Marcos 14

Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Niq ni peg ver, Par sar khar pawehd he lehq Khaor mod awg khuhn did maq ke che pawehd te che awg yand gag vehr tug yaog. Awg yand u ve haq, paw khod nux teq pa he lehq liq buhq var teq pa awr lehr, khawd-ehg kheh te lehq her ka che awg khuhn yawd haq pheh yug lehq dawz vehr tug ca che yaog.
1 Faltavam dois dias para a Páscoa e para a Festa dos Pães sem Fermento. Os principais sacerdotes e mestres da lei ainda procuravam uma oportunidade de prender Jesus em segredo e matá-lo.
2 Awg lawn ghod ver, i hehd awr lehr, “Chaw kheh ma ve diz diz huhd huhd maq gha te vid tug, pawehd te che awg yand awg khuhn taq te,” lehd koz daq che yaog.
2 “Mas não durante a festa da Páscoa, para não haver tumulto entre o povo”, concordaram entre eles.
3 Yer suq awr lehr Ber tar niq khaz khuhn khir tuq var phehq jaw che Sid monr ve yehg khuhn teh cuh pad huh mi cad chehd-ag huh, yad mid te ghad gehag che yaog. Yawd awr lehr, awg phuhd khaz jad che nag mand huhx ke lar che phux-u ghad te che huhx meh kaw ted mag yug veha lag lehq, a kaw u ve haq dawz khod peg lehq Yer suq ve a kor haq nag mand huhx u ve nger puhr vid che yaog.
3 Enquanto isso, Jesus estava em Betânia, na casa de Simão, o leproso. Quando ele estava à mesa, uma mulher entrou com um frasco de alabastro contendo um perfume caro, feito de essência de nardo. Ela quebrou o frasco e derramou o perfume sobre a cabeça dele.
4 Ted pehg pehar nez nag lehq koz che, “A thoq vawr te awg bon mad cawg che awg khuhn nag mand huhx che haq yehd vehr cheawg le.
4 Alguns dos que estavam à mesa ficaram indignados. “Por que desperdiçar um perfume tão caro?”, perguntaram.
5 Nag mand huhx che ve haq sehz ha thehq phaz huhd lehq, har yad ghuhd yad teq pa haq pehg vid cawd che yaog,” lehz te ghad he lehq te ghad koz daq che yaog. Kheh te peg lehq, yad mid u ve haq i hehd ded che yaog.
5 “Poderia ter sido vendido por trezentas moedas de prata, e o dinheiro, dado aos pobres!” E repreenderam a mulher severamente.
6 Kheh ma khuhd Yer suq koz che, “Yad mid che haq ta ded. Nig hehd a thoq te yawd haq soq saq vid cheawg le. Yawd ngag haq daq che ted ceng tea che yaog.
6 Jesus, porém, disse: “Deixem-na em paz. Por que a criticam por ter feito algo tão bom para mim?
7 Har che ghuhd che chaw teq pa nig hehd geh khar thad liz chehd chehd che yaog. Nig hehd te gad ver, khar thad te yand lehd ma koz, i hehd haq daq che awg ceng te vid gha che yaog. Kheh ma khuhd, ngag nig hehd geh khar thad liz chehd tug ma hez.
7 Vocês sempre terão os pobres em seu meio e poderão ajudá-los sempre que desejarem, mas nem sempre terão a mim.
8 Yad mid che awr lehr, te vix te gha che heh te vehr che yaog. Ngag awg ton haq tur tug awg pun, awg ghud suhr thad loar yawd nag mand huhx puhr ax che yaog.
8 Ela fez o que podia e ungiu meu corpo de antemão para o sepultamento.
9 Ngag nig hehd haq awg cehg mag koz ax laq, ha lehg che bon khuhd mig gig awg kag gha lia lo ca mar vid che khar ve ted kag lehd ma koz, yad mid che haq duhd nuhd tug awg pun yawd te lar che kanx che haq koz mar vid tug yaog,” lehd koz che yaog.
9 “Eu lhes digo a verdade: onde quer que as boas-novas sejam anunciadas pelo mundo, o que esta mulher fez será contado, e dela se lembrarão”.
