1 Reis 7

Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Sũlũmánĩ sị dó lị́cọ́ ĩꞌdidrị́ ũpĩ drị̂ rá, wó ꞌdụ ĩꞌdi ílí mụdrị́ drị̃ na ĩꞌdiní dó sĩ ãzị́ la dejó.
1 Salomão também construiu o seu palácio e levou treze anos para terminá-lo. O Salão da Floresta do Líbano media quarenta e quatro metros de comprimento por vinte e dois de largura, por treze e meio de altura. Ele tinha três fileiras de colunas de cedro, havendo quinze colunas em cada fileira, com vigas de cedro que se apoiavam nelas. O teto era de cedro, estendendo-se até as despensas, que eram apoiadas pelas colunas.
2 Jó ãzí Sũlũmánĩ drị́ ãlu rĩ ꞌbã rụ́ ándrá Mị̃rị́ Lébãnõnĩ drị̂ ꞌi. Jô ꞌbã ãzo ándrá mítã kãlị́ sụ drị̃ sụ, mgbọ lâ mítã kãlị́ ị̃rị̃ drị̃ ị̃rị̃ ãzíla ãzo la ụrụgâlé ru rĩ ĩꞌdi ándrá mítã mụdrị́ drị̃ na dũ tõwú. Báwũ ãmbogo ãmbogo márígó drị́ sĩ jô drị̃ gbãjó rĩ ri kí âla dó kí ị́dị́ŋá idélé báwũ márígó drị̂ sĩ láyĩnĩ sụ rĩ kí drị̃ gá.
2 — ausente —
3 Âgbã dó jó ꞌdĩ ꞌbã drị̃ báwũ márígó drị̂ kí sĩ. Ife alalé ị́dị́ŋá iꞌdịlé rĩ kí drị̃ gá rĩ kí drị̃ gá jó ꞌa bụ́lụ́ gâsĩ rĩ kí ándrá kãlị́ sụ drị̃ tõwú, láyĩnĩ ãlu ãlu drị̃ gá kí mụdrị́ drị̃ tõwú.
3 — ausente —
4 Úsú dẹ̃rị́sã la kí ụrụgá láyĩnĩ na ndre kí ru ndre-ndrẽ dẹ̃rị́sã wókõ ãzí rĩ gá rĩ kí abe.
4 Nas paredes de cada lado havia três fileiras de janelas.
5 Kẹ̃jị́tị la kí ꞌbã fụ̃rẹ́mụ̃ kí ándrá pírí rekitángũlũ rú, kí ándrá jô ꞌbã mẹ́lẹ́tị gâlé ru tị la kí na na, wókõ ãzí rĩ gá rĩ ndre kí ru ãzí rĩ gá rĩ kí abe.
5 Todas as portas e todas as janelas eram quadradas, e as três fileiras de janelas de cada parede ficavam exatamente em frente às fileiras de janelas da parede do outro lado.
6 Idé ándrá bãrása ị́dị́ŋá ịꞌdịlé ịꞌdị-ịꞌdị la kí sĩ, ãzo la ándrá mítã kãlị́ ị̃rị̃ drị̃ ị̃rị̃ ãzíla mgbọ la ándrá mítã mụdrị́ drị̃ na nụ́sụ̃. Jô ꞌbã mẹ́lẹ́tị gá ꞌdãá ị́dị́ŋá kí ándrá cí ãzíla úgbã kí drị̃ cí.
6 O Salão das Colunas media vinte e dois metros de comprimento por treze e meio de largura. Ele tinha um pórtico que era coberto e sustentado por colunas.
7 Idé ándrá ãngũ sĩ úmvúke ũpĩ drị́ ꞌbãjó rĩ, ãngũ sĩ ị́jọ́ lịjó rĩ, ꞌdĩ ãngũ ĩꞌdiní sĩ ị́jọ́ lịjó rĩ ꞌi ꞌbu ụrụꞌbá la iꞌdójó vũ gá cajó lótré gá báwũ márígó drị̂ sĩ.
