Mateus 27

Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Muhd sawx ted naq muhd thid-ag che te yand, paw khod nux teq pa he lehq Yud daq chaw teq pa ve awg hox chaw mawd teq pa awg gha lia Yer suq haq dawz vehr tug jehg daq che yaog.
1 De manhã cedo, os principais sacerdotes e líderes do povo se reuniram outra vez para planejar uma maneira de levar Jesus à morte.
2 Kheh te peg lehq, i hehd Yer suq haq pheh yug ve lehq, muhd mig jawd mawd Pid laq ve laq kuhr khuhn yawd haq chid aq vid che yaog.
2 Então o amarraram, o levaram e o entregaram a Pilatos, o governador romano.
3 Kheh te lehq Yer suq haq chid aq vid che phad Yud daq awr lehr, Yer suq haq dawz vehr tug suhx jehg suhx taz che haq yawd gha mawg che te yand, yawd kawq duhd phuhz lehq, phu u ve sehz chi thehq paw khod nux teq pa he lehq awg hox chaw mawd teq pa haq kawq yug khuhq pid lehq koz che,
3 Quando Judas, que o havia traído, viu que Jesus tinha sido condenado à morte, encheu-se de remorso e devolveu as trinta moedas de prata aos principais sacerdotes e líderes do povo,
4 “Vend bax mad cawg che chaw te ghad haq ngag chid aq ax cheaq te lehq, ngag vend bax te vehr che yaog,” lehd koz vid che yaog.
4 dizendo: “Pequei, pois traí um homem inocente”. “Que nos importa?”, retrucaram eles. “Isso é problema seu.”
5 Phu u ve haq bon yehg nux khuhn chid bag ke lar haz lehq, yawd tuhez lehq yawd khad yawad kuhr pehg ca pheh suh vehr che yaog.
5 Então Judas jogou as moedas de prata no templo, saiu e se enforcou.
6 Paw khod nux teq pa phu u ve haq ghawz veha lehq koz che, “Phu che ve awr lehr, awg suhr hehr vehr cheaq te lehq, phu tand geh khuhq daq ma cawd hawg,” lehd koz che yaog.
6 Os principais sacerdotes juntaram as moedas e disseram: “Não seria certo colocar este dinheiro no tesouro do templo, pois é dinheiro manchado de sangue”.
7 Kheh te lehq, i hehd teq pa jehg daq lehq, khehx chaw teq pa haq tur vid tug, phu u ve yug ve lehq a jeq mawq khu te par ve mig gig te pez haq vig lar che yaog.
7 Então resolveram comprar o campo do oleiro e transformá-lo num cemitério para estrangeiros.
8 Kheh te lehq, yaq ni kha gag mig gig u ve te pez haq awg suhr mig gig lehd koz che yaog.
8 Por isso, até hoje ele se chama Campo de Sangue.
9 U thad lo, cuh kar var Yer rar miq koz lar che heh phehaq che yaog. Yawd koz che, “Id sar rer laq chaw teq pa ted pehg pehar awg phuhd koz chez lar che, chaw te ghad ve awg phuhd phu sehz chi thehq haq yug lehq,
9 Cumpriu-se, assim, a profecia de Jeremias que diz: “Tomaram as trinta peças de prata, preço pelo qual ele foi avaliado pelo povo de Israel,
10 Jawd mawd Ghig sa ngag haq koz ax lar che heh, a jeq mawq khu te par ve mig gig te pez haq i hehd vig che yaog.”
10 e compraram o campo do oleiro, conforme o Senhor ordenou”.
11 Yer suq haq muhd mig jawd mawd mehz khuhd suhr huh sir ve hox vid lar lehq, muhd mig jawd mawd yawd haq na che, “Nawg awr lehr Yud daq chaw teq pa ve jawd mawd yaog la,” lehd koz vid che yaog.
11 Agora Jesus estava diante de Pilatos, o governador romano, que lhe perguntou: “Você é o rei dos judeus?”. Jesus respondeu: “É como você diz”.
12 Kheh ma khuhd, paw khod nux he lehq awg hox chaw mawd teq pa yawd haq vend bax tar che te yand, yawd teq chaweh liz mad kawq koz khuhq vid.
12 No entanto, quando os principais sacerdotes e os líderes do povo fizeram acusações contra ele, Jesus permaneceu calado.
