1 Reis 14

Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Sáwã ꞌdã sĩ ãyánĩ ãzí rụ dó Yẽrõbũwámũ ꞌbã ngọ́pị Ãbíyã ꞌi.
1 Nesse tempo, o filho do rei Jeroboão, que se chamava Abias, ficou doente.
2 Yẽrõbũwámũ jọ dó ũkû ní, “Ímụ, ísụ̃ bõngó ndú la kí, mí uja dó sĩ ími gbíyã ndú, únị̃ rû sĩ mi Yẽrõbũwámũ ꞌbã ũkû ꞌi rĩ gá ku. Ímụ dó sĩ Nábị̃ Ãhíyã uꞌálépi Sị́lọ̃ gá ándrá jọlépi la mání ma mụ acálé úpí ru ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃lẹ́ gá rĩ rụ́.
2 Jeroboão disse à sua mulher: — Ponha um disfarce para que ninguém possa reconhecer você e vá até Siló, onde mora Aías, o
3 Íꞌdụ ĩꞌdiní mũkátĩ kí mụdrị́, Kékĩ ãzí kí abe ãzíla ãnụ́ kére gá ãlu ꞌdĩ be. Ĩꞌdi dó sĩ míní ãꞌdu ị́jọ́ la mụ ru idélé ngọ́tị́ŋá ꞌdĩ rụ́ nĩ yã rĩ lũlé.”
3 Leve para ele dez pães, alguns bolos e um jarro de mel. Pergunte o que vai acontecer com o nosso filho, que ele lhe dirá.
4 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Yẽrõbũwámũ ꞌbã ũkû mụ dó Ãhíyã drị́ lị́cọ́ gá Sị́lọ̃ gâlé rá.
4 Então ela foi até a casa de Aías, em Siló. Aías tinha ficado cego por causa da velhice.
5 Wó Úpí jọ Ãhíyã ní, “Yẽrõbũwámũ ũkû la amụ́ ími zịlé ngọ́pị̃ ãyánĩ rú rĩ ꞌbã ị́jọ́ sĩ. Úpí lũ Ãhíyã ní ꞌbã jọ ũkú ꞌdã ní ãꞌdu ị́jọ́ yã rĩ gá rá. Yẽrõbũwámũ ꞌbã ũkû la dó mụ acálé ꞌbo, ꞌbã dó ru ꞌbá ãzí ndú la rú.”
5 Mas Deus lhe disse que a mulher de Jeroboão vinha vindo perguntar sobre o filho dela, que estava doente. E Deus disse a Aías o que devia dizer a ela. A mulher de Jeroboão chegou, fazendo de conta que era outra pessoa.
6 Wó Ãhíyã la dó mụ Yẽrõbũwámũ ũkû ꞌbã pá ꞌbã ụ́ꞌdụ́kọ́ ndụ̃ndụ̃ rĩ arelé kẹ̃jị́tị gá ꞌdãá ꞌbo, jọ dó ĩꞌdiní, “Yẽrõbũwámũ ũkû, mí afí jó agá ꞌdõlé, íꞌbã mi ꞌbá ãzí ndú la rú íni ãꞌdu ị́jọ́ sĩ? Âpẽ áma tị mírụ́ ụ́ꞌdụ́kọ́ tị ãzí ũnzí la trũ.
6 Porém, quando ela vinha entrando pela porta, Aías ouviu o barulho dos seus passos e disse: — Entre, mulher de Jeroboão. Por que você está fingindo que é outra pessoa? Eu estou encarregado de lhe dar más notícias.
7 Ímụ ãzíla íjọ Yẽrõbũwámũ ní, ꞌdĩ ị́jọ́ Úpí, Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbã jọlé rĩ ꞌi, ‘Má ãpẽ mi ꞌbá kí agá ꞌdâ rĩ sĩ adrujó úpí ru ꞌbá mádrị́ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃lẹ́ gá.
7 Vá dizer a Jeroboão que o Senhor , o Deus de Israel, manda dizer a ele o seguinte: “Eu escolhi você do meio do povo e o tornei governador do meu povo de Israel.
8 Má alị́ ãngũ Dãwụ́dị̃ ꞌbã ũpĩ najó rĩ ꞌbã wókõ fẽlé mídrị́, wó mí adru ãtíꞌbó mádrị́ Dãwụ́dị̃ ándrá ãzị́táŋá mádrị̂ kí tã mbalépi ãzíla ị́jọ́ mádrị̂ kí vú ũbĩlépi ásị́ pírí sĩ rĩ áni ku.
8 Eu tomei o reino dos descendentes de Davi e dei a você. Mas você não tem sido como o meu servo Davi, que foi fiel a mim em tudo, que obedeceu aos meus mandamentos e me seguiu com todo o coração, fazendo aquilo que eu aprovo.