7 A Sala do Trono, também chamada de Salão do Julgamento, onde Salomão julgava as questões, era forrada de cedro desde o chão até as vigas.
8 Wó ãngũ ĩꞌdi ní sĩ uꞌájó rĩ ĩꞌdi jó ũngúkú gâlé ru ãzíla idé ĩꞌdi cécé jó lị́cọ́ ĩꞌdi ꞌbã sịlé ꞌdĩ áni. Sũlũmánĩ sị vâ lị́cọ́ ũpĩ drị̂ ĩꞌdi ꞌbã ũkú Fãráwũ ị̃zẹ́pị rú rĩ ní cécé lị́cọ́ ũpĩ drị́ ꞌdĩ áni.
8 Em outro pátio, atrás da Sala do Trono, ficava a casa onde Salomão morava. A construção era do mesmo estilo das outras. Salomão também fez uma casa do mesmo tipo para a sua esposa, a filha do rei do Egito.
9 Jó ꞌdĩ kí ꞌbã ị̃ndụ́ úsị kí pírí írã ãjẹ̃ rú unzelé idélé trũ trũ la kí sĩ. Ụlị́ kí ménéŋá sị́ trũ nzẽrẽnzẽrẽ la kí sĩ. Úsị dó sĩ jó ꞌdĩ ꞌbã bõrõ agâsĩ ãzíla ãmvê sĩ ꞌdĩ kí abe pírí cajó lị́cọ́ agá pírí.
9 Todas essas construções e também o grande pátio foram feitos de pedras escolhidas, desde os alicerces até a beira do telhado. As pedras foram preparadas na pedreira e cortadas sob medida, sendo os lados de dentro e de fora cortados com serras.
10 Jó ꞌdĩ ꞌbã ị̃ndụ́ úꞌbã ándrá ĩꞌdi írã ãmbógó ãjẹ̃ rú rĩ kí sĩ, ãzí rĩ kí ꞌbã ãzo ándrá mítã na dũ tõwú, ãzí rĩ kí ꞌbã ãzo ándrá mítã sụ.
10 Os alicerces foram feitos com pedras grandes preparadas na pedreira; algumas tinham três metros e meio de comprimento, e outras, quatro metros e meio de comprimento.
11 Írã ayúlé sĩ bõrõ jó ꞌdĩ drị̂ sịjó rĩ kí ándrá írã ãjẹ̃ rú la kí, ụ́lị́ kí trũtrũ ándrá lẽlé rĩ áni ãzíla áyú vâ báwũ márígó drị̂ kí ĩndĩ.
11 Por cima delas, foram colocadas pedras caras, cortadas sob medida, e vigas de cedro.
12 Lị́cọ́ ꞌa jó ꞌdĩ drị̂ úce ándrá andre la bõrõ sịlé írã ụ̃sụ̃lé ãlá sịlé láyĩnĩ na rĩ kí sĩ ãzíla írã sịlé ꞌdĩ kí drị̃ gâsĩ îpa ándrá báwũ márígó drị̂ láyĩnĩ ãlu cécé bõrõ lị́cọ́ ꞌa jó Úpí drị̂ drị́ agâlé ru rĩ drị̂ áni bãrása la kí abe.
12 O pátio do palácio, o pátio interno do Templo e a sala de entrada do Templo tinham paredes feitas com uma carreira de vigas de cedro para cada três carreiras de pedras cortadas.
13 Úpí Sũlũmánĩ pẽ ꞌbá tị Tụ́rọ̃ gá sĩ mụjó Hĩrámũ ajíjó.
13 O rei Salomão mandou buscar um homem chamado Hurã, um artífice que morava na cidade de Tiro e que era especialista em trabalhos de bronze.
