Atos 10

Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NVI

Sair da comparação
NVI Nova Versão Internacional
1 Kehd sar riq med khuhn Kawd ner liq meh che Yud daq chaw ma hez che maq yad awg hox te ghad cawg che yaog. Yawd awr lehr Id tar lir maq mor lehd koz che khuhn chehd che yaog.
1 Havia em Cesaréia um homem chamado Cornélio, centurião do regimento conhecido como Italiano.
2 Yawd he lehq yawd ved yehg yad ka yad awg gha lia Ghig sa haq kuhz vix lehq yawz yan vix che chaw teq pa yaog. Yawd su haq har kax vix che khuhn Yud daq chaw chaw har chaw ghuhd yad teq pa haq kha sehax tand vid lehq khar thad liz Ghig sa geh bon lawg don chehd che yaog.
2 Ele e toda a sua família eram piedosos e tementes a Deus; dava muitas esmolas ao povo e orava continuamente a Deus.
3 Teq ni thad huh muhd phiq phawd awr a lag seh nar ri te yand huh, awg ha khuhn Ghig sa ve muhd nuh maq cuh yad te ghad yawd chehd lo lag che haq yawd kha sehax gha mawg che yaog. Muhd nuh maq cuh yad u ve koz che, “Kawd ner liq-og,” lehd koz kug che yaog.
3 Certo dia, por volta das três horas da tarde, ele teve uma visão. Viu claramente um anjo de Deus que se aproximava dele e dizia: "Cornélio! "
4 Kawd ner liq yawd kha nehax ngawx cuhx lar lehq kuhz jad che khuhn koz che, “Jawd mawd-og, a thoq le,” lehd koz na ngawx che yaog.
4 Atemorizado, Cornélio olhou para ele e perguntou: "Que é, Senhor? " O anjo respondeu: "Suas orações e esmolas subiram como oferta memorial diante de Deus.
5 A meha Yud per med lo chaw haq kae pe lehq Per troq lehd koz che Sid monr haq ca kug peo.
5 Agora, mande alguns homens a Jope para trazerem um certo Simão, também conhecido como Pedro,
6 Yawd awr lehr sar gig te par Sid monr ve yehg khuhn chehd chehd che yaog. Yehg vawr lad chuhd ghig puhg huh cawg che yaog,” lehd koz vid che yaog.
6 que está hospedado na casa de Simão, o curtidor de couro, que fica perto do mar".
7 Yawd haq tawd yaw vid che muhd nuh maq cuh yad kawq veh khaz nuhr, yawd ved awg ceg var nig ghad he lehq yawd geh khar thad liz chehd che maq yad teq pa khuhn Ghig sa haq yawz yan che te ghad haq kug che yaog.
7 Depois que o anjo que lhe falou se foi, Cornélio chamou dois dos seus servos e um soldado piedoso dentre os seus auxiliares,
8 Awg ceng gha lia i hehd teq pa haq saw khae mar vid peg lehq i hehd teq pa haq Yud per med lo kae pe che yaog.
8 e, contando-lhes tudo o que tinha acontecido, enviou-os a Jope.
9 Awg khaz nuhr teq ni haq i hehd kae lehq Yud per med lo gaeg lehd teag huh Per troq awr lehr muh kaw cuhaz lehd te ver bon lawg tug yehg awg thang ted thaeg lo taez che yaog.
9 No dia seguinte, por volta do meio dia, enquanto eles viajavam e se aproximavam da cidade, Pedro subiu ao terraço para orar.
10 Kheh te lehq awg yand u ve khuhn yawd awr meq vehr lehq cad gad che yaog. Su cad tug te chehd-ag huh Per troq yuhq maz che heh te che khuhn Ghig sa ve awg hez haq yawd gha mawg che yaog.
