João 19
Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NTLH
1 Awg yand u ve khuhn jawd mawd Pid laq awr lehr, Yer suq haq yug lehq jawq che yaog.
1 Aí Pilatos mandou chicotear Jesus.
2 Maq yad teq pa awr lehr, a chud te haq yug lehq si ux cuhr heh te ghaq peg lehq, yawd ved a kor haq khuhz vid che yaog. Kheh te peg lehq, awg naz mix-a te che a poq yehg maq yawd haq deh vid che yaog.
2 Depois os soldados fizeram uma coroa de ramos cheios de espinhos, e a puseram na cabeça dele, e o vestiram com uma capa vermelha.
3 Awg yand u ve haq, i hehd yawd chehd lo lag lehq, “Yud daq chaw teq pa ve Jawd mawd-og, nawg awg bon ir vid-oq,” lehd kheha kaod koz gid vid lehq, yawd ved mehz khuhd haq laex pawx tha phehd che yaog.
3 Chegavam perto dele e diziam: — Viva o rei dos judeus! E davam bofetadas nele.
4 Jawd mawd Pid laq te pawz kawq tuhaz lehq koz che, “Chaw che ve phad awg khuhn lo ngag yaq kig teq chaweh mad mawg che haq nig hehd gha sir tug, ngag yawd haq nig hehd chehd lo sir tuhaz vehr che yaog,” lehz Yud daq chaw ve awg hox awg nax teq pa haq koz vid che yaog.
4 Aí Pilatos saiu outra vez e disse para a multidão: — Escutem! Vou trazer o homem aqui para que vocês saibam que não encontro nenhum motivo para condená-lo!
5 Awg yand u ve khuhn, Yer suq awr lehr a chud ux cuhr haq khuhz lar lehq, awg naz mix-a te che a poq yehg maq haq deh lar lehq tuhaz che yaog. Jawd mawd Pid laq awr lehr, Chaw che ve phad haq ngawx-oq lehz i hehd haq koz vid che yaog.
5 Então Jesus saiu com a coroa de espinhos na cabeça e vestido com a capa vermelha. — Vejam! Aqui está o homem! — disse Pilatos.
6 Paw khod nux teq pa he lehq bon yehg nux ve maq yad teq pa awr lehr, Yer suq haq gha mawg che te yand, “Yawd haq laq kan thag huh thaq vehr lor, thaq vehr lor,” lehz hax ceh nux kug che yaog.
6 Quando os chefes dos sacerdotes e os guardas do Templo viram Jesus, começaram a gritar: — Crucifica! Crucifica! — Vocês que o levem e o crucifiquem! Eu não encontro nenhum motivo para condenar este homem! — repetiu Pilatos.
7 Yud daq chaw ve awg hox awg nax teq pa kawq koz che, “Ngag hehd awr lehr awg lid tawd khuhd cawg che yaog. Ngag hehd awg lid tawd khuhd cawg chehd che heh te che ver, yawd awr lehr suh kenr che yaog. Awg lawn ghod ver, yawd awr lehr yawd awg ton haq Ghig sa ve Yad phu phehq che yaog lehz yawd koz che yaog.”
7 A multidão respondeu: — Nós temos uma
8 Jawd mawd Pid laq tawd u ve haq gha kad che te yand, lex lehq kawq kuhz jad che yaog.
8 Quando Pilatos ouviu isso, ficou com mais medo ainda.
9 Yawd hawx yehg awg khuhn te pawz kawq gehe lehq, “Nawg khar lo lag cheawg le,” lehd koz Yer suq haq na ngawx che yaog. Kheh liz, Yer suq yawd haq teq chaweh maq yaw khuhq vid.
9 Entrou outra vez no palácio e perguntou a Jesus: — De onde você é? Mas Jesus não respondeu nada.
10 Kheh te lehq jawd mawd Pid laq kawq koz che, “Nawg ngag haq tawd maq yawa tug lehq la. Nawg haq phehad tug lehd ma koz, laq kan thag huh thaq vehr tug lehd ma koz, ngag kand pax cawg che haq nawg maq sir lehq la,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
10 Então Pilatos disse: — Você não quer falar comigo? Lembre que eu tenho autoridade tanto para soltá-lo como para mandar crucificá-lo.
