João 2
Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NTLH
1 U ve khaz nuhr, sehr ni teq ni gaeg che te yand, Gar liq lehd muhd mig Kar naq khaz awg khuhn su khehx cad chehd lehq, Yer suq ve awr ye u huh chehd chehd che yaog.
1 Dois dias depois, houve um casamento no povoado de Caná, na região da Galileia, e a mãe de Jesus estava ali.
2 Yer suq he lehq yawd ved awg laq ghuhd teq pa haq liz, khehx cad kig huh lag tug su kug vid lar lehq i hehd u huh chehd chehd che yaog.
2 Jesus e os seus discípulos também tinham sido convidados para o casamento.
3 A pehx med ghig peg vehr che te yand, Yer suq ve awr ye awr lehr, “I hehd a pehx med ghig mad cawg vehor,” lehz Yer suq haq koz vid che yaog.
3 Quando acabou o vinho, a mãe de Jesus lhe disse: — O vinho acabou.
4 Yer suq kawq koz vid che, “Yad mid-og, che ve awr lehr ngag haq khawd-ehg kheh te caz daq cheawg le. Ngag ved awg yand mad gag ser,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
4 Jesus respondeu:
5 Yer suq ve awr ye awr lehr, awg ceg teq pa haq koz vid che, “Yawd nig hehd haq te cuha che heh teo,” lehd koz vid che yaog.
5 Então ela disse aos empregados: — Façam o que ele mandar.
6 Yud daq chaw teq pa ve awg lid cawg che heh, daq vid kehg vid tug a kaz chuhd che awg lid awg khuhn yehd tug, u huh a kaz ke tug huhx meh mawq khu khuhq mag cawg chehd che yaog. Mawq khu ted mag ve haq, a kaz ni taz sehr taz heh ke daw che yaog.
6 Ali perto estavam seis potes de pedra; em cada um cabiam entre oitenta e cento e vinte litros de água. Os judeus usavam a água que guardavam nesses potes nas suas cerimônias de purificação .
7 Yer suq awr lehr, “Mawq khu che teq pa haq a kaz kha peh kho ke-og,” lehz awg ceg teq pa haq koz vid che yaog. Kheh te lehq, i hehd a kaz kha peh kho ke che yaog.
7 Jesus disse aos empregados: E eles os encheram até a boca.
8 Awg yand u ve haq Yer suq i hehd haq koz vid che, “A meha ke ve lehq, khehx cad-ag che awg hox haq ca yug vid-eq,” lehd koz che te yand, i hehd ca yug vid-eg che yaog.
8 Em seguida Jesus mandou: E eles levaram.
9 Khehx cad-ag che awg hox awr lehr, a kaz a pehx med ghig phehq vehr che haq a cehax dawg ngawx che yaog. A pehx med ghig che khar lo lag che haq yawd maq sir. (Kheh ma khuhd, a kaz kho ke che awg ceg teq pa awr lehr sir chehd che yaog.) Awg yand u ve khuhn khehx cad-ag che awg hox awr lehr, awg mid ma he che phad haq kug yug lehq koz vid che,
9 Então o dirigente da festa provou a água, e a água tinha virado vinho. Ele não sabia de onde tinha vindo aquele vinho, mas os empregados sabiam. Por isso ele chamou o noivo
10 “Chaw awg gha lia awr lehr, daq jad che a pehx med ghig haq awg kawd maq taw vid che yaog. Kheh te lehq, su kha buhz dawg peg che te yand, u kheh taw mad daq che a pehx med ghig kawq taw vid che yaog. Kheh ma khuhd nawg vawr, daq jad che a pehx med ghig haq a meha thad kha gag haq sax lar che law,” lehd koz che yaog.
10 e disse: — Todos costumam servir primeiro o vinho bom e, depois que os convidados já beberam muito, servem o vinho comum. Mas você guardou até agora o melhor vinho.
11 Yer suq awr lehr, awg kawd ped maq ve and tug awg hez che ted mag haq Gar liq lehd muhd mig Kar naq khaz khuhn te lehq, yawd ved awg mig awg phond te maw vid che yaog. Kheh te lehq, yawd ved awg laq ghuhd teq pa yawd haq yonr che yaog.
11 Jesus fez esse seu primeiro milagre em Caná da Galileia. Assim ele revelou a sua natureza divina, e os seus discípulos creram nele.
12 U ve awg khaz nuhr yawd awr lehr, yawd ved awr ye, yawd ved awg nax var teq pa he lehq yawd ved awg laq ghuhd teq pa geh Kar per nar unr khaz lo yaeq che yaog. I hehd u huh khawd-ehg muh maq ma chehd.
12 Depois disso, Jesus, a sua mãe, os seus irmãos e os seus discípulos foram para a cidade de Cafarnaum e ficaram alguns dias ali.
