Mateus 9
BÚKÙ TÀ TƗ́DHƗ́//RU YÌZO DHƗ ÀDHYA (LOG) vs NAA
1 Àmvolásà dhɨ, Yésu dré mbàzo bwátù na gòle zyàle tä́pä́ríandre nɨ taꞌá na, tsàle áyɨ tàndɨ nɨ bhàandre na.
1 Entrando num barco, Jesus passou para o outro lado do mar e foi para a sua própria cidade.
2 Kònàle dhɨ, móndɨ́ àruka ɨ̀ dré agó àlo pá be àbvò ro dhɨ nɨ adózó kíndri dri alɨ̀zo ába akódhɨ vélé. Yésu kònò àyɨ kɨ tà kaꞌìkaꞌì dre dhɨ, dré tàzoá agó pá be àbvò ro nda dré dhɨ: «Áma mvá, mɨ́ tsɨ togó! À trì ámɨ tàkonzɨ̀ ɨ dre!»
2 E eis que lhe trouxeram um paralítico deitado num leito. Jesus, vendo a fé que eles tinham, disse ao paralítico:
3 Dɨ, tátrɨ́trɨ́ kúlí tadhábhá àruka ɨ̀ dré dhèzo adrélé kisùá àyɨ léna dhɨ: «Dhya kòndɨ adré ɨ́na Gìká nɨ dha kúlí kòdhɨ sè!»
3 Mas alguns escribas diziam entre si: — Ele está blasfemando.
4 Yésu dré tà ɨ̀ dré tá adrélé kisùle nda nɨ nìzo kyá gò, tàzoá dhɨ: «Mɨ̀ adré àmɨkya tà kònzɨ kisù àmɨ léna àdho tà sè?
4 Jesus, porém, conhecendo os pensamentos deles, disse:
5 Tà kɨtswálé tàle mbèlè agó pá be àbvò ro kònɨ̀dhɨ dré dhɨ, ángùdhi ꞌɨ: ‹À trì ámɨ tàkonzɨ̀ ɨ dre› dhɨ, kó ngalè, ‹Mɨ́ nga, mɨ́ kɨdhó atsí to› dhɨ?
5 Pois o que é mais fácil? Dizer: “Os seus pecados estão perdoados”, ou dizer: “Levante-se e ande”?
6 Má adré lèá mɨ̀ kònì dhɨ, Móndɨ́ nɨ Mvá rìnyí ɨ́be adrézó tàkonzɨ̀ tri bvò dri.» Dɨ dré tàzoá agó pá be àbvò ro nda dré dhɨ: «Mɨ́ nga, mɨ́ do ámɨ kíndri, ɨ̀ndɨ̀ mɨ́ nzɨ mɨ́ bhàna!»
6 Mas isto é para que vocês saibam que o Filho do Homem tem autoridade sobre a terra para perdoar pecados. Então disse ao paralítico:
7 Dɨ agó nda dré ngàzo nzɨ̀le ɨ́ bhàna.
7 E o homem se levantou e voltou para casa.
8 Móndyá zyandre ɨ̀ kònò tà nda dre dhɨ, àyɨ kɨ togó dré gàzo tirì dré. Gò ɨ̀ dré ngàzo adrélé Gìká nɨ rú bha kùle, dré rìnyí múrúngú afèle móndɨ́ ɨ dré kònɨ̀nɨ dhɨ sè.
8 Vendo isto, as multidões, possuídas de temor, deram glória a Deus, que tinha dado tal autoridade aos homens.
9 Yésu kàpfò kònalésè gò adrélé lɨ̀le dre dhɨ, dré agó àlo rú be Màtáyò dhɨ nɨ no adréràꞌa lɨrɨ́lé mèdáyɨ̀ lagɨ́rà na. Dré tàzoá drá dhɨ: «Mɨ́ lebè ma!» Dɨ Màtáyò nda dré ngàzo adrélé Yésu nɨ lebè.