11 Yer suq kawq koz che, Muhd nuh maq lo nawg haq kand pax pid che ma hez ver, nawg ngag awg khod-aq teq chaweh kand pax mad cawg. Kheh te cheaq te lehq, nawg ved laq khuhn ngag haq chid aq ax che chaw te ghad awr lehr, lex lehq nawg haq keh vend bax ir che yaog lehz, yawd haq koz vid che yaog.
11 Jesus respondeu:
12 U ve te yand haq tanr lehq, jawd mawd Pid laq awr lehr Yer suq haq phehd vid tug awg khad ca che yaog. Kheh ma khuhd Yud daq chaw ve awg hox awg nax teq pa kug lehq koz che, Nawg chaw che ve phad haq phehd vid che ver, nawg jawd mawd nux Kehd sar ve awg chawd phehq che ma hez. A sug yawd awg ton haq jawd mawd te che chaw awg gha lia awr lehr, jawd mawd nux Kehd sar ve cand par phehq che yaog lehd koz che yaog.
12 Depois disso Pilatos quis soltar Jesus. Mas a multidão gritou: — Se o senhor soltar esse homem, não é amigo do Imperador! Pois quem diz que é rei é inimigo do Imperador!
13 Kheh te cheaq te lehq, tawd u ve haq jawd mawd Pid laq gha kad che te yand, yawd Yer suq haq sir ve tuhez lehq, suhx jehg suhx taz che kaw jaw thag huh ca mi che yaog. Kaw jaw u ve awr lehr, Ar rar miq khuhd Gar bar taq lehd koz che, huhx meh khuhd lar che awg ti ted kag huh cawg che yaog.
13 Quando Pilatos ouviu isso, trouxe Jesus para fora e sentou-se no tribunal, no lugar chamado “Calçada de Pedra”. (Em hebraico o nome desse lugar é “Gabatá”.)
14 Awg ni u ve awr lehr, Par sar khar pawehd te tug awg pun ghu che awg ni phehq lehq, awg yand awr lehr muhd kaw cuhaz che te yand cawd che yaog. Jawd mawd Pid laq awr lehr, Yud daq chaw ve awg hox awg nax teq pa haq koz vid che, “Nig hehd ve Jawd mawd haq ngawx lor.”
14 Era quase meio-dia da véspera da Páscoa . Pilatos disse para a multidão: — Aqui está o rei de vocês!
15 I hehd koz che, “Yawd haq dawz vehr lor, dawz vehr lor. Laq kan thag huh thaq vehr lor,” lehz hax ceh nux kug che yaog.
15 Mas eles gritaram: — Mata! Mata! Crucifica! Então Pilatos perguntou: — Querem que eu crucifique o rei de vocês? Mas os chefes dos sacerdotes responderam: — O nosso único rei é o Imperador!
16 Awg yand u ve haq, Yer suq haq laq kan thag huh thaq vehr tug, jawd mawd Pid laq awr lehr i hehd ve laq kuhr awg khuhn chid aq vid che yaog.
16 Então Pilatos entregou Jesus aos soldados para ser crucificado, e eles o levaram.
17 Kheh te cheaq te lehq, i hehd Yer suq haq yug lehq yawd haq sir ve tuhez che yaog. Yawd awr lehr yawd ved laq kan haq taz lehq, a kor ghuhd lehd koz che awg ti huh kae che yaog. Awg ti u ve awr lehr Ar rar miq khuhd ver, Gawd laq gawd taq meh che yaog.
17 Jesus saiu carregando ele mesmo a cruz para o lugar chamado Calvário . (Em hebraico o nome desse lugar é “Gólgota”.)
18 U huh i hehd yawd haq laq kan thag huh thaq ke lar che yaog. Kheh te lehq, yawd geh teq geha awg kag awr ve chaw ni ghad haq liz, te phawd awr lo te ghad laq kan thag huh thaq ke lar lehq, Yer suq haq awg kaw jen huh thaq ke vid lar che yaog.
