Mateus 20

Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Awg lawn ghod ver muhd nuh maq muhd mig awr lehr yawd ved a pehx med kho khuhn kanx te vid tug muhd sawx ted naq loar chaw ca veh che kho sehr phad te ghad haq sur daq che yaog.
1 Com efeito, o Reino dos céus é semelhante a um pai de família que saiu ao romper da manhã, a fim de contratar operários para sua vinha.
2 Yawd kanx canr te tu ghad phuhd teq ni ve ted thehq pid tug koz daq chez peg lehq yawd i hehd teq pa haq yawd ved a pehx med kho khuhn kanx te pe che yaog.
2 Ajustou com eles um denário por dia e enviou-os para sua vinha.
3 Muhd sawx phawd awr a lag kuhd nar rir heh te yand huh kho sehr phad yawd kax lo kawq kae lehq kax khuhn kanx mad cawg he lehq kheha chehd chehd che chaw teq pa haq yawd gha mawg che yaog.
3 Cerca da terceira hora, saiu ainda e viu alguns que estavam na praça sem fazer nada.
4 ‘Nig hehd teq pa liz ngag ved a pehx med kho khuhn kae lehq kanx ca te ver, nig hehd ve ghad phuhd kenr daq cawd daq che heh ngag nig hehd haq pehar tug yaog,’ lehd yawd koz vid lehq
4 Disse-lhes ele: - Ide também vós para minha vinha e vos darei o justo salário.
5 i hehd teq pa liz kae che yaog. Kheh te peg lehq kho sehr phad muhd kaw cuhaz huh te pawz he lehq muhd phiq phawd awr seh nar rir kheh yand huh te pawz kawq kae lehq u ve heh te che yaog.
5 Eles foram. À sexta hora saiu de novo e igualmente pela nona hora, e fez o mesmo.
6 Kheh te lehq muhd phiq phawd awr lo a lag kheh ngad nar rir te yand huh kho sehr phad te pawz kax lo kawq kae lehq chaw ted pehg teq chaweh maq te lehq kheha ca hox chehd cheaq yawd gha mawg lehq, ‘Nig hehd teq pa a thoq te lehq teq ni tad vand chuhr huha lehax hox chehd cheawg le,’ lehd koz i hehd haq na ngawx che yaog.
6 Finalmente, pela undécima hora, encontrou ainda outros na praça e perguntou-lhes: - Por que estais todo o dia sem fazer nada?
7 Chaw u ve teq pa kawq koz che, ‘Chaw te ghad-eg liz ngag hehd haq kanx canr maq te cuha cheaq te lehq yaog,’ lehz i hehd yawd haq kawq koz vid che te yand, kho sehr phad i hehd haq koz vid che, ‘Nig hehd teq pa liz ngag ved a pehx med kho khuhn kae lehq kanx ca te lor,’ lehz i hehd haq koz vid che yaog.
7 Eles responderam: - É porque ninguém nos contratou. Disse-lhes ele, então: - Ide vós também para minha vinha.
8 Muhd phiq vehr lehq kho sehr phad awr lehr, ‘Kanx te che chaw teq pa haq ca kug-eq. Su khaz nuhr leh leha lag che te ghad haq tanr lehq awg kawd maq thad loar lag lehq te chehd che chaw awg gha lia haq i hehd ve ghad phuhd pid-oq,’ lehz yawd ved med nged haq sax var haq koz vid che yaog.
8 Ao cair da tarde, o senhor da vinha disse a seu feitor: - Chama os operários e paga-lhes, começando pelos últimos até os primeiros.
9 Muhd phiq pawd awr a lag kheh ngad nar rir te yand huh lag teag che chaw teq pa awr lehr, te ghad ve ted thehq gha che yaog.
9 Vieram aqueles da undécima hora e receberam cada qual um denário.
10 Su haq keh awg kawd maq lag lehq kanx ca teag che chaw teq pa lag che te yand, i hehd teq pa awr lehr su haq keh lex lehq i hehd ve ghad phuhd gha mad jad tug yaog lehz duhd lar liz, i hehd teq pa te ghad ve ted thehq lehax gha che yaog.
10 Chegando por sua vez os primeiros, julgavam que haviam de receber mais. Mas só receberam cada qual um denário.
11 I hehd ve ghad phuhd yug peg che te yand, kho sehr phad haq khand lehq ded lehq koz vid che,
11 Ao receberem, murmuravam contra o pai de família, dizendo:
12 ‘Awg khaz nuhr lo lag lehq ca teag che chaw teq pa awr lehr, teq nar riar lehax kanx gha te che yaog. Kheh liz ngag hehd teq ni tad vand muhd cha awg chiz hehz kanx te nar che chaw teq pa haq kha sur suar nawg i hehd haq ghad phuhd pid che law,’ lehd koz vid che yaog.
