Mateus 20
Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NTLH
1 Awg lawn ghod ver muhd nuh maq muhd mig awr lehr yawd ved a pehx med kho khuhn kanx te vid tug muhd sawx ted naq loar chaw ca veh che kho sehr phad te ghad haq sur daq che yaog.
1 Jesus disse:
2 Yawd kanx canr te tu ghad phuhd teq ni ve ted thehq pid tug koz daq chez peg lehq yawd i hehd teq pa haq yawd ved a pehx med kho khuhn kanx te pe che yaog.
2 Ele combinou com eles o salário de costume, isto é, uma moeda de prata por dia, e mandou que fossem trabalhar na sua plantação.
3 Muhd sawx phawd awr a lag kuhd nar rir heh te yand huh kho sehr phad yawd kax lo kawq kae lehq kax khuhn kanx mad cawg he lehq kheha chehd chehd che chaw teq pa haq yawd gha mawg che yaog.
3 Às nove horas, saiu outra vez, foi até a praça do mercado e viu ali alguns homens que não estavam fazendo nada.
4 ‘Nig hehd teq pa liz ngag ved a pehx med kho khuhn kae lehq kanx ca te ver, nig hehd ve ghad phuhd kenr daq cawd daq che heh ngag nig hehd haq pehar tug yaog,’ lehd yawd koz vid lehq
4 Então disse: “Vão vocês também trabalhar na minha plantação de uvas, e eu pagarei o que for justo.”
5 i hehd teq pa liz kae che yaog. Kheh te peg lehq kho sehr phad muhd kaw cuhaz huh te pawz he lehq muhd phiq phawd awr seh nar rir kheh yand huh te pawz kawq kae lehq u ve heh te che yaog.
5 — E eles foram. Ao meio-dia e às três horas da tarde o dono da plantação fez a mesma coisa com outros trabalhadores.
6 Kheh te lehq muhd phiq phawd awr lo a lag kheh ngad nar rir te yand huh kho sehr phad te pawz kax lo kawq kae lehq chaw ted pehg teq chaweh maq te lehq kheha ca hox chehd cheaq yawd gha mawg lehq, ‘Nig hehd teq pa a thoq te lehq teq ni tad vand chuhr huha lehax hox chehd cheawg le,’ lehd koz i hehd haq na ngawx che yaog.
6 Eram quase cinco horas da tarde quando ele voltou à praça. Viu outros homens que ainda estavam ali e perguntou: “Por que vocês estão o dia todo aqui sem fazer nada?”
7 Chaw u ve teq pa kawq koz che, ‘Chaw te ghad-eg liz ngag hehd haq kanx canr maq te cuha cheaq te lehq yaog,’ lehz i hehd yawd haq kawq koz vid che te yand, kho sehr phad i hehd haq koz vid che, ‘Nig hehd teq pa liz ngag ved a pehx med kho khuhn kae lehq kanx ca te lor,’ lehz i hehd haq koz vid che yaog.
7 — “É porque ninguém nos contratou!” — responderam eles.
8 Muhd phiq vehr lehq kho sehr phad awr lehr, ‘Kanx te che chaw teq pa haq ca kug-eq. Su khaz nuhr leh leha lag che te ghad haq tanr lehq awg kawd maq thad loar lag lehq te chehd che chaw awg gha lia haq i hehd ve ghad phuhd pid-oq,’ lehz yawd ved med nged haq sax var haq koz vid che yaog.
8 — No fim do dia, ele disse ao administrador: “Chame os trabalhadores e faça o pagamento, começando com os que foram contratados por último e terminando pelos primeiros.”
9 Muhd phiq pawd awr a lag kheh ngad nar rir te yand huh lag teag che chaw teq pa awr lehr, te ghad ve ted thehq gha che yaog.
9 — Os homens que começaram a trabalhar às cinco horas da tarde receberam uma moeda de prata cada um.
10 Su haq keh awg kawd maq lag lehq kanx ca teag che chaw teq pa lag che te yand, i hehd teq pa awr lehr su haq keh lex lehq i hehd ve ghad phuhd gha mad jad tug yaog lehz duhd lar liz, i hehd teq pa te ghad ve ted thehq lehax gha che yaog.
10 Então os primeiros que tinham sido contratados pensaram que iam receber mais; porém eles também receberam uma moeda de prata cada um.
11 I hehd ve ghad phuhd yug peg che te yand, kho sehr phad haq khand lehq ded lehq koz vid che,
11 Pegaram o dinheiro e começaram a resmungar contra o patrão,
12 ‘Awg khaz nuhr lo lag lehq ca teag che chaw teq pa awr lehr, teq nar riar lehax kanx gha te che yaog. Kheh liz ngag hehd teq ni tad vand muhd cha awg chiz hehz kanx te nar che chaw teq pa haq kha sur suar nawg i hehd haq ghad phuhd pid che law,’ lehd koz vid che yaog.
