Atos 10
Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs ARA
1 Kehd sar riq med khuhn Kawd ner liq meh che Yud daq chaw ma hez che maq yad awg hox te ghad cawg che yaog. Yawd awr lehr Id tar lir maq mor lehd koz che khuhn chehd che yaog.
1 Morava em Cesareia um homem de nome Cornélio, centurião da coorte chamada Italiana,
2 Yawd he lehq yawd ved yehg yad ka yad awg gha lia Ghig sa haq kuhz vix lehq yawz yan vix che chaw teq pa yaog. Yawd su haq har kax vix che khuhn Yud daq chaw chaw har chaw ghuhd yad teq pa haq kha sehax tand vid lehq khar thad liz Ghig sa geh bon lawg don chehd che yaog.
2 piedoso e temente a Deus com toda a sua casa e que fazia muitas esmolas ao povo e, de contínuo, orava a Deus.
3 Teq ni thad huh muhd phiq phawd awr a lag seh nar ri te yand huh, awg ha khuhn Ghig sa ve muhd nuh maq cuh yad te ghad yawd chehd lo lag che haq yawd kha sehax gha mawg che yaog. Muhd nuh maq cuh yad u ve koz che, “Kawd ner liq-og,” lehd koz kug che yaog.
3 Esse homem observou claramente durante uma visão, cerca da hora nona do dia, um anjo de Deus que se aproximou dele e lhe disse:
4 Kawd ner liq yawd kha nehax ngawx cuhx lar lehq kuhz jad che khuhn koz che, “Jawd mawd-og, a thoq le,” lehd koz na ngawx che yaog.
4 Cornélio! Este, fixando nele os olhos e possuído de temor, perguntou: Que é, Senhor? E o anjo lhe disse: As tuas orações e as tuas esmolas subiram para memória diante de Deus.
5 A meha Yud per med lo chaw haq kae pe lehq Per troq lehd koz che Sid monr haq ca kug peo.
5 Agora, envia mensageiros a Jope e manda chamar Simão, que tem por sobrenome Pedro.
6 Yawd awr lehr sar gig te par Sid monr ve yehg khuhn chehd chehd che yaog. Yehg vawr lad chuhd ghig puhg huh cawg che yaog,” lehd koz vid che yaog.
6 Ele está hospedado com Simão, curtidor, cuja residência está situada à beira-mar.
7 Yawd haq tawd yaw vid che muhd nuh maq cuh yad kawq veh khaz nuhr, yawd ved awg ceg var nig ghad he lehq yawd geh khar thad liz chehd che maq yad teq pa khuhn Ghig sa haq yawz yan che te ghad haq kug che yaog.
7 Logo que se retirou o anjo que lhe falava, chamou dois dos seus domésticos e um soldado piedoso dos que estavam a seu serviço
8 Awg ceng gha lia i hehd teq pa haq saw khae mar vid peg lehq i hehd teq pa haq Yud per med lo kae pe che yaog.
8 e, havendo-lhes contado tudo, enviou-os a Jope.
9 Awg khaz nuhr teq ni haq i hehd kae lehq Yud per med lo gaeg lehd teag huh Per troq awr lehr muh kaw cuhaz lehd te ver bon lawg tug yehg awg thang ted thaeg lo taez che yaog.
9 No dia seguinte, indo eles de caminho e estando já perto da cidade, subiu Pedro ao eirado, por volta da hora sexta, a fim de orar.
10 Kheh te lehq awg yand u ve khuhn yawd awr meq vehr lehq cad gad che yaog. Su cad tug te chehd-ag huh Per troq yuhq maz che heh te che khuhn Ghig sa ve awg hez haq yawd gha mawg che yaog.
