Lucas 9
Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NVT
1 Kheh te lehq Yer suq awg laq ghuhd teq chi ni ghad haq kug teh lar lehq ned awg gha lia haq ghaq kog gha tug he lehq chaw nag teq pa haq te na vid gha tug kand pax pid che yaog.
1 Jesus reuniu os Doze e lhes deu poder e autoridade para expulsar todos os demônios e curar enfermidades.
2 Kheh te lehq, i hehd Ghig sa ve muhd mig awg lawn ca mar ca koz vid lehq chaw nag teq pa haq ghu na vid tug, yawd i hehd haq kae pe che yaog.
2 Depois, enviou-os para anunciar o reino de Deus e curar os enfermos.
3 Yawd koz che, “Yaq kaw kanr yehd tug jud fir tag, laq sax, cad tug, phu he lehq a poq awg lex teq pa teq chaweh tad yug ve kae.
3 Ele os instruiu, dizendo: “Não levem coisa alguma em sua jornada. Não levem cajado, nem bolsa de viagem, nem comida, nem dinheiro, nem mesmo uma muda de roupa extra.
4 Kheh te lehq, yehg khar ve khuhn gha hax vehr liz, ted kag lo maq gha kawq kae ser che kheh ceh, yehg u ve khuhn kha nehax chehd lar.
4 Aonde quer que forem, hospedem-se na mesma casa até partirem da cidade.
5 Nig hehd haq mad haq yug ax ver, nig hehd khaz u ve khuhn tuhez lehd te che te yand, nig hehd ve khi ho haq hehr chehd che a jeq mia u ve siz kha lar haz. U kheh te ver i hehd teq pa ve yaq kig suaq sax khiz te mar vid-oq,” lehd koz vid che yaog.
5 E, se uma cidade se recusar a recebê-los, sacudam a poeira dos pés ao saírem, em sinal de reprovação”.
6 Kheh te lehq i hehd teq pa te khaz peg te khaz lo kae lehq, ha lehg che bon khuhd ca mar vid-eg lehq, chaw nag teq pa haq liz ghu na vid che yaog.
6 Então começaram a percorrer os povoados, anunciando as boas-novas e curando os enfermos.
7 Awg lawn che teq pa haq jawd mawd Her roq gha kad lehq, yawd a cehax liz ca duhd ma tuhz che yaog. Awg lawn ghod ver, chaw ted pehg pehg ax koz che, Yod hanr suh vehr che kawq teq tuag vehor lehd koz che yaog.
7 Quando Herodes Antipas ouviu falar de tudo que Jesus fazia, ficou perplexo, pois alguns diziam que João Batista havia ressuscitado dos mortos.
8 Lex lehq ted pehg kawq koz che, Ghig sa ve cuh kar var Ed lid yaq tuhaz vehor lehd koz che yaog. Ted pehg pehag ver, kawq koz che a mig thad lo Ghig sa ve cuh kar var te ghad ghad kawq teaq vehr che law lehd koz che yaog.
8 Outros acreditavam que Jesus era Elias, ou um dos antigos profetas que tinha voltado à vida.
9 Her roq koz che, “Yod hanr vawr ngag kuhr tawz vehr che ehx eh. Kheh te lar su koz daq lehq ngag gha kad chehd che u ve phad a sug lehq nar,” lehd duhd lehq, Yer suq haq yawd mawg daq tug ghaq ca chehd che yaog.
9 “Eu decapitei João”, dizia Herodes. “Então quem é o homem sobre quem ouço essas histórias?” E procurava ver Jesus.
10 Awg yand u ve khuhn cuh yad teq pa kawaq lehq, i hehd kha te lar haz che awg lawn teq pa Yer suq haq koz mar vid che yaog. Yawd awr lehr, i hehd haq lehax taq chuhax kug ve lehq, Ber sehd daq ghod che med lo kae che yaog.
10 Quando os apóstolos voltaram, contaram a Jesus tudo que tinham feito. Em seguida, Jesus se retirou para a cidade de Betsaida, a fim de estar a sós com eles.
11 Kheh liz, muhd mig yad teq pa gha siar che te yand, i hehd teq pa yawd khaz nuhr phoz ghaeq che yaog. Yawd i hehd haq haq yug vid lehq, Ghig sa ve muhd mig awg lawn mar vid lehq, a nar nag che chaw teq pa haq liz yawd ghu na vid che yaog.
