Atos 18
Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NTLH
1 Kheh te peg lehq, Pawd loq awr lehr, Ar thenr med huh tuhez lehq Kawd ren thuq med lo kae che yaog.
1 Depois disso, Paulo saiu de Atenas e foi para a cidade de Corinto.
2 U huh, Por tuq muhd mig yad Ar kud laq meh che Yud daq chaw te ghad haq yawd gha mawg daq che yaog. Chaw u ve awr lehr, Yud daq chaw awg gha lia Rod maq med khuhn gha tuhez lawg lehz Jawd mawd Kar lawd diq tawd pid che haq te lehq, yawd ved awg mid ma Pid kid laq ix mag Id tar lir muhd mig khuhn tuhaz lehq u huh lag chehd-ag che maq muh ser che yaog.
2 Encontrou ali um judeu chamado Áquila, que era da província do Ponto. Fazia pouco tempo que ele tinha chegado da Itália com Priscila, a sua esposa. Eles tinham saído de lá porque o imperador Cláudio havia mandado que todos os judeus fossem embora de Roma. Paulo foi visitá-los
3 Pawd loq yawd ix mag geh kae lehq, yawd liz ix mag geh chehd lehq kanx te che yaog. Awg lawn ghod ver, i hehd teq pa a sug liz pha hax po kiq vix che chaw phehq che yaog.
3 e acabou ficando ali para trabalhar com eles, porque a profissão de Paulo e a deles era a mesma, isto é, fazer barracas.
4 Sa ba to awg ni gha lia Pawd loq awr lehr, bon lawg kig huh Yud daq chaw teq pa he lehq Her lar saq chaw teq pa haq Yer suq haq yonr vid tug hax ceh jehg mar vid che yaog.
4 E todos os sábados ele falava na sinagoga e procurava convencer os judeus e os não judeus.
5 Ser laq he lehq Tiq mod ser Mar ker dawd niq muhd mig lo tuhaz lehq Pawd loq geh gag che te yand, yawd awg yand kha cawg che awg gha lia haq yehd lehq bon hax ceh nux mar lehq Yer suq awr lehr Khreq yaog, lehz Yud daq chaw teq pa haq sax khiz hax ceh khanr mar vid chehd che yaog.
5 Depois que Silas e Timóteo chegaram da província da Macedônia, Paulo começou a dar todo o seu tempo para anunciar a mensagem. Ele afirmava aos judeus que Jesus é o Messias .
6 I hehd teq pa awr lehr, yawd haq tawr chuhd lar lehq yawd haq maq sawnr ma caz te koz gid che te yand, Pawd loq yawd ved a poq haq phi bag lehq koz che, “A sug yawd toq yawd puhd vid-oq. Ngag haq mad cuhg hawg. Yaq ni khaz nuhr ver, bid saz a naz chaw teq pa geh ngag kae tug yaog,” lehz i hehd haq koz vid che yaog.
6 Mas alguns deles ficaram contra Paulo e o xingaram. Então, em sinal de protesto, ele sacudiu o pó das suas roupas e disse: — Se vocês se perderem, os culpados serão vocês mesmos. A responsabilidade não será minha. De agora em diante vou anunciar a mensagem aos não judeus.
7 Yawd u huh tuhez lehq Ghig sa haq a kor pi che Tid tuq Yud duq meh che Yud daq chaw ma hez che chaw te ghad ve yehg lo kae che yaog. Yawd ved yehg bon lawg kig nuz awr cawg che yaog.
7 Então ele saiu de lá e foi morar na casa de um homem chamado Tício Justo, um não judeu que adorava a Deus. A casa dele ficava ao lado da sinagoga.
8 Kar lid puq meh che bon lawg kig awg hox te ghad he lehq yawd ved yehg yad ka yad awg gha lia Jawd mawd Yer suq haq yonr che yaog. Kawd ren thuq chaw teq pa liz Pawd loq mar che haq gha kad lehq Yer suq haq yonr lehq baz tiz sar khanr yug che yaog.
8 Crispo, que era o chefe da sinagoga, também creu no Senhor Jesus, e todas as pessoas da sua casa também creram. Muitas pessoas da cidade de Corinto ouviram a mensagem, creram e foram batizadas.
9 Kheh te lehq teq hax thad huh Jawd mawd Yer suq Pawd loq haq awg ha khuhn maw vid lehq tawd koz che, “Nawg taq kuhz. Taq chuhax gawr ghad taq te chehd, kha sehax ca mar vid-eq.