12 - Os últimos só trabalharam uma hora... e deste-lhes tanto como a nós, que suportamos o peso do dia e do calor.
13 Kheh te lehq kho sehr phad i hehd teq pa khuhn ve chaw te ghad haq kawq koz vid che, ‘Awg chawd-og, ngag nig hehd haq ma hez awr ca tea che ma hez hawg. Ngag nig hehd haq ted thehq lehax pehar tug koz daq lar che ma hez hawg la.
13 O senhor, porém, observou a um deles: - Meu amigo, não te faço injustiça. Não contrataste comigo um denário?
14 Nawg ved ghad phuhd haq yug ve lehq kae lor. Awg lawn ghod ver su khaz nuhr lo lag che chaw te ghad haq liz nawg kheh ma pid tug ngag ni ma cawd che yaog.
14 Toma o que é teu e vai-te. Eu quero dar a este último tanto quanto a ti.
15 Ngag ved phu haq ngag khawd-ehg kheh te yehd gad liz yehd tug a khawag cawg che ma hez hawg la. Ngag ni ma daq lehq su haq pid che haq nawg soer lehq la,’ lehd koz vid che yaog.
15 Ou não me é permitido fazer dos meus bens o que me apraz? Porventura vês com maus olhos que eu seja bom?
16 Che ve haq sur daq che yaog. Su khaz nuhr lo chehd che chaw awr lehr, su haq keh awg kawd maq chehd lawz tug yaog. Su haq keh awg kawd maq chehd lar che chaw awr lehr, su khaz nuhr lo kawq chehd chehd lawz tug yaog,” lehz Yer suq koz che yaog.
16 Assim, pois, os últimos serão os primeiros e os primeiros serão os últimos. { Muitos serão os chamados, mas poucos os escolhidos.}
17 Kheh te lehq Yer suq yawd Yer ruq sar lehnr med lo kae tod che awg yand khuhn yawd ved awg laq ghuhd teq chi ni ghad haq lehax kug ve kae lehq yaq kaw kar lo i hehd teq pa haq koz vid che,
17 Subindo para Jerusalém, durante o caminho, Jesus tomou à parte os Doze e disse-lhes:
18 “A nig Yer ruq sar lehnr med lo kae tod che yaog. Chaw yad ve Yad phu awr lehr paw khod nux teq pa he lehq liq buhq var teq pa ve laq khuhr khuhn chid aq vid che haq gha khanr lehq yawd gha suh vid tug i hehd yawd haq suhx jehg suhx taz tug yaog.
18 Eis que subimos a Jerusalém, e o Filho do Homem será entregue aos príncipes dos sacerdotes e aos escribas. Eles o condenarão à morte.
19 Kheh te lehq su yawd haq maq sawnr ma caz te che, jawq che, laq kan thag huh thaq vehr che, awg ceng che ve teq pa haq gha khanr tug bid saz a naz chaw teq pa ve laq khuhn yawd haq chid aq vid tug yaog. Kheh ma khuhd sehr ni teq ni gaeg ver yawd kawq teq tuag tug yaog,” lehd koz vid che yaog.
19 E o entregarão aos pagãos para ser exposto às suas zombarias, açoitado e crucificado; mas ao terceiro dia ressuscitará.
20 Awg yand u ve khuhn Yer ber dehd ve yad par ni ghad he lehq awr ye i hehd teq pa Yer suq chehd lo lag lehq awr ye boz cuhx lar a kor pi lehq yawd geh ted ceng lawg che yaog.
20 Nisso aproximou-se a mãe dos filhos de Zebedeu com seus filhos e prostrou-se diante de Jesus para lhe fazer uma súplica.
21 Yer suq yad mid u ve haq na lehq koz che, “Nawg a thoq he gad lehq le,” lehd koz vid che te yand, “Nawg ved muhd mig awg khuhn ngag ved yad par che ve ni ghad haq nawg ved laq yaq awr pax awr te ghad he lehq laq vehr awr pax awr te ghad a cehax mi vid-oq,” lehd koz vid che yaog.
21 Perguntou-lhe ele: Que queres? Ela respondeu: Ordena que estes meus dois filhos se sentem no teu Reino, um à tua direita e outro à tua esquerda.
22 Yer suq i hehd haq koz vid che, “Nig hehd a thoq lawg chehd che haq nig hehd maq sir. Ngag gha dawg tug kawz haq nig hehd dawg gha hawg la,” lehd koz na ngawx che te yand, “Dawg gha hawg,” lehz i hehd kawq koz vid che yaog.