11 As multidões descobriram seu paradeiro e o seguiram. Ele as recebeu, ensinou-lhes a respeito do reino de Deus e curou os que estavam enfermos.
12 Muhd phiq vehr tez lehq, cuh yad teq chi ni ghad yawd chehd lo lag lehq koz che, “Chaw che teq pa haq awg pad huh cawg che khaz khuhn pan khuhn ca hax lehq, cad tug dawg tug ca vig cad-eg vid tug, i hehd haq phehd vid-oq. Awg lawn ghod ver, chuhr huh teq chaweh mad cawg te kig huh te lehq,” lehd koz vid che yaog.
12 No fim da tarde, os Doze se aproximaram e lhe disseram: “Mande as multidões aos povoados e campos vizinhos, para que encontrem comida e abrigo para passar a noite, pois estamos num lugar isolado”.
13 Kheh ma khuhd yawd koz che, “Nig hehd teq pa i hehd teq pa haq car vid-oq,” lehd koz vid che yaog. I hehd kawq koz che, “A nig geh cawg che cad vid tug chaw kheh ma ve haq car tug maq ca kawq vig ix ver ma mad, a nig geh khaor mod ngad dig he lehq ngad nehax niq kheha lehax cawg che yaog,” lehd koz vid che yaog.
13 Jesus, porém, disse: “Providenciem vocês mesmos alimento para eles”. “Temos apenas cinco pães e dois peixes”, responderam. “Ou o senhor espera que compremos comida para todo esse povo?”
14 Awg lawn ghod ver, chaw u ve teq pa haw khaz lehax liz, a lag ngad hinx ghad kheh ma cawg che yaog. Kheh te lehq Yer suq yawd ved awg laq ghuhd teq pa haq koz vid che, “Chaw che teq pa awg mor awg mor te phoz mi cuh vid-oq. Teq mor ve ngad chi ghad kheh taw,” lehd koz vid che yaog.
14 Havia ali cerca de cinco mil homens. Jesus respondeu: “Digam a eles que se sentem em grupos de cinquenta”.
15 I hehd teq pa liz, chaw awg gha lia haq u kheh te phoz mi cuh vid che yaog.
15 Os discípulos seguiram sua instrução, e todos se sentaram.
16 Yer suq awr lehr, khaor mod u ve ngad dig he lehq ngad niq kheh u ve haq yug lar lehq, muhd nuh kawag lo kuhr chid ngawx lar lehq Ghig sa haq chid muh che yaog. U kheh te peg lehq, awg laq ghuhd teq pa haq khehq vid lehq, chaw u ve teq pa haq ca pehg car vid cuh che yaog.
16 Jesus tomou os cinco pães e os dois peixes, olhou para o céu e os abençoou. Então, partiu-os em pedaços e os entregou aos discípulos para que distribuíssem ao povo.
17 I hehd teq pa kha buhz gha cad peg nuhr, kawq ghawz khuhq che awg lex ve teq chi niq khuhr luhd kawq cawg chehd ser che yaog.
17 Todos comeram à vontade, e os discípulos encheram ainda doze cestos com as sobras.
18 Teq ni thad huh, Yer suq yawd te ghad lehax bon lawg chehd huh, awg laq ghuhd teq pa phoz lag lehq yawd i hehd haq na ngawx lehq koz che, “Su ngag haq a suawg lehd koz chehd-aq le.”
18 Certo dia, Jesus orava em particular, acompanhado apenas dos discípulos. Ele lhes perguntou: “Quem as multidões dizem que eu sou?”.
19 Awg laq ghuhd teq pa kawq koz che, “Su koz che nawg awr lehr, baz tiz sar pehar var Yod hanr yaog lehd koz chehd-aq. Ted pehg vawr, Ghig sa ve cuh kar var Ed lid yaq law lehd koz chehd-aq. Kheh te lehq ted pehg pehar ver, a sawehd lo ve Ghig sa ve cuh kar var te ghad ghad kawq teaq che law lehd koz chehd-aq,” lehd koz vid che yaog.
19 Os discípulos responderam: “Alguns dizem que o senhor é João Batista; outros, que é Elias; e outros ainda, que é um dos profetas antigos que ressuscitou”.
20 Kheh te lehq Yer suq i hehd haq kawq na che, “Kheh te ver, nig hehd vawr hehq, ngag haq a suawg lehd koz chehd cheawg lehq.” Per troq yawd haq kawq yaw khuhq vid lehq koz che, “Nawg awr lehr, Ghig sa ve Khreq yaog,” lehd koz vid che yaog.