9 Certa noite Paulo teve uma visão, e nela o Senhor disse:
10 Awg lawn ghod ver, ngag nawg geh chehd tug yaog. Nawg haq lug vid tug chaw te ghad-eg liz ca lag te luag maq gha hawg. Awg lawn ghod ver med che ve khuhn ngag ved chaw kha peh vad-ag cawg che yaog,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
10 porque eu estou com você. Ninguém poderá lhe fazer nenhum mal, pois muitas pessoas desta cidade são minhas.
11 Yawd med u ve khuhn ted khuhq nuhr har pa khuhq mag chehd lehq i hehd haq Ghig sa ve tawd khuhd mar vid che yaog.
11 E Paulo ficou ali um ano e meio, ensinando a palavra de Deus àquela gente.
12 A kha ya muhd mig khuhn Gar lir or Jawd mawd te chehd-ag huh, Yud daq chaw teq pa ni ma teq sir lehax te lehq Pawd loq haq pheh yug lehq yawd haq suhx jehg suhx taz kig lo yug ve kae che yaog.
12 Quando Gálio se tornou o governador da província da Acaia, os judeus se juntaram contra Paulo. Eles o agarraram, o levaram ao tribunal
13 I hehd koz che, “Chaw che ve te ghad awr lehr, chaw yad Ghig sa haq a kor pi thad ver, awg lid tawd khuhd haq maq hawr che awg khuhn pi vid tug beg yug chehd che yaog,” lehd koz vid che yaog.
13 e disseram ao Governador: — Este homem está querendo convencer o povo a adorar a Deus de um modo que é contra a nossa
14 Kheh te lehq, Pawd loq tawd yawag lehd te che te yand, Yud daq chaw teq pa haq Gar lir or koz vid che, “Yud daq chaw teq paog, awg lawn che ve awr lehr, ma thed ma cawd che ma hez lehq haeg che awg ceng yaog lehd koz ver, ngag yeg khanr lehq nig hehd ve tawd khuhd haq na yug tug yaog.
14 Quando Paulo ia falar, Gálio disse aos judeus: — Judeus, se isso fosse alguma falta grave ou um grande crime, seria justo que eu tivesse paciência para escutá-los.
15 Kheh ma khuhd, tawd khuhd teq pa, awg meh teq pa he lehq nig hehd ve awg lid tawd khuhd haq caz daq che awg lawn haq te lehq, nig hehd khad nawag teoq. Awg lawn che ve teq pa haq ngag tawd ma taz-oq,” lehd koz vid che yaog.
15 Mas, como é só uma questão de palavras, de nomes e da própria lei de vocês, resolvam vocês mesmos. Eu não vou ser juiz nesses assuntos.
16 U kheh koz peg lehq yawd i hehd teq pa haq suhx jehg suhx taz kig khuhn saw ghaq tuhz pe vehr che yaog.
16 Em seguida os expulsou do tribunal.
17 Kheh te lehq, i hehd awg gha lia bon lawg kig awg hox Sur tenr haq pheh yug lehq, suhx jehg suhx taz kig yehg mehz khuhd suhr huh yawd haq jawq che yaog. Kheh liz, Gar lir or awg lawn u ve teq chaweh ma duhd che yaog.
17 Então eles agarraram Sóstenes, o chefe da sinagoga, e o surraram diante do tribunal. Porém Gálio não se importou com isso.
18 U kheh te peg lehq Pawd loq Kawd ren thuq muhd mig khuhn a cehax muh chawa chehd lar haz lehq a vix a nax teq pa haq phaz daq lar haz lehq Ker cher med khuhn ma tuhz kae ser thad huh, yawd kar tiq sax caz te lar cheaq te lehq yawd ved a kor khuhz kha che yaog. Kheh te lehq Sud riq muhd mig lo huh lawd kor cind ve kae che yaog. Pid kid laq he lehq Ar kud laq ix mag liz yawd geh kae che yaog.
18 Paulo ficou muitos dias com os cristãos em Corinto. Depois se despediu deles e embarcou num navio para a província da Síria, junto com Priscila e o seu marido Áquila. Antes de embarcar em Cencreia, ele rapou a cabeça como sinal de que havia cumprido uma promessa que tinha feito a Deus.
19 Kheh te lehq i hehd teq pa Ed fed suq med lo gaeg lehq Pawd loq yawd ix mag haq u huh teh lar haz che yaog. Yawd vawr bon lawg kig khuhn gehe lehq Yud daq chaw teq pa geh koz daq jehg daq che yaog.