10 Estando com fome, quis comer; mas, enquanto lhe preparavam a comida, sobreveio-lhe um êxtase;
11 Awg yand u ve khuhn yawd yuhq maz mawg che heh te awg ha khuhn muhd nuh maq phaw lar che haq yawd gha mawg che yaog. A boz nux heh te che pha te khoz awg cir uhd cir haq pheh lar lehq mig gig khod-aq lo phehd yaq peha che haq yawd gha mawg che yaog.
11 então, viu o céu aberto e descendo um objeto como se fosse um grande lençol, o qual era baixado à terra pelas quatro pontas,
12 Pha u ve khuhn to nud to saz awg ceng gha lia saw cawg che yaog. Miaq lo lod tod gaz tod lawehd tod che he lehq muhd-aq lo pog tod gag che ngaz teq pa liz cawg che yaog.
12 contendo toda sorte de quadrúpedes, répteis da terra e aves do céu.
13 Awg yand u ve khuhn awg khuhd buhg tuhaz lehq koz che, “Per troq-og, tu lehq dawz cad-oq,” lehd koz che haq yawd gha kad che yaog.
13 E ouviu-se uma voz que se dirigia a ele: Levanta-te, Pedro! Mata e come.
14 Kheh liz Per troq koz che, “Jawd mawd-og, te maq gha hawg. Chaq chiz che mad daq mad kehg che awg ceng haq ngag te pawz-a liz cad maq jaw,” lehd koz vid che yaog.
14 Mas Pedro replicou: De modo nenhum, Senhor! Porque jamais comi coisa alguma comum e imunda.
15 Te pawz awg khuhd u ve haq gha kawq kad che, “Ghig sa daq vid kehg vid vehr che awg ceng haq chaq chiz che lehd ta koz,” ghod che haq yawd gha kawq kad che yaog.
15 Segunda vez, a voz lhe falou: Ao que Deus purificou não consideres comum.
16 U kheh sehr pawz kha gag koz peg lehq a boz nux heh te che pha u ve teq pear lehax muhd nuh kawaq lo yug taz vehr che yaog.
16 Sucedeu isto por três vezes, e, logo, aquele objeto foi recolhido ao céu.
17 Per troq awr lehr awg ha khuhn gha mawg che u ve a thoq maq cuhx kig lehq nar lehz yawd ved ni ma khuhn duhd ngawx chehd-ag huh, Kawd ner liq cuh peha che chaw teq pa Sid monr ve yehg haq ca na lag lehq yehg ghaz mir khuh huh hox chehd lawz vehr che yaog.
17 Enquanto Pedro estava perplexo sobre qual seria o significado da visão, eis que os homens enviados da parte de Cornélio, tendo perguntado pela casa de Simão, pararam junto à porta;
18 Kheh te lehq chaw u ve teq pa kug na che, “Per troq lehd koz che Sid monr meh che phad chuhr huh ma chehd la,” lehd koz na che yaog.
18 e, chamando, indagavam se estava ali hospedado Simão, por sobrenome Pedro.
19 Per troq awr lehr awg ha awg khuhn yawd gha mawg che awg lawn haq duhd ngawx chehd-ag huh, Awg ha phu yawd haq koz vid che, “Haw khaz seh gha nawg haq ca chehd che yaog.
19 Enquanto meditava Pedro acerca da visão, disse-lhe o Espírito: Estão aí dois homens que te procuram;
20 Tu lehq yaeq lor, i hehd geh kae. Ni ma thuhd duhd nawg duhd taq te chehd. Awg lawn ghod ver ngag i hehd haq lag peha lar che yaog,” lehd koz vid che yaog.
20 levanta-te, pois, desce e vai com eles, nada duvidando; porque eu os enviei.
21 Kheh te lehq Per troq chaw u ve teq pa chehd huh yaeq lehq koz vid che, “Ngag awr lehr nig hehd ca tod che phad yaog. Nig hehd ngag haq a thoq lor lehq le,” lehd koz vid che yaog.