10 Tendo fome, queria comer; enquanto a refeição estava sendo preparada, caiu em êxtase.
11 Awg yand u ve khuhn yawd yuhq maz mawg che heh te awg ha khuhn muhd nuh maq phaw lar che haq yawd gha mawg che yaog. A boz nux heh te che pha te khoz awg cir uhd cir haq pheh lar lehq mig gig khod-aq lo phehd yaq peha che haq yawd gha mawg che yaog.
11 Viu o céu aberto e algo semelhante a um grande lençol que descia à terra, preso pelas quatro pontas,
12 Pha u ve khuhn to nud to saz awg ceng gha lia saw cawg che yaog. Miaq lo lod tod gaz tod lawehd tod che he lehq muhd-aq lo pog tod gag che ngaz teq pa liz cawg che yaog.
12 contendo toda espécie de quadrúpedes, bem como de répteis da terra e aves do céu.
13 Awg yand u ve khuhn awg khuhd buhg tuhaz lehq koz che, “Per troq-og, tu lehq dawz cad-oq,” lehd koz che haq yawd gha kad che yaog.
13 Então uma voz lhe disse: "Levante-se, Pedro; mate e coma".
14 Kheh liz Per troq koz che, “Jawd mawd-og, te maq gha hawg. Chaq chiz che mad daq mad kehg che awg ceng haq ngag te pawz-a liz cad maq jaw,” lehd koz vid che yaog.
14 Mas Pedro respondeu: "De modo nenhum, Senhor! Jamais comi algo impuro ou imundo! "
15 Te pawz awg khuhd u ve haq gha kawq kad che, “Ghig sa daq vid kehg vid vehr che awg ceng haq chaq chiz che lehd ta koz,” ghod che haq yawd gha kawq kad che yaog.
15 A voz lhe falou segunda vez: "Não chame impuro ao que Deus purificou".
16 U kheh sehr pawz kha gag koz peg lehq a boz nux heh te che pha u ve teq pear lehax muhd nuh kawaq lo yug taz vehr che yaog.
16 Isso aconteceu três vezes, e em seguida o lençol foi recolhido ao céu.
17 Per troq awr lehr awg ha khuhn gha mawg che u ve a thoq maq cuhx kig lehq nar lehz yawd ved ni ma khuhn duhd ngawx chehd-ag huh, Kawd ner liq cuh peha che chaw teq pa Sid monr ve yehg haq ca na lag lehq yehg ghaz mir khuh huh hox chehd lawz vehr che yaog.
17 Enquanto Pedro estava refletindo no significado da visão, os homens enviados por Cornélio descobriram onde era a casa de Simão e chegaram à porta.
18 Kheh te lehq chaw u ve teq pa kug na che, “Per troq lehd koz che Sid monr meh che phad chuhr huh ma chehd la,” lehd koz na che yaog.
18 Chamando, perguntaram se ali estava hospedado Simão, conhecido como Pedro.
19 Per troq awr lehr awg ha awg khuhn yawd gha mawg che awg lawn haq duhd ngawx chehd-ag huh, Awg ha phu yawd haq koz vid che, “Haw khaz seh gha nawg haq ca chehd che yaog.
19 Enquanto Pedro ainda estava pensando na visão, o Espírito lhe disse: "Simão, três homens estão procurando por você.
20 Tu lehq yaeq lor, i hehd geh kae. Ni ma thuhd duhd nawg duhd taq te chehd. Awg lawn ghod ver ngag i hehd haq lag peha lar che yaog,” lehd koz vid che yaog.
20 Portanto, levante-se e desça. Não hesite em ir com eles, pois eu os enviei".
21 Kheh te lehq Per troq chaw u ve teq pa chehd huh yaeq lehq koz vid che, “Ngag awr lehr nig hehd ca tod che phad yaog. Nig hehd ngag haq a thoq lor lehq le,” lehd koz vid che yaog.
