João 6
Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NVI
1 U ve awg khaz nuhr, Yer suq awr lehr, Tir ber riq lehd koz che Gar liq lehd ghig po nux ox pax awr lo khanr kae che yaog.
1 Algum tempo depois Jesus partiu para a outra margem do mar da Galiléia ( ou seja, do mar de Tiberíades ),
2 Nag che guhg che chaw teq pa awg khuhn yawd te che awg hez teq pa haq gha mawg cheaq te lehq, chaw awg mor nux yawd khaz nuhr ghaq kae che yaog.
2 e grande multidão continuava a segui-lo, porque vira os sinais miraculosos que ele tinha realizado nos doentes.
3 Kheh te lehq Yer suq awr lehr, kehaq lo taez lehq, u huh yawd ved awg laq ghuhd teq pa geh mi chehd che yaog.
3 Então Jesus subiu ao monte e sentou-se com os seus discípulos.
4 Awg yand u ve khuhn, Yud daq chaw teq pa ve Par sar khar pawehd te tug awg yand gag vehr tez che yaog.
4 Estava próxima a festa judaica da Páscoa.
5 Yer suq chid ngawx lehq, chaw awg mor nux yawd chehd lo lag tod che haq gha mawg che te yand, yawd Phid liq haq koz vid che, “Chaw kheh ma ve gha cad tug, a nig khaor mod khar lo ca vig tuawg le,” lehd koz na ngawx che yaog.
5 Levantando os olhos e vendo uma grande multidão que se aproximava, Jesus disse a Filipe: "Onde compraremos pão para esse povo comer? "
6 Yawd che kheh koz na ngawx che awr lehr, Phid liq haq lawnd ngawx che yaog. Awg lawn ghod ver, yawd khawd-ehg kheh te tug haq Yer suq yawd awg ton sir chehd che yaog.
6 Fez essa pergunta apenas para pô-lo à prova, pois já tinha em mente o que ia fazer.
7 Phid liq kawq koz che, “Chaw kheh ma ve khaor mod te ghad a cehax nehax gha cad tug, phu niq ha thehq phuhd vig che liz mad lawq tag,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
7 Filipe lhe respondeu: "Duzentos denários não comprariam pão suficiente para que cada um recebesse um pedaço! "
8 Yawd ved awg laq ghuhd teq pa awg khuhn awg laq ghuhd te ghad, Sid monr Per troq ve awg nax var Anr drehr koz che,
8 Outro discípulo, André, irmão de Simão Pedro, tomou a palavra:
9 “A choq te lar che khaor mod ngad dig he lehq ngad nehax niq kheh cawg che yad par nehax te ghad chuhr huh chehd chehd che yaog. Kheh ma khuhd, chaw kheh ma ve awg pun che teq pa awr lehr a thoq awg bon cawag le,” lehz Yer suq haq koz vid che yaog.
9 "Aqui está um rapaz com cinco pães de cevada e dois peixinhos, mas o que é isto para tanta gente? "
10 Yer suq awr lehr, “Chaw che teq pa haq mi cuh vid-oq,” lehd koz vid che yaog. U huh muhq de phehq che yaog. Kheh te lehq, u huh mi chehd che chaw awr lehr, haw khaz lehax ngad hinx ghad kheh taw cawg che yaog.
10 Disse Jesus: "Mandem o povo assentar-se". Havia muita grama naquele lugar, e todos se assentaram. Eram cerca de cinco mil homens.
11 Awg yand u ve khuhn Yer suq awr lehr, khaor mod u ve teq pa haq yug lehq bon haq chid muh peg khaz nuhr, mi chehd che chaw teq pa haq pehg vid che yaog. U ve heh te lehq, ngad sar haq liz i hehd cad gad che heh pehg vid che yaog.
11 Então Jesus tomou os pães, deu graças e os repartiu entre os que estavam assentados, tanto quanto queriam; e fez o mesmo com os peixes.
12 Kheh te lehq, i hehd kha buhz gha cad peg che te yand yawd koz che, “Teq chaweh maq gha sond vid tug, cad lex lar che teq pa haq ca kawq ghawz-oq,” lehz yawd ved awg laq ghuhd teq pa haq koz vid che yaog.
12 Depois que todos receberam o suficiente para comer, disse aos seus discípulos: "Ajuntem os pedaços que sobraram. Que nada seja desperdiçado".
13 Kheh te cheaq te lehq, i hehd kawq ghawz che te yand, a choq te lar che khaor mod ngad dig haq cad lex lar che teq pa awr lehr, teq chi niq khuhr luhd gha che yaog.
