá Úpí drị̂ kí arejó ku ãzíla mání ímbátáŋá mídrị̂ kí arejó ku rĩ sĩ. Má idé ụ̃rị̃ sĩ ꞌbá kî sĩ ãzíla má are dó sĩ ị́jọ́ ĩꞌbadrị̂ áyụ.
24 Então, disse Saul a Samuel: Pequei, pois transgredi o mandamento do Senhor e as tuas palavras; porque temi o povo e dei ouvidos à sua voz.
25 Úꞌdîꞌda má aꞌị́ mi, ítrũ ị́jọ́ ũnzí mádrị̂ rá ãzíla ígõ má be vúlê lé, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ma dó sĩ mụ Úpí ị̃nzị̃lé benĩ.”
25 Agora, pois, te rogo, perdoa-me o meu pecado e volta comigo, para que adore o Senhor .
26 Wó Sámụ̃wẹ̃lị̃ jọ Sáwụ̃lọ̃ ní, “Má icó gõlé mi be ku. Ígã ị́jọ́ Úpí drị̂ arelé úmgbé, Úpí gã mi adrujó úpí ru ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃lẹ́ gá ꞌbo.”
26 Porém Samuel disse a Saul: Não tornarei contigo; visto que rejeitaste a palavra do Senhor , já ele te rejeitou a ti, para que não sejas rei sobre Israel.
27 Sámụ̃wẹ̃lị̃ ní ũngúkú uja agá sĩ drị̃ kojó ꞌdĩ gá ꞌdâ, Sáwụ̃lọ̃ rụ dó ĩꞌdi ꞌbã kánzũ tị, kánzũ tị ce dó sĩ rá.
27 Virando-se Samuel para se ir, Saul o segurou pela orla do manto, e este se rasgou.
28 Sámụ̃wẹ̃lị̃ jọ dó ĩꞌdiní, “Ãndrũ Úpí ce dó ũpĩ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ mídrị́ ꞌdâ rĩ sĩ rá ãzíla fẽ ĩꞌdi jĩránĩ mídrị́ ími ndẽlépi rá rĩ drị́.
28 Então, Samuel lhe disse: O Senhor rasgou, hoje, de ti o reino de Israel e o deu ao teu próximo, que é melhor do que tu.
29 Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị́ dị̃zã rú rĩ icó ĩnzõ alị́lé ku jõku uja ru ásị́ ku, ãꞌdusĩku adru ꞌbá áni sĩ ru ásị́ ujajó rá la ku.”
29 Também a Glória de Israel não mente, nem se arrepende, porquanto não é homem, para que se arrependa.
30 Sáwụ̃lọ̃ umvi ĩꞌdiní, “Ánị̃ rá má iza ị́jọ́ rá, wó má aꞌị́ mi mání ị̃nzị̃táŋá fẽjó ꞌbá ĩyõ mádrị̂ kí drị̃lẹ́ gá ãzíla ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃lẹ́ gá; mí ãgõ dó má be, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ma dó sĩ mụ Úpí Ãdróŋá mídrị̂ ị̃nzị̃lé.”
30 Então, disse Saul: Pequei; honra-me, porém, agora, diante dos anciãos do meu povo e diante de Israel; e volta comigo, para que adore o Senhor , teu Deus.
31 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Sámụ̃wẹ̃lị̃ ãꞌị̃ dó rá gõ kí dó sĩ Sáwụ̃lọ̃ be ãzíla Sáwụ̃lọ̃ ị̃nzị̃ dó sĩ Úpí rá.
31 Então, Samuel seguiu a Saul, e este adorou o Senhor .
32 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Sámụ̃wẹ̃lị̃ jọ dó, “Mí ají mání úpí Ãmãlẹ́kị̃ drị́ Ãgágĩ ꞌi.”
32 Disse Samuel: Traze-me aqui Agague, rei dos amalequitas. Agague veio a ele, confiante; e disse: Certamente, já se foi a amargura da morte.
33 Wó Sámụ̃wẹ̃lị̃ jọ,
33 Disse, porém, Samuel: Assim como a tua espada desfilhou mulheres, assim desfilhada ficará tua mãe entre as mulheres. E Samuel despedaçou a Agague perante o Senhor , em Gilgal.
34 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Sámụ̃wẹ̃lị̃ mụ dó Rámã gá, wó Sáwụ̃lọ̃ mụ dó ĩꞌdidrị́ lị́cọ́ gá Gị̃bẹ́yã gá.
34 Então, Samuel se foi a Ramá; e Saul subiu à sua casa, a Gibeá de Saul.
35 Sámụ̃wẹ̃lị̃ mụ Sáwụ̃lọ̃ ndrelé ị̃dị́ ku kpere ĩꞌdi ꞌbã drã agá, ri awálé Sáwụ̃lọ̃ sĩ rá tí, Úpí ri uꞌálé cãndí sĩ ĩꞌdiní Sáwụ̃lọ̃ ꞌbãjó úpí ru ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃lẹ́ gá rĩ sĩ.
35 Nunca mais viu Samuel a Saul até ao dia da sua morte; porém tinha pena de Saul. O Senhor se arrependeu de haver constituído Saul rei sobre Israel.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Samuel 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.