Mateus 5

Onanto eto kakle fɔfɔ; Sɛkpɛle (LIP) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Se Yesu dínyǝ sitiditu sia dítǝkǝko wǝǝ, óbe úsu kɔtini kato nya úsiǝ kasɔ. Mfó nya wǝ bakasebi díbǝ wǝ ɔflɔ.
1 Ao ver as multidões, Jesus subiu ao monte. Ele se assentou e os seus discípulos se aproximaram dele.
2 Nya útsyiko mǝ asa bote nkǝ,
2 Então ele passou a ensiná-los. Jesus disse:
3 “Onanto ákpo atsyɔ betidi ba nyi bǝ beyifo bakombo lǝ lɛwɔnɔ ǝsuǝ,
3 — Bem-aventurados
4 Onanto ákpo atsyɔ betidi ba leewi kaminsǝku.
4 — Bem-aventurados
5 Onanto ákpo atsyɔ betidi ba laabokosǝ ǝsuǝ kasɔ.
5 — Bem-aventurados os mansos,
6 Onanto ákpo atsyɔ betidi ba laakplatsya keklekle bǝ bǝǝsiǝ nkpǝ sɛɛ lǝ Onanto eto ǝnǝmi.
6 — Bem-aventurados
7 Onanto ákpo atsyɔ betidi ba lǝǝnyǝ mǝ bǝtsyuǝ kaminsǝ.
7 — Bem-aventurados
8 Onanto ákpo atsyɔ betidi ba eto ketu lekpa kɛnkɛ.
8 — Bem-aventurados
9 Onanto ákpo atsyɔ betidi ba laalɔ bǝtsyuǝ nti kaboko diyuǝ.
9 — Bem-aventurados
10 Onanto ákpo atsyɔ betidi ba eto kama baati kate ohiã se bensi nkpǝ sɛɛ ekeyifo lǝ Onanto lelabi ǝsuǝ eso.
10 — Bem-aventurados
11 “Onanto ákpo mi atsyɔ lǝ betidi aaka mi, kate mi ohiã nya baatɛyi bidia saa lǝ mi ǝsuǝ se bitǝkǝko mɛ eso.
11 — Bem-aventurados são vocês quando, por minha causa, os insultarem e os perseguirem, e, mentindo, disserem todo mal contra vocês.
12 Binyǝ disuǝyuǝ lǝ beto keyudu, itsyise mi kayofofo fui lǝ Onanto eto kato. Nko ke ete báte Onanto eto bǝnyɛlǝkǝtidi ba lɛtɔ mi sɛtɔ ohiã nɛ.
12 Alegrem-se e exultem, porque é grande a sua recompensa nos céus; pois assim perseguiram os profetas que viveram antes de vocês.
13 “Bite fe mmba bitǝ betidi ba kenke. Fɛɛ lǝ kamini ábɔ lǝ mmba bomǝ ǝsuǝǝ, ǝnsiǝmbofo kamini bokpe lǝ mu bio. Nya se bunsibǝ kutǝkǝ saa esoo, buwui hã ele bǝ befi mu bewui lǝ betidi lǝ bayɛ lǝ mu ǝsuǝ bafe.
13 — Vocês são o sal da terra; ora, se o sal vier a ser insípido, como lhe restaurar o sabor? Para nada mais presta senão para, lançado fora, ser pisado pelos homens.
14 “Biyifo fe diyǝnde bitǝ kawunsiǝ kenke. Umǝ wǝ bála bǝtǝkǝ lǝ kɔtini ǝsuǝǝ, ambiɔ.
14 — Vocês são a luz do mundo. Não se pode esconder uma cidade situada no alto de um monte.
15 Kuutsyuǝ saa anto okandiɛ kefi asa keti wǝ. Bomu bufi beefi wǝ kǝtǝkǝ lǝ wǝ kǝtǝkǝkɔ ǝsuǝ kaka wuutǝ diyǝnde utsyuǝ saa wǝ nkpe lǝ diyo nǝmǝ.
15 Nem se acende uma lamparina para colocá-la debaixo de um cesto, mas num lugar adequado onde ilumina bem todos os que estão na casa.
16 Nko ke ele bǝ mi okandiɛ yǝnde utǝ lǝ betidi lǝ bǝnyǝ nɛ. Bǝ lǝ bǝnyǝ asa sɛɛ nnya bieyifo lǝ befi atɛsǝ bǝtǝ mi Anto wǝ nkpe kato.”
16 Assim brilhe também a luz de vocês diante dos outros, para que vejam as boas obras que vocês fazem e glorifiquem o Pai de vocês, que está nos céus.