21 E, descendo Pedro para junto dos homens, disse: Aqui me tendes; sou eu a quem buscais? A que viestes?
22 I hehd kawq koz vid che, “Chaw daq chaw thed che Ghig sa haq liz kuhz vix lehq Yud daq chaw awg gha lia tar ir chid muh chehd che Kawd ner liq meh che maq yad awg hox te ghad cawg che yaog. Nawg haq yawd ved yehg huh kug yug lehq nawg ved tawd khuhd na tug, daq kehg che muhd nuh maq cuh yad te ghad yawd haq pheq mar vid che yaog,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
22 Então, disseram: O centurião Cornélio, homem reto e temente a Deus e tendo bom testemunho de toda a nação judaica, foi instruído por um santo anjo para chamar-te a sua casa e ouvir as tuas palavras.
23 Kheh te lehq Per troq i hehd teq pa haq yehg khuhn kha nehax kug yug lehq hax cuh vid che yaog.
23 Pedro, pois, convidando-os a entrar, hospedou-os. No dia seguinte, levantou-se e partiu com eles; também alguns irmãos dos que habitavam em Jope foram em sua companhia.
24 Awg khaz nuhr teq ni kheha kawq gaeg lehq i hehd teq pa Kehd sar riq med khuhn gaeg che yaog. Kawd ner liq awr lehr yawd ved awg vix awg nax he lehq awg chawd awg paz teq pa haq kug phoz lar lehq i hehd law chehd che yaog.
24 No dia imediato, entrou em Cesareia. Cornélio estava esperando por eles, tendo reunido seus parentes e amigos íntimos.
25 Kawd ner liq awr lehr Per troq yawd ved yehg khuhn gehag che haq gha mawg che te yand Per troq ve khi pad huh boz cuhx lehq a kor pi che yaog.
25 Aconteceu que, indo Pedro a entrar, lhe saiu Cornélio ao encontro e, prostrando-se-lhe aos pés, o adorou.
26 Kheh te lehq Per troq yawd ved laq kuhr haq ghawg tu vid lar lehq koz vid che, “Tu-og, ngag liz chaw yaog,” lehd koz vid che yaog.
26 Mas Pedro o levantou, dizendo: Ergue-te, que eu também sou homem.
27 Per troq Kawd ner liq haq tawd seh yaw daq te geh-e che te yand, chaw kha peh vad-ag phoz chehd lawz che haq gha mawg che yaog.
27 Falando com ele, entrou, encontrando muitos reunidos ali,
28 Per troq i hehd haq koz vid che, “Yud daq chaw teq pa awr lehr, Yud daq chaw ma hez che chaw haq awg chawd te che lehd ma koz, yawd geh ca gid-eg che lehd ma koz, te maq kenr te ma cawd che haq nig hehd sir chehd che yaog. Kheh liz chaw khar ve te ghad haq lehd ma koz, chaq chiz che he lehq mad daq mad kehg che lehd maq gha koz tug Ghig sa ngag haq mar lar peor.
28 a quem se dirigiu, dizendo: Vós bem sabeis que é proibido a um judeu ajuntar-se ou mesmo aproximar-se a alguém de outra raça; mas Deus me demonstrou que a nenhum homem considerasse comum ou imundo;
29 Kheh te cheaq te lehq ngag haq kug liz, ngag teq chaweh mad kawq koz lehq lag che yaog. Kheh liz ngag nig hehd haq a cehax na ngawx sar, nig hehd ngag haq ca kuag che a thoq te lor cheawg le,” lehd koz vid che yaog.
29 por isso, uma vez chamado, vim sem vacilar. Pergunto, pois: por que razão me mandastes chamar?