20 “E vocês?”, perguntou ele. “Quem vocês dizem que eu sou?” Pedro respondeu: “O senhor é o Cristo enviado por Deus!”.
21 Awg lawn u ve su te ghad-eg haq maq gha koz vid tug, Yer suq i hehd haq tawd chuhd lar haz vehr che yaog.
21 Jesus advertiu severamente seus discípulos de que não dissessem a ninguém quem ele era.
22 Kheh te lehq yawd koz che, “Chaw yad ve Yad phu awr lehr, laex ceng haq gha tuq gha khanr tug yaog. Awg hox chaw mawd teq pa, Ghig sa ve paw khod nux teq pa he lehq liq buhq var teq pa liz yawd haq chid bag lehq su dawz vehr tug yaog. Kheh liz sehr ni gaeg ver, yawd kawq teq tuag tug yaog.”
22 “É necessário que o Filho do Homem sofra muitas coisas”, disse. “Ele será rejeitado pelos líderes do povo, pelos principais sacerdotes e pelos mestres da lei. Será morto, mas no terceiro dia ressuscitará.”
23 Kheh te lehq, Yer suq i hehd awg gha lia haq koz vid che, “Chaw khar ve te ghad lehd ma koz, ngag khaz nuhr ghaq gad ver, a sug yawd ved a lor haq teh lar haz lehq, ni gha lia a sug yawd ved laq kan haq taz lehq ngag khaz nuhr ghaq laoq.
23 Disse ele à multidão: “Se alguém quer ser meu seguidor, negue a si mesmo, tome diariamente sua cruz e siga-me.
24 Awg lawn ghod ver, a sug te ghad lehd ma koz, a sug yawd ved a saq pong tug te liz, yawd ved a saq gha sond tug yaog. Kheh ma khuhd, a sug te ghad lehd ma koz, ngag awg pun a saq gha sond liz, yawd ved a saq haq ngag yug pong vid tug yaog.
24 Se tentar se apegar à sua vida, a perderá. Mas, se abrir mão de sua vida por minha causa, a salvará.
25 Kheh te lehq, chaw te ghad ghad mig gig khod-aq kha cawg che awg ceng yawd saw gha vehr liz, yawd ved a saq gha sond vehr tug ver, a thoq awg bon cawag le.
25 Que vantagem há em ganhar o mundo inteiro, mas perder ou destruir a própria vida?
26 Chaw khar ve te ghad lehd ma koz, ngag haq he lehq ngag ved tawd khuhd haq yaq taw hawg ghod ver, Yad phu ved awg mig awg phond, Awr pa ve awg mig awg phond he lehq daq kehg che muhd nuh maq cuh yad teq pa ve awg mig awg phond khuhn lag che te yand, chaw yad ve Yad phu liz chaw u ve haq yaq taw tug yaog.
26 Se alguém se envergonhar de mim e de minha mensagem, o Filho do Homem se envergonhará dele quando vier em sua glória e na glória do Pai e dos santos anjos.
27 Ngag nig hehd haq awg cehg mag koz ax laq, chuhr huh hox chehd che chaw teq pa ted pehg pehar awr lehr, Ghig sa ve muhd mig haq maq gha mawg ser ver, maq ca suh ser hawg,” lehz yawd koz vid che yaog.
27 Eu lhes digo a verdade: alguns que aqui estão não morrerão antes de ver o reino de Deus!”.
28 Yer suq u kheh koz peg nuhr, hex ni kheh taw gaeg lehq, Yer suq awr lehr Per troq, Yod hanr he lehq Yar koq i hehd teq pa haq sir ve lehq bon ca laweg tug kehaq lo kae che yaog.
28 Cerca de oito dias depois, Jesus levou consigo Pedro, João e Tiago a um monte para orar.
29 Yawd bon lawg chehd-ag huh, yawd ved mehz khuhd awg hoq awg han pa lehq, Yawd ved veq kad liz, phux u ghad he lehq awg ghiz lawd lawd te tuhaz che yaog.