14 Hĩrámũ ꞌbã ãndrẽ ĩꞌdi ándrá ãwụ́zị́ angájó ínátị Nãfũtálĩ drị̂ agá la ãzíla átẹ́pị̃ ándrá ꞌbá ãzí ũndũwá ru ãlị̃gọ̃ sĩ ãko idélé bũrônzĩ sĩ rĩ kí idéjó rĩ trũ Tụ́rọ̃ gá la. Hĩrámũ ĩꞌdi ꞌbá ãzí ãlị̃gọ̃ trũ ụrụgá la ãzíla nga ãzị́ ãko kí idéjó bũrônzĩ sĩ rĩ sáwã ãzo ru. Amụ́ dó úpí Sũlũmánĩ rụ́ ãzíla nga dó ãzị́ Sũlũmánĩ ꞌbã fẽlé ĩꞌdiní ngalé rĩ kí pírí rá.
14 O seu pai, que já havia morrido, era de Tiro e também havia sido artífice especializado em bronze; a sua mãe era da tribo de Naftali. Hurã era um artífice inteligente e capaz. Ele aceitou o convite de Salomão e se encarregou de todo o trabalho em bronze.
15 Hĩrámũ idé dó ị́dị́ŋá kí bũrônzĩ sĩ ị̃rị̃, ị́dị́ŋá ãlu-ãlu ꞌbã ãzo mítã ãrõ ãzíla ágá lã ꞌbã mgbọ mítã tõwú dũ na.
15 Hurã fundiu duas colunas de bronze, cada uma com oito metros de altura e um metro e setenta de diâmetro, e as colocou na entrada do Templo.
16 Idé vâ drị̃kã la bũrônzĩ sĩ rĩ kí ị̃rị̃ ꞌbãlé ị́dị́ŋá ꞌdĩ kí drị̃ gá. Drị̃kã la idélé rĩ kí ꞌbã ãzo ándrá mítã ị̃rị̃ dũ ị̃rị̃.
16 Ele fez também dois remates de coluna, cada um com dois metros e vinte de altura, para serem colocados no alto das colunas.
17 Idé ĩbáká cilé ímbá áni la, idé vâ ĩbáká ãzí nõrórõ áni la kí bũrônzĩ sĩ ũgĩlé ị́dị́ŋá ꞌda kí drị̃ gá, ị́dị́ŋá ãlu ãlu ꞌbã drị̃ gá kí ázị̂rị̃ ázị̂rị̃.
17 O alto de cada coluna era enfeitado com um desenho de correntes entrelaçadas
18 Idé vâ ife Põmũgũránãtĩ drị̂ ꞌbã íꞌdá kí ãko ꞌbãlé ị́dị́ŋá kí drị̃ gá rĩ ꞌbã ãlu-ãlu ní láyĩnĩ ị̃rị̃-ị̃rị̃ sĩ kí uꞌbéjó ãlá ru. Idé ị́dị́ŋá drị̃ ãlu-ãlu ní cécé ꞌdã ꞌbã áni.
18 e duas carreiras de romãs feitas de bronze.
19 Ị́dị́ŋá bãrásã kẹ̃jị́tị gá rĩ drị̂ kí drị̃ gá idé ũjó ꞌbã íꞌdá kí mítã ãlu dũ ãrõ ãrõ.
19 Os remates das colunas tinham o formato de lírios, mediam um metro e oitenta de altura
20 Ị́dị́ŋá ꞌdã kí ꞌbã drị̃ gá idé vâ bãkụ́lẹ̃ íꞌdá kí ãzíla ũgĩ kí nõrórõ kí tị gâsĩ, idé ife põmũgũránãtĩ drị̂ ꞌbã íꞌdá kí 200 tị la kí agâsĩ láyĩnĩ ị̃rị̃ ị̃rị̃ trộkị́lịrị.
20 e foram colocados numa parte redonda que ficava por cima do desenho de correntes. Em cada remate de coluna havia duzentas romãs de bronze colocadas em duas carreiras.
21 Ĩdrẽ dó ị́dị́ŋá bãrásã kẹ̃jị́tị sĩ fijó jó agâlé rĩ gá rĩ kî. ꞌDa dó ị́dị́ŋá kẹ̃jị́tị ꞌbã wókõ ándrá rĩ gá rĩ ꞌbã rụ́ Jãkínĩ ꞌi ãzíla wókõ ụ́rụ́ rĩ gá rĩ ꞌbã rụ́ Bõwázĩ ꞌi.
