Atos 19

Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 — ausente —
1 Enquanto Apolo estava em Corinto, Paulo viajou pelas regiões do interior até chegar a Éfeso, no litoral, onde encontrou alguns discípulos.
2 — ausente —
2 Ele lhes perguntou: “Vocês receberam o Espírito Santo quando creram?”. “Não”, responderam eles. “Nem sequer ouvimos que existe o Espírito Santo.”
3 Pawd loq na che, “Kheh te ver nig hehd baz tiz sanr khawd-ehg kheh te khanr yug lar cheawg le,” lehd koz na che yaog. “Yod hanr ve baz tiz sanr ted ceng haq khanr lar che yaog,” lehz i hehd kawq koz vid che yaog.
3 “Então que batismo vocês receberam?”, perguntou ele. “O batismo de João”, responderam.
4 Kheh te lehq Pawd loq kawq koz vid che, “Yod hanr awr lehr, vend bax haq duhd phuhz che chaw haq baz tiz sanr pehar lehq yawd khaz nuhr lag tug chaw u ve te ghad haq su yonr vid tug Id sar rer laq chaw haq mar vid che yaog. Chaw u ve te ghad awr lehr Yer suq yaog,” lehd koz vid che yaog.
4 Paulo disse: “João batizava com o batismo de arrependimento, dizendo ao povo que cresse naquele que viria depois, isto é, em Jesus”.
5 Tawd khuhd u ve haq Ed fed suq med lo chehd che yonr che chaw gha kad che te yand, Jawd mawd Yer suq ve awg meh awg khuhn baz tiz sanr khanr yug che yaog.
5 Assim que ouviram isso, foram batizados em nome do Senhor Jesus.
6 Pawd loq i hehd teq pa awg thag huh laq kuhr tar che te yand, Daq che kehg che Awg ha phu i hehd teq pa awg thang huh yaq che yaog. I hehd teq pa tawd laex ceng yaw lehq Ghig sa ve tawd khuhd mar che yaog.
6 Paulo lhes impôs as mãos e o Espírito Santo veio sobre eles, e falaram em línguas e profetizaram.
7 I hehd awg gha lia haw khaz teq chi ni ghad kheh ma cawg che yaog.
7 Eram ao todo uns doze homens.
8 Pawd loq awr lehr Yud daq ve bon lawg kig khuhn kae lehq ni ma tag lehq ma kuhz che khuhn ha pa seh lehd kha gag mar vid che yaog. I hehd teq pa geh yawd jehg daq koz daq lehq Ghig sa ve muhd mig awg lawn i hehd yonr tug yawd hax ceh mar vid che yaog.
8 Em seguida, Paulo foi à sinagoga e ali pregou corajosamente durante três meses, argumentando de modo convincente sobre o reino de Deus.
9 Kheh liz, i hehd teq pa ted pehg ni ma heh lehq maq yonr cheaq te lehq, i hehd chaw kheh ma ve mehz khuhd suhr huh Jawd mawd Yer suq ve yaq kaw awg lawn haq maq sawnr ma caz te koz che yaog. Kheh te lehq Pawd loq i hehd haq phaz daq lar haz lehq yonr che chaw teq pa sir ve lehq Tud rar nuz ve cawnd yehg khuhn ni gha lia jehg daq koz daq che yaog.
9 Mas alguns deles se mostraram endurecidos, rejeitaram a mensagem e falaram publicamente contra o Caminho. Paulo, então, deixou a sinagoga e levou consigo os discípulos, passando a realizar discussões diárias na escola de Tirano.
10 Yawd nid khuhq kha gag che kheh te chehd cheaq te lehq Ar siq muhd mig khuhn kha chehd che chaw awg gha lia Yud daq chaw lehd ma koz, Yud daq chaw ma hez che chaw lehd ma koz, Jawd mawd Yer suq ve tawd khuhd haq gha kad che yaog.
10 Isso continuou durante os dois anos seguintes, e gente de toda a província da Ásia, tanto judeus como gregos, ouviu a palavra do Senhor.
11 Ghig sa awr lehr Pawd loq haq cud lehq ir jad che and tug te pa haq te che yaog.
11 Deus concedeu a Paulo o poder de realizar milagres extraordinários.
12 Pawd loq yehd che phar ceq he lehq cuhg pehg chuhq tug pha teq pa liz yug ve lehq chaw nag teq pa chehd lo kae ver na vehr lehq haeg che ned teq pa liz tuhz veh che yaog.
