João 13
Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NTLH
1 Yer suq awr lehr mig gig che khod-aq lo tuhez lehq Awr pa geh gha koeq tug awg yand gag vehr che haq Par sar khar pawehd maq te ser huh yawd sir tar che yaog. Mig gig che khod-aq lo chehd che yawd ved chaw teq pa haq yawd haq chehd che heh, awg leh med kha gag i hehd haq yawd haq che yaog.
1 Faltava somente um dia para a Festa da Páscoa . Jesus sabia que tinha chegado a hora de deixar este mundo e ir para o Pai. Ele sempre havia amado os seus que estavam neste mundo e os amou até o fim.
2 Muhd phiq awr cad chehd huh, Yer suq haq kawq phuhz tug, ned haeg awr lehr Sid monr ve yad par Yud daq Id sar kar rir oq ve ni ma awg khuhn duhd tuhz vid lar che yaog.
2 Jesus e os seus discípulos estavam jantando. O Diabo já havia posto na cabeça de Judas, filho de Simão Iscariotes, a ideia de trair Jesus.
3 Yer suq awr lehr, awg ceng awg gha lia yawd ved laq kuhr awg khuhn Awr pa chid aq vid peg che haq lehd ma koz, yawd Ghig sa lo lag vehr che haq lehd ma koz, Ghig sa chehd lo kawq koeq tug haq lehd ma koz, yawd sir chehd che yaog.
3 Jesus sabia que o Pai lhe tinha dado todo o poder. E sabia também que tinha vindo de Deus e ia para Deus.
4 Awr cad chehd kig huh, Yer suq tuag lehq yawd ved a poq yehg maq haq kuhz kha peg lehq, phar ceq yug lehq, yawd ved cuhq pehng haq chuhq che yaog.
4 Então se levantou, tirou a sua capa , pegou uma toalha e amarrou na cintura.
5 Kheh te lehq, a khehd nux awg khuhn a kaz ke lehq, awg laq ghuhd teq pa ve khi kud haq tanr chuhd vid che yaog. Kheh te peg lehq, yawd chuhq chehd che phar ceq yug lehq siz vid che yaog.
5 Em seguida pôs água numa bacia e começou a lavar os pés dos discípulos e a enxugá-los com a toalha.
6 Yawd Sid monr Per troq chehd lo gag che te yand, Per troq koz che, “Jawd mawd-og, nawg awr lehr ngag ved khi kud haq chuhd tug awg la,” lehd koz yawd haq na ngawx che yaog.
6 Quando chegou perto de Simão Pedro, este lhe perguntou: — Vai lavar os meus pés, Senhor?
7 Yer suq kawq koz che, “Ngag a thoq te chehd che haq a meha nawg maq sir. Kheh ma khuhd, awg khaz nuhr nawg sir tug yaog,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
7 Jesus respondeu:
8 Per troq koz che, “Ngag ved khi kud haq nawg te pawz-a liz maq gha chuhd hawg,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
8 — O senhor nunca lavará os meus pés! — disse Pedro.
9 Sid monr Per troq kawq koz che, “Jawd mawd-og, ngag ved khi kud haq lehax ma hez. Laq kuhr he lehq a kor haq liz chuh-ad laoq,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
9 — Então, Senhor, não lave somente os meus pés; lave também as minhas mãos e a minha cabeça! — pediu Simão Pedro.
10 Yer suq kawq koz che, “Muhg chuhd peg che chaw awr lehr, awg ton saw daq kehg vehr che haq te lehq, khi kud haq lehax chuhd tug lor che yaog. Nig hehd awr lehr daq kehg vehr che yaog. Kheh ma khuhd, nig hehd awg gha lia daq kehg che ma hez,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
10 Aí Jesus disse:
11 Awg lawn ghod ver, a sug yawd haq kawq phuhz tug haq yawd sir che yaog. Kheh te cheaq te lehq, “Nig hehd awg gha lia daq kehg che ma hez,” lehz yawd koz che yaog.
11 Jesus sabia quem era o traidor. Foi por isso que disse: “Todos menos um.”
12 Yer suq i hehd ve khi kud haq chuhd vid peg khaz nuhr, yawd ved a poq yehg maq haq kawq deh lehq yawd ved mi kig huh kawq mi vehr che yaog. Kheh te peg lehq yawd koz che, “Ngag nig hehd haq khawd-ehg kheh tea che haq nig hehd sir-ag la.
12 Depois de lavar os pés dos seus discípulos, Jesus vestiu de novo a capa, sentou-se outra vez à mesa e perguntou:
13 Nig hehd awr lehr ngag haq Sar lar he lehq Jawd mawd lehd koz che yaog. Nig hehd koz che awr lehr cawd che yaog. Awg lawn ghod ver, nig hehd koz che heh ngag awr lehr Sar lar he lehq Jawd mawd phehq che yaog.