30 Kawd ner liq kawq koz che, “Peg lar haz che uhd ni thad huh muhd phiq phawd awr sehz nar rir te yand huh, ngag yehg khuhn bon lawg chehd che yaog. Kheh te lehq awg ghiz lawd lawd te che beg ke veq che chaw te ghad ngag mehz khuhd suhr huh hox lar lehq koz che,
30 Respondeu-lhe Cornélio: Faz, hoje, quatro dias que, por volta desta hora, estava eu observando em minha casa a hora nona de oração, e eis que se apresentou diante de mim um varão de vestes resplandecentes
31 ‘Kawd ner liq-og, nawg bon lawg che haq Ghig sa gha kad lehq nawg har kax lehq tand vid che teq pa haq Ghig sa duhd nuhd chehd che yaog.
31 e disse: Cornélio, a tua oração foi ouvida, e as tuas esmolas, lembradas na presença de Deus.
32 Kheh te lehq Yud per med lo chaw haq kae pe lehq Per troq lehd koz che Sid monr meh che chaw te ghad haq ca kug peo. Yawd awr lehr lad chuhd ghig puhg huh chehd che sar gig te par Sid mor ve yehg khuhn chehd chehd che yaog,’ lehz muhd nuh maq cuh yad koz ax che yaog.
32 Manda, pois, alguém a Jope a chamar Simão, por sobrenome Pedro; acha-se este hospedado em casa de Simão, curtidor, à beira-mar.
33 Kheh te cheaq te lehq ngag har naq nawg chehd lo chaw haq lag peha che yaog. Nawg lag cheawg lehr daq jad vehr che yaog. Kheh te lehq Jawd mawd Ghig sa nawg haq kha koz cuha che awg ceng gha lia haq na tug a meha ngag hehd awg gha lia Ghig sa mehz khuhd suhr phoz chehd che yaog.”
33 Portanto, sem demora, mandei chamar-te, e fizeste bem em vir. Agora, pois, estamos todos aqui, na presença de Deus, prontos para ouvir tudo o que te foi ordenado da parte do Senhor.
34 Awg yand u ve khuhn Per troq koz che, “Ghig sa awr lehr chaw yad ve mehz khuhd haq maq ngawx che haq ngag awg cehg mag gha sir che yaog.
34 Então, falou Pedro, dizendo: Reconheço, por verdade, que Deus não faz acepção de pessoas;
35 Kheh te cheaq te lehq a thoq chaw ceng khuhn lehd ma koz, Ghig sa haq kuhz lehq thed che cawd che haq te che chaw te ghad haq yawd haq yug che yaog.
35 pelo contrário, em qualquer nação, aquele que o teme e faz o que é justo lhe é aceitável.
36 Ghig sa Id sar rer laq chaw teq pa haq pid lar che tawd khuhd haq nig hehd sir che yaog. Tawd khuhd u ve awr lehr, awg gha lia khod-aq Jawd mawd te che Yer suq Khreq haq te lehq Ghig sa haq kawq cawd daq hawr daq che haq gha che ha lehg bon khuhd awg lawn haq koz che yaog.
36 Esta é a palavra que Deus enviou aos filhos de Israel, anunciando-lhes o evangelho da paz, por meio de Jesus Cristo. Este é o Senhor de todos.
37 Yod hanr baz tiz sanr pid che awg lawn mar peg khaz nuhr, Gar liq lehd muhd mig haq tanr lehq Yud daq muhd mig kha peg ha lehg che bon khuhd u ve buhg veh che yaog.
37 Vós conheceis a palavra que se divulgou por toda a Judeia, tendo começado desde a Galileia, depois do batismo que João pregou,
38 Bon khuhd u ve awr lehr Nar sar rehq chaw Yer suq awg lawn yaog. Ghig sa awr lehr Daq che kehg che Awg ha phu he lehq yawd ved kand pax yawd haq nger puhr vid che awg lawn he lehq Ghig sa yawd geh chehd che haq te lehq yawd ted kag peg ted kag lo kae tod-ag huh, daq che haq te lehq ned haeg ve kand pax huhx chehd che chaw awg gha lia haq ghu na vid che awg lawn yaog.
