Lucas 19

Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Yer suq awr lehr, Yer riq khod med khuhn gehe lehq tod phanr vehr tod che yaog.
1 Entrando em Jericó, Jesus atravessava a cidade.
2 Med u ve khuhn paw sa jad che awg khawnr saw var awg hox Sar kehd meh che te ghad phad cawg che yaog.
2 Eis que um homem rico, chamado Zaqueu, chefe dos publicanos,
3 Yer suq khar ve te ghad lehq na lehz yawd mawg gad lehq ca ngawx-eg liz, chaw mor nux kha peh te lehq, yawd awg ton maq muh lehq ngawx mad mawg.
3 procurava ver quem era Jesus, mas não podia, por causa da multidão, por ser ele de pequena estatura.
4 Awg lawn ghod ver, Yer suq yaq kaw u ve haq lag tod cheaq te lehq, Yer suq haq gha mawg tug yawd awg ghud med awr cex kae lehq nuhg cehg ted cehg haq taez che yaog.
4 Então, correndo adiante, subiu num sicômoro a fim de ver Jesus, porque ele havia de passar por ali.
5 Yer suq lag lehq u huh gaeg che te yand, yawd haq kuhr chid ngawx lar lehq koz vid che, “Sar kehd-og, har naq yaq laoq. Yaq ni ngag nawg ved yehg lo gha ca hax-eg tug yaog,” lehd yawd haq koz vid che yaog.
5 Quando Jesus chegou àquele lugar, olhando para cima, disse:
6 Kheh te lehq, Sar kehd har naq yaq lehq ha lehg ha ka yawd haq haq yug vid che yaog.
6 Zaqueu desceu depressa e o recebeu com alegria.
7 U kheh te cheaq su gha mawg che te yand Yer suq haq ca khaex lehq koz che, “Yawd vend bax yad te ghad ve yehg lo ca hax-eg che law,” lehd koz daq che yaog.
7 Todos os que viram isto murmuravam, dizendo que Jesus tinha se hospedado com um homem pecador.
8 Sar kehd tu lehq Jawd mawd Yer suq haq koz vid che, “Jawd mawd-og, ngag ved med nged jeg kor awg gha lia te khod chaw har chaw ghuhd teq pa haq pehq vid tug yaog. Chaw te ghad ghad ve med nged haq ngag pha yax te lar cawd ver, uhd pun kheh taw ngag kawq khuhq vid tug yaog,” lehz Jawd mawd Yer suq haq koz vid che yaog.
8 Zaqueu, por sua vez, se levantou e disse ao Senhor: — Senhor, vou dar a metade dos meus bens aos pobres. E, se roubei alguma coisa de alguém, vou restituir quatro vezes mais.
9 Yer suq kawq koz vid che, “Yehg che ted mag awg khuhn yaq ni thaer khuhq che ted ceng lag gag vehor. Awg lawn ghod ver, yawd liz Ar brar hanr ve yad te ghad yaog.
9 Então Jesus lhe disse:
10 Chaw yad ve Yad phu awr lehr, mehx vehr che chaw teq pa haq ca lehq thaer khuhq vid tug lag che yaog,” lehz Sar kehd haq koz vid che yaog.
10 Porque o Filho do Homem veio buscar e salvar o perdido.
11 Tawd khuhd u ve teq pa haq i hehd teq pa na chehd-ag huh, Yer suq yawd i hehd teq pa haq tawd par hax kawq te mar vid che yaog. Awg lawn ghod ver, yawd Yer ruq sar lehnr med pad huh gag vehr cheaq te lehq, Ghig sa ve muhd mig awr lehr, maq muh tand ver gha mawg vehr tug law lehz i hehd duhd che yaog.
11 Ouvindo eles estas coisas, Jesus contou uma parábola, visto estar perto de Jerusalém e lhes parecer que o Reino de Deus havia de manifestar-se imediatamente.
12 U kheh te lehq yawd koz che, “Jawd mawd ve awg ceng awg khad te ghad, yawd jawd mawd te tug a yad vid kig muhd mig te pez lo ca yug vea kawaq tug yawd ka veh che yaog.
12 Por isso, Jesus disse:
13 Yawd maq kae ser huh, yawd ved awg ceg teq chi ghad haq kug yug lehq i hehd haq phu te ghad ve ted cawehg pid lehq koz vid che, ‘Ngag kawaq gag thad kha gag phu che yug ve lehq tad kag ca te mehr,’ lehz i hehd haq koz vid lar haz che yaog.