29 Enquanto ele orava, a aparência de seu rosto foi transformada, e suas roupas se tornaram brancas e resplandecentes.
30 Awg yand u ve khuhn, Mod ser he lehq Ed lid yaq ix maq tuhaz lehq, Yer suq haq tawd yaw daq chehd lawz che yaog.
30 De repente, Moisés e Elias apareceram e começaram a falar com Jesus.
31 Ix mag awg mig awg phond cawg che khuhn tuhaz lehq tawd yaw daq che awg lehr Yer ruq sar lehnr med khuhn, awg cehg mag Ghig sa awg khad te lar che heh phehaq tug Yer suq gha khanr suh che awg lawn u ve haq koz daq chehd che yaog.
31 Tinham um aspecto glorioso e falavam sobre a partida de Jesus, que estava para se cumprir em Jerusalém.
32 Per troq he lehq yawd ved awg chawd ix mag yuhq mir geq lehq yuhq mir jo chehd che yaog. Kheh ma khuhd, i hehd kha nehax kawq nuhd-ag lehq, Yer suq ve awg mig awg phond he lehq yawd geh hox chehd che chaw ni ghad haq gha mawg che yaog.
32 Pedro e os outros lutavam contra o sono, mas acabaram despertando e viram a glória de Jesus e os dois homens que estavam com ele.
33 Chaw u ve ni ghad Yer suq haq phaz daq vehar lehd te chehd-ag huh, Per troq yawd haq koz vid che, “Jawd mawd-og, a nig chuhr huh chehd liz daq che yaog. Ngag hehd hax po seh lehd teag. Nawg awg pun ted mag, Mod ser awg pun ted mag he lehq Ed lid yaq awg pun ted mag te tug yaog,” lehz ma nuhd maq theh phehq vehr che khuhn koz che yaog.
33 Quando Moisés e Elias iam se retirando, Pedro, sem saber o que dizia, falou: “Mestre, é maravilhoso estarmos aqui! Vamos fazer três tendas: uma será sua, uma de Moisés e outra de Elias”.
34 Yawd tawd u ve yaw chehd-ag huh, mog dig lag lehq i hehd haq hoz beh vehr che yaog. U kheh te lehq Per troq he lehq yawd ved awg chawd ix mag kuhz jad che yaog.
34 Enquanto ele ainda falava, uma nuvem surgiu e os envolveu, enchendo-os de medo.
35 Mog u ve khuhn awg khuhd buhg tuhaz lehq koz che, “Chaw che ve phad awr lehr, ngag lez yug lar che ngag ved Yad phu yaog. Yawd ved tawd khuhd haq na yuor,” lehd koz che yaog.
35 Então uma voz que vinha da nuvem disse: “Este é meu Filho, meu Escolhido. Ouçam-no!”.
36 Awg khuhd u ve buhg tuhaz peg lehq, Yer suq yawd te ghad lehax chehd lawz cheaq i hehd gha mawg che yaog. I hehd teq pa gha mawg gha sir che awg lawn u ve teq pa, awg yand u ve khuhn i hehd ve ni ma khuhn taq hiax teh lar lehq, su te ghad-eg haq liz ma koz vid che yaog.
36 Quando a voz silenciou, só Jesus estava ali. Naquela ocasião, os discípulos não contaram a ninguém o que tinham visto.
37 Awg khaz nuhr teq ni gaeg lehq, Yer suq he lehq awg laq ghuhd seh ghad u ve teq pa kehaq lo phoz yaq che te yand, chaw mor nux yawd haq ca mawg daq che yaog.
37 No dia seguinte, quando desceram do monte, uma grande multidão veio ao encontro de Jesus.
38 Chaw awg mor nux u ve khuhn chehd che chaw te ghad phad kug lehq koz che, “Sar lar-og, ngag ved yad par haq a cehax ngawax laoq, ngag lawg khawx che yaog. Awg lawn ghod ver, ngag yad par te ghad lehax cawg che yaog.
38 Um homem na multidão gritou: “Mestre, suplico-lhe que veja meu filho, o único que tenho!
39 Ned yawd khuhn geh kheh che yaog. Yawd ned geh che te yand, huh kug lar haz lehq kuhd veh ver, phez dawz lar lehq, mawq kaw khuhn sux ghig phoz buhd buhd te che yaog. Nag jad tug te vid lar haz lehq a cehax liz ma tuhez gad che yaog.
39 Um espírito impuro se apodera dele e o faz gritar. Lança-o em convulsões e o faz espumar pela boca. Sacode-o violentamente e quase nunca o deixa em paz.
40 Ned u ve haq ghaq tuhz vid tug, nawg ved awg laq ghuhd teq pa geh ngag lawg khawx jaw che yaog. Kheh liz, i hehd te maq gha,” lehd koz che yaog.