13 Kheh te lehq, muhd mig jawd mawd Pid laq Yer suq haq na lehq koz che, “Nawg awg lawn i hehd vend bax tar lehq sax khiz khawd kheh koz khanr chehd che haq nawg maq gha kad la,” lehd koz vid che yaog.
13 Então Pilatos perguntou: “Você não ouve essas acusações que fazem contra você?”.
14 Kheh ma khuhd, yawd teq chaweh liz mad kawq koz khuhq vid cheaq te lehq, muhd mig jawd mawd Pid laq and jad che yaog.
14 Mas, para surpresa do governador, Jesus nada disse.
15 Pawehd u ve haq te che te yand, thawnr khuhn chehd che chaw teq pa awg khuhn ve chaw kheh ma ve ni ma cawd che chaw te ghad haq muhd mig jawd mawd phehd kha vid tug awg lid cawg che yaog.
15 A cada ano, durante a festa da Páscoa, era costume do governador libertar um prisioneiro, qualquer um que a multidão escolhesse.
16 Awg yand u ve haq, thawnr khuhn geh chehd che chaw teq pa awg khuhn, awg meh buhg jad che Bar rar baq meh che chaw te ghad cawg che yaog.
16 Nesse ano, havia um prisioneiro, famoso por sua maldade, chamado Barrabás.
17 Kheh te lehq, i hehd phawng daq chehd che te yand, muhd mig jawd mawd Pid laq na che, “Nig hehd awg pun a sug haq phehad vid gad le. Bar rar baq haq la, ma hez ver Khreq lehd koz che Yer suq haq la,” lehd koz na ngawx che yaog.
17 Quando a multidão se reuniu diante de Pilatos naquela manhã, ele perguntou: “Quem vocês querem que eu solte: Barrabás ou Jesus, chamado Cristo?”.
18 Awg lawn ghod ver, Yer suq haq soer che ni ma cawg che haq te lehq, i hehd yawd haq chid aq ax che yaog lehz, muhd mig jawd mawd Pid laq sir chehd che yaog.
18 Pois ele sabia muito bem que os líderes religiosos judeus tinham prendido Jesus por inveja.
19 Kheh te lehq, suhx jehg suhx taz kig kaw jaw thag lo muhd mig jawd mawd Pid laq yawd mi chehd-ag huh, yawd ved awg mid ma yawd haq tawd che kheh koz sanr peha che yaog. “Thed che cawd che chaw che ve phad haq teq chaweh taq te. Awg lawn ghod ver a mig hax ngag yuhq maz a cehax liz mad daq. Kheh te lehq yaq ni teq ni maq ve ngag duhd har jad che yaog,” lehd koz tawd sanr fea che yaog.
19 Nesse momento, enquanto Pilatos estava sentado no tribunal, sua esposa lhe mandou o seguinte recado: “Deixe esse homem inocente em paz. Na noite passada, tive um sonho a respeito dele e fiquei muito perturbada”.
20 Kheh ma khuhd, paw khod nux teq pa he lehq awg hox chaw mawd teq pa vawr, Bar rar baq haq lawg yug lehq Yer suq haq dawz vehr tug, muhd mig yad teq pa haq awg ghad hax ceh pid che yaog.
20 Enquanto isso, os principais sacerdotes e os líderes do povo convenceram a multidão a pedir que Barrabás fosse solto e Jesus executado.
21 Muhd mig jawd mawd Pid laq muhd mig yad haq koz vid che, “Chaw che ve ni ghad awg khuhn a suq haq phehd vid gad lehq le,” lehd koz na che yaog. Kheh te lehq i hehd teq pa koz che, “Bar rar baq haq yaog” lehd koz che yaog.
21 Então o governador perguntou outra vez: “Qual dos dois vocês querem que eu lhes solte?”. A multidão gritou em resposta: “Barrabás!”.
22 “Kheh te ver, Khreq lehd koz che Yer suq haq ngag khawd-ehg kheh gha te lawg le,” lehd koz lehq muhd mig jawd mawd Pid laq i hehd haq na ngawx che te yand, i hehd teq pa awg gha lia koz che, “Laq kan thag huh thaq vehr lor,” lehd koz che yaog.