13 Chamou dez dos seus servos, confiou-lhes dez minas e disse-lhes: “Negociem até que eu volte.”
14 Kheh ma khuhd, yawd ved muhd mig yad teq pa yawd haq cand lehq, i hehd ve awg tan te var yawd khaz nuhr ghaq kae pe lehq, ‘Chaw che ve phad haq ngag hehd ve jawd mawd te lehq, ngag hehd haq uq penr vid tug ngag hehd maq he gad,’ lehd ca koz vid pe che yaog.
14 Mas os seus concidadãos o odiavam e enviaram após ele uma embaixada, dizendo: “Não queremos que este reine sobre nós.”
15 Yawd jawd mawd te tug a yad gha vea kawaq lehq, yawd phu pid lar haz che awg ceg var teq pa tad kag te che awg mehaq gha maq gha che haq sir gha tug, i hehd teq pa haq ca kug pe che yaog.
15 — Quando ele voltou, depois de ter tomado posse do reino, mandou chamar os servos a quem tinha dado o dinheiro, a fim de saber quanto tinham conseguido ganhar em seus negócios.
16 Awg kawd ve te ghad lag lehq koz che, ‘Jawd mawd-og, nawg ved phu ted cawehg haq yug lehq ngag ca kag che teq chi cawehg kawq gha che yaog,’ lehd koz vid che yaog.
16 — O primeiro se apresentou e disse: “Senhor, a sua mina rendeu dez.”
17 Awg jawd mawd kawq koz vid che, ‘Daq che awg ceg var-og, nawg te lar cheawg lehr, daq vehr che yaog. Awg ceng nehax haq loar nawg thed cheaq te lehq med teq chi kag haq uq penr lor,’ lehz yawd haq koz vid che yaog.
17 O senhor lhe disse: “Muito bem, servo bom! E porque você foi fiel no pouco, terá autoridade sobre dez cidades.”
18 Ni ghad te ghad lag lehq koz che, ‘Jawd mawd-og, nawg ved phu ted cawehg haq ngag yug ve lehq ca kag che, ngad cawehg kawq gha che yaog,’ lehd koz vid che yaog.
18 — O segundo servo veio e disse: “Senhor, a sua mina rendeu cinco.”
19 Awg jawd mawd awg ceg var haq kawq koz vid che, ‘Med ngad kag haq nawg uq penr lor,’ lehd yawd haq koz vid che yaog.
19 A este o senhor disse: “Você terá autoridade sobre cinco cidades.”
20 Seh ghad te ghad lag lehq koz che, ‘Jawd mawd-og, ner, nawg ved phu ted cawehg che ve haq ngag pha khuhn kha nehax thiz lehq teh lar che yaog.
20 — Então veio outro servo, dizendo: “Senhor, aqui está a sua mina, que eu guardei embrulhada num lenço.
21 Nawg vawr, te hehnd jad che chaw te ghad te lehq, ngag nawg haq kuhz che yaog. Nawg ved maq teh lar kig lo liz nawg saw yug lehq, nawg maq gha ser lar kig lo liz nawg ghiq yug che yaog,’ lehd koz vid che yaog.
21 Porque tive medo do senhor, que é homem rigoroso. O senhor retira o que não depositou e colhe o que não semeou.”
22 Kheh te lehq, awg jawd mawd kawq koz vid che, ‘Haeg che awg ceg var-og, nawg koz lar che tawd khuhd haq ngag yug lehq suhx jehg suhx taz ax tug yaog. Ngag awr lehr, te hehnd jad che chaw te lehq, ngag maq teh lar kig lo liz saw yug lehq maq ser lar kig lo liz ghiq yug che haq nawg sir chehd ver,
22 Mas o senhor respondeu: “Servo mau, eu o julgarei usando as suas próprias palavras. Você sabia que eu sou homem rigoroso, que retiro o que não depositei e colho o que não semeei.
23 a thoq te ngag ved phu che ve yug ve lehq, phu chid vid kig phu thawnr khuhn maq ca ke lar cheawg le. U kheh ca te lar heh ver, ngag kawaq ver, ngag ved phu haq liz gha lehq awg mehaq liz kawq gha tug yaog,’ lehd koz vid che yaog.