21 Hurã colocou essas duas colunas de bronze na frente da entrada do Templo. A que ficava no lado sul se chamava Jaquim , e a que ficava no lado norte se chamava Boaz .
22 Ị́dị́ŋá ꞌdã kí drị̃ gâsĩ âla ãko ãzí indrélépi cécé ũjó áni la kî. Ãzị́ sĩ ị́dị́ŋá kí idéjó rĩ de dó sĩ ru ꞌdãá.
22 Os remates das colunas em forma de lírios, feitos de bronze, estavam no alto das colunas. E assim foi terminado o trabalho das colunas.
23 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Hĩrámũ idé dó báfũ ãzí ãmbógó ị̃yị́ ãni umvelé mĩrĩ la aya akálé ãcí sĩ rĩ sĩ, iꞌdójó tị la ãzí rĩ gá cajó ãzí rĩ gá, ãzo la mítã sụ dũ sụ, mgbi la mítã ị̃rị̃ dũ ị̃rị̃, mgbọ la pírí rá ru rĩ mítã mụdrị́ drị̃ na dũ ị̃rị̃.
23 Hurã fez um tanque redondo de bronze, com dois metros e vinte de profundidade, quatro metros e quarenta de diâmetro e treze metros e vinte de circunferência.
24 Báfũ ãmbógó mĩrĩ drị̂ ꞌbã tị ãmvê sĩ rĩ ní úsị bõrõ sĩ ĩꞌdi andre cejó trộkị́lịrị cí, idé bõrõ ꞌdã kí tị dẹngụ rú bũrônzĩ sĩ láyĩnĩ ị̃rị̃, ící dó sĩ kí mĩrĩ be ãko ãlu rú.
24 Ao redor da borda de fora do tanque havia duas carreiras de cabaças de bronze que haviam sido fundidas todas em uma só peça junto com o tanque.
25 Idé ándrá mọ́nị̃gọ́ kí mụdrị́ drị̃ ị̃rị̃ bũrônzĩ sĩ, úsị dó báfũ ãmbógó mĩrĩ drị̂ kí drị̃ gá. Mọ́nị̃gọ́ na rĩ ja kí tị ándrá léru, ãzí na rĩ ja kí tị ụ́rụ́ léru, na ãzí rĩ ja kí tị ị̃tụ́ ꞌbã agá agâlé ru ãzíla ãzí na rĩ ja kí tị ị̃tụ̂ ꞌbã ꞌde agâlé ru. Mĩrĩ ri dó sĩ kí ũngúkú gá ãzíla kí pá vúlé rĩ uja kí dó sĩ ru mĩrĩ ꞌbã ágá gâlé ru.
25 O tanque se apoiava sobre as costas de doze touros de bronze que olhavam para fora: três olhavam para o norte, três olhavam para o oeste, três olhavam para o sul, e três olhavam para o leste.
26 Báfũ ãmbógó ꞌdã ꞌbã dẹngụ ĩꞌdi ándrá mĩlímĩtã kãlị́ ázị̂rị̃ drị̃ tõwú ãzíla tị la ꞌbã dẹngụ kópõ tị drị̂ áni cécé ũjó ũfũ ayilépi rá rĩ áni. Báfũ ãmbógó ꞌdã la ị̃yị́ tõ lítã 40,000.
26 A grossura das paredes do tanque era de quatro dedos. A sua borda era como a borda de um copo, curvando-se para fora como as pétalas de um lírio. A capacidade do tanque era de mais ou menos quarenta mil litros.
27 Hĩrámũ idé ándrá Báfũ ãmbógó ꞌdãní pá kí sĩ ị̃ndụ́ la ꞌbãjó rĩ kí bũrônzĩ sĩ mụdrị́, pá ãlu rĩ ꞌbã ãzo mítã ãlu dũ ãrõ, mgbọ la kí mítã ãlu dũ ãrõ ãzíla ãzo la ụrụ gâlé ru rĩ kí mítã ãlu dũ na.