13 Vocês me chamam de “Mestre” e de “Senhor” e têm razão, pois eu sou mesmo.
14 Kheh te lehq ngag awr lehr, Jawd mawd he lehq Sar lar phehq che liz, nig hehd ve khi kud haq chuh-ad ver, nig hehd liz te ghad lehq te ghad ve khi kud haq chuhd daq cawd che yaog.
14 Se eu, o Senhor e o Mestre, lavei os pés de vocês, então vocês devem lavar os pés uns dos outros.
15 Awg lawn ghod ver, ngag nig hehd haq tea che heh te lehq nig hehd liz te tug, ngag nig hehd haq hend yug jawg yug tug te mar lar peor.
15 Pois eu dei o exemplo para que vocês façam o que eu fiz.
16 Ngag nig hehd haq awg cehg mag koz ax laq, awg ceg awr lehr yawd ved awg sehr phad haq keh maq ir. Cuh pe lar che chaw liz, yawd haq cuh peha che phad haq keh maq ir.
16 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: o empregado não é mais importante do que o patrão, e o mensageiro não é mais importante do que aquele que o enviou.
17 Awg ceng che teq pa haq nig hehd sir lehq, sir che heh te ver, nig hehd awg bon ir che yaog.
17 Já que vocês conhecem esta verdade, serão felizes se a praticarem.
18 Nig hehd awg gha lia haq ngag koz chehd che ma hez. Ngag lez yug lar che chaw teq pa haq ngag sir che yaog. Kheh liz che ve awr lehr, Liq phu khuhn buhq lar che heh, ‘Ngag ved cad tug haq cad che chaw te ghad awr lehr, ngag haq yawd ved khi nir khuhq ax che yaog,’ lehd koz lar che tawd te khuhd haq phehaq vid tug awg pun te che yaog.
18 — Não estou falando de vocês todos; eu conheço aqueles que escolhi. Pois tem de se cumprir o que as
19 Awg ceng che teq pa phehaq che te yand, ngag awr lehr Khreq yaog lehz nig hehd yonr tug, a meha mad phehq lag ser ghud suhr thad liz ngag nig hehd haq koz lar peg che yaog.
19 Digo isso a vocês agora, antes que aconteça, para que, quando acontecer, vocês creiam que “
20 Ngag nig hehd haq awg cehg mag koz ax laq, ngag kae pe che chaw haq haq yug che te ghad awr lehr, ngag haq haq yug che yaog. Ngag haq haq yug che chaw te ghad awr lehr, ngag haq lag peha che phad haq haq yug che yaog,” lehz i hehd haq koz vid che yaog.
20 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem receber aquele que eu enviar estará também me recebendo; e quem me recebe recebe aquele que me enviou.
21 Yer suq awr lehr, awg ceng che ve teq pa haq koz peg lehq, yawd ni ma khuhn duhd har jad lehq koz che, “Ngag nig hehd haq awg cehg mag koz ax laq, nig hehd awg khuhn chaw te ghad ngag haq kawq phuhz tug yaog,” lehz yawd sax khiz khanr lehq koz che yaog.
21 Depois de dizer isso, Jesus ficou muito aflito e declarou abertamente aos discípulos:
22 “Yawd a sug te ghad haq koz gad lehq nar,” lehz awg laq ghuhd teq pa duhd lehq, te ghad he lehq te ghad ngawx daq che yaog.
22 Então eles olharam uns para os outros, sem saber de quem ele estava falando.
23 Yawd ved awg laq ghuhd teq pa awg khuhn Yer suq haq che te ghad awr lehr, Yer suq ni ma pi pad huh en mi chehd che yaog.
23 Ao lado de Jesus estava sentado um deles, a quem Jesus amava.
24 Sid monr Per troq awr lehr, yawd a sug haq koz che lehq nar lehd yawd haq nawg na ngawx lehq ngag hehd haq koz ax laoq lehz awg laq ghuhd u ve te ghad haq awg hez te mar vid che yaog.
24 Simão Pedro fez um sinal para ele e disse: — Pergunte de quem o Mestre está falando.
25 Awg yand u ve haq, awg laq ghuhd u ve awr lehr, Yer suq ve ni ma pi awg pad huh jiz kae lehq, Jawd mawd-og, a suawg le lehz yawd haq na ngawx che yaog.
25 Então aquele discípulo chegou mais perto de Jesus e perguntou: — Senhor, quem é ele?
26 Yer suq kawq koz che, Ngag khaor mod ted dig haq yug lehq awr chid khuhn tur peg lehq pid che chaw te ghad awr lehr, yawd yaog lehd Yer suq yawd haq koz vid che yaog. Kheh te lehq, khaor mod ted dig haq awr chid khuhn chuhd peg lehq, Sid monr Id sar kar rir oq ve yad par Yud daq haq yawd pid che yaog.
