Mateus 21
Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NTLH
1 Yer suq he lehq yawd ved awg laq ghuhd i hehd teq pa Yer ruq sar lehnr med pad lo gaeg lehq Sar lonr keh thang huh chehd che Ber phar ger khaz lo gaeg che te yand Yer suq yawd ved awg laq ghuhd ni ghad haq kae pe lehq koz che,
1 Quando Jesus e os discípulos estavam chegando a Jerusalém, pararam no povoado de Betfagé, que fica perto do monte das Oliveiras. Dali Jesus enviou dois discípulos na frente,
2 “Nig mag mehz khuhd suhr huh cawg che khaz u ve khuhn tanr gehe ver, pix lar awr ye ma he lehq awg yad nehax pheh teh lar che haq gha mawg tug yaog. Niq kheh kheha phi lehq ngag chehd lo seh veha laoq.
2 com a seguinte ordem:
3 Chaw te ghad ghad nig mag haq te ceng ceng koz na ver, ‘Jawd mawd lor che yaog,’ lehd kawq koz vid-oq. Yawd har naq pehar vehr tug yaog,” lehd koz vid che yaog.
3 Se alguém falar alguma coisa, digam que o Mestre precisa deles. Assim deixarão vocês trazerem logo os animais.
4 Awg lawn che ve awr lehr, Ghig sa ve cuh kar var koz lar che tawd khuhd heh phehaq vid tug awg pun te che yaog. Yawd koz lar che,
4 Isso aconteceu para se cumprir o que o profeta tinha dito:
5 “Yid onr ve med yad teq pa haq che kheh koz vid-oq.
5 “Digam ao povo de Jerusalém: Agora o seu rei está chegando. Ele é humilde e está montado num jumento e num jumentinho, filho de jumenta.”
6 Awg laq ghuhd u ve ni ghad khaz u ve khuhn kae lehq Yer suq ix mag haq cuh che heh ca te che yaog.
6 Então os discípulos foram e fizeram o que Jesus havia mandado.
7 Ix mag awr lehr pix lar awr ye ma he lehq awg yad nehax haq seh vea lehq pix lar u ve awg thag huh a poq kuhz kaq vid peg lehq Yer suq taz cind vid che yaog.
7 Levaram a jumenta e o jumentinho, jogaram as suas capas sobre eles, e Jesus montou.
8 Yawd haq awg mig awg phond pid che awg hez te tug, chaw awg mor awg cud nux awg khuhn chaw ted pehg pehar ver a sug yawd ved a poq yug lehq yaq kaw khuhn khawd vid lehq ted pehg pehar ver suhz pir ca chuh veha lehq yaq kaw khuhn khawd vid che yaog.
8 Da grande multidão que ia com eles, alguns estendiam as suas capas no chão, e outros espalhavam no chão ramos que tinham cortado das árvores.
9 Yer suq ghud med awr he lehq kuhr tehx nuhr hez tod che chaw mor nux teq pa kaod kug lehq koz che, “Dar viq ve Yad phu haq Ho sa na phehq vid-oq. Jawd mawd Ghig sa ve awg meh khuhn lag che chaw haq awg bon ir vid-oq. Muhd nuh maq lo chehd che ir jad muh jad che Ghig sa haq liz Ho sa na phehq vid-oq,” lehd koz che yaog.
9 Tanto os que iam na frente como os que vinham atrás começaram a gritar: — Que Deus abençoe aquele que vem em nome do Senhor! Hosana a Deus nas alturas do céu!
10 Yer suq Yer ruq sar lehnr med khuhn gehe che te yand, med yad teq pa awg gha lia phoz koz daq che diz vad-ag he lehq, “Che ve phad che a suawg le,” lehd koz na daq che yaog.
10 Quando Jesus entrou em Jerusalém, toda a cidade ficou agitada, e o povo perguntava: — Quem é ele?
11 “Chaw che ve phad awr lehr, Gar liq lehd muhd mig Nar sar rehq med lo lag che Ghig sa ve cuh kar var Yer suq yaog,” lehz chaw awg mor nux koz che yaog.
11 A multidão respondia: — Este é o
12 Yer suq bon yehg nux awg vaw khuhn gehe lehq u huh med nged huhd daq pa daq chehd che chaw awg gha lia haq saw ghaq kog lehq phu pa chehd che teh cuh he lehq a pia kar mi huhd chehd che mi khuhd teq pa haq liz yawd saw phuhz chid bag che yaog.
12 Jesus entrou no pátio do Templo e expulsou todos os que compravam e vendiam naquele lugar. Derrubou as mesas dos que trocavam dinheiro e as cadeiras dos que vendiam pombas.
13 “‘Ngag ved yehg haq bon lawg kig yehg,’ lehd koz lehq Liq phu khuhn buhq lar liz nig hehd teq pa awr lehr yehg che ve haq chaw khuhd chehd kig yehg yug te vehr che law,” lehz Yer suq i hehd haq koz vid che yaog.