10 Awg yand u ve khuhn, awg laq ghuhd teq chi ni ghad awg khuhn Yud daq Id sar kar rir oq awr lehr, Yer suq haq paw khod nux teq pa ve laq kuhr awg khuhn chid aq vid tug i hehd chehd lo kae che yaog.
10 Então Judas Iscariotes, um dos Doze, foi aos principais sacerdotes para combinar de lhes entregar Jesus.
11 I hehd tawd u ve haq gha kad che te yand ha lehg jad lehq, yawd haq phu pid tug kar tiq te lar che yaog. Kheh te lehq yawd haq chid aq vid tug, daq che awg yand haq Yud daq ca chehd che yaog.
11 Quando souberam por que ele tinha vindo, ficaram muito satisfeitos e lhe prometeram dinheiro. Então ele começou a procurar uma oportunidade para trair Jesus.
12 Khaor mod awg khuhn did maq ke che pawehd awg kawd teq ni huh, par sar khar yawg nehax haq dawz tand che teq ni awg khuhn, Yer suq ved awg laq ghuhd teq pa yawd chehd lo lag lehq koz che, “Par sar khar pawehd cad tug, nawg awg pun khar lo ted kag ngag hehd haq ca ghu cuha vid gad lehq le,” lehz na ngawx che yaog.
12 No primeiro dia da Festa dos Pães sem Fermento, quando o cordeiro pascal era sacrificado, os discípulos de Jesus lhe perguntaram: “Onde quer que lhe preparemos a refeição da Páscoa?”.
13 Kheh te lehq, yawd yawd ved awg laq ghuhd ni ghad haq kae pe lehq koz vid che, “Med awg khuhn lo kae-o. A kaz mawq khu chid tod che haw khaz te ghad haq nig mag gha phud daq tug yaog. Yawd khaz nuhr ghaq kae lehq,
13 Então Jesus enviou dois deles a Jerusalém, com as seguintes instruções: “Ao entrarem na cidade, um homem carregando uma vasilha de água virá ao seu encontro. Sigam-no.
14 yawd khar lo gehe che lehd ma koz, yehg sehr phad haq che kheh koz vid-oq. ‘Sar lar koz ax che, “Ngag he lehq ngag ved awg laq ghuhd teq pa geh teq geha Par sar khar pawehd cad tug, ngag awg pun teh lar che khehx chaw bawehd khar lo le.”’
14 Digam ao dono da casa em que ele entrar: ‘O Mestre pergunta: Onde fica o aposento no qual comerei a refeição da Páscoa com meus discípulos?’.
15 Kheh te lehq, chehd kig kha nehax ghu lar vehr che, awg thang ted thaeg bawehd ir che te bawehd yawd nig mag haq sir mar ax tug yaog. U huh a nig awg pun ghu lar-oq,” lehd koz vid che yaog.
15 Ele os levará a uma sala grande no andar superior, que já estará arrumada. Preparem ali a refeição”.
16 Awg laq ghuhd u ve ni ghad tuhez lehq, med awg khuhn lo gehe che te yand, yawd koz ax che heh gha mawg lehq, Par sar khar pawehd cad tug awg pun ghu lar che yaog.
16 Então os dois discípulos foram à cidade e encontraram tudo como Jesus tinha dito, e ali prepararam a refeição da Páscoa.
17 Muhd sux naz vehr huh, awg laq ghuhd teq chi ni ghad geh yawd lag che yaog.
17 Ao anoitecer, Jesus chegou com os Doze.
18 I hehd awr mi cad chehd-ag huh Yer suq awr lehr, “Ngag nig hehd haq awg cehg mag koz ax laq, nig hehd awg khuhn lo ngag geh teq geha khaz cad che chaw te ghad awr lehr, ngag haq kawq phuhz tug yaog,” lehd koz che yaog.
18 Quando estavam à mesa, comendo, Jesus disse: ‘Eu lhes digo a verdade: um de vocês que está aqui comendo comigo vai me trair”.
19 I hehd duhd har lehq, “Ngag la,” lehd koz te ghad peg te ghad yawd haq na ngawx che yaog.
19 Aflitos, eles protestaram: “Certamente não serei eu!”.
20 Kheh te lehq yawd koz che, “Teq chi ni ghad awg khuhn ngag geh te khehd khuhn lehax khaz cad chehd che chaw te ghad yaog.