22 Pilatos perguntou: “E o que farei com Jesus, chamado Cristo?”. “Crucifique-o!”, gritou a multidão.
23 Muhd mig jawd mawd Pid laq kawq koz vid che, “A thoq te lehq le. Yawd a thoq ted ceng haq te yaq kig cawg cheawg le,” lehd i hehd haq na ngawx che te yand, i hehd teq pa hax ceh nux maz kawq kug lehq koz che, “Yawd haq laq kan thag huh thaq veh-oq,” lehd koz che yaog.
23 “Por quê?”, quis saber Pilatos. “Que crime ele cometeu?” Mas a multidão gritou ainda mais alto: “Crucifique-o!”.
24 Muhd mig jawd mawd Pid laq awr lehr, muhd mig yad teq pa diz diz huhd huhd te tuag vehr che haq yawd gha mawg lehq, yawd teq chaweh te maq gha vehr che haq yawd gha sir vehr lehq, muhd mig yad kheh ma ve mehz khuhd suhr laq kuhr chuhd lehq koz che, “Chaw che ve phad gha suh che toq ngag awg khod-aq lo tad gag vid. Nig hehd khad nawg-a nig hehd teoq,” lehd koz vid che yaog.
24 Pilatos viu que de nada adiantava insistir e que um tumulto se iniciava. Assim, mandou buscar uma bacia com água, lavou as mãos diante da multidão e disse: “Estou inocente do sangue deste homem. A responsabilidade é de vocês”.
25 Muhd mig yad teq pa awg gha lia koz che, “Toq che ve awr lehr, ngag hehd he lehq ngag hehd ve awg yad awg dug teq pa khanr yug che yaog,” lehd koz vid che yaog.
25 Todo o povo gritou em resposta: “Que nós e nossos descendentes sejamos responsabilizados pela morte dele!”.
26 Kheh te lehq muhd mig jawd mawd Pid laq awr lehr, Bar rar baq haq phehd kha vid lehq, Yer suq haq jawq peg lehq laq kan thag huh thaq vehr tug maq yad teq pa haq chid aq vid che yaog.
26 Então Pilatos lhes soltou Barrabás. E, depois de mandar açoitar Jesus, entregou-o para ser crucificado.
27 Kheh te lehq muhd mig jawd mawd Pid laq ve maq yad teq pa, Yer suq haq maq yad teq pa ve sax nanx nux khuhn sir ve kae lehq, maq yad ted taq ve awg gha lia Yer suq haq ga phoz paog vid lar che yaog.
27 Alguns dos soldados do governador levaram Jesus ao quartel e chamaram todo o regimento.
28 I hehd teq pa yawd ved a poq haq kuhz kha lehq, a poq yehg maq awg ni sid te che yawd haq kawq deh vid che yaog.
28 Tiraram as roupas de Jesus e puseram nele um manto vermelho.
29 A chud te haq yug lehq si ux cuhr heh te ghaq lehq, yawd ved a kor haq khuhz vid che yaog. Yawd ved laq kuhr laq yaq awr pax awr ve khuhn pund cehg ted mag yug cid vid lar lehq, yawd mehz khuhd suhr huh khi cuhx teh mi lehq koz che, “Yud daq ve jawd mawd-og, nawg awg bon ir vid-oq,” lehd koz lehq, yawd haq maq sawnr ma caz koz gid che yaog.
29 Teceram uma coroa de espinhos e a colocaram em sua cabeça. Em sua mão direita, puseram um caniço, como se fosse um cetro. Ajoelhavam-se diante dele e zombavam: “Salve, rei dos judeus!”.
30 U kheh te peg lehq, yawd haq cux ghig kaod pheq puhr vid lehq, pund cehg u ve yug lehq yawd ved a kor haq kawq kaod dawz che yaog.
30 Cuspiam nele, tomavam-lhe o caniço da mão e com ele batiam em sua cabeça.
31 Yawd haq maq sawnr ma caz te koz gid peg lehq, yawd ved a poq awg ni sid te che haq yug khuhz kha lehq, yawd ved a poq awg pir kawq ghawz veq vid peg lehq, laq kan thag huh thaq vehr tug yawd haq seh ve kae che yaog.
31 Quando se cansaram de zombar dele, tiraram o manto e o vestiram novamente com suas roupas. Então o levaram para ser crucificado.
32 I hehd teq pa tuhaz tod-ag huh, Kud rer ner med yad Sid monr meh che te ghad haq mawg che yaog. I hehd yawd haq yug lehq Yer suq ve laq kan haq taz cuh vid che yaog.