13 Yud daq chaw teq pa ve Par sar khar pawehd te che awg yand gag vehr tez huh, Yer suq awr lehr Yer ruq sar lehnr med lo taez che yaog.
13 Alguns dias antes da Páscoa dos judeus, Jesus foi até a cidade de Jerusalém.
14 Awg yand u ve khuhn bon yehg nux awg khuhn, yawg, nud, a pia teq pa huhd chehd che chaw teq pa he lehq phu pa sehr phad teq pa u huh mi chehd che haq yawd gha mawg che yaog.
14 No pátio do Templo encontrou pessoas vendendo bois, ovelhas e pombas; e viu também os que, sentados às suas mesas, trocavam dinheiro para o povo.
15 Yawd awr lehr, a caz kheh haq yug lehq jawq tug te lar peg lehq, i hehd awg gha lia, yawg he lehq nud teq pa haq bon yehg nux awg khuhn lo ghaq kog che yaog. Phu pa sehr phad teq pa ve phu haq nger chid bag lehq, i hehd ve teh cuh teq pa haq phuhz bag che yaog.
15 Então ele fez um chicote de cordas e expulsou toda aquela gente dali e também as ovelhas e os bois. Virou as mesas dos que trocavam dinheiro, e as moedas se espalharam pelo chão.
16 A pia huhd che chaw teq pa haq liz, “Med nged che teq pa haq yug kae-o. Ngag Awr pa ve yehg haq med nged huhd med nged vig kig yehg taq te,” lehz i hehd haq koz vid che yaog.
16 E disse aos que vendiam pombas:
17 “Nawg ved yehg haq ngag haq jad che ni ma awr lehr, ngag awg khuhn a mir toq che heh te lehq toq chehd che yaog,” lehz Liq phu khuhn buhq lar che haq yawd ved awg laq ghuhd teq pa duhd nuhd che yaog.
17 Então os discípulos dele lembraram das palavras das Escrituras Sagradas que dizem: “O meu amor pela tua casa, ó Deus, queima dentro de mim como fogo.”
18 Awg yand u ve haq Yud daq chaw teq pa koz che, “Nawg kheh te te che awr lehr, a thoq awg hez ted ceng ngag hehd haq te mar ax tuawg le,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
18 Aí os líderes judeus perguntaram: — Que milagre você pode fazer para nos provar que tem autoridade para fazer isso?
19 Yer suq kawq koz che, “Bon yehg nux che haq te lur-oq. Sehr ni awg khuhn ngag kawq te peg tug yaog,” lehz i hehd haq koz vid che yaog.
19 Jesus respondeu:
20 Awg yand u ve khuhn Yud daq chaw teq pa koz che, “Bon yehg nux che haq uhd chi khuhq khuhq kha gag gha te che yaog. Nawg awr lehr sehr ni awg khuhn lo lehax kawq te peg tuawg la,” lehd koz vid che yaog.
20 Eles disseram: — A construção deste Templo levou quarenta e seis anos, e você diz que vai construí-lo de novo em três dias?
21 Kheh ma khuhd Yer suq u kheh koz che awr lehr, bon yehg nux phehq che yawd ved awg ton haq koz gad che yaog.
21 Porém o templo do qual Jesus estava falando era o seu próprio corpo.
22 Kheh te cheaq te lehq, suh kig lo yawd kawq teq tuag che te yand, yawd ved awg laq ghuhd teq pa awr lehr yawd koz lar che tawd khuhd haq duhd nuhd lehq, Liq phu he lehq Yer suq koz lar che tawd khuhd haq i hehd yonr che yaog.
22 Quando Jesus foi ressuscitado, os seus discípulos lembraram que ele tinha dito isso e então creram nas Escrituras Sagradas e nas palavras dele.
23 Par sar khar pawehd te chehd che awg yand awg khuhn, Yer suq Yer ruq sar lehnr med khuhn chehd chehd che te yand, yawd te mar che awg hez teq pa haq su gha mawg cheaq te lehq, chaw kha peh vad-ag yawd ved awg meh haq yonr che yaog.
23 Quando Jesus estava em Jerusalém, durante a Festa da Páscoa , muitos creram nele porque viram os milagres que ele fazia.
24 Kheh ma khuhd Yer suq awr lehr, yawd awg ton chaw u ve teq pa haq yawd maq yonr. Awg lawn ghod ver, chaw awg gha lia haq yawd sir che yaog.
24 Mas Jesus não confiava neles, pois os conhecia muito bem.
25 Chaw yad ve ni ma awg khuhn khawd-ehg kheh cawg che haq yawd sir chehd che haq te lehq, chaw yad ve awg lawn chaw te ghad-eg liz sax khiz khanr tug haq yawd maq lor.
25 E ninguém precisava falar com ele sobre qualquer pessoa, pois ele sabia o que cada pessoa pensava.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.