20 Jesus respondeu: “É um dos Doze. É alguém que come comigo da mesma tigela.
21 Chaw yad ve Yad phu awr lehr, yawd ved awg lawn buhq lar che heh, yawd gha koeq tug yaog. Kheh ma khuhd, chaw yad ve Yad phu haq chid aq che chaw te ghad awr lehr gha duhd har jad tug yaog. Chaw u ve maq pawag che heh ver, yawd awg pun daq jad che yaog,” lehz i hehd haq koz vid che yaog.
21 Pois o Filho do Homem deve morrer, como as Escrituras declararam há muito tempo. Mas que terrível será para aquele que o trair! Para esse homem seria melhor não ter nascido”.
22 I hehd cad chehd-ag huh, yawd khaor mod haq yug lehq bon haq chid muh che yaog. Kheh te peg lehq yawd khaor mod haq khehq lehq awg laq ghuhd teq pa haq pid lehq koz che, “Yur-oq. Che awr lehr ngag ved awg ton yaog,” lehd koz vid che yaog.
22 Enquanto comiam, Jesus tomou o pão e o abençoou. Em seguida, partiu-o em pedaços e deu aos discípulos, dizendo: “Tomem, porque este é o meu corpo”.
23 Kawz khehd haq liz yawd yug lehq, bon haq chid muh peg lehq i hehd haq pid lehq, i hehd awg gha lia kawz khehd u ve haq dawg che yaog.
23 Então tomou o cálice de vinho e agradeceu a Deus. Depois, entregou-o aos discípulos, e todos beberam.
24 Kheh te peg lehq yawd kawq koz che, “Che awr lehr kar tiq sax caz haq caz daq che ngag ved awg suhr yaog. Awg suhr che awr lehr, chaw kha peh ve awg pun nger puhr che yaog.
24 Então Jesus disse: “Este é o meu sangue, que confirma a aliança. Ele é derramado como sacrifício por muitos.
25 Ngag nig hehd haq awg cehg mag koz ax laq, Ghig sa ve muhd mig awg khuhn a pehx med ghig awg suhx haq gha dawg tug awg ni kha gag, ngag a pehx med ghig haq mad kawq dawg,” lehz i hehd haq koz vid che yaog.
25 Eu lhes digo a verdade: não voltarei a beber vinho até aquele dia em que beberei um vinho novo no reino de Deus”.
26 Kheh te lehq, i hehd ka mig khuhd ka lar haz lehq i hehd tuhez lehq Sar lonr kehaq lo kae che yaog.
26 Então cantaram um hino e saíram para o monte das Oliveiras.
27 Awg yand u ve khuhn Yer suq i hehd haq kawq koz vid che, “Nig hehd awg gha lia ngag haq chid bag vehr tug yaog. Awg lawn ghod ver, ‘Yawg huhx var haq ngag dawz vehr lehq, yawg teq pa phaz daq lehq ted kag teq kheh phaw veh tug yaog,’ lehz Liq phu khuhn buhq lar che yaog.
27 No caminho, Jesus disse: “Todos vocês me abandonarão, pois as Escrituras dizem: ‘Deus ferirá e as ovelhas serão dispersas’.
28 Kheh ma khuhd, ngag kawq teq tuag peg khaz nuhr nig hehd haq keh awg kawd Gar liq lehd muhd mig lo ngag kae tug yaog,” lehd koz che yaog.
28 Mas, depois de ressuscitar, irei adiante de vocês à Galileia”.
29 Awg yand u ve khuhn Per troq koz che, “Su awg gha lia nawg haq chid bag liz ngag awr lehr nawg haq ma chid bag hawg,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
29 Pedro declarou: “Mesmo que todos os outros o abandonem, eu jamais farei isso”.
30 Yer suq awr lehr, “Ngag nawg haq awg cehg mag koz ax laq, yaq pehax ghaz phuh ni pawz mad buhg ser huh, nawg ngag haq sehr pawz kha gag chid bag tug yaog,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
30 Jesus respondeu: “Eu lhe digo a verdade: esta mesma noite, antes que o galo cante duas vezes, você me negará três vezes”.