21 Pedro desceu e disse aos homens: "Eu sou quem vocês estão procurando. Por que motivo vieram? "
22 I hehd kawq koz vid che, “Chaw daq chaw thed che Ghig sa haq liz kuhz vix lehq Yud daq chaw awg gha lia tar ir chid muh chehd che Kawd ner liq meh che maq yad awg hox te ghad cawg che yaog. Nawg haq yawd ved yehg huh kug yug lehq nawg ved tawd khuhd na tug, daq kehg che muhd nuh maq cuh yad te ghad yawd haq pheq mar vid che yaog,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
22 Os homens responderam: "Viemos da parte do centurião Cornélio. Ele é um homem justo e temente a Deus, respeitado por todo o povo judeu. Um santo anjo lhe disse que o chamasse à sua casa, para que ele ouça o que você tem para dizer".
23 Kheh te lehq Per troq i hehd teq pa haq yehg khuhn kha nehax kug yug lehq hax cuh vid che yaog.
23 Pedro os convidou a entrar e os hospedou. No dia seguinte Pedro partiu com eles, e alguns dos irmãos de Jope o acompanharam.
24 Awg khaz nuhr teq ni kheha kawq gaeg lehq i hehd teq pa Kehd sar riq med khuhn gaeg che yaog. Kawd ner liq awr lehr yawd ved awg vix awg nax he lehq awg chawd awg paz teq pa haq kug phoz lar lehq i hehd law chehd che yaog.
24 No outro dia chegaram a Cesaréia. Cornélio os esperava com seus parentes e amigos mais íntimos que tinha convidado.
25 Kawd ner liq awr lehr Per troq yawd ved yehg khuhn gehag che haq gha mawg che te yand Per troq ve khi pad huh boz cuhx lehq a kor pi che yaog.
25 Quando Pedro ia entrando na casa, Cornélio dirigiu-se a ele e prostrou-se aos seus pés, adorando-o.
26 Kheh te lehq Per troq yawd ved laq kuhr haq ghawg tu vid lar lehq koz vid che, “Tu-og, ngag liz chaw yaog,” lehd koz vid che yaog.
26 Mas Pedro o fez levantar-se, dizendo: "Levante-se, eu sou homem como você".
27 Per troq Kawd ner liq haq tawd seh yaw daq te geh-e che te yand, chaw kha peh vad-ag phoz chehd lawz che haq gha mawg che yaog.
27 Conversando com ele, Pedro entrou e encontrou ali reunidas muitas pessoas
28 Per troq i hehd haq koz vid che, “Yud daq chaw teq pa awr lehr, Yud daq chaw ma hez che chaw haq awg chawd te che lehd ma koz, yawd geh ca gid-eg che lehd ma koz, te maq kenr te ma cawd che haq nig hehd sir chehd che yaog. Kheh liz chaw khar ve te ghad haq lehd ma koz, chaq chiz che he lehq mad daq mad kehg che lehd maq gha koz tug Ghig sa ngag haq mar lar peor.
28 e lhes disse: "Vocês sabem muito bem que é contra a nossa lei um judeu associar-se a um gentio ou mesmo visitá-lo. Mas Deus me mostrou que eu não deveria chamar impuro ou imundo a homem nenhum.
29 Kheh te cheaq te lehq ngag haq kug liz, ngag teq chaweh mad kawq koz lehq lag che yaog. Kheh liz ngag nig hehd haq a cehax na ngawx sar, nig hehd ngag haq ca kuag che a thoq te lor cheawg le,” lehd koz vid che yaog.
29 Por isso, quando fui procurado, vim sem qualquer objeção. Posso perguntar por que vocês me mandaram buscar? "
30 Kawd ner liq kawq koz che, “Peg lar haz che uhd ni thad huh muhd phiq phawd awr sehz nar rir te yand huh, ngag yehg khuhn bon lawg chehd che yaog. Kheh te lehq awg ghiz lawd lawd te che beg ke veq che chaw te ghad ngag mehz khuhd suhr huh hox lar lehq koz che,
30 Cornélio respondeu: "Há quatro dias eu estava em minha casa orando a esta hora, às três horas da tarde. De repente, colocou-se diante de mim um homem com roupas resplandecentes
31 ‘Kawd ner liq-og, nawg bon lawg che haq Ghig sa gha kad lehq nawg har kax lehq tand vid che teq pa haq Ghig sa duhd nuhd chehd che yaog.