19 Eles chegaram à cidade de Éfeso, e Priscila e Áquila ficaram ali. Paulo entrou na sinagoga e falou com os judeus.
20 Pawd loq i hehd geh a cehax muh chawa chehd vid tug, i hehd yawd haq lawg khawx liz, yawd chehd maq gha, lehd koz che yaog.
20 Então lhe pediram que ficasse com eles mais tempo, porém ele não quis.
21 Kheh ma khuhd yawd i hehd haq phaz daq vehag lehd teag huh koz che, “Ghig sa a lor cawd ver, nig hehd geh ngag te pawz kawq lag tug yaog,” lehd koz vid che yaog. U kheh koz peg lehq yawd huh lawd kor cind ve lehq Ed fed suq med lo kawq tuhz veh che yaog.
21 E, quando foi embora, disse: — Eu voltarei, se Deus quiser. Então Paulo embarcou e partiu de Éfeso.
22 Kehd sar riq med lo gaeg che te yand, yawd Yer ruq sar lehnr med lo taez-eg lehq Khreq yad awg mor haq ca mawg daq lar haz lehq Anr tiz awr med lo koeq che yaog.
22 Quando desembarcou em Cesareia, foi logo para Jerusalém. Ali ele fez uma curta visita à igreja e depois seguiu para Antioquia da Síria. A terceira viagem missionária de Paulo
23 U huh a cehax muh chawa chehd peg lehq yawd kawq tuhez lehq Gar lar tiq muhd mig he lehq Phur giz muhd mig khuhn ted kag peg ted kag lo kae lehq yonr che chaw awg gha lia haq awg ghad ca pid-eg che yaog.
23 Depois de ficar algum tempo em Antioquia, ele foi embora. Atravessou a província da Galácia e o distrito da Frígia, indo de um lugar para outro e animando todos os cristãos.
24 Awg yand u ve khuhn, Ar ler sar duq med yad Ar pawd loq meh che Yud daq chaw te ghad Ed fed suq med lo lag che yaog. Yawd awr lehr tawd yaw pix che chaw he lehq Liq phu sir jad che chaw te ghad yaog.
24 Um judeu chamado Apolo, nascido na cidade de Alexandria, havia chegado a Éfeso. Ele falava muito bem e tinha um conhecimento profundo das Escrituras Sagradas .
25 Yawd awr lehr, Jawd mawd Yer suq ve yaq kaw awg lawn gha hend lehq ni ma puhd jad che awg khuhn, Yer suq ve awg lawn kha sehax mar vid pix liz, Yod hanr mar vid lar che a kaz tur che ted ceng haq lehax sir che yaog.
25 Era também instruído no Caminho do Senhor , falava com grande entusiasmo, e o seu ensinamento a respeito de Jesus era correto; porém conhecia somente o batismo de João.
26 Yawd awr lehr bon lawg kig awg khuhn ni ma haz lehq tag che khuhn mar vid che yaog. Pid kid laq he lehq Ar kud laq yawd mar vid che tawd khuhd haq gha kad che te yand, yawd haq kug lehq awg bag lo Ghig sa ve yaq kaw awg lawn yawd haq kha nehax thed-e ghad kawq mar vid che yaog.
26 Ele começou a falar com coragem na sinagoga . Priscila e o seu marido Áquila o ouviram falar; então o levaram para a casa deles e lhe explicaram melhor o Caminho de Deus.
27 Yawd awr lehr, A kha ya muhd mig phawd awr lo khanr kae gad che te yand, Ed fed suq med huh chehd che a vix a nax teq pa yawd haq awg ghad pid lehq, u huh chehd chehd che yonr che chaw teq pa liz yawd haq haq yug vid tug liq buhq fe vid che yaog. Ghig sa ve awg bon haq te lehq yoar che chaw teq pa haq yawd gaeg che te yand, i hehd haq kha sehax ga vid che yaog.
27 Quando Apolo resolveu ir para a província da Acaia, os cristãos de Éfeso o animaram e escreveram cartas para os irmãos de lá, pedindo que o recebessem bem. Chegando lá, ele ajudou muito aqueles que, pela graça de Deus, haviam crido.
28 Awg lawn ghod ver Yer suq awr lehr Khreq yaog, lehz Liq phu khuhn ve yawd kha nehax yug tuhz mar vid lehq chaw awg gha lia mehz khuhd suhr Yud daq chaw teq pa haq tawd ghawg daq che awg khuhn yawd ghad che yaog.
28 Pois Apolo, com argumentos fortes, derrotava os judeus nas discussões públicas, provando pelas Escrituras Sagradas que Jesus é o Messias .
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.