Marcos 11
Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NVI
1 I hehd awr lehr, Yer ruq sar lehnr med awg pad huh, Sar lonr keh haq ned che Ber phar ger khaz he lehq Ber tar niq khaz pad huh lag ga che te yand, Yer suq yawd ved awg laq ghuhd ni ghad haq kae pe lehq koz che,
1 Quando se aproximaram de Jerusalém e chegaram a Betfagé e Betânia, perto do monte das Oliveiras, Jesus enviou dois de seus discípulos,
2 “Nig mag mehz khuhd suhr huh cawg che khaz khuhn kae-o. U huh gehe che te yand, chaw te ghad-eg liz ma cind jaw ser che pix lar nehax pheh lar che haq nig mag teq pear lehax gha mawg tug yaog. Phi lehq seh veha laoq.
2 dizendo-lhes: "Vão ao povoado que está adiante de vocês; logo que entrarem, encontrarão um jumentinho amarrado, no qual ninguém jamais montou. Desamarrem-no e tragam-no aqui.
3 Nig mag a thoq haq te lehq che kheh te cheawg le lehz chaw te ghad ghad na ver, Jawd mawd lor lehq yawd teq pear lehax kawq khuhq veha tug yaog lehd koz vid-oq,” lehz ix mag haq koz vid che yaog.
3 Se alguém lhes perguntar: ‘Por que vocês estão fazendo isso? ’ digam-lhe: ‘O Senhor precisa dele e logo o devolverá’ ".
4 Ix mag kae lehq, ghaz mir awg bag yaq kaw khuhn pix lar nehax pheh lar che haq gha mawg lehq, pix lar nehax u ve haq phi che yaog.
4 Eles foram e encontraram um jumentinho, na rua, amarrado a um portão. Enquanto o desamarravam,
5 U huh hox chehd che chaw ted pehg pehar awr lehr, “Nig mag a thoq te lehq pix lar nehax haq phi cheawg le,” lehd ix mag haq koz vid che yaog.
5 alguns dos que ali estavam lhes perguntaram: "O que vocês estão fazendo, desamarrando esse jumentinho? "
6 Yer suq ix mag haq koz vid lar che heh ix mag kawq koz vid che te yand, i hehd a khawag pehar che yaog.
6 Os discípulos responderam como Jesus lhes tinha dito, e eles os deixaram ir.
7 Kheh te lehq ix mag pix lar nehax u ve haq Yer suq chehd lo seh veha lag lehq, pix lar nehax awg thag huh i hehd ve a poq khawd vid lar peg lehq Yer suq taz cind che yaog.
7 Trouxeram o jumentinho a Jesus, puseram sobre ele os seus mantos; e Jesus montou.
8 Chaw kha peh a sug yawd ved a poq haq yaq kaw khuhn khawd vid lehq, ted pehg pehar ha jad huh suhz phaq chuh lehq yaq kaw khuhn khawd vid che yaog.
8 Muitos estenderam seus mantos pelo caminho, outros espalharam ramos que haviam cortado nos campos.
9 Yawd mehz khuhd suhr he lehq kuhr tehx nuhr kae che chaw teq pa kug lehq koz che, “Ho sa na, Jawd mawd Ghig sa ve awg meh awg khuhn lag che chaw awr lehr, awg bon ir vid-oq.
9 Os que iam adiante dele e os que o seguiam gritavam: "Hosana! " "Bendito é o que vem em nome do Senhor! "
10 Lag tod che a nig ve awr pa Dar viq ve muhd mig awr lehr, awg bon ir vid-oq. Muhd nuh maq lo liz Ho sa na phehq vid-oq,” lehd i hehd koz che yaog.
10 "Bendito é o Reino vindouro de nosso pai Davi! " "Hosana nas alturas! "
11 Awg yand u ve haq, yawd Yer ruq sar lehnr med awg khuhn gehe lehq bon yehg nux awg vaw awg khuhn lo gehe che yaog. Awg ceng gha lia haq yawd caw ngawx peg khaz nuhr, muhd phiq vehr cheaq te lehq cuh yad teq chi ni ghad yawd geh teq geha Ber tar niq khaz lo kae che yaog.
11 Jesus entrou em Jerusalém e dirigiu-se ao templo. Observou tudo à sua volta e, como já era tarde, foi para Betânia com os Doze.
