Atos 22

Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 “A vix a nax he lehq awg hox chaw mawd teq paog. Awg bon te lehq a meha ngag yaw khuhq ax chehd che tawd khuhd haq a cehax na ser,” lehd koz vid che yaog.
1 — Meus senhores, irmãos e pais, escutem o que eu vou dizer a vocês em minha defesa!
2 Yawd Her brehd khuhd yaw che haq i hehd gha kad che te yand, aq sind haq keh liz yen ghad kawq phehq vehr che yaog. Kheh te lehq yawd koz che,
2 Quando o ouviram falar em hebraico , eles ficaram mais quietos ainda. Então Paulo disse:
3 “Ngag awr lehr, Kid lid kiq muhd mig Tar suq med khuhn paw che Yud daq chaw te ghad phehq che yaog. Kheh ma khuhd Yer ruq sar lehnr med che ve khuhn ir taz lar lehq a pux a pi teq pa ve awg lid tawd khuhd awg gha lia haq thed-eg ghad Gar mar ler laz geh ngag kha sehax gha hend che yaog. Yaq ni nig hehd awg gha lia Ghig sa awg pun ni ma puhd jad che heh te lehq, ngag liz ni ma puhd jad che yaog.
3 — Eu sou judeu, nascido em Tarso, na região da Cilícia, mas fui criado aqui em Jerusalém como aluno de Gamaliel. Fui educado muito rigorosamente dentro da lei dos nossos antepassados. Eu era muito dedicado a Deus, como todos vocês aqui também são.
4 Peg lar haz che awg yand awg khuhn, ngag haw khaz yad mid teq pa haq pheh yug lehq thawnr khuhn ke lehq dawz vehr che thad kha gag yaq kaw awg lid che ve haq ghaq te che chaw haq ngag du deh jaw peor.
4 Persegui os que seguiam este Caminho e fiz com que alguns fossem condenados à morte. Prendi homens e mulheres e os joguei na cadeia.
5 Paw khod nux he lehq awg hox chaw mawd awg gha lia liz ngag awg pun sax khiz khanr gha che yaog. I hehd geh Dar mar sehq med khuhn chehd che a vix a nax awg pun ngag liq gha lehq chaw u ve teq pa haq liz pheh yug veha lehq Yer ruq sar lehnr med khuhn cir yanr vid tug ngag Dar mar sehq med lo kae che yaog.
5 O Grande Sacerdote e todo o Conselho Superior podem provar que estou dizendo a verdade, pois eu recebi cartas deles, escritas para os irmãos judeus que moram em Damasco. E fui até lá para prender os seguidores deste Caminho e trazê-los presos com correntes a Jerusalém, a fim de serem castigados.
6 Ngag kae lehq Dar mar sehq med huh gag vehr tez che te yand, muhd kaw cuhz che te yand huh, muhd nuh maq lo awg ghiz hehnd jad che teq pear lehax ngag haq thi kaq che yaog.
6 E Paulo continuou: — Eu estava viajando, já perto de Damasco, e era mais ou menos meio-dia. De repente, uma forte luz que vinha do céu brilhou em volta de mim.
7 Ngag mig kag lo kuhd vehr lehq ‘Sawd loq-og, Sawd loq-og, a thoq te lehq nawg ngag haq du deh ax cheawg le,’ lehz ngag haq koz ax che awg khuhd haq gha kad che yaog.
7 Eu caí no chão e ouvi uma voz que me dizia: “Saulo, Saulo, por que você me persegue?”
8 ‘Jawd mawd-og, nawg a suawg le,’ lehd koz ngag na ngawx che te yand, yawd kawq koz ax che, ‘Ngag awr lehr, nawg du deh chehd che Nar sar rehq chaw Yer suq yaog,’ lehz kawq koz ax che yaog.
8 — Então eu perguntei: “Quem é o senhor?”
9 Ngag geh kae tod che chaw u ve teq pa liz, awg ghiz u ve haq gha mawg che yaog. Kheh liz ngag haq tawd yawa chehd che awg khuhd haq i hehd maq gha kad.
9 — Os homens que viajavam comigo viram a luz, porém não ouviram a voz de quem falava comigo.
10 Kheh te lehq, ngag kawq koz vid che, ‘Jawd mawd-og, ngag a thoq gha te lawg le,’ lehd koz na ngawx che te yand, Jawd mawd kawq koz ax che, ‘Tu lehq Dar mar sehq med khuhn kae. U huh nawg awg pun ghu teh lar che kanx kha peg nawg haq koz ax tug yaog,’ lehz ngag haq kawq koz ax che yaog.