9 Mí idé ũnzĩkãnã ndẽ ãmbõgõ sĩ ꞌbá ándrá ũpĩ nalépi ími drị̃lẹ́ gá rĩ ꞌbadrị̂ rá. Ígã ma úmgbé ãzíla mí inga áma ũmbã míní ãdroŋa ãzị́ kóru rĩ kí idéjó ãzíla íꞌdá míní idélé aya sĩ rĩ kí ị̃nzị̃jó rĩ sĩ.
9 Você tem pecado muito mais do que todos aqueles que foram reis antes de você. Você me rejeitou e me deixou irado por ter feito ídolos e imagens de metal para adorar.
10 “‘Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ma dó mụ lị́kị̃ ajílé lị́cọ́ Yẽrõbũwámũ drị̂ drị̃ gá rá. Ma mụ ãgọbị anzị ãlu ãlu ãfũlépi Yẽrõbũwámũ ụrụꞌbá gá rĩ kí ụꞌdị́lé pírí rá. Ma lị́cọ́ ĩꞌdidrị̂ ivé cécé wórõ ivéjó rĩ áni kpere ĩꞌdiní ve agá pírí.
10 Por causa disso, eu vou trazer desgraça para a sua família e vou matar todos os seus descendentes do sexo masculino, tanto os jovens como os velhos. Vou varrer a sua família como se varre esterco.
11 Ũcogo kí ꞌbá Yẽrõbũwámũ drị́ lị́cọ́ agá ũdrãlépi táwụ̃nị̃ ãmbógó rĩ agá rĩ kí na nĩ ãzíla ãriŋa kí ãvũ ꞌbá ũdrãlépi ásé agá rĩ ꞌbadrị̂ kí ti nĩ. ꞌDĩ ị́jọ́ Úpí ꞌbã jọlé rĩ ꞌi.’”
11 As pessoas da sua família que morrerem na cidade serão comidas pelos cachorros e as que morrerem no campo serão comidas pelos urubus. Eu, o Senhor , falei.”
12 Ãhíyã jọ dó Yẽrõbũwámũ ũkû ní, “Ínga ígõ lị́cọ́ gá. Ídrĩ dó fi táwụ̃nị̃ ãmbógó rĩ agá ꞌbo, mgbâ la dó drã rá.
12 E Aías ainda disse o seguinte à mulher de Jeroboão: — Agora volte para casa. Assim que você entrar na cidade, o seu filho vai morrer.
13 ꞌBá pírí Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí ĩꞌdi awá ãzíla kí ĩꞌdi ị̃sị̃ rá. Ĩꞌdi lú ꞌbá Yẽrõbũwámũ drị́ lị́cọ́ agá ꞌdãá icólé ị̃sị̃lé rá rĩ ꞌi, ãꞌdusĩku Úpí Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ uꞌá ãyĩkõ sĩ la ĩꞌdi sĩ.
13 Todo o povo de Israel vai chorar por ele e vai sepultá-lo. O seu filho vai ser a única pessoa da família de Jeroboão que será sepultada porque ele foi o único de quem o Senhor , o Deus de Israel, se agradou.
14 “Úpí la dó mụ ĩꞌdiní úpí ãzí ingalé Ịsịrayị́lị̃ gá ꞌdâ, ĩꞌdi mụ ꞌbá Yẽrõbũwámũ drị̂ kí ị̃lị̃kị̃lé pírí. Ị́jọ́ ꞌdĩ la ru idé ãndrũ rá, átã ĩꞌdi ru idé úꞌdîꞌda.
14 O Senhor vai pôr em Israel um rei que acabará com a família de Jeroboão. E já está acontecendo isso.
15 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Úpí la dó mụ sụ́rụ́ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ní drị̃rima fẽlé rá, ị́jọ́ ꞌdĩ la ꞌbá kí agba cécé ũlí ꞌbã ũzú kí ayajó ị̃yị́ agá rĩ áni. Ĩꞌdi mụ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí nzelé ị̃ndụ̂ trũ gbụ́ ãngũ ãlá ándrá ĩꞌdi ꞌbã fẽlé ĩꞌbã áyị́pịka ꞌbaní rĩ gá ꞌdâ rá, ãzíla ĩꞌdi kí iré kpékpé ị̃yị́ Ũfũrátĩ ꞌbã ꞌá ꞌdã sĩ, ãꞌdusĩku inga kí ándrá Úpí ꞌbã ũmbã ĩꞌbã kí ị́dị́ŋá ãdróŋá ũkú ru umvelé Ãsérã rĩ drị̂ kí ị̃nzị̃jó rĩ sĩ.
15 O Senhor vai castigar o povo de Israel, que vai tremer de medo como varas verdes. Deus vai arrancar o povo de Israel desta terra boa que ele deu aos seus antepassados e vai espalhá-lo para além do rio Eufrates porque eles o deixaram irado, fazendo postes da deusa Aserá para adorar.
