Mateus 8
Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NVT
1 Yer suq kehaq lo yaq thad, chaw kha peh vad-ag yawd khaz nuhr ghaq tod che yaog.
1 Quando Jesus desceu a encosta do monte, grandes multidões o seguiram.
2 Awg yand u ve khuhn, khir tuq var te ghad lag lehq, nar khehr teh mi lar lehq a kor pi lehq koz che, “Jawd mawd-og, nawg te gad ver, ngag haq daq kehg vid tug nawg te gha che yaog,” lehd koz vid che yaog.
2 Um leproso aproximou-se de Jesus, ajoelhou-se diante dele e disse: “Senhor, se quiser, pode me curar e me deixar limpo”.
3 Yer suq laq kuhr che lehq yawd haq vad lar lehq koz che, “Ngag te gad che yaog. Daq vid kehg vid-oq,” lehd koz vid che yaog. Teq pear lehax yawd khir tuq a nar mehx vehr che yaog.
3 Jesus estendeu a mão e tocou nele. “Eu quero”, respondeu. “Seja curado e fique limpo!” No mesmo instante, o homem foi curado da lepra.
4 Yer suq yawd haq koz vid che, “Awg lawn che ve chaw te ghad-eg haq liz ta koz vid. Kheh ma khuhd, nawg kae lehq paw khod haq awg ton ca maw vid-eq. Su mehz khuhd suhr huh sax khiz te tug, Mod ser awg lid teh lar che heh te lehq tand tug liz ca tand vid-eq,” lehd koz vid che yaog.
4 Então Jesus disse ao homem: “Não conte isso a ninguém. Vá e apresente-se ao sacerdote para que ele o examine. Leve a oferta que a lei de Moisés exige. Isso servirá como testemunho”.
5 Yer suq Kar per nar unr med khuhn gehe che te yand, maq yad awg hox te ghad yawd chehd lo lag lehq yawd haq lawg khawx lehq koz che,
5 Quando Jesus chegou a Cafarnaum, um oficial romano se aproximou dele e suplicou:
6 “Jawd mawd-og, ngag ved awg ceg khi kud laq kuhr suh vehr lehq yehg khuhn yuhq chehd che yaog. Yawd awr lehr gha tuq gha khanr jad che yaog,” lehd koz vid che yaog.
6 “Senhor, meu jovem servo está de cama, paralisado e com dores terríveis”.
7 Yer suq yawd haq koz vid che, “Ngag lag lehq yawd haq ghu na vid tug yaog,” lehd koz vid che yaog.
7 Jesus disse: “Vou até lá para curá-lo”.
8 Kheh te lehq, maq yad awg hox u ve yawd haq kawq koz vid che, “Jawd mawd-og, ngag ved yehg khuhn nawg haq gehag vid tug ngag te maq kenr. Kheh te lar, nawg tawd teq pear lehax yaw liz ngag ved awg ceg na vehr tug yaog.
8 O oficial, porém, respondeu: “Senhor, não mereço que entre em minha casa. Basta uma ordem sua, e meu servo será curado.
9 Awg lawn ghod ver, ngag awr lehr maq yad te lehq su ved kand pax awg huhx lo chehd lehq ngag huhx lo liz maq yad teq pa cawg che yaog. Ngag huhx ve maq yad te ghad haq, ‘Kae-oq,’ lehd koz vid ver, yawd veh che yaog. ‘Lar-oq,’ lehd koz vid ver, yawd lag che yaog. Ngag ved awg ceg var haq liz, ‘Che ve teoq,’ lehd koz vid ver, yawd te veh che yaog,” lehz kawq koz vid che yaog.
9 Sei disso porque estou sob a autoridade de meus superiores e tenho autoridade sobre meus soldados. Só preciso dizer ‘Vão’, e eles vão, ou ‘Venham’, e eles vêm. E, se digo a meus escravos: ‘Façam isto’, eles o fazem”.
10 Tawd u ve haq Yer suq gha kad che te yand, yawd and jad lehq, yawd khaz nuhr ghaq tod che chaw teq pa haq koz vid che, “Ngag nig hehd teq pa hag awg cehg mag koz ax laq, Id sar rer laq chaw teq pa awg khuhn liz che kheh taw maq yonr che haq ngag mad mawg jaw ser.
10 Quando Jesus ouviu isso, ficou admirado e disse aos que o seguiam: “Eu lhes digo a verdade: jamais vi fé como esta em Israel!
11 Ngag nig hehd haq koz ax laq, muhd ni tuhz phawd awr he lehq muhd ni kehg phawd awr lo chehd che chaw kha peh vad-ag lag lehq muhd nuh maq muhd mig awg khuhn Ar brar hanr, Id caq, Yar koq teq pa geh teq geha gha mi cad tug yaog.