31 Per troq awr lehr, “Nawg geh teq geha ngag gha suh liz, nawg haq ngag ma chid bag hawg,” lehz yawd haq hehnd chawa koz vid che yaog. I hehd awg gha lia liz u kheh koz che yaog.
31 Pedro, no entanto, insistiu enfaticamente: “Mesmo que eu tenha de morrer ao seu lado, jamais o negarei!”. E todos os outros discípulos disseram o mesmo.
32 Awg yand u ve haq Ger ser mar niq lehd koz che ted kag huh i hehd gaeg lehq, “Ngag bon ca lawg tod-ag huh nig hehd chuhr huh mi lar-oq,” lehz yawd ved awg laq ghuhd teq pa haq Yer suq koz vid che yaog.
32 Então foram a um lugar chamado Getsêmani, e Jesus disse a seus discípulos: “Sentem-se aqui enquanto vou orar”.
33 Kheh te lehq, Per troq, Yar koq, Yod hanr teq pa haq yawd geh teq geha sir ve kae che yaog. Awg yand u ve khuhn yawd ni ma awg khuhn duhd har jad, soq saq jad vehr lehq,
33 Levou consigo Pedro, Tiago e João e começou a sentir grande pavor e angústia.
34 i hehd haq koz vid che, “Ngag ni ma duhd har jad che suh vehr tez che yaog. Chuhr huh chehd lar lehq law lar-oq,” lehd koz vid che yaog.
34 “Minha alma está profundamente triste, a ponto de morrer”, disse ele. “Fiquem aqui e vigiem.”
35 Kheh te peg lehq, yawd awg nuz awr a cehax kae peg lehq, yawd mig kag lo boz cuhx lar lehq, awg yand che ve yawd haq pong ax gha ver, pong ax tug bon lawg che yaog.
35 Ele avançou um pouco e curvou-se até o chão. Então orou para que, se possível, a hora que o esperava fosse afastada dele.
36 “Ar baq A pa-og, nawg awg ceng gha lia ve haq te gha che yaog. Kawz khehd che ve ngag haq pong kae cuha ax laoq. Kheh ma khuhd, ngag a lor cawd che heh tad phehq vid. Nawg a lor cawd che heh phehq vehr vid-oq,” lehd koz lawg che yaog.
36 E clamou: “Aba, Pai, tudo é possível para ti. Peço que afastes de mim este cálice. Contudo, que seja feita a tua vontade, e não a minha”.
37 Yawd kawq gag che te yand, i hehd yuhq mir ka chehd che haq gha mawg lehq Per troq haq koz vid che, “Sid monr-og, nawg yuhq mir ka chehd cheawg la. Teq nar rir lehax liz nawg paog lar maq gha la.
37 Depois, voltou aos discípulos e os encontrou dormindo. “Simão, você está dormindo?”, disse ele a Pedro. “Não pode vigiar comigo nem por uma hora?
38 Nig hehd ber che lawd che awg khad haq maq gha kae tug bon lawg lehq law lar-oq. Nig hehd te gad che ni ma cawg liz, awg suhr awg sar awr lehr awg ghad nud che yaog,” lehd koz che yaog.
38 Vigiem e orem para que não cedam à tentação, pois o espírito está disposto, mas a carne é fraca.”
39 Kheh te peg lehq, yawd te pawz kawq kae lehq, awg kawd thad huh lawg che heh te lehq bon kawq lawg che yaog.
39 Então os deixou novamente e fez a mesma oração de antes.
40 Yawd te pawz kawq kawaq huh, i hehd yuhq mir geq jad cheaq te lehq yuhq mir ka chehd che haq yawd gha mawg che yaog. Yawd haq khawd-ehg kheh kawq koz vid tug i hehd maq sir.
40 Quando voltou pela segunda vez, mais uma vez encontrou os discípulos dormindo, pois não conseguiam manter os olhos abertos. Eles não sabiam o que dizer.