18 Ali os soldados pregaram Jesus na cruz. E crucificaram também outros dois homens, um de cada lado dele. Pilatos mandou escrever um letreiro e colocá-lo na parte de cima da cruz. Nesse letreiro estava escrito em hebraico, latim e grego : “Jesus de Nazaré, Rei dos Judeus”. Muitas pessoas leram o letreiro porque o lugar em que Jesus foi crucificado ficava perto da cidade.
19 Jawd mawd Pid laq awr lehr, liq buhq lehq Yer suq ve laq kan thag huh nehx lar che yaog. Liq u ve awr lehr, “Yud daq chaw teq pa ve Jawd mawd Nar sar rehq chaw Yer suq yaog,” lehd koz buhq lar che yaog.
19 — ausente —
20 Yer suq haq laq kan thag huh thaq vehr vid kig awr lehr, med haq ned cheaq te lehq, Yud daq chaw kha peh vad-ag liq u ve haq ghawn che yaog. Liq u ve awr lehr, Ar rar miq liq, Rod maq liq he lehq Her lar saq liq te buhq lar che yaog.
20 — ausente —
21 Kheh te cheaq te lehq, Yud daq chaw teq pa ve paw khod nux teq pa awr lehr, jawd mawd Pid laq haq koz vid che, “‘Yud daq chaw teq pa ve Jawd mawd yaog,’ lehd koz tad buhq. ‘Ngag awr lehr Yud daq chaw teq pa ve Jawd mawd yaog lehz che phad yawd koz che yaog,’ lehd koz buhq-oq.”
21 Então os chefes dos sacerdotes disseram a Pilatos: — Não escreva: “Rei dos Judeus”; escreva: “Este homem disse: Eu sou o Rei dos Judeus”.
22 Jawd mawd Pid laq awr lehr, “Ngag buhq lar che haq ngag mad kawq ghu buhq-oq,” lehd i hehd haq kawq koz vid che yaog.
22 — O que escrevi escrevi! — respondeu Pilatos.
23 Maq yad teq pa awr lehr, Yer suq haq laq kan thag huh thaq ke lar peg khaz nuhr, yawd ved beg ke haq yug lehq uhd pun pehg lehq, te ghad teq pun yug che yaog. Awg khuhn ve a poq yehg maq haq liz i hehd yug che yaog. Kheh ma khuhd, a poq u ve awr lehr, a poq kuhr biz mad cawg. Kuhr tag haq tanr lehq a poq mehr mend lo kha gag te chid lar che a poq phehq che yaog.
23 Depois que os soldados crucificaram Jesus, pegaram as roupas dele e dividiram em quatro partes, uma para cada um. Mas a túnica era sem costura, toda tecida numa só peça de alto a baixo.
24 Kheh te cheaq te lehq i hehd koz che, “A poq che haq a nig mad juhq khod lehq, a sug gha cawd che haq sir tug nar bar kehx yug yuag veg lehd,” koz te ghad he lehq te ghad koz daq che yaog. I hehd che kheh te che awr lehr,
24 Por isso os soldados disseram uns aos outros: — Não vamos rasgar a túnica. Vamos tirar a sorte para ver quem fica com ela. Isso aconteceu para que se cumprisse o que as “Repartiram entre si as minhas roupas e fizeram E foi isso o que os soldados fizeram.
25 Yer suq ve laq kan pad huh yawd ved awr ye, awr ye ve awg nax ma, Kar lawd phaq ve awg mid ma Mar riq he lehq Mar riq Mar gar dar laq teq pa hox chehd che yaog.