9 Quando Jesus saiu dali, viu um homem chamado Mateus sentado na coletoria e lhe disse: Ele se levantou e o seguiu.
10 Bvóá dhɨ, Yésu ɨ̀ dré lɨ̀zo lebèbhá nɨ ɨ́be Màtáyò nɨ dzó na gò, ɨ̀ dré lɨrɨ́zó mɨ́sá làgásè adrélé ngá nya. Dɨ mèdáyɨ̀ lagɨ́bhá bǐ dhɨ ɨ, ɨ̀ndɨ̀ móndɨ́ bǐ adrélé nòle tàkonzɨ̀bhá ro dhɨ ɨ́be dhɨ ɨ̀ alɨ̀ tá kpà lɨrɨ́lé mɨ́sá làgásè túmä́ní àyɨ ɨ́be.
10 Estando Jesus à mesa, na casa de Mateus, muitos publicanos e pecadores vieram e tomaram lugares com Jesus e os seus discípulos.
11 Dɨ Fàrìsáyò ɨ̀ kònò tà nda dre dhɨ, ɨ̀ dré ngàzo lizíá Yésu nɨ lebèbhá ɨ tí dhɨ: «Àmɨ kɨ tadhálépi adré ngá nya túmä́ní mèdáyɨ̀ lagɨ́bhá ɨ́be ɨ̀ndɨ̀ tàkonzɨ̀bhá ɨ́be àdho tà sè?»
11 Vendo isto, os fariseus perguntavam aos discípulos de Jesus: — Por que o Mestre de vocês come com os publicanos e pecadores?
12 Yésu kòyi tà lizílé nda dre dhɨ, dré tàzoá dhɨ: «Móndyá rúbhá be dóro dhɨ ɨ̀ ndà gà kódzó ko na. Be ró dhɨ, móndyá drà ro dhɨ ɨ̀ adré àyɨkya ndàá àyɨ.
12 Mas Jesus, ouvindo, disse:
13 Dɨ, mɨ̀ kòlɨ̀ àmɨkya tà tɨsɨ̀le Gìká nɨ Kúlí na kònɨ̀dhɨ nɨ àndu nda nìle: ‹Má adré móndyá adrébhá àyɨ kɨ àzya kɨ kɨzà bha dhɨ kɨ nda kòdhya. Má adré mána mòbòmà adrélé fèle má dré dhɨ kɨ nda kòdhya ko.› Tàko ko, má alɨ̀ móndyá adrébhá àyɨ kɨ no gyǎgya dhɨ kɨ azí kòdhya ko. Be ró dhɨ, má alɨ̀ mána tàkonzɨ̀bhá kɨ azí kòdhya.» Yésu nya ngá Màtáyò bhàna|src="CN01694B.TIF" size="span" loc="MAT 9:10-13 "
13 Vão e aprendam o que significa: “Quero misericórdia, e não sacrifício.” Pois não vim chamar justos, e sim pecadores.
14 Àmvolásà dhɨ, Yòwánɨ̀ Bàtísimò fèlepi nɨ lebèbhá ɨ̀ dré alɨ̀zo Yésu vélé lizíá tíá dhɨ: «Àma Fàrìsáyò ɨ́be dhɨ ɨ, mà adré kó tàbirí mvo rä, adrézó tà zi Gìká tí dhɨ, ámɨ lebèbhá ɨ̀ adré dɨ àyɨkya tàbirí mvo ko àdho tà sè?»
14 Vieram, depois, os discípulos de João e perguntaram a Jesus: — Por que nós e os fariseus jejuamos muitas vezes, mas os seus discípulos não jejuam?