41 Sehr pawz te pawz yawd kawaq lehq koz vid che, “Nig hehd yuhq mir ka lehq ghad jehd chehd ser cheawg la. Pehog, chaw yad ve Yad phu awr lehr vend bax yad teq pa ve laq khuhn lo chid aq che haq gha khanr che awg yand gag vehr che yaog.
41 Ao voltar pela terceira vez, disse: “Vocês ainda dormem e descansam? Basta; chegou a hora. O Filho do Homem está para ser entregue nas mãos de pecadores.
42 Tu, kae veg. Ngawx lor, ngag haq chid aq vid var awg pad huh lag gag vehr-or,” lehd koz che yaog.
42 Levantem-se e vamos. Meu traidor chegou”.
43 Yawd tawd yaw chehd-ag huh, cuh yad teq chi ni ghad awg khuhn lo Yud daq meh che te ghad lag lehq, a teh puhd lehq suhz tag taz che chaw awg mor nux liz yawd geh lag che yaog. Chaw awg mor nux u ve awr lehr, paw khod nux teq pa, liq buhq var teq pa he lehq awg hox chaw mawd teq pa cuh peha lar che chaw phehq che yaog.
43 No mesmo instante, enquanto Jesus ainda falava, Judas, um dos Doze, chegou com uma multidão armada de espadas e pedaços de pau. Tinham sido enviados pelos principais sacerdotes, mestres da lei e líderes do povo.
44 Yawd haq kawq phuhz che phad te ghad awr lehr, i hehd haq awg hez che kheh te tug koz vid lar che, “Ngag bux vid che chaw te ghad awr lehr yawd yaog. Yawd haq pheh yug ve lehq kha nehax sir ve kae lor,” lehd koz vid che yaog.
44 O traidor havia combinado com eles um sinal: “Vocês saberão a quem devem prender quando eu o cumprimentar com um beijo. Então poderão levá-lo em segurança”.
45 Yawd lag che te yand Yer suq chehd lo har naq kae lehq, “Sar lar-og,” lehd koz lehq yawd haq bux vid che yaog.
45 Assim que chegaram, Judas se aproximou de Jesus. “Rabi!”, exclamou ele, e o beijou.
46 Kheh te lehq i hehd Yer suq haq pheh yug vehr che yaog.
46 Os outros agarraram Jesus e o prenderam.
47 Awg pad huh hox chehd che chaw teq pa awg khuhn te ghad awr lehr, yawd ved a teh ghawg tuhaz lehq, paw khod nux vig lar che awg ceg haq chuh lehq nar puh chez vehr che yaog.
47 Mas um dos que estavam com Jesus puxou a espada e feriu o servo do sumo sacerdote, cortando-lhe a orelha.
48 Yer suq i hehd haq koz vid che, “Nig hehd awr lehr, chaw khuhd haq ca pheh yug che heh, a teh he lehq suhz tag teq pa yug veha lag lehq ngag haq ca pheh yuag cheawg lehg.
48 Jesus perguntou: “Por acaso sou um revolucionário perigoso, para que venham me prender com espadas e pedaços de pau?
49 Ni gha lia bon yehg nux awg khuhn ngag nig hehd geh chehd lehq mar vid che liz, nig hehd ngag haq maq pheh yug. Kheh ma khuhd, che kheh te lag che awr lehr, Liq phu khuhn buhq lar che heh phehaq vid tug awg pun yaog,” lehd koz che yaog.
49 Por que não me prenderam no templo? Todos os dias estive ali, no meio de vocês, ensinando. Mas estas coisas estão acontecendo para que se cumpra o que dizem as Escrituras”.
50 Kheh te lehq, yawd ved awg laq ghuhd teq pa yawd haq saw chid bag lar haz lehq phaw veh che yaog.
50 Então todos o abandonaram e fugiram.
51 Chaw hax var te ghad awr lehr, piq pha te khoz lehax yawd awg ton haq vend lar lehq Yer suq khaz nuhr ghaq kae che yaog. Chaw u ve teq pa yawd haq pheh yug che te yand,
51 Um jovem que os seguia vestia apenas um lençol de linho. Quando a multidão tentou agarrá-lo,
52 piq pha u ve haq yawd kuhz chid bag lar haz lehq awg ku ni te phaw veh che yaog.