16 Úpí la mụ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃ gá ị́jọ́ ãvĩlé rá ị́jọ́ ũnzí Yẽrõbũwámũ ꞌbã idélé ĩꞌdi ꞌbã sĩ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí fẽjó fijó ị́jọ́ ũnzí agá rĩ sĩ.”
16 Deus vai abandonar Israel porque Jeroboão pecou e fez com que o povo de Israel pecasse.
17 Yẽrõbũwámũ ꞌbã ũkû nga dó rá ãzíla gõ dó vúlé táwụ̃nị̃ Tị̃rị́zã drị̂gá. Ĩꞌdi mụ calé lị́cọ́ gá ꞌbo, ngọ́tị́ŋâ drã dó rá.
17 Aí a mulher de Jeroboão saiu e voltou para Tirza. Quando ela pôs os pés em casa, a criança morreu.
18 ꞌBá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ awá kí dó ĩꞌdi sĩ ãzíla ị̃sị̃ kí dó ĩꞌdi cécé ándrá Úpí ꞌbã ị́jọ́ la jọjó Nábị̃ Ãhíyã rụ̂sĩ rĩ áni.
18 E todo o povo de Israel chorou pelo menino e o sepultou, conforme o Senhor Deus tinha dito por meio do seu servo, o profeta Aías.
19 Ị́jọ́ ãzí úpí Yẽrõbũwámũ ꞌbã ngalé rĩ kí, ãꞌdị́ ĩꞌdi ꞌbã ꞌdịlé rĩ kí ãzíla ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã ꞌbá kí drị̃ cejó rĩ kí abe úsĩ dó kí bụ́kụ̃ sĩ ãwí ũpi ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbadrị̂ kí sĩjó rĩ agá.
19 Todas as outras coisas que o rei Jeroboão fez, como guerreou e como governou, tudo isso está escrito na História dos Reis de Israel .
20 Yẽrõbũwámũ na dó ũpĩ ílí kãlị́ ị̃rị̃ drĩ ị̃rị̃, drã dó rá ãzíla îsị̃ dó ĩꞌdi áyị́pịka kí abe. Yẽrõbũwámũ ngọ́pị̃ Nãdábĩ na dó ũpĩ ĩꞌdi ꞌbã kẹ̃jị́ gá nĩ.
20 Jeroboão foi rei vinte e dois anos. Ele morreu e foi sepultado, e o seu filho Nadabe ficou no lugar dele como rei.
21 Sũlũmánĩ ngọ́pị Rẽhõbũwámũ ándrá ílí trũ kãlị́ sụ drị̃ ãlũ ĩꞌdiní acájó úpí ãngũ Yụ̃dị́yã drị̂ gá rĩ sĩ. Na ũpĩ Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá ílí mụdrị́ drị̃ ázị̂rị̃, ꞌdĩ Táwụ̃nị̃ ãmbógó Úpí ꞌbã ándrá pẽlé ãngũ pírí Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí agá sĩ ĩꞌdi ị̃nzị̃jó rĩ gá. Ãndrẽ ándrá Nãámã ꞌi, angájó sụ́rụ́ Ãmọ́nị̃ drị̂gá.
21 Roboão, filho de Salomão, tinha quarenta e um anos de idade quando se tornou rei de Judá. Ele governou dezessete anos em Jerusalém, a cidade que o Senhor Deus havia escolhido entre todas as cidades da terra de Israel como o lugar onde devia ser adorado. A mãe de Roboão se chamava Naama e era do país de Amom.
22 ꞌBá uꞌálépi ũpĩ Yụ́dã drị̂ agá rĩ nga kí ándrá ị́jọ́ ũnzí la Úpî drị̃lẹ́ gá, ãzíla ị́jọ́ ũnzí ĩꞌbaní ngalé rĩ inga dó ándrá Ãdróŋá ꞌbã ũmbã ndẽ ándrá ĩꞌbã áyị́pịka ꞌbaní idélé rĩ rá.
22 O povo de Judá pecou contra o Senhor e deu mais motivos para ele ficar irado do que todos os seus antepassados haviam dado.
23 Cécé ꞌbá ándrá uꞌálépi ũpĩ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ agá rĩ ꞌbã kí idélé rĩ áni, sị kí vâ ãngũ sĩ ãdroŋa ĩnzõ rú rĩ kí ị̃nzị̃jó, írã ị̃nzị̃lé ị̃nzị̃-ị̃nzị̃ rĩ kí, ị́dị́ŋá ãdróŋá ũkú ru Ãsérã drị̂ kí túpũ ãlu ãlu kí sị́ gá ãzíla ife índríkã trũ kị̃dị̃ ãlu ãlu kí ị̃ndụ́ gá.