13 Então eles os ajuntaram e encheram doze cestos com os pedaços dos cinco pães de cevada deixados por aqueles que tinham comido.
14 Kheh te lehq, yawd te che awg hez che haq chaw kheh ma ve gha mawg che te yand, “Chaw che awr lehr, mig gig khod-aq lo lag tug ve Ghig sa ve cuh kar var u ve te ghad awg cehg mag phehq che yaog,” lehz i hehd koz daq che yaog.
14 Depois de ver o sinal miraculoso que Jesus tinha realizado, o povo começou a dizer: "Sem dúvida este é o Profeta que devia vir ao mundo".
15 Chaw u ve teq pa awr lehr, yawd haq jawd mawd yug te cuhag lehd duhd che haq Yer suq sir cheaq te lehq, teq pear lehax yawd tuhz veh lehq te ghad lehax kehaq lo kawq taez che yaog.
15 Sabendo Jesus que pretendiam proclamá-lo rei à força, retirou-se novamente sozinho para o monte.
16 Muhd phiq vehr huh, yawd ved awg laq ghuhd teq pa ghig po huh yaeq lehq,
16 Ao anoitecer seus discípulos desceram para o mar,
17 huh lawd kor khuhn gehe peg lehq, ghig po nux ox pax awr Kar per nar unr med lo khanr kae tod che yaog. Awg yand u ve haq muhd sux naz jad vehr liz, Yer suq i hehd chehd lo mad lag gag ser.
17 entraram num barco e começaram a travessia para Cafarnaum. Já estava escuro, e Jesus ainda não tinha ido até onde eles estavam.
18 Kheh te lehq, muhd huh nux mez jad lehq, a kaz duhd taz che yaog.
18 Soprava um vento forte, e as águas estavam agitadas.
19 I hehd huh lawd kor haq ngad kid lod khuhq kid lod kheh taw ghawz kae vehr che te yand, Yer suq ghig po awg thag huh yaq kaw tod lehq, huh lawd kor awg pad huh lag tod che haq i hehd gha mawg lehq kuhz jad che yaog.
19 Depois de terem remado cerca de cinco ou seis quilômetros, viram Jesus aproximando-se do barco, andando sobre o mar, e ficaram aterrorizados.
20 Yer suq awr lehr, “Ngag yaog. Ta kuhz,” lehd i hehd haq koz vid che yaog.
20 Mas ele lhes disse: "Sou eu! Não tenham medo! "
21 Kheh te lehq, i hehd yawd haq huh lawd kor awg khuhn ha lehg ha ka haq yug lehq, huh lawd kor awr lehr i hehd kae tod che ted kag lo teq pear lehax gag vehr che yaog.
21 Então se animaram a recebê-lo no barco, e logo chegaram à praia para a qual se dirigiam.
22 Awg khaz nuhr teq ni ghig po nux ox pax awr lo chehd lar haz che chaw awg mor nux awr lehr, a mig ni huh huh lawd kor nehax ted mag lehax cawg chehd che he lehq Yer suq awr lehr yawd ved awg laq ghuhd teq pa geh teq geha huh lawd kor u ve awg khuhn maq geh lehq, yawd ved awg laq ghuhd teq pa lehax veh che haq i hehd sir che yaog.
22 No dia seguinte, a multidão que tinha ficado no outro lado do mar percebeu que apenas um barco estivera ali, e que Jesus não havia entrado nele com os seus discípulos, mas que eles tinham partido sozinhos.
23 Kheh ma khuhd, Tir ber riq med lo lag che huh lawd kor teq pa awr lehr, Jawd mawd Yer suq bon haq chid muh peg khaz nuhr i hehd khaor mod gha cad kig awg pad huh lag gag che yaog.
23 Então alguns barcos de Tiberíades aproximaram-se do lugar onde o povo tinha comido o pão após o Senhor ter dado graças.
24 Kheh te cheaq te lehq, Yer suq he lehq yawd ved awg laq ghuhd teq pa u huh ma chehd che haq chaw awg mor nux gha sir che te yand, huh lawd kor u ve teq pa haq i hehd cind lehq, Yer suq haq ca ngawx-eg tug Kar per nar unr med lo kae che yaog.
24 Quando a multidão percebeu que nem Jesus nem os discípulos estavam ali, entrou nos barcos e foi para Cafarnaum em busca de Jesus.