40 Supliquei a seus discípulos que o expulsassem, mas eles não conseguiram”.
41 Yer suq kawq koz che, “Yonr che mad cawg lehq yaw har jad che a meha teq co ve chaw-og, nig hehd teq pa geh ngag khawd-ehg muh maq awr gha yeg khanr chehd ser lawg le. Nawg yad chuhr huh sir vea laor,” lehd koz vid che yaog.
41 Jesus disse: “Geração incrédula e corrompida! Até quando estarei com vocês e terei de suportá-los?”. Então disse ao homem: “Traga-me seu filho”.
42 Yad par nehax u ve lag tod-ag huh, ned u ve yawd haq miaq lo biz kuhd pe lehq phez dawz vid che yaog. Yer suq awr lehr, ned chaq chiz u ve haq ghaq tuhz lehq chaw yad nehax u ve haq ghu na vid peg lehq, awr pa haq kawq khuhq pid che yaog.
42 Quando o menino se aproximou, o demônio o derrubou no chão, numa convulsão violenta. Jesus, porém, repreendeu o espírito impuro, curou o menino e o devolveu ao pai.
43 Kheh te lehq, chaw awg gha lia Ghig sa ve ir jad muh jad che kand pax haq gha mawg lehq and jad che yaog.
43 Todos se espantaram com a grandiosidade do poder de Deus. Enquanto todos se maravilhavam com seus feitos, Jesus disse aos discípulos:
44 “Tawd khuhd che teq pa haq kha nehax na lehq tawnd laor. Awg lawn ghod ver, chaw yad ve Yad phu awr lehr, cand par teq pa ve laq khuhn chid aq vid tug awg yand gag vehr tez che yaog,” lehd koz vid che yaog.
44 “Ouçam-me e lembrem-se do que lhes digo: o Filho do Homem será traído e entregue em mãos humanas”.
45 Kheh liz yawd koz chehd che tawd khuhd u ve haq i hehd na maq gha. I hehd na maq gha vid tug te lar che yaog. Kheh te lar awg lawn u ve haq te ghad-eg liz kawq na ngawx maq pir.
45 Eles, porém, não entendiam essas coisas. O significado estava escondido deles, de modo que não eram capazes de compreender e tinham medo de perguntar.
46 Awg laq ghuhd teq pa i hehd khad nawad i hehd ve awg mor khuhn, a sug vawr suaq keh ir cheawg le ghod lehq, tawd ghawg daq che yaog.
46 Os discípulos começaram a discutir sobre qual deles seria o maior.
47 Yer suq awr lehr, i hehd teq pa ve ni ma khuhn a thoq duhd chehd che haq sir lehq, chaw yad nehax te ghad sir vea lehq yawd pad huh hox vid lar che yaog.
47 Jesus, conhecendo seus pensamentos, trouxe para junto de si uma criança pequena
48 Kheh te lehq, i hehd teq pa haq koz vid che, “Chaw yad nehax haq ngag ved awg meh khuhn haq yug che chaw te ghad awr lehr, a sug lehd ma koz, ngag haq haq yug che yaog. Ngag haq haq yug che chaw awr lehr, ngag haq lag pea che phad haq liz haq yug che yaog. Awg lawn ghod ver, nig hehd awg khuhn suaq keh i che chaw awr lehr, suaq keh ir che te ghad gha te tug yaog,” lehd koz vid che yaog.
48 e disse: “Quem recebe uma criança como esta em meu nome recebe a mim, e quem me recebe também recebe aquele que me enviou. Portanto, o menor entre vocês será o maior”.
49 Yod hanr Yer suq haq koz vid che, “Jawd mawd-og, chaw te ghad nawg ved awg meh haq uhx lehq ned ghaq kog cheaq ngag hehd gha mawg lehq tawr kha lar haz. Awg lawn ghod ver, yawd a nig geh lag che ma hez lehq,” lehd koz vid che yaog.
49 João disse a Jesus: “Mestre, vimos alguém usar seu nome para expulsar demônios; nós o proibimos, pois ele não era do nosso grupo”.
50 Yer suq Yod hanr haq koz vid che, “Yawd haq taq tawr kha. Awg lawn ghod ver, nig hehd haq maq tawr daq che teq pa awr lehr, su nig hehd pax awr chehd che yaog,” lehd koz vid che yaog.