15 Yésu logó àyɨ dré dhɨ: «Móndyá azílé gwányá làmó àdhya lé dhɨ kɨ kɨtswá tsì adrélé kɨzà ro, ɨ̀ dré adréràꞌa túmä́ní tòkó líyí be dhɨ ꞌá? Tàdzí ko! Dɨ, lókyá adrélépi alɨ̀le dhɨ sè dhɨ, à nɨ tòkó líyí nda nɨ tɨngá àyɨ kòfalésè gò, ɨ̀ dré kɨdhózó adrélé tàbirí mvo lókyá nda sè.
15 Jesus respondeu:
16 Dhya àlo kàdré kɨ́tá àku ró lasɨ́lépi dhɨ ɨ́be dhɨ, dhɨ kɨ́tá tɨ́dhɨ́ ro dhɨ kɨ́tá àku nda dri ko na. Tàko ko, kòꞌo kònɨ̀nɨ dhɨ, kɨ́tá tɨ́dhɨ́ nda nɨ kɨ́tá àku nda nɨ asé gò, kɨ́tá àku nda dré gòzo vélé lasɨ́lé lɨ̀le drìdrì.
16 Ninguém põe remendo de pano novo em roupa velha; porque o remendo tira um pedaço da roupa, e o buraco fica ainda maior.
17 Kòdhɨ ɨ́be dhɨ, dhya àlo dà vínò tɨ́dhɨ́ ro dhɨ kɨ́nɨ́ dhɨ̀le adrézó vínò lɨkɨ́, akùbhá dre dhɨ ɨ léna ko na. Tàko ko, kòꞌo kònɨ̀nɨ dhɨ, vínò tɨ́dhɨ́ nda nɨ abhò kɨ́nɨ́ àku nda kɨ lasɨ́ gò, vínò dré kutúzó gò, kɨ́nɨ́ nda ɨ̀ dré abɨ́zó títí. Ásà dhɨ, à adré vínò tɨ́dhɨ́ ro dhɨ nɨ da kɨ́nɨ́ tɨ́dhɨ́ ro dhɨ ɨ léna, adrézó ngá rì nda kɨ lɨkɨ́ dóro.»
17 Nem se põe vinho novo em odres velhos, porque, se alguém fizer isso, os odres se rompem, o vinho se derrama, e os odres se perdem. Mas põe-se vinho novo em odres novos, e ambos se conservam.
18 Yésu dré tá adréràꞌa tà nda kɨ ta dhɨ ꞌá dhɨ, Yúdà ànzɨ kɨ kàdrɨ̀ kɨ àlo dré alɨ̀zo adhélé áyɨ kórókó titì akódhɨ kandrá, tàzoá drá dhɨ: «Áma zapi drà nyànomvá kòndɨ. Dɨ, mɨ́ alɨ̀ ámɨ drɨ́gá bha akódhɨ dri wà, kàdrɨ́ró be dhɨ bvó!»
18 Enquanto Jesus lhes dizia estas coisas, eis que um chefe da sinagoga, aproximando-se, o adorou e disse: — Minha filha morreu agora mesmo; mas venha impor a mão sobre ela, e ela viverá.
19 Dɨ Yésu ɨ̀ dré ngàzo lebèbhá nɨ ɨ́be adrélé lɨ̀le agó nda vésè.
19 E Jesus se levantou e o seguiu, juntamente com os seus discípulos.
20 Gbǎ lókyá nda sè dhɨ, tòkó àlo kàrɨ́ dré adrézó ràle rúásà kóná be mudrí-drì-rì dhɨ dré áyɨ kisízó ànyɨ Yésu àmvolésè gò, akódhɨ nɨ kɨ́tá ti tabè.
20 E eis que uma mulher, que durante doze anos vinha sofrendo de uma hemorragia, veio por trás de Jesus e tocou na borda da capa dele.
21 Àngyá ko, adré tá ɨ́na kisùá dhɨ: «Má kòtabè ngbà ꞌí akódhɨ nɨ kɨ́tá ti kòdhya dhɨ, má nɨ adrɨ́.»