12 Quando lenços ou aventais usados por ele eram colocados sobre enfermos, estes eram curados de suas doenças e deles saíam espíritos malignos.
13 Yud daq chaw ned te var ted pehg pehar Jawd mawd Yer suq ve awg meh haq cud lehq ned teq pa haq hax ceh ca kaod ghaq tod che yaog. I hehd ned haq koz vid che, “Pawd loq mar che Yer suq ve awg meh khuhn ngag nig hehd haq tawd yawa che yaog,” lehd koz che yaog.
13 Alguns judeus viajavam pelas cidades expulsando espíritos malignos. Tentavam usar o nome do Senhor Jesus, dizendo: “Ordeno que saia em nome de Jesus, a quem Paulo anuncia!”.
14 Ker vaq meh che Yud daq paw khod nux te ghad ve awg yad par suhr ghad liz u kheh te chehd che yaog.
14 Os homens que faziam isso eram os sete filhos de Ceva, um dos principais sacerdotes.
15 Kheh te lehq haeg che ned i hehd haq kawq koz vid che, “Yer suq haq ngag sir lehq Pawd loq haq liz ngag sir daq chehd-aq. Kheh te ver nig hehd teq pa vawr a suawg le,” lehd koz che yaog.
15 Certa ocasião, o espírito maligno respondeu: “Eu conheço Jesus e conheço Paulo, mas quem são vocês?”.
16 Kheh te lehq haeg che ned geh che chaw u ve awr lehr, i hehd haq pawz gaz chuhq lehq i hehd awg gha lia haq ghad che khuhn gha nag gha luq vid tug te cheaq te lehq yehg u ve khuhn awg ku ni he lehq cex phaw tuhaz che yaog.
16 O homem possuído pelo espírito maligno saltou em cima deles e os atacou com tanta violência que fugiram da casa, despidos e feridos.
17 Ed fed suq med khuhn kha chehd che chaw awg gha lia Yud daq chaw teq pa lehd ma koz, Yud daq chaw ma hez che chaw teq pa lehd ma koz awg lawn che ve haq gha sir gha kad che yaog. I hehd awg gha lia kuhz jad lehq Jawd mawd Yer suq ve awg meh haq hax ceh chid ir chid muh che yaog.
17 A notícia do ocorrido se espalhou rapidamente por toda a cidade de Éfeso, tanto entre judeus como entre gregos, e sobre eles veio um temor reverente, e o nome do Senhor Jesus era engrandecido.
18 Yonr vehr che chaw laex ghad liz, lag lehq i hehd te yaq lar che teq pa vend bax phehd lehq koz mar khae mar vid che yaog.
18 Muitos dos que creram confessaram suas obras pecaminosas.
19 Far te sax te pix che chaw teq pa liz laex ghad, i hehd ve liq teq pa haq yug veha lehq chaw kheh ma ve mehz khuhd suhr huh tox ke vehr che yaog. Liq u ve teq pa awg phuhd haq i hehd sawr ngawx che te yand, ngad minr thehq phuhd cawg che yaog.
19 Vários deles, que haviam praticado feitiçaria, trouxeram seus livros de encantamentos e os queimaram publicamente. O valor dos livros totalizou cinquenta mil moedas de prata.
20 Awg lawn che ve teq pa haq te lehq Jawd mawd Yer suq ve awg lawn hax ceh nux buhg veh ir veh lehq kand pax cawg jad vehr che yaog.
20 Assim, a mensagem a respeito do Senhor se espalhou amplamente e teve efeito poderoso.
21 Awg ceng che ve teq pa phehaq peg khaz nuhr Pawd loq yawd ved ni ma khuhn duhd lar che, Mar ker dawd niq muhd mig he lehq A kha ya muhd mig haq phanr ve lehq Yer ruq sar lehnr med lo kae tug te che yaog. Yawd koz che, “Ngag u huh kae lar haz ver, Rod maq med lo liz ngag gha kae tug yaog,” lehd koz che yaog.
21 Depois disso, Paulo se sentiu impelido pelo Espírito a passar pela Macedônia e a Acaia antes de ir a Jerusalém. “E, de lá, devo prosseguir para Roma!”, disse ele.
22 Yawd haq ga vid tod che Tiq mod ser he lehq Ed rar tuz ix mag haq Mar ker dawd niq muhd mig lo kae pe lar lehq yawd awg ton vawr Ar siq muhd mig khuhn teq cuhx nehax chehd ser che yaog.
22 Então, enviou adiante dele à Macedônia dois assistentes, Timóteo e Erasto, e permaneceu um pouco mais na província da Ásia.