25 Ghig po nux ox pax awr lo i hehd Yer suq haq gha mawg che te yand, “Rar bid-og, nawg chuhr huh khar thad lag cheawg le,” lehz i hehd yawd haq na ngawx che yaog.
25 Quando o encontraram do outro lado do mar, perguntaram-lhe: "Mestre, quando chegaste aqui? "
26 Yer suq kawq koz che, “Ngag nig hehd haq awg cehg mag koz ax laq, awg hez teq pa haq nig hehd gha mawg cheaq te lehq ngag haq ca che ma hez. Khaor mod kha buhz gha cad cheaq te lehq nig hehd ngag haq ca che yaog.
26 Jesus respondeu: "A verdade é que vocês estão me procurando, não porque viram os sinais miraculosos, mas porque comeram os pães e ficaram satisfeitos.
27 Lug vix sez vix che cad tug haq gha tug awg pun hax ceh nux maq taq pawnx te. Kheh ma khuhd, co co taer taer teq che co tiq ha tiq pid che, yeg che cad tug haq gha tug awg pun hax ceh nux teo. Cad tug u ve awr lehr, Chaw yad ve Yad phu nig hehd haq pehar tug ve cad tug phehq che yaog. Awg lawn ghod ver, Awr pa Ghig sa awr lehr chaw yad ve Yad phu haq cunr dawz lar vehor,” lehz i hehd haq koz vid che yaog.
27 Não trabalhem pela comida que se estraga, mas pela comida que permanece para a vida eterna, a qual o Filho do homem lhes dará. Deus, o Pai, nele colocou o seu selo de aprovação".
28 Kheh te lehq, i hehd kawq koz che, “Ghig sa ve kanx te tug, ngag hehd khawd-ehg kheh gha te tuawg le,” lehz yawd haq na ngawx che te yand,
28 Então lhe perguntaram: "O que precisamos fazer para realizar as obras que Deus requer? "
29 “Yer suq kawq koz che, Ghig sa ve kanx te che ted ceng awr lehr, yawd peha lar che te ghad haq yonr che ted ceng phehq che yaog,” lehz i hehd haq kawq koz vid che yaog.
29 Jesus respondeu: "A obra de Deus é esta: crer naquele que ele enviou".
30 Kheh te lehq i hehd kawq koz che, “Ngag hehd gha mawg lehq nawg haq gha yonr tug, nawg a thoq awg hez haq te mar ax tuawg le. Nawg a thoq haq te mar ax tuawg le.
30 Então lhe perguntaram: "Que sinal miraculoso mostrarás para que o vejamos e creiamos em ti? Que farás?
31 A pux a pi teq pa gha cad tug awg pun, ‘Muhd nuh maq ve cad tug yawd i hehd haq pid che yaog,’ lehz buhq lar che heh, a nig ved a pux a pi teq pa awr lehr, heh pir khuhn mar naq sir haq gha cad che yaog,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
31 Os nossos antepassados comeram o maná no deserto; como está escrito: ‘Ele lhes deu a comer pão do céu’".
32 Awg yand u ve haq Yer suq kawq koz che, “Ngag nig hehd haq awg cehg mag koz ax laq, muhd nuh maq ve cad tug nig hehd haq pehar che phad awr lehr Mod ser ma hez. Muhd nuh maq lo lag che awg cehg mag ve cad tug nig hehd haq pehar sehr phad awr lehr ngag ved Awr pa yaog.
32 Declarou-lhes Jesus: "Digo-lhes a verdade: Não foi Moisés quem lhes deu pão do céu, mas é meu Pai quem lhes dá o verdadeiro pão do céu.
33 Awg lawn ghod ver, Ghig sa ve cad tug awr lehr, muhd nuh maq lo yaq lehq mig gig yad teq pa haq co ha teq vid gha che phad phehq che yaog,” lehz i hehd haq koz vid che yaog.
33 Pois o pão de Deus é aquele que desceu do céu e dá vida ao mundo".
34 I hehd kawq koz che, “Jawd mawd-og, cad tug u ve ngag hehd haq khar thad liz pehar laoq,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
34 Disseram eles: "Senhor, dá-nos sempre desse pão! "
35 Yer suq kawq koz che, “Ngag awr lehr co ha teq vid gha che cad tug phehq che yaog. Ngag geh lag che chaw awr lehr, mad kawq meoq. Ngag haq yonr che chaw awr lehr, a kaz te pawz-a liz mad kawq sex-og.
35 Então Jesus declarou: "Eu sou o pão da vida. Aquele que vem a mim nunca terá fome; aquele que crê em mim nunca terá sede.