32 No caminho, encontraram um homem chamado Simão, de Cirene, e os soldados o obrigaram a carregar a cruz.
33 Gawd laq gawd taq lehd koz che awg ti ted kag lo i hehd gaeg che yaog. Awg meh u ve cuhz kig awr lehr, a kor ghuhd lehd koz che yaog.
33 Então saíram para um lugar chamado Gólgota (que quer dizer “Lugar da Caveira”).
34 I hehd teq pa a pehx med ghig ce maq te che yug lehq awg khad tuhx te che awg ceng haq pawnd daq lehq, Yer suq haq taw vid che yaog. Kheh liz, yawd lehq ngawx peg lehq mad kawq dawg che yaog.
34 Os soldados lhe deram para beber vinho misturado com fel, mas, quando Jesus o provou, recusou-se a beber.
35 I hehd teq pa yawd haq laq kan thag huh yug thaq ke peg lehq, yawd ved beg ke veq kad teq pa haq yug lehq pehg daq tug nar bar kehx yug che yaog.
35 Depois de pregá-lo na cruz, os soldados tiraram sortes para dividir suas roupas.
36 Kheh te lehq, i hehd teq pa u huh mi lar lehq yawd haq paog chehd che yaog.
36 Então, sentaram-se em redor e montaram guarda.
37 Kheh te lehq, i hehd teq pa yawd haq vend bax tar che liq buhq khang gid lar che yawd ved a kor thag lo nehx lar lehq, “Chaw che ve phad vawr, Yud daq chaw teq pa ve Jawd mawd Yer suq yaog,” lehd koz lar che yaog.
37 Acima de sua cabeça estava presa uma tabuleta com a acusação feita contra ele: “Este é Jesus, o Rei dos judeus”.
38 Awg yand u ve khuhn, chaw khuhd liz ni ghad Yer suq geh teq geha laq kan thag huh thaq vehr lar che yaog. Laq yaq awr pax awr te ghad he lehq laq vehr awr pax awr te ghad thaq ke lar che yaog.
38 Dois criminosos foram crucificados com ele, um à sua direita e outro à sua esquerda.
39 Phanr taz phanr yaq te tod chehd che chaw teq pa, yawd haq maq sawnr ma caz te koz gid lehq a kor hiz lar lehq koz che,
39 O povo que passava por ali gritava insultos e sacudia a cabeça, em zombaria:
40 “Bon yehg nux haq te lug lehq sehr ni awg khuhn lehax kawq te gha che chaw-og, nawg awg ton haq pong vid tug teoq. Nawg Ghig sa ve Yad phu yaog ver, laq kan thag huh yaq laoq,” lehd koz vid che yaog.
40 “Você disse que destruiria o templo e o reconstruiria em três dias. Pois bem, se é o Filho de Deus, salve a si mesmo e desça da cruz!”.
41 Paw khod nux teq pa awr lehr, liq buhq var teq pa he lehq awg hox chaw mawd teq pa geh teq geha su heh te lehq yawd haq koz gid ghig gid che yaog.
41 Os principais sacerdotes, os mestres da lei e os líderes do povo também zombavam de Jesus.
42 I hehd koz che, “Su haq yawd pong vid gha che yaog. Yawd awg ton haq yawd kawq ga pong vid maq gha. Yawd Id sar rer laq ve jawd mawd ma hez hawg la. Kheh te lehq, yawd a meha laq kan thag huh yaq ver, ngag hehd liz yawd haq yonr tug yaog.
42 “Salvou os outros, mas não pode salvar a si mesmo!”, diziam. “Quer dizer que ele é o rei de Israel? Que desça da cruz agora mesmo e creremos nele!
43 Yawd Ghig sa haq yonr che yaog. ‘Ngag awr lehr Ghig sa ve Yad phu yaog,’ lehd yawd koz lar cheaq te lehq Ghig sa yawd haq ni ma cawd ver, Ghig sa yawd haq yug pong vid-oq,” lehz i hehd koz che yaog.
43 Ele confiou em Deus, então que Deus o salve agora, se quiser. Pois ele disse: ‘Eu sou o Filho de Deus’.”
44 Yawd geh teq geha laq kan thag huh thaq ke lar che chaw khuhd var ni ghad liz, su heh te lehq yawd haq maq sawnr ma caz te koz gid che yaog.