12 Awg khaz nuhr teq ni gaeg lehq Ber tar niq khaz khuhn lo i hehd tuhaz che te yand, Yer suq awr meq che yaog.
12 No dia seguinte, quando estavam saindo de Betânia, Jesus teve fome.
13 Kheh te lehq yawd vid-aq lo chehd-ag huh liz awg phaq cawg che a kud cehg ted cehg haq gha mawg lehq, awg cehg u ve awg sir nuhaq lehq nar mad nuhq lehq nar, gha mawg tug yawd ca ngawx-eg che yaog. Awg pad huh yawd gaeg che te yand, awg sir nuhq che awg yand ma hez cheaq te lehq, awg phaq haq lehax yawd gha mawg che yaog.
13 Vendo à distância uma figueira com folhas, foi ver se encontraria nela algum fruto. Aproximando-se dela, nada encontrou, a não ser folhas, porque não era tempo de figos.
14 Awg yand u ve khuhn Yer suq awr lehr, “Yaq ni khaz nuhr ver, nawg ved awg sir haq a sug liz taq gha cad vid,” lehz a kud cehg haq koz vid che yaog. Yawd u kheh koz che haq yawd ved awg laq ghuhd teq pa gha kad che yaog.
14 Então lhe disse: "Ninguém mais coma de seu fruto". E os seus discípulos ouviram-no dizer isso.
15 Kheh te lehq i hehd Yer ruq sar lehnr med lo gaeg che yaog. Yawd bon yehg nux awg khuhn gehe lehq, bon yehg nux awg khuhn med nged vig med nged huhd che chaw teq pa haq ghaq kog lehq, phu pa sehr phad teq pa ve teh cuh teq pa haq lehd ma koz, a pia huhd sehr phad teq pa ve mi khuhd teq pa haq lehd ma koz, yawd phuhz bag che yaog.
15 Chegando a Jerusalém, Jesus entrou no templo e ali começou a expulsar os que estavam comprando e vendendo. Derrubou as mesas dos cambistas e as cadeiras dos que vendiam pombas
16 Med nged ted ceng cear yug lehq bon yehg nux awg vaw u ve haq phanr kae tug, chaw te ghad-eg haq liz yawd a khawag ma pid.
16 e não permitia que ninguém carregasse mercadorias pelo templo.
17 Yawd i hehd haq mar vid che, “Ngag ved yehg haq chaw awg ceng gha lia awg pun bon lawg kig yehg gha koz tug yaog lehz buhq lar che liz, nig hehd awr lehr, yehg che haq chaw khuhd chehd kig phehq vehr vid vehor,” lehd koz che yaog.
17 E os ensinava, dizendo: "Não está escrito: ‘A minha casa será chamada casa de oração para todos os povos’? Mas vocês fizeram dela um covil de ladrões".
18 Paw khod nux teq pa he lehq liq buhq var teq pa tawd khuhd u ve haq gha kad che te yand, yawd haq dawz vehr tug awg khad ca che yaog. Awg lawn ghod ver, chaw awg gha lia yawd mar vid che haq and jad cheaq te lehq, paw khod nux teq pa he lehq liq buhq var teq pa yawd haq kuhz che yaog.
18 Os chefes dos sacerdotes e os mestres da lei ouviram essas palavras e começaram a procurar uma forma de matá-lo, pois o temiam, visto que toda a multidão estava maravilhada com o seu ensino.
19 Muhd phiq vehr che te yand i hehd med awg bag lo tuhz veh che yaog.
19 Ao cair da tarde, eles saíram da cidade.
20 Awg khaz nuhr teq sawx i hehd yaq kaw u ve haq kawq kae che te yand, a kud cehg u ve awr lehr, awg chi kha gag nuhr vehr god vehr che haq i hehd gha mawg che yaog.
20 De manhã, ao passarem, viram a figueira seca desde as raízes.
21 Kheh te lehq Per troq duhd nuhd-ag lehq, “Sar lar-og, ngawx ser. Nawg khen vid lar haz che a kud cehg awr lehr, nuhr vehr god vehr che law lehg,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
21 Lembrando-se Pedro, disse a Jesus: "Mestre! Vê! A figueira que amaldiçoaste secou! "
22 Yer suq i hehd haq kawq koz vid che, “Ghig sa haq yonr lor.
22 Respondeu Jesus: "Tenham fé em Deus.
23 Ngag nig hehd haq awg cehg mag koz ax cheawg, chaw a sug te ghad lehd ma koz, yawd koz che heh phehq vehr tug yaog lehz yonr lehq, ni ma thuhd duhd nuhg duhd maq te ver, keh che ted dig haq, ‘Jiz tuhez lehq lad chuhd ghig awg khuhn ca che gehe lor,’ lehd koz che te yand, yawd awg pun phehq vehr tug yaog.