23 Awg yand u ve awg khuhn Jawd mawd Yer suq ve yaq kaw awg lawn haq mar cheaq te lehq soq saq jad che yaog.
23 Por essa época, houve enorme tumulto em Éfeso por causa do Caminho.
24 Awg lawn ghod ver, Der mer triq meh che phu dawz par te ghad cawg che yaog. Yawd phu yug lehq Ar ter miq ghig sa ma ve hawx yehg awg han nehax haq te lehq yawd haq te lehq phu dawz par teq pa phu gha mad jad che yaog.
24 Começou com Demétrio, ourives que fabricava modelos de prata do templo da deusa grega Ártemis e que empregava muitos artífices.
25 Kheh te lehq yawd phu dawz par teq pa he lehq kanx u ve heh te cad che chaw teq pa haq kug phawng lehq koz che, “Awg chawd teq paog, kanx che ve haq te lehq a nig paw sa vehr che haq nig hehd sir chehd che yaog.
25 Ele os reuniu a outros que trabalhavam em ofícios semelhantes e disse: “Senhores, vocês sabem que nossa prosperidade vem deste empreendimento.
26 Pawd loq che te ghad kheh te che haq nig hehd gha kad gha mawg vehr che yaog. Chaw yad teq pa ve laq kuhr kha te lar che ghig sa awr lehr, Ghig sa ma hez hawg, lehd yawd koz che yaog. Ed fed suq med khuhn lehax ma hez, a lag kheh Ar siq muhd mig awg gha lia khuhn ve chaw haq liz yawd mar che gha lehq i hehd phuhz veh vehr che yaog.
26 Mas, como vocês viram e ouviram, esse sujeito, Paulo, convenceu muita gente de que deuses feitos por mãos humanas não são deuses de verdade. Fez isso não apenas aqui em Éfeso, mas em toda a província.
27 Kheh te lehq, a nig ved kanx he lehq ir jad muh jad che Ar ter miz ghig sa ma ve hawx yehg lug vehr che haq he lehq Ar ter miq ghig sa ma haq a kor pi che chaw te ghad-eg liz mad cawg vid tug haq duhd har tug cawg che yaog. Kheh te cheaq te lehq Ar siq muhd mig he lehq mig gig kheh hi ve a kor pi chehd che Ar ter miz ghig sa ma ve awg mig awg phond saw lug saw sez vehr tug yaog,” lehz yawd koz vid che yaog.
27 Claro que não me refiro apenas à perda do respeito público por nossa atividade. Também me preocupa que o templo da grande deusa Ártemis perca sua influência e que esta deusa magnífica, adorada em toda a província da Ásia e ao redor do mundo, seja destituída de seu grande prestígio!”.
28 Tawd khuhd u ve haq i hehd gha kad che te yand, nez nag jad lehq “Ed fed suq chaw teq pa ve Ar ter miq ghig sa ma awr lehr ir jad muh jad che yaog,” lehd koz hax ceh kug che yaog.
28 Ao ouvir isso, ficaram furiosos e começaram a gritar: “Grande é Ártemis dos efésios!”.
29 Kheh te lehq, med u ve khuhn chaw nehax a cehax lehax haq te lehq chaw awg gha lia lo soq saq jad vehr lehq Pawd loq geh te tod che Mar ker dawd niq chaw Gar yuq he lehq Ar rir tar khuz haq i hehd cuhz ghawg ve lehq pawehd te kig yehg khuhn cex gehe che yaog.
29 Em pouco tempo, a cidade toda estava uma confusão. O povo correu para o anfiteatro, arrastando os macedônios Gaio e Aristarco, companheiros de viagem de Paulo.
30 Pawd loq awr lehr, chaw awg mor nux kheh ma ve mehz khuhd suhr huh tuhez lehq yawd tawd yaw gad liz yonr che chaw teq pa maq kae pe che yaog.
30 Ele também quis entrar, mas os discípulos não permitiram.
31 Pawd loq ve awg chawd phehq che Ar siq muhd mig khuhn Rod maq ve bon phawd awr ve awg hox ted pehg liz yawd haq pawehd te kig yehg lo maq gha kae vid tug, chaw haq cuh lehq ca lawg khawx peha che yaog.
31 Alguns amigos de Paulo, oficiais da província, também lhe enviaram um recado no qual suplicaram que não arriscasse a vida entrando no anfiteatro.