21 Porque dizia consigo mesma: “Se eu apenas tocar na capa dele, ficarei curada.”
22 Dɨ Yésu dré áyɨ alázó tòkó nda nɨ no gò, tàzoá dhɨ: «Áma zapi, mɨ́ tsɨ togó! Ámɨ tà kaꞌìkaꞌì tɨdrɨ́ mɨ dre.» Dɨ akódhɨ nda dré adrɨ́zó gbǎ lókyá nda sè.
22 Então Jesus, voltando-se e vendo-a, disse: E, desde aquele instante, a mulher ficou sã.
23 Dɨ Yésu kòlɨ̀ tsàle Yúdà ànzɨ kɨ kàdrɨ̀ nda bhàna dre dhɨ, dré lärí tswabhá kɨ nòzo túmä́ní móndɨ́ zyandre adrébhá tongólé dhɨ ɨ́be.
23 Tendo Jesus chegado à casa do chefe e vendo os tocadores de flauta e o povo em alvoroço, disse:
24 Dré tàzoá àyɨ dré dhɨ: «Mɨ̀ nga kònwásè. Tàko ko, mvátòkó kòdhɨ drà ko. Adré ɨ́na ayí ko.» Gò ɨ̀ dré dhèzo adrélé akódhɨ nɨ gu.
24 — Saiam daqui! Porque a menina não está morta, mas dorme. E riam-se dele.
25 À kòdro móndyá zyandre nda ɨ topfòle kɨvɨ̀ na dre dhɨ, Yésu dré fɨ̀zo dzó nda na, mvátòkó nda nɨ drɨ́gá ru gò, akódhɨ dré ngàzo kuru.
25 Mas, quando o povo tinha sido colocado para fora, Jesus entrou, tomou a menina pela mão, e ela se levantou.
26 Gò tà nda nɨ rúbí dré laꞌúzó bvò nda ꞌásè títí.
26 E a notícia deste acontecimento se espalhou por toda aquela terra.
27 Yésu kàpfò dzó nda lésè adrélé lɨ̀le dre dhɨ, àgo rì mì kùdúkùdu ró dhɨ ɨ̀ dré ngàzo adrélé akódhɨ nɨ lebè loyóába dhɨ: «Dàwídì nɨ Mvá, mɨ́ bhà àma kɨ kɨzà wà!»
27 Saindo Jesus dali, dois cegos o seguiram, gritando: — Tenha compaixão de nós, Filho de Davi!
28 Yésu kòtsa bhàna fɨ̀le dzó na dre dhɨ, àyɨ nda ɨ̀ dré àyɨ kɨ kisízó ànyɨ akódhɨ làga. Dɨ akódhɨ dré àyɨ kɨ lizízó tàzoá dhɨ: «Mɨ̀ adré kaꞌìá dhɨ, má nɨ kɨtswá àmɨ kɨ tɨdrɨ́ bwà?» Ɨ̀ logó drá dhɨ: «Àyíya, Mírì.»
28 Quando ele entrou em casa, os cegos se aproximaram, e Jesus lhes perguntou: Eles responderam: — Sim, Senhor!
29 Gò Yésu dré àyɨ kɨ mì tabèzo, tàzoá dhɨ: «Tà nda kòꞌo ru àmɨ dré ngóró mɨ̀ dré adrélé kaꞌìle dhɨ tɨ́nɨ!»
29 Então Jesus tocou nos olhos deles, dizendo:
30 Dɨ àyɨ kɨ mì dré ru nzìzo adrélé ngá no. Gò Yésu dré àyɨ kɨ bí sèzo tàzoá dhɨ: «Mɨ̀ kònò dóro, mɨ̀ kòlongóró tà kòdhɨ dhya àlo dré ko.»
