Atos 20

Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NVI

Sair da comparação
NVI Nova Versão Internacional
1 Soq saq che teq pa gawg vehr lehq Pawd loq awr lehr, yonr che chaw teq pa haq kug lehq awg ghad pid lar haz lehq i hehd haq phaz daq lar haz lehq Mar ker dawd niq muhd mig lo kae che yaog.
1 Cessado o tumulto, Paulo mandou chamar os discípulos e, depois de encorajá-los, despediu-se e partiu para a Macedônia.
2 Mar ker dawd niq muhd mig khuhn yawd kha phanr kae kig huh, i hehd teq pa haq awg ghad kha sehax pid lar haz lehq Her lar saq muhd mig lo gaeg che yaog.
2 Viajou por aquela região, encorajando os irmãos com muitas palavras e, por fim, chegou à Grécia,
3 Pawd loq u huh har pa seh lehd chehd lar haz peg lehq, huh lawd kor cind ve lehq, Sud riq muhd mig lo kae-ag lehd te che te yand, Yud daq chaw teq pa yawd haq dawz vehr tug awg khad te lar che haq yawd gha sir lehq yawd duhd chez lehq Mar ker dawd niq muhd mig phawd awr kawq phuhz kawaq che yaog.
3 onde ficou três meses. Quando estava a ponto de embarcar para a Síria, os judeus fizeram uma conspiração contra ele; por isso decidiu voltar pela Macedônia,
4 Pawd loq geh kae che chaw teq pa awr lehr, Ber riq med yad Pud luq ve yad par Sawd par tar ruz, Thed sar lawd niq med yad Ar rir tar khuz he lehq Ser kur duz Der ber med yad Gar yuq, Ar siq muhd mig chaw Tud khiq he lehq Tar rud pheq teq pa he lehq Tiq mod ser yaog.
4 sendo acompanhado por Sópatro, filho de Pirro, de Beréia; Aristarco e Secundo, de Tessalônica; Gaio, de Derbe; e Timóteo, além de Tíquico e Trófimo, da província da Ásia.
5 I hehd awg kawd kae lehq Tar rod aq med lo ngag hehd haq law chehd che yaog.
5 Esses homens foram adiante e nos esperaram em Trôade.
6 Khaor mod khuhn did maq ke che pawehd te lar haz lehq ngag hehd Phid lid piq med huh, huh lawd kor cind ve tuhez lehq, ngad ni gaeg lehq, Tar rod aq med huh i hehd chehd huh gaeg lehq u huh suhr ni chehd che yaog.
6 Navegamos de Filipos, após a festa dos pães sem fermento, e cinco dias depois nos reunimos com os outros em Trôade, onde ficamos sete dias.
7 Sinx ni ve awg yand awg khuhn, khaor mod khehaq lehd te ngag hehd phawng daq chehd che yaog. Pawd loq awr lehr, sawx vawr ver yawd tuhz kae tug te lehq i hehd haq te khend kha gag mar vid che yaog.
7 No primeiro dia da semana reunimo-nos para partir o pão, e Paulo falou ao povo. Pretendendo partir no dia seguinte, continuou falando até à meia-noite.
8 Ngag hehd phawng daq chehd che awg thang ted thaeg awg bawehd khuhn a mir khehd kha peh cawg che yaog.
8 Havia muitas candeias no piso superior onde estávamos reunidos.
9 U tud khuq meh che chaw hax var te ghad yehg ghaz mir nehax thag huh mi chehd che yaog. Pawd loq mar muh jad cheaq te lehq yawd yuhq mir jo lehq yuhq mir ka vehr lehq yehg sehz thaeg ve haq che veh lehq su yig chid tu ngawx-eg che te yand, suh vehr che haq gha mawg che yaog.
9 Um jovem chamado Êutico, que estava sentado numa janela, adormeceu profundamente durante o longo discurso de Paulo. Vencido pelo sono, caiu do terceiro andar. Quando o levantaram, estava morto.