13 Ele lhes disse:
14 Mehz cox var teq pa he lehq khi lug laq lug che chaw teq pa bon yehg nux khuhn Yer suq chehd lo lag lehq yawd i hehd teq pa haq ghu na vid che yaog.
14 Cegos e coxos iam encontrar Jesus no pátio do Templo, e ele os curava.
15 Paw khod nux he lehq liq buhq var teq pa awr lehr, Yer suq te che and tug teq pa he lehq bon yehg khuhn chaw yad nehax teq pa, “Dar viq ve Yad phu haq Ho sa na phehq vid-oq,” lehd koz kug chehd che haq i hehd gha mawg che te yand, i hehd nez nag jad che yaog.
15 Os chefes dos sacerdotes e os mestres da Lei ficaram zangados quando viram as coisas maravilhosas que ele fazia e ouviram as crianças gritando no pátio do Templo: —
16 “Chaw yad nehax che ve teq pa khawd-ehg kheh koz kug chehd che haq, nawg kad chehd-aq la,” lehd koz Yer suq haq na ngawx che te yand, Yer suq kawq koz che, “Ngag kad chehd che yaog.
16 E eles disseram a Jesus: — Você está ouvindo o que estão dizendo? Jesus respondeu:
17 Kheh te peg lehq Yer suq awr lehr i hehd teq pa haq phaz daq lar haz lehq med u ve khuhn tuhez lehq Ber tar niq khaz khuhn ca hax-eg che yaog.
17 Então Jesus os deixou, saiu da cidade e foi para o povoado de Betânia. E passou a noite ali.
18 Muhd thid-ag lehq muhd sawx ted naq Yer suq med khuhn koeq tod che awg yand khuhn yawd awr meq vehr che yaog.
18 No dia seguinte, quando estava voltando para a cidade, Jesus teve fome.
19 Awg yand u ve khuhn yaq kaw jad huh cuhz chehd che a kud cehg ted cehg haq yawd gha mawg lehq ca ngawx-eg che te yand awg sir mad nuhq lehq awg phaq lehax cawg che haq yawd gha mawg che yaog. Kheh te lehq Yer suq a kud cehg haq koz vid che, “Yaq ni khaz nuhr ver nawg awg sir te pawz-a liz maq gha kawq nuhq hawg,” lehd koz vid che te yand, teq pear lehax awg nuhr tiq awg god khehz te lehq suh vehr che yaog.
19 Ele viu uma figueira na beira da estrada e foi até lá, mas não encontrou nada; só folhas. Aí disse para a figueira: E na mesma hora a figueira secou.
20 Awg laq ghuhd teq pa u ve haq gha mawg che te yand, “A kud cehg che ve a thoq te lehq teq pear lehax nuhr lehq god suh vehr che lehq nar,” lehd koz lehq Yer suq haq na ngawx che yaog.
20 Os discípulos viram isso, ficaram muito admirados e disseram: — Como a figueira secou depressa!
21 Yer suq kawq koz che, “Ngag nig hehd haq awg cehg mag koz ax laq. Nig hehd yonr che ni ma thuhd phuhz nuhg phuhz maq te ver, a kud cehg che ve haq ngag te gha cheaq keh liz nig hehd teq pa vawr kawq te gha nuhr, keh che ve ted dig haq, ‘Jiz kae lehq lad chuhd ghig khuhn gehe lor,’ lehd koz vid ver, koz vid che heh te vehr tug yaog.
21 Então Jesus disse:
22 Nig hehd yonr che khuhn bon lawg ver, nig hehd kha lawg che awg ceng teq pa haq Ghig sa tea tug yaog,” lehz i hehd haq koz vid che yaog.
22 Se crerem, receberão tudo o que pedirem em oração.
23 Yer suq bon yehg nux awg khuhn gehe lehq mar vid chehd-ag huh paw khod nux teq pa he lehq muhd mig yad ve awg hox chaw mawd teq pa yawd chehd lo lag lehq, “Nawg khar lo kand pax gha lehq che kheh te cheawg le. Kand pax u ve a sug nawg haq pehar cheawg le,” lehd koz na ngawx che yaog.
23 Jesus chegou ao Templo, e, quando já estava ensinando, alguns chefes dos sacerdotes e alguns líderes judeus chegaram perto dele e perguntaram: — Com que autoridade você faz essas coisas? Quem lhe deu essa autoridade?
24 Yer suq kawq koz vid che, “Ngag liz nig hehd haq tawd te khuhd na ngawx sar. Nig hehd yaw khuhq ax gha ver, ngag khar lo kand pax gha lehq che kheh te che awg lawn nig hehd haq koz ax tug yaog.