36 Kheh ma khuhd, ngag nig hehd haq koz ax laq. Nig hehd awr lehr, ngag haq mawg vehr liz maq yonr ser.
36 Mas, como eu lhes disse, vocês me viram, mas ainda não crêem.
37 Awr pa ngag haq kha pehar lar che chaw teq pa awr lehr, ngag geh lag tug yaog. Ngag geh lag che chaw haq ngag ma chid bag.
37 Todo o que o Pai me der virá a mim, e quem vier a mim eu jamais rejeitarei.
38 Awg lawn ghod ver, ngag muhd nuh maq lo yaq che awr lehr, ngag ved a lor haq te tug yaq che ma hez. Ngag haq peha lar che phad ve a lor haq te tug awg pun ngag yaq che yaog.
38 Pois desci do céu, não para fazer a minha vontade, mas para fazer a vontade daquele que me enviou.
39 Ngag haq peha lar che phad ve a lor awr lehr che kheh yaog. Yawd ngag haq kha pehar lar che chaw teq pa te ghad-eg liz ngag maq gha sond vehr lehq, awg leh med ve awg ni awg khuhn lo ngag i hehd awg gha lia haq kawq teq tuag vid tug yaog.
39 E esta é a vontade daquele que me enviou: que eu não perca nenhum dos que ele me deu, mas os ressuscite no último dia.
40 Awg lawn ghod ver, che ve awr lehr ngag Awr pa ve a lor cawd che yaog. Yad phu haq mawg lehq yonr che chaw awg gha lia awr lehr co co taer taer teq che co tiq ha tiq haq gha tug yaog. Awg leh med ve awg ni awg khuhn lo, chaw u ve teq pa haq ngag kawq teq tuag vid tug yaog,” lehz Yer suq i hehd haq koz vid che yaog.
40 Porque a vontade de meu Pai é que todo o que olhar para o Filho e nele crer tenha a vida eterna, e eu o ressuscitarei no último dia".
41 “Ngag awr lehr muhd nuh maq lo yaq che cad tug phehq che yaog,” lehz yawd koz cheaq te lehq, Yud daq chaw teq pa nez nag lehq yawd haq kaod koz che yaog.
41 Com isso os judeus começaram a criticar Jesus, porque dissera: "Eu sou o pão que desceu do céu".
42 Chaw che awr lehr, Yod sehq ve yad par Yer suq ma hez hawg la. Yawd ved awr pa awr ye haq ngag hehd sir chehd che ma hez hawg la. “Ngag muhd nuh maq lo yaq che yaog,” lehd a meha yawd khawd-ehg kheh te koz gha cheawg le lehz, i hehd koz daq che yaog.
42 E diziam: "Este não é Jesus, o filho de José? Não conhecemos seu pai e sua mãe? Como ele pode dizer: ‘Desci do céu’? "
43 Awg yand u ve khuhn Yer suq koz che, “Nig hehd ngag haq ta kaod koz.
43 Respondeu Jesus: "Parem de fazer-me críticas.
44 Ngag haq peha lar che phad Awr pa awr lehr, su haq ngag geh mad ghawg veha lag che ver, chaw te ghad-eg liz ngag geh lag maq gha. Kheh te lehq, ngag geh ghawg veha lag che chaw haq awg leh med ve awg ni awg khuhn lo, ngag kawq teq tuag vid tug yaog.
44 Ninguém pode vir a mim, se o Pai, que me enviou, não o atrair; e eu o ressuscitarei no último dia.
45 Ghig sa ve cuh kar var teq pa ve liq awg khuhn, ‘Ghig sa awr lehr i hehd awg gha lia haq mar vid tug yaog,’ lehd koz buhq lar che yaog. Awr pa geh kha gha kad lehq kha gha hend peg che chaw awg gha lia awr lehr, ngag geh lag che yaog.
45 Está escrito nos Profetas: ‘Todos serão ensinados por Deus’. Todos os que ouvem o Pai e dele aprendem vêm a mim.
46 Ngag che kheh koz che awr lehr, chaw te ghad ghad Awr pa haq mawg jaw che yaog lehd koz che ma hez. Ghig sa lo lag che te ghad ma hez ver Awr pa haq mad mawg jaw. Yawd te ghad lehax Awr pa haq mawg jaw che yaog.