17 Yesu esi ɔ́tɛyi nkǝ, “Biembu biǝ mbǝ miǝ maninsǝ Moses eto afi nnya ókpe, nye Onanto eto bǝnyɛlǝkǝtidi léte. Mǝmbǝ miǝ maaninsǝ nnya kon. Bomu mbǝ miǝ lǝ mbǝ mflɔsǝ nnya.
17 — Não pensem que vim revogar a Lei ou os Profetas; não vim para revogar, mas para cumprir.
18 Nya nla miǝ bete sitinti minkǝ, lǝ kase kato ku kasɔ nsi nkpee, kulesa saa embɔbɔ lǝ kɔfi komǝ ǝsuǝ isu ese lefe nǝ lesa saa luubǝ elo.
18 Porque em verdade lhes digo: até que o céu e a terra passem, nem um i ou um til jamais passará da Lei, até que tudo se cumpra.
19 Lǝ nyaso lǝ utsyuǝ ataka uńyǝ lǝ kɔfi komǝ eto lesa sɛkɛ ditsyuǝ ǝsuǝǝ, nya ote betidi bamba nkǝ mǝ tsya yifo nkoo, boofi wǝ fe ɔfɛfɛ lǝ Onanto eto sekakedikɔ. Fɛɛ utidi wǝ ke luuyifo lǝ kɔfi komǝ ǝsuǝ nya woote betidi bamba tsya nkǝ beyifo nkoo, boofi wǝ fe ɔkplɛnyǝ tinti lǝ Onanto eto sekakedikɔ.
19 Aquele, pois, que desrespeitar um destes mandamentos, ainda que dos menores, e ensinar os outros a fazer o mesmo, será considerado mínimo no Reino dos Céus; aquele, porém, que os observar e ensinar, esse será considerado grande no Reino dos Céus.
20 Nyaso nlɛ mi bɔtɛyi wuee minkǝ, fɛ biofo Onanto eto sekakedikɔ budufǝǝ, ele bǝ bisiǝ nkpǝ sɛɛ lǝ Onanto eto ǝnǝmi bo lɛlɛkɛ bonso kase kɔfi eto bateasa ku Farisifɔ kulaa tsya nsi.
20 Porque eu afirmo que, se a justiça de vocês não exceder em muito a dos escribas e fariseus, jamais entrarão no Reino dos Céus.
21 “Kɔɔ bɛnɔ bátɛyi betidi bǝnkǝ, ‘Manlo utidi.’ Nya utidi wǝ leeyifo nkoo, ele bǝ bakponko wǝ lekpo.
21 — Vocês ouviram o que foi dito aos antigos: “Não mate.” E ainda: “Quem matar estará sujeito a julgamento.”
22 Fɛɛ mɔmɔɔ, mɔ lɛ mi bɔtɛyi minkǝ, utsyuǝ saa ke luunyǝ ɔblɔ lǝ wǝ ɔyimi ǝsuǝǝ, bookponko wǝ lekpo. Nya utidi wǝ tsya lɔɔtɛyi wǝ ɔyimitsyuǝ nkǝ, ‘Eyifo utidi bimbaa,’ bookpa wǝ besuko beninǝ eto ǝnǝmi. Nya utidi wǝ lɔɔtɛyi wǝ ɔyimitsyuǝ nkǝ, ‘Eyifo ubukii,’ Onanto ebunǝ wǝ koto lǝ ditefɛnku manlo kǝmiǝ.
22 Eu, porém, lhes digo que todo aquele que se irar contra o seu irmão estará sujeito a julgamento; e quem insultar o seu irmão estará sujeito a julgamento do tribunal; e quem o chamar de tolo estará sujeito ao inferno de fogo.
23 Nyaso lǝ ibǝ bǝ efi fǝ ǝtǝsa atɔnko lǝ Onanto kedikǝtǝkɔ eto leba ǝsuǝǝ, nya fakloma fǝ lesatsyuǝ kpe lǝ fǝ ku fǝ ɔyimitsyuǝ lenti,
23 Portanto, se você estiver trazendo a sua oferta ao altar e lá se lembrar que o seu irmão tem alguma coisa contra você,
24 yani fǝ kedi kamǝ ǝtsyǝ lǝ Disumuyo mfó lǝ esu lǝ fonko fǝ ɔyimitsyuǝ lǝ bekpo ntu lǝ bǝtsyuǝ nti fɛ lǝ efi fǝ kedi kamǝ esu ǝtǝ Onanto.
24 deixe diante do altar a sua oferta e vá primeiro reconciliar-se com o seu irmão; e então volte e faça a sua oferta.