10 Kheh te lehq, Pawd loq yaeq lehq, chaw u ve thag huh cuhq kuhq lar lehq vuhz cuhx lar koz che, “Ta duhd har. Awg lawn ghod ver kawq teq vehr che yaog,” lehd koz vid che yaog.
10 Paulo desceu, inclinou-se sobre o rapaz e o abraçou, dizendo: "Não fiquem alarmados! Ele está vivo! "
11 U kheh koz peg lehq Pawd loq kawq taez lehq khaor mod khehq lehq cad che yaog. Muhd kha thid yawd i hehd geh chehd lehq mar vid lar haz lehq yawd tuhz veh che yaog.
11 Então subiu novamente, partiu o pão e comeu. Depois, continuou a falar até o amanhecer e foi embora.
12 I hehd teq pa liz yad par u ve haq awg teq maq gha sir ve koeq lehq ha lehg jad che yaog.
12 Levaram vivo o jovem, o que muito os consolou.
13 Ngag hehd vawr, huh lawd kor cind lehq Ar soq med lo awg kawd kae lar che yaog. Pawd loq awr lehr yaq kaw tod kae lehq, u huh gaeg ver ngag hehd geh huh lawd kor kawq cind kae tug yawd te lar che yaog.
13 Quanto a nós, fomos até o navio e embarcamos para Assôs, onde iríamos receber Paulo a bordo. Assim ele tinha determinado, tendo preferido ir a pé.
14 Ar soq med huh yawd ngag hehd haq mawg daq lehq, yawd haq ngag hehd huh lawd kor khuhn sir ke ve lehq Mir tuz ler med lo kae che yaog.
14 Quando nos encontrou em Assôs, nós o recebemos a bordo e prosseguimos até Mitilene.
15 U huh tuhz kae lehq sawx awr teq ni kheha gaeg lehq ngag hehd Khid oq muhd mig awg pad huh gaeg che yaog. Phehq ni awr teq ni kheha gaeg lehq Sar moz muhd mig huh gaeg che yaog. Phi ni awr teq ni kheha gaeg lehq u huh kawq tuhz kae lehq Mer ler tuz med lo gaeg che yaog.
15 No dia seguinte navegamos dali e chegamos defronte de Quio; no outro dia atravessamos para Samos e, um dia depois, chegamos a Mileto.
16 Pawd loq awr lehr, Ar siq muhd mig khuhn awg yand maq gha sond chehd tug, Ed fed suq med huh maq kae tod chehd he lehq te pawaz lehax kae tug yawd duhd chez lar che yaog. Te gha ver, Per ter khoq ter awg ni u ve haq Yer ruq sar lehnr med khuhn gha chehd vid tug, yawd har naq kae gad che yaog.
16 Paulo tinha decidido não aportar em Éfeso, para não se demorar na província da Ásia, pois estava com pressa de chegar a Jerusalém, se possível antes do dia de Pentecoste.
17 Pawd loq awr lehr, Mer ler tuz med huh chehd lar lehq Ed fed suq med lo chaw haq kae pe lehq Khreq yad awg mor awg hox chaw mawd teq pa haq ca kug pe che yaog.
17 De Mileto, Paulo mandou chamar os presbíteros da igreja de Éfeso.
18 I hehd teq pa yawd chehd huh lag gag lehq, yawd i hehd haq koz vid che, “Ngag awr lehr, Ar siq muhd mig khuhn tanr gag che teq ni haq te lehq ngag nig hehd geh khar thad khawd-ehg kheh te chehd che awg lawn haq nig hehd sir che yaog.
18 Quando chegaram, ele lhes disse: "Vocês sabem como vivi todo o tempo em que estive com vocês, desde o primeiro dia em que cheguei à província da Ásia.
19 Yud daq chaw teq pa ngag haq dawz vehr tug awg khad te lar cheaq te lehq ber che lawd che laex ceng ngag gha khanr che te yand Jawd mawd Ghig sa ve awg ceg te cheaq te lehq ngag huhg kha lar lehq ni ma nud nud nehg nehg te che khuhn kanx te che yaog.