32 Phawng daq che awg mor u ve khuhn awg soq saq he lehq diz diz huhd huhd he lehq te ghad ted ceng kaod koz kug vehr che yaog. I hehd teq pa mad awr ve a thoq te phawng daq chehd che haq maq sir che yaog.
32 Lá dentro, em polvorosa, o povo todo gritava, e cada um dizia uma coisa. Na verdade, a maioria nem sabia por que estava ali.
33 Yud daq chaw teq pa Ar ler sar duq meh che chaw te ghad haq chaw kheh ma ve mehz khuhd suhr lo ghaq biz pe cheaq te lehq chaw mor nux khuhn ve chaw ted pehg pehar yawd tawd yaw vid gad che yaog, lehd duhd che yaog. Yawd ved laq kuhr chid lehq taq chuhax chehd vid tug awg hez te mar vid lehq ngag he lehq ngag hehd Yud daq chaw teq pa maq te yaq lehd koz vid che yaog.
33 Entre a multidão, os judeus empurraram Alexandre para a frente e ordenaram que explicasse a situação. Ele fez sinal pedindo silêncio e tentou falar.
34 Kheh liz, yawd Yud daq chaw lehz su gha sir che te yand, “Ed fed suq chaw teq pa ve Ar ter miq ghig sa ma awr lehr, ir jad muh jad che yaog,” lehd koz niq na rir kheh taw chaw awg gha lia tawd te khuhad lehax te phoz kug chehd che yaog.
34 No entanto, quando a multidão percebeu que ele era judeu, começou a gritar novamente e continuou por cerca de duas horas: “Grande é Ártemis dos efésios!”.
35 Med u ve khuhn ve liq buhq var, chaw mor nux haq taq chuhax chehd vid peg lehq yawd i hehd haq koz vid che, “Ed fed suq chaw teq paog, Ed fed suq med awr lehr, ir jad muh jad che Ar ter miq ghig sa ma ve hawx yehg he lehq muh nuh kawaq lo che yaq che, huhx meh sax ho haq haq sax lar che med haq maq sir che a sug cawg hawg le.
35 Por fim, o escrivão da cidade conseguiu acalmar a multidão e disse: “Cidadãos de Éfeso, todos sabem que Éfeso é a guardiã do templo da grande Ártemis, cuja imagem caiu do céu para nós.
36 Awg lawn che ve teq pa haq tawd ghawg daq tug mad cawg cheaq te lehq, nig hehd teq pa taq chuhax ni ma gawr ghad te chehd lar lehq chaw kar heh te lehq khawd-ehg te gad liz te che taq te.
36 Portanto, sendo este um fato inegável, acalmem-se e não façam nada precipitadamente.
37 Chaw che ni ghad awr lehr, hawx yehg ve med nged khuhd che liz ma hez, a nig ved ghig sa ma haq maq sawnr ma caz te koz che liz ma hez, kheh liz nig hehd ix mag haq chuhr huh yug veha lag vehor.
37 Vocês trouxeram estes homens aqui, mas eles não roubaram nada do templo nem disseram coisa alguma contra nossa deusa.
38 Kheh te lehq, Der mer triq he lehq yawd ved awg chawd phu dawz par teq pa awr lehr, te ghad ghad haq tawd te daq tug cawg ver, sax nanx cawg lehq muhd mig jawd mawd liz cawg che yaog. I hehd khad nawad tawd ca te daeq vid-oq.
38 “Se Demétrio e seus artífices têm alguma queixa contra eles, os tribunais estão abertos e há oficiais disponíveis para ouvir o caso. Que façam acusações formais.
39 Kheh ma khuhd, cheaq keh awg lawn cawg ser ver, tawd jehg tawd taz sehr phad awg mor nux gha jehg chez che yaog.
39 E, se há outras queixas que desejam apresentar, elas podem ser resolvidas em assembleia, conforme a lei.
40 Awg lawn ghod ver, yaq ni soq saq tug te che awr lehr awg lawn teq chaweh mad cawg cheaq te lehq, su a nig haq vend bax tar che haq duhd har tug cawg che yaog. Khawd-ehg kheh te lehq a nig phawng daq cheawg le, lehd koz su na ver, a nig te chaweh yug koz khuhq vid tug mad cawg hawg,” lehd koz vid che yaog.
40 Corremos o perigo de ser acusados de provocar desordem, pois não há motivo para este tumulto. E, se exigirem de nós uma explicação, não teremos o que dizer”.
41 Yawd che kheh koz vid peg lehq phawng daq chehd che chaw teq pa haq phehd vid che yaog.
41 Então os despediu, e a multidão se dispersou.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.