52 ele deixou para trás o lençol e escapou nu.
53 Kheh te lehq i hehd awr lehr, Yer suq haq paw khod nux chehd lo yug ve kae che yaog. Paw khod nux teq pa, awg hox chaw mawd teq pa he lehq liq buhq var teq pa awg gha lia u huh phoz lag che yaog.
53 Levaram Jesus para a casa do sumo sacerdote, onde estavam reunidos os principais sacerdotes, os líderes do povo e os mestres da lei.
54 Per troq awr lehr, paw khod nux ve sax nax awg pad huh ko lar kig awg khuhn phawd awr kha gag Yer suq khaz nuhr a cehax vid-aq lo ghaq kae lehq, paog par teq pa geh mi lehq, a mir lehg chehd che yaog.
54 Pedro seguia Jesus de longe e entrou no pátio do sumo sacerdote. Ali, sentou-se com os guardas para se aquecer junto ao fogo.
55 Paw khod nux teq pa he lehq jehg daq var awg mor awg gha lia awr lehr, Yer suq haq gha dawz vehr tug, sax khiz khanr var teq pa haq ca che liz, sax khiz ca mad mawg.
55 Lá dentro, os principais sacerdotes e todo o conselho dos líderes do povo tentavam, sem sucesso, encontrar provas contra Jesus, para que pudessem condená-lo à morte.
56 Awg lawn ghod ver, chaw kha peh yawd awg lawn ma hez hez che sax khiz khanr che liz, i hehd sax khiz khanr che maq hawr daq.
56 Muitas testemunhas falsas deram depoimentos, mas elas se contradiziam.
57 Awg yand u ve khuhn chaw ted pehg pehar tuag lehq, yawd awg lawn ma hez hez che sax khiz khanr lehq koz che,
57 Por fim, alguns homens se levantaram e apresentaram o seguinte testemunho falso:
58 “Laq kuhr te lar che bon yehg nux che haq ngag te lug lehq, laq kuhr maq te che awg kag awr ve bon yehg nux haq sehr ni awg khuhn lo lehax ngag kawq te tug yaog lehz yawd koz che haq ngag hehd gha kad peg che yaog,” lehz i hehd koz che yaog.
58 “Nós o ouvimos dizer: ‘Destruirei este templo feito por mãos humanas e em três dias construirei outro, não feito por mãos humanas’”.
59 I hehd kheh te sax khiz khanr che liz, maq hawr daq.
59 Mas nem assim seus depoimentos eram coerentes.
60 Kheh te lehq, paw khod nux tu lehq awg kaw jen lo hox lar lehq, “Nawg teq chaweh liz maq koz khuhq cheawg la. Chaw che teq pa nawg awg lawn a thoq sax khiz khanr cheawg le,” lehz Yer suq haq na ngawx che yaog.
60 Então o sumo sacerdote se levantou diante dos demais e perguntou a Jesus: “Você não vai responder a essas acusações? O que tem a dizer em sua defesa?”.
61 Kheh ma khuhd, Yer suq taq chuhax chehd lar lehq teq chaweh maq koz khuhq che yaog. Paw khod nux te pawz kawq koz vid che, “Nawg awr lehr Awg bon ir che phad Ghig sa ve Yad phu Khreq lehd koz che te ghad yaog la,” lehz yawd haq na ngawx che yaog.
61 Jesus, no entanto, permaneceu calado e não deu resposta alguma. Então o sumo sacerdote perguntou: “Você é o Cristo, o Filho do Deus Bendito?”.
62 Yer suq kawq koz che, “Yaog, ngag yaog. Kheh te lehq, chaw yad ve Yad phu awr lehr, Kand pax awg sehr phad ve laq yaq awr pax awr huh mi lehq, muhd nuh maq ve mog khuhn yaq che haq nig hehd gha mawg tug yaog,” lehd koz che yaog.
62 “Eu sou”, disse Jesus. “E vocês verão o Filho do Homem sentado à direita do Deus Poderoso e vindo sobre as nuvens do céu.”
63 Kheh te lehq paw khod nux awr lehr, yawd khad yawad, yawd ved a poq haq juhq pheq lehq koz che, “A nig a thoq haq sax khiz kawq lor sear le.