46 Ninguém viu o Pai, a não ser aquele que vem de Deus; somente ele viu ao Pai.
47 Ngag nig hehd haq awg cehg mag koz ax laq, yonr che chaw awr lehr, co tiq ha tiq cawg vehr che yaog.
47 Asseguro-lhes que aquele que crê tem a vida eterna.
48 Ngag awr lehr, co ha teq vid gha che cad tug phehq che yaog.
48 Eu sou o pão da vida.
49 Nig hehd ve a pux a pi teq pa awr lehr, heh pir khuhn lo mar naq sir haq gha cad liz, i hehd suh vehr che yaog.
49 Os seus antepassados comeram o maná no deserto, mas morreram.
50 Kheh ma khuhd, cad tug che ve awr lehr muhd nuh maq lo yaq che cad tug phehq che yaog. Cad tug che ve haq cad che chaw te ghad awr lehr maq gha suh tug yaog.
50 Todavia, aqui está o pão que desce do céu, para que não morra quem dele comer.
51 Ngag awr lehr, muhd nuh maq lo yaq che co ha teq vid gha che cad tug phehq che yaog. Cad tug che ve haq cad che chaw khar ve te ghad lehd ma koz, co co taer taer co ha teq tug yaog. Kheh te lehq mig gig yad ve co ha gha teq tug awg pun, ngag pehar tug ve cad tug u ve awr lehr, ngag ved awg sar yaog,” lehz i hehd haq koz vid che yaog.
51 Eu sou o pão vivo que desceu do céu. Se alguém comer deste pão, viverá para sempre. Este pão é a minha carne, que eu darei pela vida do mundo".
52 Kheh te cheaq te lehq, Yud daq chaw teq pa koz che, “Chaw che awr lehr, yawd ved awg sar a nig haq khawd-ehg kheh te canr gha tuawg le,” lehd i hehd te ghad lehq te ghad tawd ghawg daq che yaog.
52 Então os judeus começaram a discutir exaltadamente entre si: "Como pode este homem nos oferecer a sua carne para comermos? "
53 Yer suq kawq koz che, “Ngag nig hehd haq awg cehg mag koz ax laq, Chaw yad ve Yad phu ve awg sar haq ma cad lehq yawd ved awg suhr haq mad dawg ver, nig hehd awg khuhn co ha teq che ted ceng mad cawg.
53 Jesus lhes disse: "Eu lhes digo a verdade: Se vocês não comerem a carne do Filho do homem e não beberem o seu sangue, não terão vida em si mesmos.
54 Ngag ved awg sar haq cad lehq ngag ved awg suhr haq dawg che chaw te ghad awr lehr, co co taer taer teq che co tiq ha tiq cawg che yaog. Awg leh med teq ni awg khuhn ngag yawd haq kawq teq tuag vid tug yaog.
54 Todo o que come a minha carne e bebe o meu sangue tem a vida eterna, e eu o ressuscitarei no último dia.
55 Awg lawn ghod ver, ngag ved awg sar awr lehr, awg cehg mag cad tug phehq che yaog. Ngag ved awg suhr liz awg cehg mag dawg tug phehq che yaog.
55 Pois a minha carne é verdadeira comida e o meu sangue é verdadeira bebida.
56 Ngag ved awg sar haq cad lehq ngag ved awg suhr haq dawg che chaw awr lehr, ngag awg khuhn chehd lehq, ngag liz yawd awg khuhn chehd che yaog.
56 Todo o que come a minha carne e bebe o meu sangue permanece em mim e eu nele.
57 Teq chehd che Awr pa ngag haq lag peha lehq, yawd haq te lehq ngag teq chehd che heh, ngag haq cad che chaw liz, ngag haq te lehq co ha teq chehd tug yaog.
57 Da mesma forma como o Pai que vive me enviou e eu vivo por causa do Pai, assim aquele que se alimenta de mim viverá por minha causa.
58 Cad tug che ve awr lehr, muhd nuh maq lo yaq che yaog. Cad tug che ve awr lehr, a pux a pi teq pa gha cad che cad tug haq sur che ma hez. Cad tug u ve haq i hehd gha cad peg liz, suh che yaog. Cad tug che ve haq cad che chaw awr lehr, co co taer taer co ha gha teq tug yaog,” lehz i hehd haq koz vid che yaog.
58 Este é o pão que desceu do céu. Os antepassados de vocês comeram o maná e morreram, mas aquele que se alimenta deste pão viverá para sempre".
59 Kar per nar unr med lo cawg che Yud daq chaw ve bon lawg kig awg khuhn yawd mar vid chehd-ag huh, awg lawn che teq pa haq yawd koz che yaog.