31 e disse: ‘Cornélio, Deus ouviu sua oração e lembrou-se de suas esmolas.
32 Kheh te lehq Yud per med lo chaw haq kae pe lehq Per troq lehd koz che Sid monr meh che chaw te ghad haq ca kug peo. Yawd awr lehr lad chuhd ghig puhg huh chehd che sar gig te par Sid mor ve yehg khuhn chehd chehd che yaog,’ lehz muhd nuh maq cuh yad koz ax che yaog.
32 Mande buscar em Jope a Simão, chamado Pedro. Ele está hospedado na casa de Simão, o curtidor de couro, que mora perto do mar’.
33 Kheh te cheaq te lehq ngag har naq nawg chehd lo chaw haq lag peha che yaog. Nawg lag cheawg lehr daq jad vehr che yaog. Kheh te lehq Jawd mawd Ghig sa nawg haq kha koz cuha che awg ceng gha lia haq na tug a meha ngag hehd awg gha lia Ghig sa mehz khuhd suhr phoz chehd che yaog.”
33 Assim, mandei buscar-te imediatamente, e foi bom que tenhas vindo. Agora estamos todos aqui na presença de Deus, para ouvir tudo que o Senhor te mandou dizer-nos".
34 Awg yand u ve khuhn Per troq koz che, “Ghig sa awr lehr chaw yad ve mehz khuhd haq maq ngawx che haq ngag awg cehg mag gha sir che yaog.
34 Então Pedro começou a falar: "Agora percebo verdadeiramente que Deus não trata as pessoas com parcialidade,
35 Kheh te cheaq te lehq a thoq chaw ceng khuhn lehd ma koz, Ghig sa haq kuhz lehq thed che cawd che haq te che chaw te ghad haq yawd haq yug che yaog.
35 mas de todas as nações aceita todo aquele que o teme e faz o que é justo.
36 Ghig sa Id sar rer laq chaw teq pa haq pid lar che tawd khuhd haq nig hehd sir che yaog. Tawd khuhd u ve awr lehr, awg gha lia khod-aq Jawd mawd te che Yer suq Khreq haq te lehq Ghig sa haq kawq cawd daq hawr daq che haq gha che ha lehg bon khuhd awg lawn haq koz che yaog.
36 Vocês conhecem a mensagem enviada por Deus ao povo de Israel, que fala das boas novas de paz por meio de Jesus Cristo, Senhor de todos.
37 Yod hanr baz tiz sanr pid che awg lawn mar peg khaz nuhr, Gar liq lehd muhd mig haq tanr lehq Yud daq muhd mig kha peg ha lehg che bon khuhd u ve buhg veh che yaog.
37 Sabem o que aconteceu em toda a Judéia, começando na Galiléia, depois do batismo que João pregou,
38 Bon khuhd u ve awr lehr Nar sar rehq chaw Yer suq awg lawn yaog. Ghig sa awr lehr Daq che kehg che Awg ha phu he lehq yawd ved kand pax yawd haq nger puhr vid che awg lawn he lehq Ghig sa yawd geh chehd che haq te lehq yawd ted kag peg ted kag lo kae tod-ag huh, daq che haq te lehq ned haeg ve kand pax huhx chehd che chaw awg gha lia haq ghu na vid che awg lawn yaog.
38 como Deus ungiu a Jesus de Nazaré com o Espírito Santo e poder, e como ele andou por toda parte fazendo o bem e curando todos os oprimidos pelo diabo, porque Deus estava com ele.