12 dizendo: “Estes homens que foram contratados por último trabalharam somente uma hora, mas nós aguentamos o dia todo debaixo deste sol quente. No entanto, o pagamento deles foi igual ao nosso!”
13 Kheh te lehq kho sehr phad i hehd teq pa khuhn ve chaw te ghad haq kawq koz vid che, ‘Awg chawd-og, ngag nig hehd haq ma hez awr ca tea che ma hez hawg. Ngag nig hehd haq ted thehq lehax pehar tug koz daq lar che ma hez hawg la.
13 — Aí o dono disse a um deles: “Escute, amigo! Eu não fui injusto com você. Você não concordou em trabalhar o dia todo por uma moeda de prata?
14 Nawg ved ghad phuhd haq yug ve lehq kae lor. Awg lawn ghod ver su khaz nuhr lo lag che chaw te ghad haq liz nawg kheh ma pid tug ngag ni ma cawd che yaog.
14 Pegue o seu pagamento e vá embora. Pois eu quero dar a este homem, que foi contratado por último, o mesmo que dei a você.
15 Ngag ved phu haq ngag khawd-ehg kheh te yehd gad liz yehd tug a khawag cawg che ma hez hawg la. Ngag ni ma daq lehq su haq pid che haq nawg soer lehq la,’ lehd koz vid che yaog.
15 Por acaso não tenho o direito de fazer o que quero com o meu próprio dinheiro? Ou você está com inveja somente porque fui bom para ele?”
16 Che ve haq sur daq che yaog. Su khaz nuhr lo chehd che chaw awr lehr, su haq keh awg kawd maq chehd lawz tug yaog. Su haq keh awg kawd maq chehd lar che chaw awr lehr, su khaz nuhr lo kawq chehd chehd lawz tug yaog,” lehz Yer suq koz che yaog.
16 E Jesus terminou, dizendo:
17 Kheh te lehq Yer suq yawd Yer ruq sar lehnr med lo kae tod che awg yand khuhn yawd ved awg laq ghuhd teq chi ni ghad haq lehax kug ve kae lehq yaq kaw kar lo i hehd teq pa haq koz vid che,
17 Quando Jesus estava subindo para Jerusalém, chamou os discípulos para um lado e falou com eles em particular, enquanto caminhavam. Ele disse:
18 “A nig Yer ruq sar lehnr med lo kae tod che yaog. Chaw yad ve Yad phu awr lehr paw khod nux teq pa he lehq liq buhq var teq pa ve laq khuhr khuhn chid aq vid che haq gha khanr lehq yawd gha suh vid tug i hehd yawd haq suhx jehg suhx taz tug yaog.
18 — Escutem! Nós estamos indo para Jerusalém, onde o
19 Kheh te lehq su yawd haq maq sawnr ma caz te che, jawq che, laq kan thag huh thaq vehr che, awg ceng che ve teq pa haq gha khanr tug bid saz a naz chaw teq pa ve laq khuhn yawd haq chid aq vid tug yaog. Kheh ma khuhd sehr ni teq ni gaeg ver yawd kawq teq tuag tug yaog,” lehd koz vid che yaog.
19 e o entregarão aos não judeus. Estes vão zombar dele, bater nele e crucificá-lo; mas no terceiro dia ele será ressuscitado.
20 Awg yand u ve khuhn Yer ber dehd ve yad par ni ghad he lehq awr ye i hehd teq pa Yer suq chehd lo lag lehq awr ye boz cuhx lar a kor pi lehq yawd geh ted ceng lawg che yaog.
20 Então a mãe dos filhos de Zebedeu chegou com os seus filhos perto de Jesus, curvou-se e pediu a ele um favor.
21 Yer suq yad mid u ve haq na lehq koz che, “Nawg a thoq he gad lehq le,” lehd koz vid che te yand, “Nawg ved muhd mig awg khuhn ngag ved yad par che ve ni ghad haq nawg ved laq yaq awr pax awr te ghad he lehq laq vehr awr pax awr te ghad a cehax mi vid-oq,” lehd koz vid che yaog.
21 — O que é que você quer? — perguntou Jesus. Ela respondeu: — Prometa que, quando o senhor se tornar Rei, estes meus dois filhos sentarão à sua direita e à sua esquerda.
22 Yer suq i hehd haq koz vid che, “Nig hehd a thoq lawg chehd che haq nig hehd maq sir. Ngag gha dawg tug kawz haq nig hehd dawg gha hawg la,” lehd koz na ngawx che te yand, “Dawg gha hawg,” lehz i hehd kawq koz vid che yaog.