25 “Lǝ utsyuǝ aala nkǝ weefi fǝ usuko kɔfi ɔflɔɔ, bɛbɛ lefe lǝ fonko wǝ lǝ bɛlɔ bǝtsyuǝ nti. Lenni nkoo, lǝ fonko wǝ esu lekpo etii, utidi ǝmfo ebufi fǝ okpe lǝ okponkpo eto ani. Nya wuntsya luufi fǝ okpe mba lɛmuǝ betidi eto ani nya bookpe fǝ lǝ diyo.
25 — Entre em acordo sem demora com o seu adversário, enquanto você está com ele a caminho, para que o adversário não entregue você ao juiz, o juiz entregue você ao oficial de justiça, e você seja jogado na prisão.
26 Nya nlɛ fǝ bɔtɛyi kasini minkǝ ebɔkɛ lǝ mfó isu ese lefe nǝ foofo kayo ka fensi alosǝ.
26 Em verdade lhe digo que você não sairá dali enquanto não pagar o último centavo.
27 “Bɛnɔ bátɛyi bǝnkǝ, ‘Yanle bǝ bǝsǝ ku bǝsiǝ fe bǝtsyuǝ kama.’
27 — Vocês ouviram o que foi dito: “Não cometa adultério.”
28 Fɛɛ mɔ lɛ mi bɔtɛyi minkǝ utsyuǝ saa kee loobe usionko nya wɔɔkɛ wǝ ɔkɔɛɛ, ókpo wǝ lǝ wǝ utu kǝmiǝ koko.
28 Eu, porém, lhes digo: todo o que olhar para uma mulher com intenção impura, já cometeu adultério com ela no seu coração.
29 Nyaso lǝ fǝ kodiani eto dinǝmi ǝǝtǝ nkǝ dufǝ lǝ lebua ǝsuǝǝ, lǝkǝ ni ato akpe. Ɛlɛkɛ itǝ fǝ bǝ nyansǝ fǝ ǝsuǝ eto lekpa ditsyuǝ enso bǝ befi fǝ utidi ǝmǝ kenke bato bakpe lǝ utemanlo kǝmiǝ.
29 — Se o seu olho direito leva você a tropeçar, arranque-o e jogue-o fora. Pois é preferível você perder uma parte do seu corpo do que ter o corpo inteiro lançado no inferno.
30 Nya lǝ fǝ kodiani ǝǝtǝ fǝǝyifo lebuaa, la ko ato akpe. Ɛlɛkǝ itǝ fǝ eso bǝ nyansǝ fǝ ǝsuǝ eto lekpa lɔni enso bǝ fǝ utidi ǝmǝ kenke dufǝ lǝ utemanlo kǝmiǝ.
30 E, se a sua mão direita leva você a tropeçar, corte-a e jogue-a fora. Pois é preferível você perder uma parte do seu corpo do que o corpo inteiro ir para o inferno.
31 “Bátɛyi bǝnkǝ, ‘Utsyuǝ saa ke lɔɔni wǝ usiǝǝ, ele bǝ utǝ wǝ kukue nkǝ ɔ́ni wǝ.’
31 — Também foi dito: “Aquele que repudiar a sua mulher deve dar-lhe uma carta de divórcio.”
32 Fɛɛ nlɛ mi bɔtɛyi minkǝ, lǝ osani utsyuǝ áni wǝ usiǝ, nya yanyɛ lǝ disenkpo ǝsuǝ esoo, osani ǝmǝ dítǝ usio ǝmǝ lekpo kusǝ. Nya dimanyɛ lǝ osani wǝ ke luufi usio ǝmǝ tsya ákpo kusiǝ.
32 Eu, porém, lhes digo: quem repudiar a sua mulher, exceto em caso de relações sexuais ilícitas, a expõe a se tornar adúltera; e aquele que casar com a repudiada comete adultério.
33 “Kɔɔ bɛnɔ tsya bátɛyi betidi bǝnkǝ, ‘Mankpadi asa esi etudi kɛnyɛ lǝ nnya ǝsuǝ. Bomu yifo lǝ ntamu bo faka fǝtǝ Bonamute ǝsuǝ.’
33 — Vocês também ouviram o que foi dito aos antigos: “Não faça juramento falso, mas cumpra rigorosamente para com o Senhor o que você jurou.”
34 Fɛɛ mɔmɔɔ, nlɛ mi bɔtɛyi minkǝ mankpadi asa ǝtsyǝ kɛnyɛ saa. Mankpadi asa nnya nkpe kato itsyise Onanto eto lekankpomɛ ni mfó.
34 Eu, porém, lhes digo: não jurem de modo nenhum; nem pelo céu, por ser o trono de Deus;
35 Mankpadi asa nnya nkpe lǝ kasɔ tsya itsyise Onanto eto akpa eto kǝtǝkɔ ini. Nya mankpadi Yerusalem, itsyise mfó ni baka eto Oka wǝ ni Ǝsuǝalenyǝ Kenke eto umǝ nɛ.