23 Eu lhes asseguro que se alguém disser a este monte: ‘Levante-se e atire-se no mar’, e não duvidar em seu coração, mas crer que acontecerá o que diz, assim lhe será feito.
24 Kheh te lehq, ngag nig hehd haq koz ax laq, nig hehd bon lawg che awg khuhn kha lawg che awg gha lia haq gha tug yaog lehz yonr lor. U kheh te yonr ver, nig hehd gha tug yaog.
24 Portanto, eu lhes digo: tudo o que vocês pedirem em oração, creiam que já o receberam, e assim lhes sucederá.
25 Nig hehd hox lar lehq bon lawg chehd che te yand, chaw te ghad ghad awg khod-aq nawg vend bax tar che ver, vend bax u ve haq phehd kha-o. U kheh te ver, muhd nuh maq lo chehd che nig hehd ve Awr pa awr lehr, nig hehd ve vend bax haq liz phehd kha ax tug yaog,” lehd koz che yaog.
25 E quando estiverem orando, se tiverem alguma coisa contra alguém, perdoem-no, para que também o Pai celestial lhes perdoe os seus pecados".
26 — ausente —
26 Mas se vocês não perdoarem, também o seu Pai que está no céu não perdoará os seus pecados.
27 I hehd Yer ruq sar lehnr med lo te pawz kawq lag che yaog. Yawd bon yehg nux awg khuhn lo tod kae chehd che te yand, paw khod nux teq pa, liq buhq var teq pa he lehq awg hox chaw mawd teq pa yawd chehd lo lag lehq koz che,
27 Chegaram novamente a Jerusalém e, quando Jesus estava passando pelo templo, aproximaram-se dele os chefes dos sacerdotes, os mestres da lei e os líderes religiosos e perguntaram.
28 “Nawg khawd-ehg kheh ve kand pax gha lehq che teq pa haq te cheawg le. Kand pax che ve a sug nawg haq pehar cheawg le,” lehz yawd haq na ngawx che yaog.
28 "Com que autoridade estás fazendo estas coisas? Quem te deu autoridade para fazê-las? "
29 Yer suq kawq koz vid che, “Ngag liz nig hehd haq tawd te khuhd na ngawx sar. Nig hehd yaw khuhq ax gha ver, ngag khawd-ehg kheh ve kand pax gha lehq che teq pa haq te che awg lawn nig hehd haq koz ax tug yaog.
29 Respondeu Jesus: "Eu lhes farei uma pergunta. Respondam-me, e eu lhes direi com que autoridade estou fazendo estas coisas.
30 Yod hanr yawd baz tiz sar pid che ted ceng awr lehr, muhd nuh maq lo gha che awg la, ma hez ver chaw yad teq pa geh gha che awg la. Ngag haq kawq koz ax laoq,” lehz i hehd haq koz vid che yaog.
30 O batismo de João era do céu ou dos homens? Digam-me! "
31 I hehd te ghad he lehq te ghad jehg daq lehq koz che, “Muhd nuh maq lo gha che lehz a nig koz ver, Kheh te ver, nig hehd a thoq te yawd haq maq yonr cheawg le lehz, yawd a nig haq kawq koz ax tug yaog.
31 Eles discutiam entre si, dizendo: "Se dissermos: ‘do céu’, ele perguntará: ‘Então por que vocês não creram nele? ’
32 Kheh ma khuhd, chaw yad teq pa geh gha che lehd koz ver, mad phehq,” lehz i hehd koz daq che yaog. Awg lawn ghod ver, Yod hanr awr lehr Ghig sa ve cuh kar var awg cehg mag phehq che yaog lehz, chaw awg gha lia sawnr lar cheaq te lehq, chaw kheh ma ve haq i hehd kuhz che yaog.
32 Mas se dissermos: ‘dos homens’... " Eles temiam o povo, pois todos realmente consideravam João um profeta.
33 Kheh te lehq, “Ngag hehd maq sir,” lehz i hehd Yer suq haq kawq koz vid che yaog.
33 Eles responderam a Jesus: "Não sabemos". Disse então Jesus: "Tampouco lhes direi com que autoridade estou fazendo estas coisas".
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.