27 Hurã fez também dez carretas de bronze. Cada uma media um metro e oitenta de comprimento, um metro e oitenta de largura e um metro e trinta de altura.
28 Ãzị́ ĩꞌdi ꞌbã ándrá ngalé sĩ ãko pá la kí ị̃ndụ́ ꞌbãjó rĩ kí idéjó rĩ kí íni; idé kí drĩdríŋĩ cí ãzíla ũꞌbã ágófe la kí ĩndĩ.
28 Elas foram feitas de painéis quadrados, que eram montados em molduras.
29 Bụ́lụ́ la ĩsélé gá aya alalé ala-alâ rĩ kí abe úgbã ándrá íꞌdá kẹ̃mị̃ ãni kí, mánị̃gọ́ ãni la kí ãzíla kẹ̃rụ́bị̃ ãni la kí cí. Íꞌdá kẹ̃mị̃ ꞌbadrị́ mọ́nị̃gọ́ be rĩ kí drị̃ gá ãzíla ị̃ndụ́lẹ́ gá, úgĩ nõrórõ dịlé ũnĩ-ambamba la kí cí.
29 Nesses painéis havia figuras de leões, touros e querubins . E, nas molduras acima e abaixo dos leões e dos touros, havia desenhos de espirais em relevo.
30 Pá ãlu-ãlu ꞌbã wị́lị̃ bũrônzĩ rú rĩ kí sụ ãzíla ãko sĩ kí usújó sị́ trũ ãtrákátra rú sĩ bãkụ́lẹ̃ kí ꞌbãjó rĩ kí cí. Hĩrámũ idé ãko sị́ ãtrákátra rú ꞌdĩ kí ụrụꞌbá gá mãwụ́wã wókõ ãlu ãlu gâsĩ pírí cí.
30 Cada carreta tinha quatro rodas de bronze, com eixos de bronze. Nos quatro cantos havia apoios de bronze para uma bacia; os apoios eram enfeitados com figuras de espirais em relevo.
31 Gárĩ ꞌbã ãngũ ụrụgá rĩ gá ꞌdãá, átrá aya ãzí gbụrụ rú bãkụ́lẹ̃ áni la cí sĩ báfũ ị̃yị́ drị̂ ꞌbãjó. Mgbọ la ándrá sẽndị́mĩtã kãlị́ sụ drị̃ tõwú, mgbi la sẽndị́mĩtã mụdrị́ drị̃ ãrõ ãzíla ãko agọ́lẹ́ agọ́-agọ́ rĩ kí tị la gâsĩ cí.
31 No alto havia uma guarnição redonda para a bacia. Essa guarnição passava quarenta e cinco centímetros para cima do alto da carreta e dezoito centímetros para baixo, para dentro dela. Ao redor dela havia entalhes.
32 Úmbé ándrá pá la sụ ꞌdã kí drị́ la kí ụrụꞌbá gá ãzíla ící kí pá la ꞌbarụ́. Pá la ꞌdã kí ꞌbã mgbọ sẽndị́mĩtã kãlị́ ázíyá drị̃ ázíyá.
32 As rodas tinham sessenta e sete centímetros de altura; elas ficavam debaixo dos painéis, e os eixos eram feitos em uma só peça com as carretas.
33 Ídé ándrá pá la kí cécé gárĩ ãꞌdị́ drị̂ ꞌbadrị̂ kí áni, wị́lị̃ ꞌbã tị kí, sị̃pọ́kị̃ la kí ãzíla hábu la kí kí abe ídé kí aya akálépi ãcí sĩ rĩ kî sĩ.