25 Perto da cruz de Jesus estavam a sua mãe, e a irmã dela, e Maria, a esposa de Clopas, e também Maria Madalena.
26 Yer suq awr lehr, yawd ved awr ye he lehq yawd haq che awg laq ghuhd yawd awg pad huh hox chehd che haq gha mawg che te yand, yawd ved awr ye haq yawd koz vid che, “Yad mid-og, nawg ved yad par haq ngawx-oq,” lehd koz che yaog.
26 Quando Jesus viu a sua mãe e perto dela o discípulo que ele amava, disse a ela:
27 Awg laq ghuhd u ve te ghad haq liz, “Nawr ye haq ngawx-oq,” lehd koz vid che yaog. Awg yand u ve haq tanr lehq, awg laq ghuhd u ve te ghad awr lehr, yawd ved yehg khuhn lo Yer suq ve awr ye haq sir ve chehd vehr che yaog.
27 Em seguida disse a ele: E esse discípulo levou a mãe de Jesus para morar dali em diante na casa dele.
28 U ve awg khaz nuhr, kanx awg gha lia a meha te peg vehr che haq Yer suq sir lehq, “Ngag a kaz sex che yaog,” lehz yawd koz che yaog. Yawd u kheh koz che awr lehr, Liq phu tawd khuhd awg khuhn koz lar che heh phehaq vid tug awg pun yaog.
28 Agora Jesus sabia que tudo estava completado. Então, para que se cumprisse o que dizem as Escrituras Sagradas , disse:
29 U huh ce che a pehx med ghig kha peh cawg che mawq khu ted mag cawg che yaog. I hehd awr lehr, lad chuhd ghig khuhn cawg che muhg ted mag haq yug lehq ce che a pehx med ghig awg khuhn tiz ke peg lehq, pund tag haq choz lehq yawd ved mawq kaw haq chid duhq vid che yaog.
29 Havia ali uma vasilha cheia de vinho comum. Molharam no vinho uma esponja, puseram a esponja num bastão de hissopo e a encostaram na boca de Jesus.
30 Yer suq awr lehr, ce che a pehx med ghig u ve haq chuhq dawg peg lehq, Peg vehr che yaog lehd koz lehq, a kor kuhq ghad te peg lehq sax chez che yaog.
30 Quando ele tomou o vinho, disse: Então baixou a cabeça e morreu.
31 U ve teq ni awr lehr, pawehd awg pun ghu che awg ni phehq lehq, awg khaz nuhr teq ni ver, ir jad che Sa ba to awg ni phehq cheaq te lehq, Sa ba to awg ni teq ni awg khuhn laq kan thag huh suh chehd che awg ton teq pa maq gha teh lar haz tug, Yud daq chaw ve awg hox awg nax teq pa awr lehr jawd mawd Pid laq chehd lo kae lehq, chaw u ve teq pa har naq suh vid tug i hehd ve khi kud haq dawz theh lehq, suh vehr che awg ton u ve teq pa haq yug kha tug, yawd haq lawg che yaog.
31 Então os líderes judeus pediram a Pilatos que mandasse quebrar as pernas dos que tinham sido crucificados e mandasse tirá-los das cruzes. Pediram isso porque era sexta-feira e não queriam que, no sábado, os corpos ainda estivessem nas cruzes. E aquele sábado era especialmente santo.
32 Kheh te lehq, maq yad teq pa lag lehq, Yer suq geh teq geha laq kan thag huh thaq ke lar che chaw ni ghad ve khi kud haq dawz theh vehr che yaog.
32 Os soldados foram e quebraram as pernas do primeiro homem que tinha sido crucificado com Jesus e depois quebraram as pernas do outro.
33 Kheh ma khuhd, i hehd Yer suq chehd lo lag gag che te yand, yawd suh vehr che haq gha mawg cheaq te lehq, yawd ved khi kud haq i hehd ma dawz theh vid.
33 Mas, quando chegaram perto de Jesus, viram que ele já estava morto e não quebraram as suas pernas.
34 Kheh liz, maq yad te ghad yawd ved ned kud phawd awr haq a gehd thaq lehq, awg suhr he lehq a kaz te pawaz lehax dong tuhaz che yaog.