19 Servi ao Senhor com toda a humildade e com lágrimas, sendo severamente provado pelas conspirações dos judeus.
20 Ngag nig hehd teq pa haq koz mar ax thad ver, nig hehd awg pun awg bon cawg che teq pa ted cear liz ngag ma khuhd ceh lar he lehq chaw kheh ma ve mehz khuhd suhr lehd ma koz yehg ka awg khuhn lo lehd ma koz nig hehd liz sir chehd che yaog.
20 Vocês sabem que não deixei de pregar-lhes nada que fosse proveitoso, mas ensinei-lhes tudo publicamente e de casa em casa.
21 Ngag awr lehr, Yud daq chaw he lehq Yud daq chaw ma hez che chaw teq pa haq kha sur sur-aq vend bax haq duhd phuhz lehq Ghig sa geh kawaq lehq a nig ved Jawd mawd Yer suq Khreq haq yonr vid tug i hehd haq ngag mar vid che yaog.
21 Testifiquei, tanto a judeus como a gregos, que eles precisam converter-se a Deus com arrependimento e fé em nosso Senhor Jesus.
22 A meha ngag awr lehr, Awg ha phu kae cuha lar che heh te lehq Yer ruq sar lehnr med lo kae tod che yaog. U huh ngag khawd-ehg kheh phehaq tug lehq nar maq sir.
22 "Agora, compelido pelo Espírito, estou indo para Jerusalém, sem saber o que me acontecerá ali,
23 Kheh ma khuhd, su pheh lehq du deh tug te chehd che teq pa vawr ngag haq law chehd che yaog lehz med awg gha lia khuhn Daq kehg che Awg ha phu ngag haq kha nehax koz ax chehd che yaog.
23 senão que, em todas as cidades, o Espírito Santo me avisa que prisões e sofrimentos me esperam.
24 Kheh ma khuhd, ngag ved awg ton haq awg phuhd khaz jad che yaog lehz ngag ma duhd. Ngag he ga che te ceng awr lehr, Jawd mawd Yer suq ngag haq kanx pehar lar che heh, Ghig sa ve awg bon haq caz daq che ha lehg che bon khuhd su haq mar vid peg ver, lawq vehr che yaog.
24 Todavia, não me importo, nem considero a minha vida de valor algum para mim mesmo, se tão-somente puder terminar a corrida e completar o ministério que o Senhor Jesus me confiou, de testemunhar do evangelho da graça de Deus.
25 Nig hehd teq pa awg khuhn ngag Ghig sa ve muhd mig awg lawn ca kaod tod mar vid tod che haq mawg jaw kad jaw che yaog. Nig hehd teq pa ngag ved mehz khuhd haq maq gha kawq mawg vehr tug ngag gha sir che yaog.
25 "Agora sei que nenhum de vocês, entre os quais passei pregando o Reino, verá novamente a minha face.
26 Kheh te cheaq te lehq, yaq ni ngag nig hehd haq awg cehg mag sax khiz khanr che khuhn koz ax laq, Nig hehd Yer suq haq maq yonr he lar haz lehq suh ver, a sug yawd toq yawd puhd vid-oq.
26 Portanto, eu lhes declaro hoje que estou inocente do sangue de todos.
27 Awg lawn ghod ver, Ghig sa ve a lor teq pa awg ceng awg gha lia ngag nig hehd haq saw koz mar peg che yaog.
27 Pois não deixei de proclamar-lhes toda a vontade de Deus.
28 Khreq yad awr mor khuhn ve chaw mawd teq pa awr lehr, a sug yawd awg ton haq ngawx haq sax lehq yawg huhx var yawg awg mor haq ngawx haq sax che heh te lehq, Khreq yad awg mor haq ngawx haq sax-oq. Ghig sa yawd ved Yad phu ve awg suhr yug vig lar che Khreq yad awg mor awr lehr, ngawx haq sax tug Daq kehg che Awg ha phu nig hehd haq aq vid lar che yaog.