22 Jesus disse aos dois filhos dela: — Podemos! — responderam eles.
23 Yer suq i hehd haq koz vid che, “Ngag ved kawz haq nig mag gha dawg cehg mag tug yaog. Kheh ma khuhd a sug ngag ved laq vehr laq yaq awr mi tug vawr, ngag pehar tug a khawag mad cawg hawg. Ngag ved Awr pa i hehd awg pun ghu teh vid lar che chaw teq pa lehax gha mi tug yaog,” lehz i hehd haq koz vid che yaog.
23 Então Jesus disse:
24 Awg lawn u ve haq awg kag awr ve cuh yad teq chi ghad gha kad che te yand, awg vix awg nax u ve ni ghad haq i hehd nez nag che yaog.
24 Quando os outros dez discípulos ouviram isso, ficaram zangados com os dois irmãos.
25 Kheh te lehq, Yer suq i hehd teq pa awg gha lia haq saw kug veha lehq koz vid che, “Bid saz a naz chaw ve jawd mawd teq pa awr lehr i hehd muhd mig yad haq uq penr lehq i hehd ve awg hox awg nax teq pa liz muhd mig yad teq pa awg thag lo kand pax haq yug lehq bax te nex te che yaog.
25 Então Jesus chamou todos para perto de si e disse:
26 Kheh ma khuhd, nig hehd teq pa awg khuhn vawr che kheh maq gha te hawg. Nig hehd teq pa awg khuhn chaw ir phehq gad che chaw a sug te ghad lehd ma koz, yawd nig hehd ve awg ceg gha te che yaog.
26 Mas entre vocês não pode ser assim. Pelo contrário, quem quiser ser importante, que sirva os outros,
27 Nig hehd awg khuhn ve chaw awg hox te gad che chaw a sug te ghad lehd ma koz, nig hehd haq su vig yug lar che awg ceg te ghad heh gha phehq vid che yaog.
27 e quem quiser ser o primeiro, que seja o escravo de vocês.
28 Awg lawn ghod ver, chaw yad ve Yad phu heh te lehq su yawd awg pun kanx te vid tug lag che ma hez. Yawd vawr su awg pun kanx te tug lag lehq chaw kha peh vad haq pong vid tug, yawd ved a saq tand vid tug awg pun lag che yaog,” lehd koz che yaog.
28 Porque até o
29 Yer suq he lehq yawd ved awg laq ghuhd teq pa Yer riq khod med khuhn tuhz veh tod-ag huh, chaw awg mor nux i hehd khaz nuhr ghaq veh che yaog.
29 Quando Jesus e os discípulos estavam saindo de Jericó, uma grande multidão seguia Jesus.
30 Awg yand u ve haq yaq kaw jad huh mi chehd che mehz cox var ni ghad awr lehr Yer suq ix mag pad huh phanr veh tod che haq gha kad che te yand, “Dar viq ve Yad phu Jawd mawd-og, ngag nid-ag haq a cehax har kax laoq,” lehd koz huh kug che yaog.
30 Dois cegos, sentados na beira do caminho, ouviram alguém dizer que ele estava passando e começaram a gritar: — Senhor,
31 Chaw mor nux ix mag haq, “Taq chuhax chehd-oq,” lehd koz ga ded chehd liz ix mag awr lehr, “Dar viq ve Yad phu Jawd mawd-og, ngag nid-ag haq a cehax har kax laoq,” lehd koz lex lehq hax ceh nux maz kawq huh kug che yaog.
31 A multidão os repreendeu e mandou que calassem a boca, mas eles gritaram ainda mais: — Senhor, Filho de Davi, tenha pena de nós!
32 Kheh te lehq Yer suq jehd lehq ix mag haq kug veha lehq koz vid che, “Nig mag haq ngag a thoq tea vid gad lehq le,” lehd koz na ngawx che yaog.
32 Então Jesus parou, chamou os cegos e perguntou:
33 Kheh te lehq ix mag koz che, “Jawd mawd-og, ngag nid-ag ve mehz sir mawg tug tea vid gad che yaog,” lehz Yer suq haq koz vid che yaog.
33 — Senhor, queremos poder enxergar! — responderam eles.
34 Kheh te lehq Yer suq ix mag haq har kax lehq ix mag ved mehz sir haq vad vid che yaog. Teq pear lehax ix mag ved mehz sir mawg vehr lehq ix mag liz yawd khaz nuhr ghaq veh che yaog.
34 Jesus teve pena dos cegos e tocou nos olhos deles. No mesmo instante eles puderam ver e então seguiram Jesus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.