11 E também lhes digo: muitos virão de toda parte, do leste e do oeste, e se sentarão com Abraão, Isaque e Jacó no banquete do reino dos céus.
12 Kheh ma khuhd, Ghig sa ve muhd mig khuhn gha chehd cawd che teq pa vawr, awg bag phawd awr lo awg naz tud teag huh yug chid bag pe che haq gha khanr tug yaog. U huh kha chehd che chaw teg pa huhg lehq cig geq yuhz cheq tug yaog,” lehz Yer suq koz vid che yaog.
12 Mas muitos para os quais o reino foi preparado serão lançados fora, na escuridão, onde haverá choro e ranger de dentes”.
13 Yer suq maq yad awg hox haq koz vid che, “Nawg koeq lor. Nawg yonr che heh phehaq tug yaog,” lehd koz vid che yaog.
13 Então Jesus disse ao oficial romano: “Volte para casa. Tal como você creu, assim acontecerá”. E o jovem servo foi curado na mesma hora.
14 Yer suq awr lehr, Per troq ve yehg khuhn gehe che te yand Per troq ve awr pi ma kaz nag lehq yuhq chehd che haq gha mawg che yaog.
14 Quando Jesus chegou à casa de Pedro, viu que a sogra dele estava de cama, com febre.
15 Yawd ved laq kuhr haq Yer suq vad lehq kaz nag chehd che na vehr che yaog. Kheh te lehq yawd tu lehq Yer suq haq te car te taw vid che yaog.
15 Jesus tocou em sua mão e a febre a deixou. Então ela se levantou e passou a servi-lo.
16 Muhd phiq muhd sux naz huh, ned geh che chaw teq pa kha peh vad-ag Yer suq chehd lo sir veha lag lehq yawd tawd yaw vid lehq ned teq pa haq ghaq kog vid che yaog. Chaw nag awg gha lia haq liz yawd ghu na vid che yaog.
16 Ao entardecer, trouxeram a Jesus muita gente possuída por demônios. Ele expulsou esses espíritos impuros com uma simples ordem e curou todos os enfermos.
17 Yawd che kheh te che awr lehr, awg cehg mag cuh kar var Id sar yaq koz lar che heh, “Yawd awg ton a nig ved nag guhg kig haq haq yug ve lar lehq, a nig ved a nar teq pa haq puhd cid lar che yaog,” lehd koz lar che heh phehaq vid tug te che yaog.
17 Cumpriu-se, desse modo, o que foi dito pelo profeta Isaías: “Levou sobre si nossas enfermidades e removeu nossas doenças”.
18 Yawd haq kha caw yuhd te chehd che chaw awg mor nux haq Yer suq gha mawg lehq, “Ghig po nux ox pax awr khanr kae veg,” lehz yawd koz vid che yaog.
18 Quando Jesus viu a grande multidão ao seu redor, ordenou que atravessassem para o outro lado do mar.
19 Awg yand u ve khuhn, liq buhq var te ghad yawd chehd lo lag lehq koz che, “Sar lar-og, nawg khar lo kae lehd ma koz ngag liz nawg khaz nuhr ghaq kae tug yaog,” lehd koz vid che yaog.
19 Então um dos mestres da lei lhe disse: “Mestre, eu o seguirei aonde quer que vá”.
20 Yer suq yawd haq koz vid che, “Heh phid vawr awg kor cawg lehq, muhd-aq lo pog tod che ngaz teq pa liz, yuhq kig awg phi cawg che yaog. Kheh ma khuhd chaw yad ve Yad phu awr lehr, a kor cuhx kig mad cawg hawg,” lehd koz vid che yaog.
20 Jesus respondeu: “As raposas têm tocas onde morar e as aves têm ninhos, mas o Filho do Homem não tem sequer um lugar para recostar a cabeça”.
21 Awg laq ghuhd awg mor khuhn chehd che yawd ved awg laq ghuhd te ghad lawg lehq koz che, “Jawd mawd-og, ngar pa suh vehr che haq awg kawd ca tur vid lar haez sar,” lehd koz a khawag lawg che yaog.
21 Outro discípulo disse: “Senhor, deixe-me primeiro sepultar meu pai”.
22 Yer suq yawd haq kawq koz vid che, “Ngag khaz nuhr ghaq laoq. Chaw suh teq pa i hehd khad nawag tur daq vid-oq,” lehd koz vid che yaog.
22 Jesus respondeu: “Siga-me agora. Deixe que os mortos sepultem seus próprios mortos”.
23 Yawd huh lawd kor khuhn gehe lehq yawd ved awg laq ghuhd teq pa liz yawd khaz nuhr ghaq gehe che yaog.
23 Em seguida, Jesus entrou no barco, e seus discípulos o acompanharam.
24 Awg yand u ve haq, ghig po u ve khuhn muhd huh nux mez lag jad cheaq te lehq, ghig bad dawz taz lehq huh lawd kor khuhn a kaz gehe lehq peh vehr liz, Yer suq awr lehr, yuhq mir ka chehd ser che yaog.