23 Eles construíram altares nos morros para a adoração de falsos deuses e, no alto dos morros e debaixo de árvores que dão sombra, levantaram colunas do deus Baal e postes da deusa Aserá para adorar.
24 ꞌDã ꞌbã drị̃ gâsĩ ndẽlépi pírí rá rĩ, ãgọbị ãzíla ũkú ri kí ándrá ãwụ̃ ngalé ãngũ ĩꞌbã kî sĩ ãdroŋa kí ị̃nzị̃jó rĩ kí agá. ꞌBá Yụ́dã drị̂ ri kí vâ Úpî drị̃lẹ́ gá ị́jọ́ drị̃nzá ru ꞌbá ándrá drolé rá ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbã kí sĩ rijó ãngũ la gá rĩ ꞌbã kí ándrá ngalé rĩ kí ngalé.
24 E havia também homens e mulheres que serviam como prostitutos nesses lugares pagãos de adoração. O povo de Israel fez todas as coisas vergonhosas que faziam os povos que o Senhor Deus havia expulsado da terra, conforme os israelitas iam avançando para dentro do país.
25 Ílí tõwú Rẽhõbũwámũ ꞌbã ũpĩ najó ꞌdã agá, úpí Mị̃sị́rị̃ drị́ Sĩsákĩ amụ́ ãꞌdị́ ꞌdịlé táwụ̃nị̃ ãmbógó Yẹ̃rụ́sãlémũ drị̂ be.
25 No quinto ano do reinado de Roboão, Sisaque, rei do Egito, atacou Jerusalém.
26 Sĩsákĩ ra ándrá ãko ụ̃rọ̃drị́ ru jó sĩ Úpí ị̃nzị̃jó rĩ agá rĩ kí lị́cọ́ úpí drị̂ agá rĩ kí abe pírí rá ãzíla ꞌdụ gọ́bẹ́rẹ́ ãꞌdị́ drị́ Sũlũmánĩ ꞌbã ándrá idélé gólũdĩ sĩ rĩ kí ĩndĩ.
26 Sisaque levou embora todos os tesouros do Templo e do palácio e também os escudos de ouro que Salomão havia feito.
27 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ úpí Rẽhõbũwámũ idé dó gọ́bẹ́rẹ́ ãꞌdị́ drị̂ kí bũrônzĩ ꞌdụlé rá rĩ kí kẹ̃jị́ gá ãzíla fẽ dó kí ãmbogo kẹ̃jị́tị sĩ fijó lị́cọ́ úpídrị̂ agâlé rĩ tẽlépi rĩ ꞌbadrị́.
27 Para colocar no lugar deles, o rei Roboão fez escudos de bronze e os entregou aos oficiais encarregados de guardar os portões do palácio.
28 Sáwã pírí sĩ úpí drĩ mụ jó sĩ Úpí ị̃nzị̃jó rĩ gâlé, ꞌbá lị́cọ́ andre tẽlépi rĩ kí gọ́bẹ́rẹ́ kí ꞌdụ ĩndĩ, ꞌdã ꞌbã ũngúkú gá kí vâ kí uja vúlé jó sĩ kí tã mbajó rĩ gá.
28 Sempre que o rei ia ao Templo, os guardas usavam os escudos e depois os levavam de volta para a sala dos guardas.
29 Ị́jọ́ úpí Rẽhõbũwámũ ꞌbã ngalé rĩ kí úsĩ kí pírí bụ́kụ̃ sĩ ị́jọ́ ũpi ꞌbã kí ngalé Yụ́dã gá rĩ kí sĩjó rĩ agá.
29 Todas as outras coisas que o rei Roboão fez estão escritas na História dos Reis de Judá .
30 Sáwã ꞌdã agá Rẽhõbũwámũ úpí sụ́rụ́ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbã wókõ Ándrá rĩ drị̂ kí Yẽrõbũwámũ úpí sụ́rụ́ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbã wókõ Ụ́rụ́ rĩ drị̂ be rĩ kí ꞌbé ãꞌdị́ ꞌdịlé kí drĩdríŋĩ gá.
30 Durante todo esse tempo, Roboão e Jeroboão estiveram em guerra um contra o outro.
31 Rẽhõbũwámũ drã dó rá, ị̂sị̃ dó sĩ ĩꞌdi ãngũ sĩ ũpi kí ị̃sị̃jó rĩ gá, Táwụ̃nị̃ ãmbógó Dãwụ́dị̃ drị̂ gá ãzíla ngọ́pị̃ Ãbíyã acá dó sĩ ĩꞌdi ꞌbã kẹ̃jị́ gá úpí ru nĩ.
31 Roboão morreu e foi sepultado nos túmulos dos reis, na Cidade de Davi , e o seu filho Abias ficou no lugar dele como rei. (A mãe de Roboão se chamava Naama e era do país de Amom.)

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Reis 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.