10 Eu perguntei: “Senhor, o que devo fazer?” — E o Senhor respondeu:
11 Hehnd jad che awg ghiz u ve haq te lehq ngag mehz ngawx mad mawg vehr lehq ngag geh kae tod che chaw teq pa ngag ved laq kuhr haq ghawg seh veha lehq Dar mar sehq med khuhn gehag che yaog.
11 — Aquela luz brilhante tinha me deixado cego. Por isso os meus companheiros me pegaram pela mão e me levaram até Damasco.
12 U huh chehd che Yud daq chaw awg gha lia awg khuhn awg meh daq lehq awg lid tawd khuhd haq ghaq te che Ghig sa haq yawz yan vix che Ar nar niq meh che chaw te ghad cawg che yaog.
12 Havia ali um homem chamado Ananias. Ele era religioso, obedecia à nossa Lei , e todos os judeus que moravam em Damasco o respeitavam.
13 Yawd ngag chehd lo lag lehq, ‘A vix var Sawd loq-og, nawg mehz kawq mawag vid-oq lehz ngag awg pad huh hox lar,’ lehq koz che yaog. Kheh te lehq teq pear lehax ngag mehz kawq mawg vehr lehq, yawd haq liz ngag ngawx mawg vehr che yaog.
13 Esse homem veio me procurar, chegou perto de mim e disse: “Irmão Saulo, veja de novo!” — No mesmo instante comecei a ver de novo e olhei para ele.
14 Kheh te lehq yawd koz che, ‘Ghig sa ve a lor haq gha sir tug lehd ma koz, daq kehg thed cawd che te ghad haq gha mawg tug lehd ma koz, daq kehg thed cawd che chaw u ve mawq kaw khuhn tuhaz che tawd khuhd haq gha kad tug lehd ma koz, a nig ved a pux a pi teq pa ve Ghig sa awr lehr, nawg haq lez yug vehr che yaog.
14 Então ele disse: “Saulo, o Deus dos nossos antepassados escolheu você para conhecer a vontade dele, para ver o seu Bom Servo e para ouvir o Servo falar com você pessoalmente.
15 Awg lawn ghod ver, nawg gha kad gha mawg lar che teq pa haq chaw kheh ma ve mehz khuhd suhr lo yawd awg pun nawg sax khiz khanr sehr phad gha te tug yaog.
15 Pois você será testemunha dele para dizer a todos aquilo que você tem visto e ouvido.
16 A meha nawg a thoq haq law chehd ser cheawg le. Tu laoq. Yawd ved awg meh haq yonr che khuhn a kaz khanr tur lehq nawg ved vend bax haq chuhd khaoq,’ lehz yawd ngag haq koz ax che yaog.
16 E agora não espere mais. Levante-se, peça a ajuda do Senhor e seja batizado, e os seus pecados serão perdoados.”
17 — ausente —
17 E Paulo terminou, dizendo: — Então eu voltei para Jerusalém. Quando estava orando no Templo, tive uma visão.
18 — ausente —
18 Vi o Senhor, e ele me disse: “Saia depressa de Jerusalém porque as pessoas daqui não aceitarão o que você vai dizer a meu respeito.”
19 Awg yand u ve khuhn ngag kawq koz vid che, ‘Jawd mawd-og, ngag bon lawg kig te gag peg te gag kae lehq nawg haq yonr che chaw teq pa haq ngag thawnr khuhn yug ke lehq i hehd haq dawz che awg lawn i hehd sir chehd che yaog.
19 — Eu respondi: “Senhor, eles sabem muito bem que eu ia às sinagogas , e prendia os que criam em ti, e batia neles.
20 Nawg awg pun sax khiz khanr par Sar ter phanr haq dawz vehr che awg yand khuhn ngag liz awg pad huh hox lar lehq, i hehd te chehd che haq ngag ni ma cawd che yaog. Yawd haq dawz vehr sehr phad teq pa ve veq kad haq liz ngag paog chehd che yaog,’ lehz ngag kawq koz vid che yaog.
20 Quando estavam matando Estêvão, que falava a respeito de ti, ó Senhor, eu estava ali, concordando com aquele crime. E até tomei conta das capas dos assassinos dele.”
21 Jawd mawd Yer suq ngag haq kawq koz ax che, ‘Tuhz kae lor. Ngag nawg haq vid kig lo chehd che bid saz a naz chaw teq pa chehd lo kae cuha tug yaog,’” lehz Pawd loq i hehd haq koz vid che yaog.
21 — Aí o Senhor disse: “Vá, pois eu vou enviá-lo para bem longe; vou enviá-lo aos não judeus.”