26 — É aquele a quem vou dar um pedaço de pão passado no molho! — respondeu Jesus. Em seguida pegou um pedaço de pão, passou no molho e deu a Judas, filho de Simão Iscariotes.
27 Yud daq awr lehr, khaor mod u ve teq per-a haq cad peg lehq, Sar tanr yawd awg khuhn geh vehr che yaog. Yer suq koz che, “Nawg te tug kanx haq har naq ca teo,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
27 E assim que Judas recebeu o pão, Satanás entrou nele. Então Jesus disse a Judas:
28 A thoq haq te lehq Yer suq yawd haq u kheh koz vid che haq teh cuh pad huh mi chehd che chaw te ghad-e liz maq sir.
28 Nenhum dos que estavam à mesa entendeu por que Jesus disse isso.
29 Yud daq awr lehr, phu kaw pi haq haq sax che chaw phehq che te lehq, Yer suq yawd haq, “Pawehd che awg pun a nig lor che awg ceng teq pa haq ca vir-oq,” lehd koz vid lehq nar, ma hez ver, “Har ghuhd che chaw teq pa haq ted ceng cear ca pid-oq,” lehd koz vid lehq nar lehz, i hehd ted pehg pehar duhd chehd che yaog.
29 Como era Judas que tomava conta da bolsa do dinheiro, alguns pensaram que Jesus tinha mandado que ele comprasse alguma coisa para a festa ou desse alguma ajuda aos pobres.
30 Yud daq awr lehr, khaor mod u ve teq per-a haq cad peg lehq teq pear lehax yawd tuhz veh che yaog. Awg yand u ve awr lehr, muhd khax te khend huh cawd che yaog.
30 Judas recebeu o pão e saiu logo. E era noite.
31 Yawd tuhz veh peg khaz nuhr Yer suq koz che, “Chaw yad ve Yad phu awr lehr, a meha awg mig awg phond gha vehr che yaog. Yawd awg khuhn Ghig sa liz awg mig awg phond gha vehr che yaog.
31 Quando Judas saiu, Jesus disse:
32 Yawd awg khuhn Ghig sa awg mig awg phond gha cheaq te lehq, Ghig sa awr lehr yawd awg ton awg khuhn Yad phu haq awg mig awg phond pid tug yaog. Yawd awr lehr, teq pear lehax Yad phu haq awg mig awg phond pid tug yaog.
32 E, se por meio dele a natureza gloriosa de Deus for revelada, então Deus revelará em si mesmo a natureza divina do Filho do Homem. E Deus fará isso agora mesmo.
33 Haq che yad teq paog, ngag nig hehd geh teq pear lehax gha chehd tug yaog. Nig hehd ngag haq ca tug yaog. Ngag kae kig lo nig hehd lag maq gha lehz Yud daq chaw teq pa haq ngag koz vid che heh, a meha nig hehd haq liz ngag koz ax che yaog.
33 Meus filhos, não vou ficar com vocês por muito tempo. Vocês vão me procurar, mas eu digo agora o que já disse aos líderes judeus: vocês não podem ir para onde eu vou.
34 Nig hehd te ghad he lehq te ghad haq daoq lehz, ngag nig hehd haq tawd awg suhx te khuhd pehar che yaog. Ngag nig hehd haq haq che heh, nig hehd liz te ghad he lehq te ghad haq daoq.
34 Eu lhes dou este novo mandamento: amem uns aos outros. Assim como eu os amei, amem também uns aos outros.
35 Nig hehd te ghad he lehq te ghad haq daq ver, haq daq che u ve haq te lehq nig hehd ngag ved awg laq ghuhd phehq che haq chaw awg gha lia gha sir tug yaog,” lehz i hehd haq koz vid che yaog.
35 Se tiverem amor uns pelos outros, todos saberão que vocês são meus discípulos.
36 Sid monr Per troq koz che, “Jawd mawd-og, nawg khar lo kae tuawg le,” lehz yawd haq na ngawx che yaog.
36 Simão Pedro perguntou a Jesus: — Senhor, para onde é que o senhor vai? Jesus respondeu:
37 Per troq koz che, “Jawd mawd-og, a thoq te lehq a meha ngag nawg khaz nuhr ghaq lag maq gha cheawg le. Nawg awg pun ngag ved a saq tand tug yaog,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
37 Pedro tornou a perguntar: — Senhor, por que eu não posso segui-lo agora? Eu estou pronto para morrer pelo senhor!
38 Yer suq kawq koz che, “Ngag awg pun nawg ved a saq tand tuawg la. Ngag nawg haq awg cehg mag koz ax laq, ghaz phuh mad buhg ser huh, nawg ngag haq sehr pawz kha gag chid bag vehr tug yaog,” lehd yawd haq koz vid che yaog.
38 — Está mesmo? — perguntou Jesus. — Pois eu afirmo a você que isto é verdade: antes que o galo cante, você dirá três vezes que não me conhece.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.