33 As rodas eram como as rodas de uma carruagem; os seus eixos, bordas, raios e os seus cubos eram todos de bronze.
34 Aya idélé sĩ ũkpó fẽjó gárĩ ꞌdĩ ní rĩ kí ándrá sụ kónã ãlu-ãlu gâsĩ ãlu ãlu, ící ándrá kí ãko ãlu rú.
34 Havia quatro apoios nos cantos, debaixo de cada carreta, os quais formavam uma só peça com a carreta.
35 Gárĩ ãlu ãlu ꞌbã drị̃ gá aya ãzí tralé kẹ́rịŋá áni la kí ándrá cí, mgbọ lâ kí sẽndị́mĩtã kãlị́ ị̃rị̃ drị̃ ị̃rị̃. Aya ꞌbãlé sĩ ũkpó fẽjó rĩ kí bụ́lụ́ la kí abe ící ándrá kí gárĩ ụrụꞌbá gá ãko ãlu rú.
35 Havia uma braçadeira de vinte e dois centímetros ao redor do alto de cada carreta; os seus apoios e os painéis formavam uma só peça com a carreta.
36 Hĩrámũ idé íꞌdá Kẹ̃rụ́bị̃ ãni la kí, kẹ̃mị̃ ãni la kí íꞌdá káci ife drị̂ kí abe ãngũ acelépi mgbọ rĩ kí agá. Ũꞌbã mãwụ́wã kí ala gâsĩ trộkị́lịrị cí.
36 Os apoios e os painéis eram enfeitados com figuras de querubins, leões e palmeiras, que cobriam todo o espaço que havia; e ao redor dessas figuras havia desenhos em espiral.
37 ꞌDĩ dó gẹ̃rị̃ ĩꞌdi ꞌbã sĩ pá la mụdrị́ ꞌdã kí idéjó rĩ ꞌi. Idé kí pírí ũví ãlu sĩ ãzíla ají kí ru ãlu ãzo la kí agá ãzíla mgbọ la kí agá.
37 Foi assim, então, que as carretas foram feitas; todas elas eram iguais, tendo o mesmo tamanho e formato.
38 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, idé báfũ kí bũrônzĩ sĩ báfũ ãlu rĩ la ị̃yị́ sũ ãnirú lítã 880 ãzo la ĩꞌdi mítã ãlu dũ ãrõ. Báfũ ꞌdĩ kí ị́dị́ŋá ãlu ãlu sĩ.
38 Hurã fez também dez bacias de bronze, uma para cada carreta. Cada bacia tinha um metro e oitenta de diâmetro, e a sua capacidade era de mais ou menos oitocentos e trinta litros.
39 ꞌBã dó pá sĩ báfũ kí ũꞌbãjó drị̃ la gá tõwú rĩ jó Ãdróŋá ị̃nzị̃jó rĩ ꞌbã wókõ ándrálé rĩ gá ãzí tõwú rĩ kí wókõ la ụ́rụ́ rĩ gá. ꞌBã dó tángi ị̃yị́ drị̂ wókõ ị̃tụ́ ꞌbã ãfũjó rĩ ꞌbã drị́ ãndá gá rĩ gâlé ru.
39 Ele colocou cinco carretas no lado sul do Templo e as outras cinco no lado norte. O tanque ele colocou no canto sudeste. duas colunas; dois remates em forma de taças, que ficavam em cima das colunas; desenhos de correntes entrelaçadas de cada remate; quatrocentas romãs de bronze, em duas carreiras de cem, ao redor do desenho de cada remate; dez carretas; dez bacias; um tanque; doze touros que sustentavam o tanque; caldeirões, pás e bacias. Todos os objetos destinados ao Templo que Hurã fez para o rei Salomão eram de bronze polido.