44 Até os criminosos que tinham sido crucificados com ele o insultavam da mesma forma.
45 Muhd kaw cuhaz huh te lehq muhd phiq phawd awr seh nar rir kha gag, mig gig koar lo awg naz hoq awg naz tud saw phehq vehr che yaog.
45 Ao meio-dia, desceu sobre toda a terra uma escuridão que durou três horas.
46 Muhd phiq phawd awr seh nar rir kheh yand gaeg lehq, Yer suq awg khuhd pehz hehnd mehz lehq koz che, “E li, E li, la ma sa ba tha ni,” lehd koz kug che yaog. Cuhx kig vawr, “Ngag ved Ghig sa-og, Ngag ved Ghig sa-og, a thoq te lehq nawg ngag haq chid bag lar haz cheawg le,” lehd koz che yaog.
46 Por volta das três da tarde, Jesus clamou em alta voz: “ Eli, Eli, lamá sabactâni ?”, que quer dizer: “Meu Deus, meu Deus, por que me abandonaste?”.
47 U huh hox chehd che chaw teq pa ted pehg tawd khuhd u ve haq gha kad che te yand, “Chaw che ve phad awr lehr, Ed lid yaq haq ca kug chehd che law,” lehd koz che yaog.
47 Alguns dos que estavam ali pensaram que ele chamava o profeta Elias.
48 I hehd awg khuhn ve chaw te ghad teq pear maq lehax cex kae lehq, a kaz chuhq gha che pha nuad ted mag yug veha lehq, pund tag awg med-e gehd choz lar lehq a pehx med ghig ce maq te che khuhn tiz ke peg lehq, yawd haq bez taw vid che yaog.
48 Um deles correu, ensopou uma esponja com vinagre e a ergueu num caniço para que ele bebesse.
49 Kheh ma khuhd, chaw ted pehg pehar koz che, “Taq te ser. Ed lid yaq yawd haq ca ga vid-ag tug lehq nar, law ngawx lar veg ser,” lehd koz che yaog.
49 Os outros, porém, disseram: “Esperem! Vamos ver se Elias vem salvá-lo”.
50 Yer suq awg khuhd pehz hehnd mehz te pawz kawq kug peg lehq sax chez vehr che yaog.
50 Então Jesus clamou em alta voz novamente e entregou seu espírito.
51 Awg yand u ve haq, bon yehg nux khuhn ve pha thed lar che liz, awg thag lo te lehq awg huhx lo kha gag ni khod te pheq vehr che yaog. Mig hiz lehq huhx meh teq pa liz awg khod sez phehq vehr che yaog.
51 Naquele momento, a cortina do santuário do templo se rasgou em duas partes, de cima até embaixo. A terra estremeceu, rochas se partiram
52 Tur phuh teq pa phaw kha vehr lehq, suh vehr lar che Ghig sa ve daq kehg che chaw kha peh vad-ag awg ton kawq teq tuag che yaog.
52 e sepulturas se abriram. Muitos do povo santo que haviam morrido ressuscitaram.
53 Yer suq kawq teq tuag peg khaz nuhr, i hehd liz tur phuh khuhn tuhaz lehq, Yer ruq sar lehnr med khuhn gehe lehq, chaw laex ghad i hehd haq gha mawg che yaog.
53 Saíram do cemitério depois da ressurreição de Jesus, entraram na cidade santa de Jerusalém e apareceram a muita gente.
54 Maq yad awg hox he lehq yawd geh Yer suq haq paog chehd che maq yad teq pa awr lehr, mig hiz che he lehq kha phehaq che awg ceng teq pa haq gha mawg che te yand, i hehd teq pa kuhz jad lehq koz che, “Chaw che ve phad awr lehr, awg cehg mag Ghig sa ve Yad phu te ghad phehq che yaog,” lehz koz daq che yaog.
54 O oficial romano e os outros soldados que vigiavam Jesus ficaram aterrorizados com o terremoto e com tudo que havia acontecido, e disseram: “Este homem era verdadeiramente o Filho de Deus!”.
55 Awg kanr a cehax vid-aq lo yad mid teq pa liz kha peh vad-ag hox lar ngawx chehd che yaog. I hehd teq pa awr lehr, Yer suq Gar liq lehd muhd mig khuhn tuhaz thad lo ag, yawd khaz nuhr ghaq lag lehq yawd ved awg ceg te lehq te car te taw vid tod che yad mid teq pa yaog.