23 Por que você não pôs o meu dinheiro no banco? E, então, na minha vinda, eu o receberia com juros.”
24 Kheh te lehq, awg pad huh hox chehd che chaw teq pa haq yawd koz vid che, ‘Yawd geh cawg che phu u ve ted cawehg haq yug khuhq lehq, phu teq chi cawehg cawg che phad haq pid-oq,’ lehd koz vid che yaog.
24 — E disse aos que estavam ali: “Tirem dele a mina e deem ao que tem as dez.”
25 Chaw u ve teq pa koz che, ‘Jawd mawd-og, yawd phu teq chi cawehg cawg vehr cheawg,’ lehz yawd haq koz vid che yaog.
25 Eles ponderaram: “Senhor, ele já tem dez.”
26 ‘Ngag nig hehd haq koz ax laq, cawg chehd che chaw teq pa haq kawq ke thehnr vid tug yaog. Mad cawg che chaw teq pa geh, cawg chehd ser che liz kawq yug ve tug yaog.
26 Ao que o senhor respondeu: “Pois eu declaro a vocês que a todo o que tem será dado ainda mais; mas ao que não tem, até o que tem lhe será tirado.
27 Kheh te lehq, ngag ved cand par ngag haq i hehd ve jawd mawd maq te cuha gad che chaw teq pa haq, chuhr ngag mehz khuhd suhr huh yug vea dawz vehr laoq,’ lehd koz vid tug yaog.”
27 Mas quanto a esses meus inimigos, que não quiseram que eu reinasse sobre eles, tragam-nos aqui e os matem na minha presença.”
28 Yer suq u kheh koz peg lehq, yawd Yer ruq sar lehnr med lo kawq taz vehr che yaog.
28 E, depois de dizer isto, Jesus prosseguia a sua viagem para Jerusalém.
29 Yawd lag lehq Sar lonr keh pad huh cawg che Ber phar ger khaz he lehq Ber tar niq khaz huh gaeg che te yand, awg laq ghuhd ni ghad haq kae pe lehq koz vid che,
29 E aconteceu que, ao aproximar-se de Betfagé e de Betânia, junto ao monte das Oliveiras, Jesus enviou dois dos seus discípulos,
30 “Nig mag mehz khuhd suhr huh cawg chehd che khaz u ve khuhn gehe. U gehe ver, chaw te ghad-eg liz ma cind jaw ser che pix lar nehax pheh teh lar che haq nig mag gha mawg tug yaog. Phi lehq chuhr huh seh vea kawq lag.
30 dizendo-lhes:
31 Nig mag haq su te ghad ghad lag lehq, ‘A thoq te phi cheawg le,’ lehd koz na ver, ‘Jawd mawd lor che yaog,’ lehd kawq koz vid-oq,” lehz ix mag haq koz vid che yaog.
31 Se alguém perguntar: “Por que o estão desprendendo?”, respondam assim: “Porque o Senhor precisa dele.”
32 Awg laq ghuhd u ve ni ghad kae che te yand, Yer suq koz lar che heh saw te chehd lawz cheaq gha mawg che yaog.
32 E, indo os que foram mandados, acharam tudo conforme Jesus lhes tinha dito.
33 Ix mag kae lehq pix lar nehax haq phi chehd-ag huh, awg sehr phad ca na-ag che, “A thoq te pix lar nehax haq phi kha chehd cheawg le,” lehd koz che yaog.
33 Quando eles estavam soltando o jumentinho, os donos do animal disseram: — Por que estão desprendendo o jumentinho?
34 “Jawd mawd lor che yaog,” lehz ix mag kawq khuhq vid che yaog.
34 Eles responderam: — Porque o Senhor precisa dele.
35 Kheh te lehq, ix mag pix lar nehax u ve Yer suq chehd lo seh vea lag lehq, pix lar nehax cuhq thag huh a poq kuhz kaq vid peg lehq Yer suq haq cind cuh vid che yaog.
35 Então trouxeram o jumentinho até Jesus e, pondo as suas capas sobre o animal, ajudaram Jesus a montar.
36 Yawd cind ve lehq kae tod che te yand, yawd kae tod che yaq kaw u ve haq med yad teq pa a sug yawd ved a poq kuhz lehq khawd vid che yaog.
36 À medida que Jesus avançava, as pessoas estendiam as suas capas no caminho.
37 Yawd lag lehq Sar lonr kehaq lo yaeq che yaq kaw kag thuhd thawq penr gaeg lehq, awg laq ghuhd teq pa awg gha lia i hehd gha mawg lar haz che and tug teq pa haq ha lehg ha ka te lehq, hax ceh kug lehq Ghig sa haq chid muh che yaog.