24 Jesus respondeu:
25 Yod hanr yawd a kaz tur vid tug kand pax a sug pid lar cheawg le. Ghig sa geh la, ma hez ver chaw yad geh la,” lehd i hehd haq na ngawx che yaog. I hehd teq pa phoz jehg daq lehq koz che, “‘Muhd nuh maq lo gha cheawg,’ lehz a nig koz ver, ‘A thoq te lehq nig hehd yawd haq maq yonr cheawg le,’ lehz yawd a nig haq kawq koz tug yaog.
25 Respondam: quem deu autoridade a João para batizar? Foi Deus ou foram pessoas? Aí eles começaram a dizer uns aos outros: — Se dissermos que foi Deus, ele vai perguntar: “Então por que vocês não creram em João?”
26 ‘Chaw yad teq pa geh gha cheawg,’ lehd koz ver, muhd mig yad teq pa haq kuhz tug cawg che yaog. Awg lawn ghod ver Yod hanr awr lehr Ghig sa ve cuh kar var te ghad yaog lehz chaw kheh ma ve yonr chehd che yaog,” lehz i hehd koz daq che yaog.
26 Mas, se dissermos que foram pessoas, temos medo do que o povo pode fazer, pois todos acham que João era profeta .
27 Kheh te cheaq te lehq, “Ngag hehd maq sir,” lehz i hehd teq pa Yer suq haq kawq koz vid che yaog. Yer suq i hehd haq kawq koz vid che, “Kheh te ver, ngag liz khar lo kand pax gha lehq che kheh te che awg ceng teq pa ngag nig hehd haq ma koz ax hawg.
27 Por isso responderam: — Não sabemos.
28 Awg lawn che ve haq nig hehd khawd-ehg kheh duhd chehd-aq le. Chaw te ghad yawd ved yad ni ghad cawg che yaog. Awg vix var te ghad haq yawd koz vid che, ‘Yad par-og, yaq ni a pa ve a pehx med kho khuhn kanx ca teoq,’ lehd koz vid che yaog.
28 Jesus continuou:
29 ‘Ngag maq kae-og,’ lehz awg yad par u ve kawq koz vid che yaog. Kheh ma khuhd awg khaz nuhr maq muh tand yawd ni ma kawq pa vehr lehq kawq kae che yaog.
29 — Ele respondeu: “Eu não quero ir.” Mas depois mudou de ideia e foi.
30 Kheh te lehq awg nax var te ghad geh liz awr pa kawq kae lehq koz vid che, ‘Yad par-og, yaq ni a pa ve a pehx med kho khuhn kanx ca teoq,’ lehd koz vid che yaog. Kheh te lehq awg yad par che ve kawq koz che, ‘Ngar paog, ngag kae tug yaog,’ lehz awg yad par koz vid che yaog. Kheh ma khuhd, yawd mad kawq kae.
30 — O pai foi e deu ao outro filho a mesma ordem. E este disse: “Sim, senhor.” Mas depois não foi.
31 Yad par u ve ni ghad a sug te ghad vawr, awr pa ve a lor haq te che law le,” lehd i hehd haq na ngawx che te yand, “Awg vix var te ghad yaog,” lehz i hehd Yer suq haq kawq yaw khuhq vid che yaog.
31 — Qual deles fez o que o pai queria? — perguntou Jesus. E eles responderam: — O filho mais velho. Então Jesus disse a eles:
32 Awg lawn ghod ver, Yod hanr awr lehr thed che cawd che yaq kaw haq tod lag lehq nig hehd geh lag che liz nig hehd maq yonr. Kheh ma khuhd, awg khawnr ghawz var he lehq meh mar lanx teq pa vawr, i hehd Yod hanr haq yonr che yaog. Nig hehd awr lehr che ve teq pa haq gha mawg peg liz vend bax haq ma duhd phuhz lehq Yod hanr haq maq yonr che yaog.
32 Pois João Batista veio para mostrar a vocês o caminho certo, e vocês não creram nele; mas os cobradores de impostos e as prostitutas creram. Porém, mesmo tendo visto isso, vocês não se arrependeram e não creram nele.
33 Tawd par hax che ve ted mag haq kha sehax na ngawx ser. Yehg sehr phad te ghad awr lehr, a pehx med kho ted mag te peg lehq kho liz kha sehax caw ko lar lehq a pehx med ghig nex kig liz kha nehax dud lehq te lar che yaog. Kheh te lehq, muhd-aq lo taz law kig liz te peg lehq kho u ve su kho te cad var haq ngar vid lar haz lehq, yawd vawr awg bag muhd mig lo veh che yaog.
33 Jesus disse:
34 A pehx med sir meh vehr lehq awg sir sax yand gaeg che te yand, kho sehr phad u ve yawd ved awg ceg var teq pa haq a pehx med sir sax lehq pehg daq tug, kho ngar vid lar che teq pa chehd lo kae pe che yaog.