28 Cuidem de vocês mesmos e de todo o rebanho sobre o qual o Espírito Santo os colocou como bispos, para pastorearem a igreja de Deus, que ele comprou com o seu próprio sangue.
29 Ngag tuhz veh ver, Khreq yad awg mor haq te lug te sez tug ma hez hez che mar par teq pa nig hehd awg mor khuhn gehag tug haq ngag sir che yaog.
29 Sei que, depois da minha partida, lobos ferozes penetrarão no meio de vocês e não pouparão o rebanho.
30 Che ve haq keh liz, nig hehd awg khuhn ve chaw ted pehg pehar tuhaz lehq, yonr che chaw teq pa haq i hehd khaz nuhr ghaq te vid tug te lehq thed che tawd khuhd haq yawd yug phuhz vid tug yaog.
30 E dentre vocês mesmos se levantarão homens que torcerão a verdade, a fim de atrair os discípulos.
31 Kheh te cheaq te lehq, sa tiq kha sehax teoq. Ngag awr lehr, nig hehd awg gha lia haq sehz khuhq kha gag muhd kaw muhd khax ma jehd jehad he lehq mehz ghig yaq che khuhn sa tiq pehar che haq duhd nuhd-oq.
31 Por isso, vigiem! Lembrem-se de que durante três anos jamais cessei de advertir a cada um de vocês disso, noite e dia, com lágrimas.
32 Kheh te lehq ngag nig hehd teq pa haq Ghig sa ve laq khuhn he lehq Ghig sa ve awg bon ir che tawd khuhd khuhn chid aq vid che yaog. Awg bon ir che tawd khuhd u ve awr lehr, nig hehd teq pa haq ir vid muh vid gha lehq daq vehr kehg vehr che chaw teq pa awg gha lia geh nig hehd awg sinx gha vid tug te che yaog.
32 "Agora, eu os entrego a Deus e à palavra da sua graça, que pode edificá-los e dar-lhes herança entre todos os que são santificados.
33 Ngag nig hehd geh chehd thad huh, ngag su ved phu si he lehq beg ke veq kad te ghad-eg ve haq liz maq sex lae hawg.
33 Não cobicei a prata nem o ouro nem as roupas de ninguém.
34 Ngag ved laq kuhr ngag awg ton awg pun kanx te lehq ngag geh chehd che chaw teq pa haq liz te vid chehd che yaog, lehz nig hehd teq pa kha nehax sir chehd che yaog.
34 Vocês mesmos sabem que estas minhas mãos supriram minhas necessidades e as de meus companheiros.
35 Nig hehd teq pa liz che kheh hax ceh te lehq awg ghad nud che chaw teq pa haq ga vid gha tug, ngag nig hehd haq saw te mar lar peor. ‘Pid che awr lehr, gha cheaq keh awg bon ir che yaog,’ lehz Jawd mawd Yer suq koz lar che tawd khuhd haq duhd nuhd-oq,” lehz Pawd loq koz vid che yaog.
35 Em tudo o que fiz, mostrei-lhes que mediante trabalho árduo devemos ajudar os fracos, lembrando as palavras do próprio Senhor Jesus, que disse: ‘Há maior felicidade em dar do que em receber’ ".
36 Yawd che kheh koz peg lehq i hehd teq pa geh teq geha nar kheh teh mi lehq bon lawg che yaog.
36 Tendo dito isso, ajoelhou-se com todos eles e orou.
37 I hehd teq pa awg gha lia hax ceh phoz huhg lar lehq Pawd loq ve kuhr tag haq vuhz cuhx lar lehq bux vid che yaog.
37 Todos choraram muito e, abraçando-o, o beijavam.
38 Yawd ved mehz khuhd haq maq gha kawq mawg vehr che-og, lehd koz che tawd khuhd haq te lehq, i hehd teq pa duhd har jad che yaog. Kheh te peg lehq, i hehd teq pa Pawd loq haq huh lawd kor huh kha gag ga sir kog vid-eg che yaog.
38 O que mais os entristeceu foi a declaração de que nunca mais veriam a sua face. Então o acompanharam até o navio.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.