37 E, quando Jesus se aproximava da descida do monte das Oliveiras, toda a multidão dos discípulos começou, com muita alegria, a louvar a Deus em alta voz, por todos os milagres que tinham visto.
38 I hehd koz che, “Jawd mawd Ghig sa ve awg meh khuhn lag che Jawd mawd te ghad awr lehr, awg bon ir vid-oq. Muhd nuh kawag lo duhd sa gad sa che cawg vid-oq. Muh jad kig lo liz awg mig awg phond cawg vid-oq,” lehd koz che yaog.
38 Diziam: “Bendito é o Rei que vem em nome do Senhor! Paz no céu e glória nas maiores alturas!”
39 Chaw mor nux u ve khuhn chehd che Phar rir sehd ted pehg Yer suq haq koz vid che, “Sar lar-og, nawg ved awg laq ghuhd teq pa haq, ‘U kheh ta koz,’ lehd koz vid-oq.”
39 Alguns dos fariseus lhe disseram em meio à multidão: — Mestre, repreenda os seus discípulos!
40 Kheh te lehq, yawd kawq koz vid che, “Ngag nig hehd haq koz ax laq, chaw che ve teq pa taq chuhax chehd vehr liz huhx meh dig che teq pa kug tug yaog,” lehd koz vid che yaog.
40 Mas Jesus respondeu:
41 Med awg pad lo gaeg che te yand, med haq gha mawg vehr lehq yawd huhg lar koz che,
41 Quando Jesus ia chegando a Jerusalém, vendo a cidade, chorou por ela,
42 “Khawd-ehg te lehq nawg gawr ghad gha chehd tug haq yaq ni nawg sir heh ver daq jad tug yaog. Kheh ma khuhd, a meha awr lehr gawr ghad gha chehd tug ted ceng awr lehr, nawg ved mehz khuhd suhr huh khuhd ceh lar vehr che yaog.
42 dizendo:
43 Awg lawn ghod ver, nawg ved cand par teq pa nawg jad huh taq dud lehq, nawg haq kha caw yuhd awg phawd gha lia saw caw hoz che awg ni cawag tug yaog.
43 Pois virão dias em que os seus inimigos cercarão você de trincheiras e apertarão o cerco por todos os lados;
44 Kheh te lehq, nawg awr lehr nawg awg khuhn chehd che nawg ved awg yad awg dug teq pa haq su miaq lo yug chid bag lar haz tug yaog. Nawg awg khuhn huhx meh ted dig thag huh ted dig mad cawg lar haz thad kha gag su te lug vehr lar haz tug yaog. Awg lawn ghod ver, Ghig sa yaq tug awg yand nig hehd maq sir cheag te lehq,” lehd koz vid che yaog.
44 e vão arrasar você e matar todos os seus moradores. Não deixarão pedra sobre pedra, porque você não reconheceu o tempo em que Deus veio visitá-la.
45 Kheh te lehq, yawd Yer ruq sar lehnr bon yehg nux khuhn gehe lehq med nged huhd chehd che chaw teq pa haq ghaq kog che yaog.
45 Depois, entrando no templo, Jesus começou a expulsar os que ali vendiam,
46 Yawd koz che, “Ngag ved yehg haq bon lawg kig yehg te tug yaog, lehz Liq phu khuhn buhq lar liz, nig hehd vawr yehg che ve haq chaw khuhd chehd kig yehg yug te vehr che law,” lehz i hehd haq koz vid che yaog.
46 dizendo-lhes:
47 Yawd Yer ruq sar lehnr bon yehg nux khuhn ni gha lia mar vid chehd che yaog. Ghig sa ve paw khod nux teq pa, liq buhq var teq pa he lehq Yud daq chaw ve awg hox awg nax teq pa yawd haq dawz vehr khad ca che yaog.
47 Diariamente, Jesus ensinava no templo. Os principais sacerdotes, os escribas e os maiorais do povo procuravam tirar-lhe a vida,
48 Kheh ma khuhd, i hehd khawd-ehg te liz dawz vehr tug awg khad ca mad mawg. Awg lawn ghod ver, chaw gha lia yawd mar che khuhd haq na gad jad che yaog.
48 mas não achavam uma forma de fazer isso, porque todo o povo, ao ouvi-lo, era cativado por ele.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.