55 Muitas mulheres que tinham vindo da Galileia com Jesus para servi-lo olhavam de longe.
56 I hehd awg mor awg khuhn, Mar riq Mar gar dar laq, Yar koq he lehq Yod sehq ve awr ye Mar riq he lehq Yer ber dehd awg yad par teq pa ve awr ye, chaw che ve teq pa chehd chehd che yaog.
56 Entre elas estavam Maria Madalena, Maria, mãe de Tiago e José, e a mãe dos filhos de Zebedeu.
57 Muhd phiq vehr huh, Ar riz mar thehr med yad Yod sehq meh che paw sa var te ghad lag che yaog. Yawd awr lehr, Yer suq ve awg laq ghuhd te ghad phehq che yaog.
57 Ao entardecer, José, um homem rico de Arimateia que tinha se tornado seguidor de Jesus,
58 Yawd muhd mig jawd mawd Pid laq geh kae lehq, Yer suq ve awg ton haq ca lawg yueg che yaog. Kheh te lehq, yawd haq pid tug muhd mig jawd mawd Pid laq tawd sanr vid che yaog.
58 foi a Pilatos e pediu o corpo de Jesus. Pilatos ordenou que lhe entregassem o corpo.
59 Kheh te lehq Yod sehq awr lehr, Yer suq ve awg ton haq yug ve kae lehq, daq kehg che pha phua yug thiz vid lehq,
59 José tomou o corpo e o envolveu num lençol limpo, feito de linho,
60 huhx meh thuhz lar che yawd ved tur phuh awg suhx khuhn yug ve ke lehq, tur phuh awg khod med huh huhx meh diq nux ted mag phuhz chuhd lar haz lehq koeq che yaog.
60 e o colocou num túmulo novo, de sua propriedade, escavado na rocha. Então rolou uma grande pedra na entrada do túmulo e foi embora.
61 Awg yand u ve khuhn, Mar riq Mar gar dar laq he lehq awg kag awr ve Mar riq te ghad liz, tur phuh awg pad huh mi lar ngawx chehd che yaog.
61 Maria Madalena e a outra Maria estavam ali, sentadas em frente ao túmulo.
62 Sawx awr kheha gaeg ver, Sa ba to awg ni gag vehr lehq, paw khod nux te pa he lehq Phar rir sehd teq pa muhd mig jawd mawd Pid laq geh kae lehq koz vid che,
62 No dia seguinte, no sábado, os principais sacerdotes e os fariseus foram a Pilatos
63 “Jawd mawd-og, chaw he ka var che ve phad awr lehr, yawd teq chehd ser thad huh, ‘Sehr ni gaeg ver, ngag kawq teq tuag tug yaog,’ lehz ngag hehd haq yawd koz ax lar che yaog.
63 e disseram: “Senhor, lembramos que, quando ainda vivia, aquele mentiroso disse: ‘Depois de três dias ressuscitarei’.
64 Kheh te cheaq te lehq, yawd ved awg laq ghuhd teq pa yawd haq maq gha ca khuhd yug ve lehq, ‘Yawd suh kig lo kawq teq tuag vehor,’ lehz su haq maq gha ca koz vid tug, sehr ni kha gag yawd ved tur phuh u ve haq kha nehax paog lar vid tug tawd sanr vid-oq. U kheh maq te ver, a mig her ka cheaq keh a meha kawq her ka ver, sang nar jad vehr tug yaog,” lehd koz vid che yaog.
64 Por isso, pedimos que lacre o túmulo até o terceiro dia. Isso impedirá que seus discípulos roubem o corpo e depois digam a todos que ele ressuscitou. Se isso acontecer, estaremos em pior situação que antes”.
65 Jawd mawd Pid laq i hehd haq koz vid che, “Nig hehd teq pa geh paog par maq yad teq pa sir ve lehq nig hehd te gha che heh te lehq kha sehax paog cuh vid lar-eq,” lehz i hehd haq koz vid che yaog.
65 Pilatos respondeu: “Levem soldados e guardem o túmulo como acharem melhor”.
66 Kheh te lehq i hehd teq pa kae lehq, tur phuh haq su maq gha phaw vid tug huhx meh dig haq cunr dawz lar lehq, paog par teq pa haq kha sehax paog cuh vid lar che yaog.
66 Então eles lacraram o túmulo e puseram guardas para protegê-lo.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 27, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.