39 Yud daq muhd mig khuhn he lehq Yer ruq sar lehnr med khuhn, yawd kha te che awg ceng gha lia haq a nig liz sax khiz khanr par te che yaog. Su yawd haq suhz mehz duh thag huh thaq vehr che yaog.
39 "Nós somos testemunhas de tudo o que ele fez na terra dos judeus e em Jerusalém, onde o mataram, suspendendo-o num madeiro.
40 Kheh liz sehr ni gaeg lehq Ghig sa awr lehr yawd haq kawq teq tuag vid lehq chaw ted pehg haq yawd ved awg ton maw vid che yaog.
40 Deus, porém, o ressuscitou no terceiro dia e fez que ele fosse visto,
41 Chaw awg gha lia haq maw vid che ma hez, sax khiz khanr tug awg pun Ghig sa lez yug lar che a nig haq yawd mawa che yaog. Suh kig lo yawd kawq teq tuag peg khaz nuhr a nig yawd geh teq geha cad che dawg che yaog.
41 não por todo o povo, mas por testemunhas que designara de antemão, por nós que comemos e bebemos com ele depois que ressuscitou dos mortos.
42 A nig awr lehr chaw kheh ma ve haq bon khuhd ca mar vid lehq Yer suq awr lehr teq chehd che chaw he lehq suh vehr che chaw haq liz suhx jehg suhx taz var te tug Ghig sa yawd haq lez teh lar che awg lawn haq sax khiz khanr tug, yawd a nig haq tawd pehar lar che yaog.
42 Ele nos mandou pregar ao povo e testemunhar que este é aquele a quem Deus constituiu juiz de vivos e de mortos.
43 Yawd haq kha yonr che chaw awg gha lia yawd ved awg meh haq te lehq vend bax phehd kha gha che yaog lehz Ghig sa ve cuh kar var awg gha lia yawd awg lawn haq sax khiz khanr lar che yaog.”
43 Todos os profetas dão testemunho dele, de que todo aquele que nele crê recebe o perdão dos pecados mediante o seu nome".
44 Tawd khuhd che teq pa haq Per troq koz chehd huh, gha kad che chaw awg gha lia geh Daq kehg che Awg ha phu yaq che yaog.
44 Enquanto Pedro ainda estava falando estas palavras, o Espírito Santo desceu sobre todos os que ouviam a mensagem.
45 Bid saz a naz chaw teq pa haq liz Daq che kehg che Awg ha phu nger puhr vid cheaq te lehq, Per troq geh lag che Yud daq Khreq yad teq pa awr lehr and jad che yaog.
45 Os judeus convertidos que vieram com Pedro ficaram admirados de que o dom do Espírito Santo fosse derramado até sobre os gentios,
46 Awg lawn ghod ver chaw u ve teq pa awr lehr tawd khuhd laex ceng yaw lehq Ghig sa haq tar ir chid muh vid che haq i hehd gha kad che yaog.
46 pois os ouviam falando em línguas e exaltando a Deus. A seguir Pedro disse:
47 Awg yand u ve khuhn Per troq koz che, “A nig Daq che kehg che Awg ha phu gha che heh te lehq Daq che kehg che Awg ha phu gha che chaw che teq pa haq a kaz awg khuhn baq tiz sanr maq gha pid tug, tawr lar chuhd lar par a sug cawg hawg le,” lehd koz na ngawx che yaog.
47 "Pode alguém negar a água, impedindo que estes sejam batizados? Eles receberam o Espírito Santo como nós! "
48 “Yer suq Khreq ve awg meh awg khuhn baz tiz sanr khanr yur-og,” lehz Per troq i hehd haq koz vid che yaog. Kheh te lehq i hehd geh niq ni sehr ni kawq chehd lar vid tug, i hehd yawd haq lawg khawx che yaog.
48 Então ordenou que fossem batizados em nome de Jesus Cristo. Depois pediram a Pedro que ficasse com eles alguns dias.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.