63 Então o sumo sacerdote rasgou as vestes e disse: “Que necessidade temos de outras testemunhas?
64 Yawd awr lehr, Ghig sa haq maq sawnr ma caz koz che haq nig hehd gha kad vehr che yaog. Nig hehd khawd-ehg kheh duhd-aq le,” lehd koz na ngawx che te yand, “Yawd awr lehr suh kenr che yaog,” lehz i hehd awg gha lia Yer suq haq suhx jehg suhx taz che yaog.
64 Todos ouviram a blasfêmia. Qual é o veredicto?”. E todos o julgaram culpado e o condenaram à morte.
65 Awg yand u ve haq, chaw ted pehg pehar yawd haq cux ghig pheq puhr che, yawd ved mehz khuhd haq beh lar lehq yawd haq chung lehq koz che, “Ghig sa ve cuh kar var heh te lehq, a sug nawg haq chung che ngag hehd haq koz ax laoq,” lehz yawd haq koz vid che yaog. Paog par teq pa liz yawd haq dawz lehq yug ve veh che yaog.
65 Então alguns deles começaram a cuspir em Jesus. Vendaram seus olhos e lhe deram socos. “Profetize para nós!”, zombavam. E os guardas lhe davam tapas enquanto o levavam.
66 Per troq awr lehr, awg huhx lo ko lar che awg khuhn phawd awr huh chehd chehd che te yand, paw khod nux ve awg ceg ma te ghad lag lehq,
66 Enquanto isso, Pedro estava lá embaixo, no pátio. Uma das criadas que trabalhava para o sumo sacerdote passou por ali
67 Per troq a mir lehq chehd che haq gha mawg che te yand, yawd haq kha nehax ngawx peg lehq, “Nawg liz Nar sar rehq chaw Yer suq geh chehd che yaog,” lehd koz vid che yaog.
67 e viu Pedro se aquecendo junto ao fogo. Olhou bem para ele e disse: “Você é um dos que estavam com Jesus de Nazaré”.
68 Kheh ma khuhd, Per troq ghawg khaz lehq, “Nawg koz che haq ngag maq sir, na liz na maq gha,” lehd koz che yaog. Kheh te peg lehq, ko lar che ghaz mir awg bag huh yawd tuhz veh lehq ghaz phuh liz buhg vehr che yaog.
68 Ele, porém, negou. “Não faço a menor ideia do que você está falando!”, disse, e caminhou em direção à saída. Naquele instante, o galo cantou.
69 Awg ceg ma u ve te pawz yawd haq kawq mawg che te yand, awg pad huh hox chehd che chaw teq pa haq, “Chaw che te ghad awr lehr, i hehd awg khuhn chehd che chaw te ghad phehq che yaog,” lehd koz vid che yaog.
69 Quando a criada o viu ali, começou a dizer aos outros: “Este homem com certeza é um deles!”.
70 Kheh ma khuhd yawd te pawz kawq ghawg khaz che yaog.
70 Mas Pedro negou novamente. Um pouco mais tarde, alguns dos que estavam por lá confrontaram Pedro, dizendo: “Você deve ser um deles, pois é galileu”.
71 Kheh te lehq yawd khad yawad, yawd awg ton haq khen lehq, “Nig hehd koz che te ghad haq ngag maq sir,” lehd koz lehq khanr che yaog.
71 Ele, porém, começou a praguejar e jurou: “Não conheço esse homem de quem vocês estão falando!”.
72 Teq pear lehax ghaz phuh ni pawz te pawz buhg tuhaz che yaog. “Ghaz phuh ni pawz mad buhg ser huh nawg ngag haq sehr pawz kha gag chid bag tug yaog,” lehz Yer suq yawd haq koz vid lar che haq Per troq duhd nuhd-ag che yaog. Yawd u ve haq kawq duhd nuhd-ag lehq jehd cid ma ghad vehr lehq hax ceh nux maz huhg che yaog.
72 E, no mesmo instante, o galo cantou pela segunda vez. Então Pedro se lembrou das palavras de Jesus: “Antes que o galo cante duas vezes, você me negará três vezes”. E começou a chorar.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.