34 Porém um dos soldados furou o lado de Jesus com uma lança. No mesmo instante saiu sangue e água.
35 Nig hehd liz gha yonr tug, u ve haq gha mawg che chaw te ghad sax khiz khanr che yaog. Yawd sax khiz khanr che awr lehr awg cehg mag cawd che yaog. Yawd koz che tawd khuhd awr lehr, awg cehg mag cawd che yaog lehz yawd sir che yaog.
35 Quem viu isso contou o que aconteceu para que vocês também creiam. O que ele disse é verdade, e ele sabe que fala a verdade.
36 Awg ceng che ve teq pa u kheh phehaq che awr lehr, “Yawd ved awg ghuhd ted mag-a liz maq gha dawz theh,” lehz Liq phu khuhn buhq lar che tawd khuhd haq phehaq vid tug awg pun te lar che yaog.
36 Isso aconteceu para que se cumprisse o que as Escrituras Sagradas dizem: “Nenhum dos seus ossos será quebrado.”
37 Kheh te lehq, Liq phu awg khuhn awg kag awr ve ted kag koz lar che, “I hehd thaq pawnr lar che te ghad haq i hehd ngawx tug yaog,” lehd koz lar che yaog.
37 E em outro lugar as Escrituras Sagradas dizem: “Eles olharão para aquele a quem atravessaram com a lança.”
38 U ve awg khaz nuhr, Ar riz mar thehr med yad Yod sehq awr lehr, Yer suq ve awg ton haq gha yug kae tug jawd mawd Pid laq chehd lo ca lawg che yaog. Kheh te lehq, jawd mawd Pid laq yawd haq a khawag pid che yaog. Kheh te cheaq te lehq yawd lag lehq, Yer suq ve awg ton haq yug kae che yaog. Yod sehq u ve te ghad awr lehr, Yer suq ve awg laq ghuhd phehq che liz, Yud daq chaw ve awg hox awg nax teq pa haq kuhz cheaq te lehq, awg laq ghuhd phehq che yaog lehz su haq maq sir cuh.
38 Depois disso, José, da cidade de Arimateia, pediu licença a Pilatos para levar o corpo de Jesus. (José era seguidor de Jesus, mas em segredo porque tinha medo dos líderes judeus.) Pilatos deu licença, e José foi e retirou o corpo de Jesus.
39 Pong lag thad Yer suq chehd lo muhd khax te khend huh lag che Niq kawd der te ghad liz lag che yaog. Yawd awr lehr, mud rar he lehq a cawr khuhq huhz daq lar che, sehz chi uhd kid lod kheh taw yug veha lag che yaog.
39 Nicodemos, aquele que tinha ido falar com Jesus à noite, foi com José, levando uns trinta e cinco quilos de uma mistura de aloés e mirra .
40 Ix mag awr lehr, Yer suq ve awg ton haq yug lehq, Yud daq chaw teq pa ve chaw tur che awg lid cawg che heh, san huhx teq pa haq ke lehq, pha phua yug thiz lar che yaog.
40 Os dois homens pegaram o corpo de Jesus e o enrolaram em lençóis nos quais haviam espalhado essa mistura. Era assim que os judeus preparavam os corpos dos mortos para serem sepultados.
41 Yawd haq laq kan thag huh thaq vehr kig huh, kho teq kho cawg che yaog. Kho u ve awg khuhn chaw te ghad-eg haq liz maq tur jaw ser che tur phuh awg suhx ted mag cawg che yaog.
41 No lugar onde Jesus tinha sido crucificado havia um jardim com um túmulo novo onde ninguém ainda tinha sido colocado.
42 U ve teq ni awr lehr, Yud daq chaw teq pa ve pawehd awg pun ghu che awg ni phehq lehq, tur phuh u ve liz awg pad huh cawg cheaq te lehq, ix mag yawd haq u huh ca tur lar che yaog.
42 Puseram ali o corpo de Jesus porque o túmulo ficava perto e também porque o sábado dos judeus ia começar logo .
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.