24 De repente, veio sobre o mar uma tempestade violenta, com ondas que cobriam o barco. Jesus, no entanto, dormia.
25 Awg laq ghuhd teq pa yawd haq ca nuhr vid lehq koz che, “Jawd mawd-og, ngag hehd haq a cehax ga laoq. Ngag hehd a kaz thunr che suh vehr tez-or,” lehd koz vid che yaog.
25 Os discípulos foram acordá-lo, clamando: “Senhor, salve-nos! Vamos morrer!”.
26 Yer suq i hehd haq koz vid che, “Kha nehax maq yonr che chaw teq paog, nig hehd a thoq te kuhz cheawg le,” lehd koz che yaog. Kheh te lehq yawd tuag lehq muhd huh he lehq ghig bad haq ded vid che te yand taq hiax gawr ghad chehd vehr che yaog.
26 “Por que vocês estão com medo?”, perguntou ele. “Como é pequena a sua fé!” Então levantou-se, repreendeu o vento e o mar, e houve grande calmaria.
27 I hehd teq pa and jad lehq koz che, “Chaw che ve a sug lehq nar. Muhd huh he lehq ghig bad liz yawd khuhd na che law,” lehd koz daq che yaog.
27 Os discípulos ficaram admirados. “Quem é este homem?”, diziam eles. “Até os ventos e o mar lhe obedecem!”
28 Khanr kae lehq ghig po nux ox pax awr Gar dar raq muhd mig khuhn gaeg che te yand, chaw tur phuh lo tuhaz che ned geh che haw khaz var ni ghad yawd chehd lo lag che yaog. Chaw u ve ni ghad haeg jad cag jad cheaq te lehq, yaq kaw u ve haq chaw te ghad-eg liz te tod maq pir.
28 Quando Jesus chegou ao outro lado do mar, à região dos gadarenos, dois homens possuídos por demônios saíram do cemitério e foram ao seu encontro. Eram tão violentos que ninguém podia passar por ali.
29 Chaw u ve ni ghad hax ceh kug ded lehq koz che, “Ghig sa ve Yad phu-og, nawg a thoq te lehq ngag nid-ag haq ca soq saq tod cheawg le. Awg yand mad gag ser liz ngag nid-ag haq du deh tug nawg lag cheawg la,” lehd koz che yaog.
29 Eles começaram a gritar: “Por que vem nos importunar, Filho de Deus? Veio aqui para nos atormentar antes do tempo determinado?”.
30 I hehd haq kheh maq ma vid daq kig huh vaq teq mor nux phoz kaz cad chehd che yaog.
30 A certa distância deles, havia uma grande manada de porcos pastando.
31 Kheh te lehq, ned u ve teq pa Yer suq haq lawg khawx lehq koz che, “Nawg ngag hehd haq ca ghaq kog tod che ver, ngag hehd haq vaq u ve teq pa khuhn geh chehd cuha laoq,” lehd koz vid che yaog.
31 Então os demônios suplicaram: “Se vai nos expulsar, mande-nos entrar naquela manada de porcos”.
32 Kheh te lehq Yer suq ned teq pa haq koz vid che, “Tuhez lor,” lehd koz vid che yaog. Ned u ve teq pa chaw u ve ni ghad khuhn tuhaz lehq vaq mor nux khuhn gehe che te yand, vaq mor nux u ve hax khod med lo saw cex yaeq lehq ghig po khuhn pawz geh lehq a kaz saw ka suh vehr che yaog.
32 “Vão!”, ordenou Jesus. Os demônios saíram dos homens e entraram nos porcos, e toda a manada se atirou pela encosta íngreme do monte para dentro do mar e se afogou.
33 Kheh te lehq vaq hu par teq pa med khuhn cex phaw gehe che yaog. Med khuhn chehd che chaw teq pa haq ned geh che chaw ni ghad awg lawn he lehq kha phehaq che awg lawn teq pa saw khae mar vid che yaog.
33 Os que cuidavam dos porcos fugiram para uma cidade próxima e contaram a todos o que havia ocorrido com os homens possuídos por demônios.
34 Med yad awg gha lia tuhaz lehq Yer suq haq gha mawg daq tug lag che yaog. Yawd haq gha mawg che te yand, i hehd ve muhd mig khuhn tuhez vid tug yawd haq lawg khawx che yaog.
34 Os habitantes da cidade saíram ao encontro de Jesus e suplicaram que ele fosse embora da região.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.