34 Quando chegou o tempo da colheita, o dono mandou alguns empregados a fim de receber a parte dele.
35 Kheh ma khuhd, kho ngar te cad var u ve teq pa awr lehr awg sehr phad ve awg ceg var u ve teq pa haq yug lehq, te ghad haq vawr ga phuhz dawz lehq, te ghad haq vawr dawz vehr lehq, te ghad haq vawr huhx meh ga bag che yaog.
35 Mas os lavradores agarraram os empregados, bateram num, assassinaram outro e mataram ainda outro a pedradas.
36 Awg khaz nuhr te pawz gaeg lehq kho sehr phad yawd ved awg ceg var teq pa haq awg kawd maq te pawz kae pe cheaq keh, mad chawa kawq kae pe che yaog. Kheh liz, kho ngar te cad var u ve teq pa awr lehr i hehd haq liz awg kawd maq thad ve teq pa haq te vid che heh, kawq te vid che yaog.
36 Aí o dono mandou mais empregados do que da primeira vez. E os lavradores fizeram a mesma coisa.
37 Awg leh med te pawz gaeg lehq kho sehr phad, ‘Ngag ved awg yad par haq, i hehd yawz yan tug yaog,’ lehz koz lehq yawd haq i hehd chehd lo kae pe che yaog.
37 Depois de tudo isso, ele mandou o seu próprio filho, pensando: “O meu filho eles vão respeitar.”
38 Kheh ma khuhd, kho ngar te var teq pa yad par u ve haq gha mawg che te yand, ‘Chaw che ve awr lehr awg sinx gha awg ka gha sehr phad te ghad yaog. Lar-og, yawd haq dawz vehr lehq yawd ved awg sinx a nig yuag veg,’ lehz i hehd teq pa koz daq che yaog.
38 Mas, quando os lavradores viram o filho, disseram uns aos outros: “Este é o filho do dono; ele vai herdar a plantação. Vamos matá-lo, e a plantação será nossa.”
39 Kheh te lehq kho ngar te var u ve teq pa kho sehr phad ve awg yad par haq yug lehq kho awg bag phawd awr lo yug chid bag pe lehq dawz vehr che yaog.
39 — Então agarraram o filho, e o jogaram para fora da plantação, e o mataram.
40 Kheh te lehq kho sehr phad lag che te yand, kho ngar te var u ve teq pa haq yawd khawd-ehg kheh te vid tuawg le,” lehz Yer suq i hehd haq na ngawx che yaog.
40 Aí Jesus perguntou:
41 I hehd teq pa Yer suq haq kawq koz vid che, “Haeg jad che chaw u ve teq pa haq hehnd jad che awg khuhn te lehq gha dawz vehr tug yaog. A pehx med sir meh vehr ver awg sehr phad haq kawq pehg khuhq vid gha che chaw teq pa haq kawq ngar vid,” lehd koz vid che yaog.
41 Eles responderam: — Com certeza ele vai matar aqueles lavradores maus e vai arrendar a plantação a outros. E estes lhe darão a parte da colheita no tempo certo.
42 Yer suq i hehd haq koz vid che,
42 Jesus então perguntou:
43 Kheh te lehq ngag nig hehd haq koz ax laq. Ghig sa ve muhd mig awr lehr nig hehd awg khuhn yug tuhz lehq Ghig sa ve a lor haq te lehq awg sir nuhq che chaw teq pa haq kawq pid tug yaog.
43 E Jesus terminou:
44 Huhx meh dig u ve thag huh kuhd kaq che chaw teq pa awr lehr awg ghuhd awg mi tehz te veh tug yaog. Kheh te lehq chaw a sug te ghad thag huh lehd ma koz, huhx meh dig u ve che kaq ver, chaw u ve awr lehr awg mi tehz veh tug yaog,” lehd koz vid che yaog.
44 Quem cair em cima dessa pedra ficará em pedaços. E, se a pedra cair sobre alguém, essa pessoa vai virar pó.
45 Yawd koz chehd che tawd par hax u ve teq pa haq paw khod nux teq pa he lehq Phar rir sehd teq pa gha kad che te yand, yawd i hehd awg lawn koz chehd che law lehz i hehd gha sir che yaog.
45 Os chefes dos sacerdotes e os fariseus ouviram as parábolas que Jesus contou e sabiam que ele estava falando a respeito deles.
46 I hehd teq pa Yer suq haq pheh yug gad liz, chaw mor nux haq kuhz che yaog. Awg lawn ghod ver Yer suq awr lehr Ghig sa ve cuh kar var phehq che yaog lehz i hehd teq pa yonr chehd che yaog.
46 Por isso queriam prendê-lo, mas tinham medo da multidão porque o povo achava que Jesus era profeta .
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 21, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.