30 E os olhos deles se abriram. Jesus, porém, os advertiu severamente, dizendo:
31 Dɨ, ɨ̀ kòpfò dzó nda ꞌásè dre dhɨ, ɨ̀ dré àyɨkya lɨ̀zo Yésu nɨ rúbí longóbe laꞌúlé bvò nda ꞌásè títí.
31 Eles, porém, saíram e espalharam a notícia a respeito de Jesus por toda aquela terra.
32 Ɨ̀ dré tá adréràꞌa apfòle dzó nda lésè dhɨ ꞌá dhɨ, à dré agó àlo tɨrɨ́ kònzɨ ɨ́be ɨ́ léna, adrélépi kpà ábhä́bhä́ ro dhɨ nɨ adzízó Yésu vélé.
32 Quando eles saíram, eis que trouxeram a Jesus um mudo endemoniado.
33 Dɨ Yésu dré tɨrɨ́ kònzɨ nda nɨ dròzo pfòle ábhä́bhä́ nda lésè dhɨ, dré kɨdhózó adrélé kúlí ta. Móndyá zyandre kònàle dhɨ kɨ lɨ́ndrɨ́ dré gàzo bhwǎbhwa gò, ɨ̀ dré adrézó tàá dhɨ: «À nò rè tàdzí tà ꞌòle làsú be kònɨ̀nɨ dhɨ Ɨ̀sèrélè ꞌa ko!»
33 E, assim que o demônio foi expulso, o mudo passou a falar. E as multidões se admiravam, dizendo: — Jamais se viu tal coisa em Israel!
34 Dɨ, Fàrìsáyò ɨ̀ adré tá àyɨkya tàá dhɨ: «Dhya kòdhɨ adré tɨrɨ́ kònzɨ kɨ dro topfòle móndɨ́ ɨ lésè, tɨrɨ́ kònzɨ kɨ kàdrɨ̀ nɨ rìnyí sè.»
34 Mas os fariseus diziam: — Ele expulsa os demônios pelo poder do maioral dos demônios.
35 Gò Yésu dré ngàzo adrélé tatsílé bhàandre títí ɨ ꞌásè ɨ̀ndɨ̀ bhà títí ɨ ꞌásè, tà tadhábe Yúdà ànzɨ kɨ lɨ̀sámbò dzó ɨ ꞌásè, Rúbí Tanɨ Gìká nɨ Òpɨ̀ àdhya nɨ longóbe, ɨ̀ndɨ̀ móndɨ́ kɨ tɨdrɨ́be àyɨ kɨ drà títí ɨ lésè.
35 E Jesus percorria todas as cidades e aldeias, ensinando nas sinagogas, pregando o evangelho do Reino e curando todo tipo de doenças e enfermidades.
36 Dɨ dré tá adréràꞌa móndɨ́ zyandre dhɨ kɨ no dhɨ ꞌá dhɨ, adré tá kɨzà do áyɨ togó na àyɨ kɨ tà sè. Tàko ko, ɨ̀ adré tá landèle tò, ɨ̀ndɨ̀ tà adré tá àyɨ kɨ lavú. Àyɨ tá ngóró kábilígyà adrébhá àyɨ kɨ lɨkɨ́lépi àko dhɨ ɨ tɨ́nɨ.
36 Ao ver as multidões, Jesus se compadeceu delas, porque estavam aflitas e exaustas como ovelhas que não têm pastor.
37 Dɨ dré tàzoá áyɨ lebèbhá ɨ dré dhɨ: «Lànyá ka amvú na lavúlé dre. Dɨ, àzibhá adrébhá lànyá nda nɨ lokó dhɨ kɨ àbvò yókódhó.
37 Então Jesus disse aos seus discípulos:
38 Mɨ̀ kàdré dɨ lànyá nda nɨ líyí nɨ ti lizí, kòmùró àzibhá ɨ lɨ̀le áyɨ lànyá lokó be dhɨ bvó.»
38 Por isso, peçam ao Senhor da seara que mande trabalhadores para a sua seara.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.