35 nem pela terra, por ser estrado de seus pés; nem por Jerusalém, por ser a cidade do grande Rei.
36 Mankpadi fǝ disi tsya itsyise ǝmbǝ ǝsuǝale foofo fǝ disi eto sɛwɔni eto lɛ ɔni buyifo uflubi lee ona.
36 Não jure pela sua cabeça, porque você não pode fazer com que um só cabelo fique branco ou preto.
37 Tǝ lǝ mi ee lǝ iyifo ee, nya lǝ mi oowo lǝ iyifo oowo ete. Lesa bamba sa enso nyamfo eto bɔtɛyii, etsyi lǝ olontidi ǝmǝ ɔflɔ.
37 Que a palavra de vocês seja: Sim, sim; não, não. O que passar disto vem do Maligno.
38 “Bɛnɔ bátɛyi bǝnkǝ, ‘Bafo dinǝmi lǝ dinǝmi eto kɛnyɛ, nya lɛnyi lǝ lɛnyi eto kɛnyɛ.’
38 — Vocês ouviram o que foi dito: “Olho por olho, dente por dente.”
39 Fɛɛ mɔmɔɔ, mɔ lɛ mi bɔtɛyi minkǝ, mantisǝ fǝ ɔyimitsyuǝ eto kabua ka úyifo eto oko. Lǝ utsyuǝ ásɔ fǝ lǝ kodianitosii, tsyi nkonse tsya ǝtǝ wǝ.
39 Eu, porém, lhes digo: Não resistam ao perverso. Se alguém lhe der um tapa na face direita, ofereça-lhe também a face esquerda.
40 Nya lǝ utsyuǝ aala nkǝ woasama fǝ lǝ ofo fǝ awu katoo, wuninsǝ fǝ kafia tsya ǝtǝ wǝ.
40 Se alguém quer processar você e tirar-lhe a túnica, deixe que leve também a capa.
41 Nko ke lǝ ǝsuǝalenyǝ eto utsyuǝ anyikǝ fǝ okpe nkǝ tsyi wǝ bikǝ lǝ bɛyɛ disunkpo lɔnii, yɛnko wǝ nnya ǝnuǝ.
41 Se alguém obrigar você a andar uma milha, vá com ele duas.
42 Lǝ utsyuǝ atɔ fǝ lesatsyuǝ, fi ni ǝtǝ wǝ. Nya lǝ utsyuǝ tsya atɔ nkǝ dia lesa ǝtǝ wǝ, dia ni ǝtǝ wǝ.
42 Dê a quem lhe pede e não volte as costas ao que quer lhe pedir emprestado.
43 “Bɛnɔ bátɛyi bǝnkǝ, ‘La fǝ bayɛtsyuǝ lǝ ekisi fǝ olo!’
43 — Vocês ouviram o que foi dito: “Ame o seu próximo e odeie o seu inimigo.”
44 Fɛɛ mɔmɔɔ, nlɛ mi bɔtɛyi minkǝ bela mi balo lǝ beto ola lǝ mba leekisi mi eto disi.
44 Eu, porém, lhes digo: amem os seus inimigos e orem pelos que perseguem vocês,
45 Bǝ lǝ befiani Onanto wǝ nkpe kato eto bebi tinti. Itsyise wǝ lǝǝtǝ kofe laafa kǝtǝ betidi bua ku mba leeyifo kasɛɛ kenke tsyɛtsyɛɛtsyɛ. Nya ɔsɔmi tsya laani kǝtǝ betidi ba leeyifo kasɛɛ ku mba leenyifo kasɛɛ ta.
45 para demonstrarem que são filhos do Pai de vocês, que está nos céus. Porque ele faz o seu sol nascer sobre maus e bons e vir chuvas sobre justos e injustos.
46 Lǝ betidi ba laala mi ete mi tsya laalaa, nte kayofofo ka Onanto luutǝ mi. Nko ke te mba laafo umǝnko kula tsya leeyifo nɛ.
46 Porque, se vocês amam aqueles que os amam, que recompensa terão? Os publicanos também não fazem o mesmo?
47 Nya lǝ mi bayɛtsyuǝ mate ete biǝsiǝsǝǝ, nyalɛ bienyifo tɔ kulesa nǝ eto ani ele bǝ basɔ mi. Mamfokanɔfɔ tsya eyifo nko ke.
47 E, se saudarem somente os seus irmãos, o que é que estão fazendo de mais? Os gentios também não fazem o mesmo?
48 Bomuu, bɛflɔ fe kase mi Anto wǝ nkpe kato lɛflɔ seka.
48 Portanto, sejam perfeitos como é perfeito o Pai de vocês, que está no céu.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.