59 Ele disse isso quando ensinava na sinagoga de Cafarnaum.
60 Yawd ved awg laq ghuhd teq pa tawd u ve haq gha kad che te yand, i hehd laex ghad koz che, “Tawd che ve awr lehr na har jad che yaog. A sug na gha tuawg le,” lehd koz daq che yaog.
60 Ao ouvirem isso, muitos dos seus discípulos disseram: "Dura é essa palavra. Quem consegue ouvi-la? "
61 Yawd ved awg laq ghuhd teq pa awg lawn che haq kaod koz chehd che haq Yer suq yawd ved ni ma awg khuhn lo sir che te yand yawd koz che, “Tawd che ve haq te lehq nig hehd nez nag lehq la.
61 Sabendo em seu íntimo que os seus discípulos estavam se queixando do que ouviram, Jesus lhes disse: "Isso os escandaliza?
62 Chaw yad ve Yad phu awr lehr, awg kawd maq chehd jaw kig lo kawq taz veh che haq nig hehd gha mawg ver, khawd-ehg kheh duhd tuawg le.
62 Que acontecerá se vocês virem o Filho do homem subir para onde estava antes!
63 Co ha teq che ted ceng pid sehr phad awr lehr Awg ha phu yaog. Awg suhr awg sar awr lehr, teq chaweh awg bon mad cawg. Ngag nig hehd haq koz ax che tawd khuhd che teq pa awr lehr, co ha he lehq a saq teq che ted ceng phehq che yaog.
63 O Espírito dá vida; a carne não produz nada que se aproveite. As palavras que eu lhes disse são espírito e vida.
64 Kheh ma khuhd, nig hehd awg khuhn ve chaw ted pehg pehar maq yonr,” lehz i hehd haq koz vid che yaog. Awg lawn ghod ver, maq yonr che chaw teq pa a suawg le ghod che haq lehd ma koz, yawd haq chid aq vid tug chaw te ghad a suawg le ghod che haq lehd ma koz, awg kawd maq thad liz Yer suq sir chehd che yaog.
64 Contudo, há alguns de vocês que não crêem". Pois Jesus sabia desde o princípio quais deles não criam e quem o iria trair.
65 Kheh te lehq yawd koz che, “Che ve haq te lehq ngag Awr pa a khawag maq pehar ver, chaw te ghad-eg liz ngag geh lag mad gag hawg, lehz ngag nig hehd haq koz ax lar peor,” lehd koz che yaog.
65 E prosseguiu: "É por isso que eu lhes disse que ninguém pode vir a mim, a não ser que isto lhe seja dado pelo Pai".
66 U ve awg khaz nuhr yawd ved awg laq ghuhd laex ghad kawq phuhz kawq veh lehq yawd geh mad kawq te tod che yaog.
66 Daquela hora em diante, muitos dos seus discípulos voltaram atrás e deixaram de segui-lo.
67 “Nig hehd liz kawq koeq tuawg la,” lehz cuh yad teq chi ni ghad haq Yer suq na ngawx che yaog.
67 Jesus perguntou aos Doze: "Vocês também não querem ir? "
68 Sid monr Per troq kawq koz che, “Jawd mawd-og, ngag hehd a sug geh kae tuawg le. Nawg awr lehr co tiq ha tiq pid che tawd khuhd cawg che yaog.
68 Simão Pedro lhe respondeu: "Senhor, para quem iremos? Tu tens as palavras de vida eterna.
69 Nawg awr lehr Ghig sa ve Daq kehg sehr Phad te ghad phehq che haq ngag hehd yonr lehq sir lar peor,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
69 Nós cremos e sabemos que és o Santo de Deus".
70 Yer suq kawq koz che, “Ngag nig hehd teq chi ni ghad haq lez yug lar che ma hez hawg la. Kheh ma khuhd, nig hehd awg khuhn te ghad awr lehr, ned haeg phehq che yaog,” lehz i hehd haq koz vid che yaog.
70 Então Jesus respondeu: "Não fui eu que os escolhi, os Doze? Todavia, um de vocês é um diabo! "
71 Yawd che kheh koz che awr lehr, Sid monr Id sar kar rir oq ve yad Yud daq haq koz gad che yaog. Awg lawn ghod ver, yawd awr lehr cuh yad teq chi ni ghad awg khuhn chehd lehq, Yer suq haq chid aq vid tug te ghad phehq che yaog.
71 ( Ele se referia a Judas, filho de Simão Iscariotes, que, embora fosse um dos Doze, mais tarde haveria de traí-lo. )
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.