22 Tawd khuhd che ve te khuhd haq kha gag, su yawd tawd yaw che haq taq chuhax kha sehax na chehd che yaog. Kheh te lehq i hehd teq pa yawd ved tawd khuhd u ve haq gha kad che te yand, i hehd pehz hehnd mehz te kug lehq koz che, “Chaw che kheh te che haq mig gig kor-ar yug kha lor. Yawd teq chehd maq kenr vehr che yaog.”
22 A multidão ficou ouvindo Paulo até que ele disse isso, mas aí eles começaram a gritar com toda a força: — Matem esse homem! — Ele não merece viver!
23 I hehd kug lehq a sug yawd ved veq kad kuhz chid bag pe lehq jeq mia liz toz lehq muhd-aq lo bag taz pe che yaog.
23 Eles gritavam, sacudiam as capas no ar e jogavam poeira para cima.
24 Kheh te lehq, Rod maq maq yad awg hox nux u ve Pawd loq haq maq yad ve yehg khuhn yug ve gehe vid lehq a thoq te su yawd ved awg lawn che kheh koz kug chehd che haq gha sir tug, yawd haq jawq lehq ca na ngawx-eq lehd koz tawd pid che yaog.
24 Então o comandante mandou que os seus soldados levassem Paulo para dentro da fortaleza. Mandou também que o chicoteassem para que ele contasse por que a multidão estava gritando contra ele.
25 Sar gig caz yug lehq yawd haq pheh teh che te yand, Pawd loq yawd pad huh hox chehd che maq yad awg hox haq koz vid che, “Rod maq chaw te ghad haq suhx mad jehg ser he lehq nig hehd jawq che awg lid cawg lehq la,” lehd koz na ngawx che yaog.
25 Porém, quando o estavam amarrando para chicoteá-lo, Paulo perguntou ao oficial romano que estava perto dele: — Será que vocês têm o direito de chicotear um cidadão romano, especialmente um que não foi condenado por nenhum crime?
26 Tawd khuhd u ve haq maq yad awg hox nehax gha kad lehq, maq yad awg hox nux teq hinx ghad haq uq penr chehd che lo kae lehq “Nawg khawd-ehg kheh te tug duhd cheawg le. Chaw che ve phad Rod maq chaw law,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
26 Quando o oficial ouviu isso, foi falar com o comandante e disse: — O que é que o senhor vai fazer? Aquele homem é cidadão romano!
27 Maq yad teq hinx ghad haq uq penr chehd che phad Pawd loq haq ca nae che, “Nawg Rod maq chaw yaog la. Ngag haq koz ax,” lehd koz na ngawx che te yand, “Yaog,” lehz Pawd loq kawq khuhq vid che yaog.
27 Então o comandante foi falar com Paulo e perguntou: — Me diga uma coisa: você é mesmo cidadão romano? — Sou! — respondeu Paulo.
28 Maq yad teq hinx ghad haq uq penr che phad kawq koz vid che, “Ngag Rod maq chaw te gha tug phu kha peh vad-ag gha pid che yaog,” lehd koz vid che te yand, Pawd loq kawq koz che, “Ngag awr lehr, tanr pawag thad loar Rod maq chaw phehq che yaog,” lehd koz vid che yaog.
28 Aí o comandante disse: — Eu também sou, e isso me custou muito dinheiro. Paulo respondeu: — Pois eu sou cidadão romano de nascimento.
29 Kheh te lehq, yawd haq jawq lehq na ngawx-ag lehd te chehd che chaw teq pa teq pear lehax saw tuhz veh che yaog. Maq yad teq hinx ghad haq uq penr chehd che phad liz, Pawd loq Rod maq chaw law, lehz gha sir vehr lehq yawd yug pheh cuh vid cheaq te lehq kuhz jad vehr che yaog.
29 Imediatamente os homens que iam chicoteá-lo recuaram. E o próprio comandante ficou com medo ao saber que Paulo era cidadão romano e ele tinha mandado amarrá-lo.
30 Awg khaz nuhr teq ni, Yud daq chaw teq pa Pawd loq haq vend bax tar che awg lawn haq kha nehax sir tug, maq yad teq hinx ghad haq uq penr chehd che phad Pawd loq haq phi kha vid lehq paw khod nux teq pa he lehq jehg daq par awg mor khuhn ve chaw awg gha lia haq kug phawng peg che yaog. Pawd loq haq sir ve yaeq lehq i hehd teq pa mehz khuhd suhr huh sir teh lar che yaog.
30 O comandante queria saber com certeza por que os judeus estavam acusando Paulo. Então, no dia seguinte, mandou que tirassem as correntes que o prendiam e ordenou que os chefes dos sacerdotes e todo o Conselho Superior se reunissem. Depois mandou que trouxessem Paulo e o colocassem em frente deles.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 22, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.