22 Jesus disse: Não sabeis o que pedis. Podeis vós beber o cálice que eu devo beber? Sim, disseram-lhe.
23 Yer suq i hehd haq koz vid che, “Ngag ved kawz haq nig mag gha dawg cehg mag tug yaog. Kheh ma khuhd a sug ngag ved laq vehr laq yaq awr mi tug vawr, ngag pehar tug a khawag mad cawg hawg. Ngag ved Awr pa i hehd awg pun ghu teh vid lar che chaw teq pa lehax gha mi tug yaog,” lehz i hehd haq koz vid che yaog.
23 De fato, bebereis meu cálice. Quanto, porém, ao sentar-vos à minha direita ou à minha esquerda, isto não depende de mim vo-lo conceder. Esses lugares cabem àqueles aos quais meu Pai os reservou.
24 Awg lawn u ve haq awg kag awr ve cuh yad teq chi ghad gha kad che te yand, awg vix awg nax u ve ni ghad haq i hehd nez nag che yaog.
24 Os dez outros, que haviam ouvido tudo, indignaram-se contra os dois irmãos.
25 Kheh te lehq, Yer suq i hehd teq pa awg gha lia haq saw kug veha lehq koz vid che, “Bid saz a naz chaw ve jawd mawd teq pa awr lehr i hehd muhd mig yad haq uq penr lehq i hehd ve awg hox awg nax teq pa liz muhd mig yad teq pa awg thag lo kand pax haq yug lehq bax te nex te che yaog.
25 Jesus, porém, os chamou e lhes disse: Sabeis que os chefes das nações as subjugam, e que os grandes as governam com autoridade.
26 Kheh ma khuhd, nig hehd teq pa awg khuhn vawr che kheh maq gha te hawg. Nig hehd teq pa awg khuhn chaw ir phehq gad che chaw a sug te ghad lehd ma koz, yawd nig hehd ve awg ceg gha te che yaog.
26 Não seja assim entre vós. Todo aquele que quiser tornar-se grande entre vós, se faça vosso servo.
27 Nig hehd awg khuhn ve chaw awg hox te gad che chaw a sug te ghad lehd ma koz, nig hehd haq su vig yug lar che awg ceg te ghad heh gha phehq vid che yaog.
27 E o que quiser tornar-se entre vós o primeiro, se faça vosso escravo.
28 Awg lawn ghod ver, chaw yad ve Yad phu heh te lehq su yawd awg pun kanx te vid tug lag che ma hez. Yawd vawr su awg pun kanx te tug lag lehq chaw kha peh vad haq pong vid tug, yawd ved a saq tand vid tug awg pun lag che yaog,” lehd koz che yaog.
28 Assim como o Filho do Homem veio, não para ser servido, mas para servir e dar sua vida em resgate por uma multidão.
29 Yer suq he lehq yawd ved awg laq ghuhd teq pa Yer riq khod med khuhn tuhz veh tod-ag huh, chaw awg mor nux i hehd khaz nuhr ghaq veh che yaog.
29 Ao sair de Jericó, uma grande multidão o seguiu.
30 Awg yand u ve haq yaq kaw jad huh mi chehd che mehz cox var ni ghad awr lehr Yer suq ix mag pad huh phanr veh tod che haq gha kad che te yand, “Dar viq ve Yad phu Jawd mawd-og, ngag nid-ag haq a cehax har kax laoq,” lehd koz huh kug che yaog.
30 Dois cegos, sentados à beira do caminho, ouvindo dizer que Jesus passava, começaram a gritar: Senhor, filho de Davi, tem piedade de nós!
31 Chaw mor nux ix mag haq, “Taq chuhax chehd-oq,” lehd koz ga ded chehd liz ix mag awr lehr, “Dar viq ve Yad phu Jawd mawd-og, ngag nid-ag haq a cehax har kax laoq,” lehd koz lex lehq hax ceh nux maz kawq huh kug che yaog.
31 A multidão, porém, os repreendia para que se calassem. Mas eles gritavam ainda mais forte: Senhor, filho de Davi, tem piedade de nós!
32 Kheh te lehq Yer suq jehd lehq ix mag haq kug veha lehq koz vid che, “Nig mag haq ngag a thoq tea vid gad lehq le,” lehd koz na ngawx che yaog.
32 Jesus parou, chamou-os e perguntou-lhes: Que quereis que eu vos faça?
33 Kheh te lehq ix mag koz che, “Jawd mawd-og, ngag nid-ag ve mehz sir mawg tug tea vid gad che yaog,” lehz Yer suq haq koz vid che yaog.
33 Senhor, que nossos olhos se abram!
34 Kheh te lehq Yer suq ix mag haq har kax lehq ix mag ved mehz sir haq vad vid che yaog. Teq pear lehax ix mag ved mehz sir mawg vehr lehq ix mag liz yawd khaz nuhr ghaq veh che yaog.
34 Jesus, cheio de compaixão, tocou-lhes os olhos. Instantaneamente recobraram a vista e puseram-se a segui-lo.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.