50 “Não o proíbam!”, disse Jesus. “Quem não é contra vocês é a favor de vocês.”
51 Yer suq yawd muhd nuh kawag lo kawq taz koeq tug awg yand gag vehr tez lehq, Yer ruq sar lehnr med lo kae tug haq yawd duhd chez gad chez lar lehq kae tod che yaog.
51 Como se aproximava o tempo de ser elevado ao céu, Jesus partiu com determinação para Jerusalém.
52 Yawd-aq keh awg kawd yawd awg tan teq pa haq Sar mar riq khaz te khaz lo kae lehq, yawd lag tug awg khad ca te pe che yaog.
52 Enviou mensageiros adiante até um povoado samaritano, a fim de fazerem os preparativos para sua chegada.
53 Kheh liz yawd Yer ruq sar lehnr med lo veh tod cheaq te lehq, chaw u ve teq pa yawd haq mad haq yug vid che yaog.
53 Contudo, os habitantes do povoado não receberam Jesus, porque parecia evidente que ele estava a caminho de Jerusalém.
54 Yawd ved awg laq ghuhd Yar koq he lehq Yod hanr ix mag awg ceng u ve haq gha mawg che te yand koz che, “Jawd mawd-og, muhd nuh kawag lo ve a mir cheag vid lehq, chaw che teq pa haq saw toq kha vid che awr cawd gha hawg,” lehd koz vid che yaog.
54 Percebendo isso, Tiago e João disseram a Jesus: “Senhor, quer que mandemos cair fogo do céu para consumi-los?”.
55 Kheh liz Yer suq kuhr phuhz ngawx lehq ix mag haq ded kha lar che yaog.
55 Jesus, porém, se voltou para eles e os repreendeu.
56 U kheh te lar haz lehq, i hehd teq pa awg nuz awr ve te khaz lo kawq veh che yaog.
56 E seguiram para outro povoado.
57 I hehd teq pa kae tod-ag huh yaq kaw kanr chaw te ghad phad lag lehq, Yer suq haq koz vid che, “Nawg khar lo kae lehd ma koz, ngag liz nawg khaz nuhr ghaq kae tug yaog,” lehd koz vid che yaog.
57 Quando andavam pelo caminho, alguém disse a Jesus: “Eu o seguirei aonde quer que vá”.
58 Yer suq yawd haq koz vid che, “Heh phid awr lehr, awg kor cawg che yaog. Ngaz teq pa liz, awg phi cawg hawg. Kheh ma khuhd chaw yad ve Yad phu awr lehr, yuhq kig liz mad cawg hawg,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
58 Jesus respondeu: “As raposas têm tocas onde morar e as aves têm ninhos, mas o Filho do Homem não tem sequer um lugar para recostar a cabeça”.
59 Yer suq chaw te ghad haq kawq koz vid che, “Ngag khaz nuhr ghaq laoq,” lehd koz vid che yaog. Chaw u ve phad kawq koz che, “Jawd mawd-og, ngag a cehax lawg lehq ngar pa haq ca tur vid lar haez sar,” lehd koz vid che yaog.
59 E a outra pessoa ele disse: “Siga-me”. O homem, porém, respondeu: “Senhor, deixe-me primeiro sepultar meu pai”.
60 Yer suq kawq koz che, “Chaw suh teq pa awr lehr, i hehd khad nawad tur daq vid-oq. Kheh te lehq, nawg vawr kae lehq Ghig sa ve muhd mig awg lawn ca mar vid-eq,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
60 Jesus respondeu: “Deixe que os mortos sepultem seus próprios mortos. Você, porém, deve ir e anunciar o reino de Deus”.
61 Te ghad Yer suq haq koz vid che, “Jawd mawd-og, ngag nawg khaz nuhr ghaq kae tug yaog. Kheh liz, ngag yehg lo koeq lehq yehg khuhn chehd che teq pa haq a cehax ca kawq koz vid lar haez sar,” lehd koz vid che yaog.
61 Outro, ainda, disse: “Senhor, eu o seguirei, mas deixe que antes me despeça de minha família”.
62 Yer suq yawd haq koz vid che, “Thehx khen haq yug cid lar lehq kuhr tehx nuhr phuhz ngawx chehd che chaw teq pa awr lehr, Ghig sa ve muhd mig haq maq kenr hawg,” lehd koz vid che yaog.
62 Mas Jesus lhe disse: “Quem põe a mão no arado e olha para trás não está apto para o reino de Deus”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.