40 Hĩrámũ idé vâ báfũ kí, ãko sĩ ĩzá ũpẽjó rĩ kí ãzíla bãkụ́lẹ̃ sĩ ãrí ũyãjó rĩ kí abe.
40 — ausente —
41 ãzị́ ị́dị́ŋá ị̃rị̃ rĩ drị̂ kí,
41 — ausente —
42 ãzíla ãzị́ põmũgũránãtĩ idélé bũrônzĩ sĩ 400,000 ímbá ị̃rị̃ ꞌdã kí ụrụꞌbá gá rĩ drị̂ kî. Põmũgũránãtĩ ụ̃tị̃lé láyĩnĩ ị̃rị̃ sĩ ímbá tị gá ꞌdã kí sĩ ãko ị́dị́ŋá kí drị̃ gá bãkụ́lẹ̃ áni rĩ kí uꞌbéjó rĩ kí,
42 — ausente —
43 báfũ mụdrị́ kí pá la mụdrị́ rĩ kí abe;
43 — ausente —
44 mĩrĩ ãzíla mọ́nị̃gọ́ mụdrị́ drị̃ ị̃rị̃ ĩꞌdiní sĩ adrujó drị̃ la gá rĩ kí abe;
44 — ausente —
45 Úmvú kí, ãko sĩ ãko ũsõjó rĩ kí ãzíla bãkụ́lẹ̃ sĩ ãko ũyãjó rĩ kí abe.
45 — ausente —
46 Úpí ꞌbã bũrônzĩ ꞌdĩ kí akálé ãcí sĩ ãngũ gbayi Yõrĩdánĩ drị́ Sụ̃kọ́tị̃ kí drĩdríŋĩ gá Zãrẹ̃tánị̃ be rĩ gá.
46 O rei mandou que tudo fosse feito na fundição, entre Sucote e Sartã, no vale do rio Jordão.
47 Sũlũmánĩ aꞌbe ãko pírí kí ụ̃ꞌbị̃ŋá kóru ãꞌdusĩku ãko ꞌdĩ kí ũꞌbí ru, bũrônzĩ ꞌdĩ ãnzị̃ kí íngõpí yã rĩ ûꞌbị̃ kí ku.
47 Salomão não mandou pesar esses objetos de bronze porque eram muitos, e por isso o seu peso nunca foi calculado.
48 Sũlũmánĩ idé dó ãko Jó Úpí drị̂ agá rĩ kí pírí;
48 Salomão também mandou fazer para o Templo os seguintes objetos de ouro: o altar; a mesa para os pães oferecidos a Deus;
49 Tárã céke gólũdĩ ãlá rĩ sĩ tõwú wókõ ãndá gá rĩ gá ãzíla tõwú wókõ ị̃jị́ gá rĩ gá rĩ kí ándrá Ãngũ Ãlá ãndânĩ rĩ ꞌbã drị̃lẹ́ gá ꞌdãá cí;
49 os dez castiçais que ficavam em frente ao Lugar Santíssimo , cinco no lado sul e cinco no lado norte; as flores, as lamparinas e as tenazes;
50 báfũ kí, ãko sĩ ãcíkúlú ũpẽjó rĩ kí, bãkụ́lẹ̃ sĩ ãrí ũyãjó rĩ kí, ũlángí sĩ lũbánĩ ivéjó rĩ kí pírí ídé ándrá kí gólũdĩ ãlá rĩ sĩ.
50 as taças, as tesouras de cortar pavios de lamparinas, as bacias, os pratos para o incenso e os braseiros; as dobradiças para as portas do Lugar Santíssimo e para as portas do Templo que davam para fora. Todos esses objetos foram feitos de ouro.
51 Ãzị́ úpí Sũlũmánĩ ꞌbã sĩ Jó Úpí drị̂ sịjó rĩ la dó mụ ru delé pírí ꞌbo, ají dó ãko ándrá átẹ́pị̃ Dãwụ́dị̃ ꞌbã pẽlé ndú sĩ jó ꞌdĩ sịjó rĩ kî; sílĩvã, gólũdĩ ãzíla ãkójó kí abe, ꞌbã dó kí jó sĩ ãko kí tãmbajó Jó Úpí drị̂ agá rĩ gá.
51 Quando o rei Salomão terminou todo o trabalho do Templo, colocou na sala do tesouro do Templo todas as coisas que Davi, o seu pai, havia separado para o Senhor Deus, isto é, a prata, o ouro e outros objetos.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Reis 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.