38 como Deus ungiu a Jesus de Nazaré com o Espírito Santo e com poder, o qual andou por toda parte, fazendo o bem e curando a todos os oprimidos do diabo, porque Deus era com ele;
39 Yud daq muhd mig khuhn he lehq Yer ruq sar lehnr med khuhn, yawd kha te che awg ceng gha lia haq a nig liz sax khiz khanr par te che yaog. Su yawd haq suhz mehz duh thag huh thaq vehr che yaog.
39 e nós somos testemunhas de tudo o que ele fez na terra dos judeus e em Jerusalém; ao qual também tiraram a vida, pendurando-o no madeiro.
40 Kheh liz sehr ni gaeg lehq Ghig sa awr lehr yawd haq kawq teq tuag vid lehq chaw ted pehg haq yawd ved awg ton maw vid che yaog.
40 A este ressuscitou Deus no terceiro dia e concedeu que fosse manifesto,
41 Chaw awg gha lia haq maw vid che ma hez, sax khiz khanr tug awg pun Ghig sa lez yug lar che a nig haq yawd mawa che yaog. Suh kig lo yawd kawq teq tuag peg khaz nuhr a nig yawd geh teq geha cad che dawg che yaog.
41 não a todo o povo, mas às testemunhas que foram anteriormente escolhidas por Deus, isto é, a nós que comemos e bebemos com ele, depois que ressurgiu dentre os mortos;
42 A nig awr lehr chaw kheh ma ve haq bon khuhd ca mar vid lehq Yer suq awr lehr teq chehd che chaw he lehq suh vehr che chaw haq liz suhx jehg suhx taz var te tug Ghig sa yawd haq lez teh lar che awg lawn haq sax khiz khanr tug, yawd a nig haq tawd pehar lar che yaog.
42 e nos mandou pregar ao povo e testificar que ele é quem foi constituído por Deus Juiz de vivos e de mortos.
43 Yawd haq kha yonr che chaw awg gha lia yawd ved awg meh haq te lehq vend bax phehd kha gha che yaog lehz Ghig sa ve cuh kar var awg gha lia yawd awg lawn haq sax khiz khanr lar che yaog.”
43 Dele todos os profetas dão testemunho de que, por meio de seu nome, todo aquele que nele crê recebe remissão de pecados.
44 Tawd khuhd che teq pa haq Per troq koz chehd huh, gha kad che chaw awg gha lia geh Daq kehg che Awg ha phu yaq che yaog.
44 Ainda Pedro falava estas coisas quando caiu o Espírito Santo sobre todos os que ouviam a palavra.
45 Bid saz a naz chaw teq pa haq liz Daq che kehg che Awg ha phu nger puhr vid cheaq te lehq, Per troq geh lag che Yud daq Khreq yad teq pa awr lehr and jad che yaog.
45 E os fiéis que eram da circuncisão, que vieram com Pedro, admiraram-se, porque também sobre os gentios foi derramado o dom do Espírito Santo;
46 Awg lawn ghod ver chaw u ve teq pa awr lehr tawd khuhd laex ceng yaw lehq Ghig sa haq tar ir chid muh vid che haq i hehd gha kad che yaog.
46 pois os ouviam falando em línguas e engrandecendo a Deus. Então, perguntou Pedro:
47 Awg yand u ve khuhn Per troq koz che, “A nig Daq che kehg che Awg ha phu gha che heh te lehq Daq che kehg che Awg ha phu gha che chaw che teq pa haq a kaz awg khuhn baq tiz sanr maq gha pid tug, tawr lar chuhd lar par a sug cawg hawg le,” lehd koz na ngawx che yaog.
47 Porventura, pode alguém recusar a água, para que não sejam batizados estes que, assim como nós, receberam o Espírito Santo?
48 “Yer suq Khreq ve awg meh awg khuhn baz tiz sanr khanr yur-og,” lehz Per troq i hehd haq koz vid che yaog. Kheh te lehq i hehd geh niq ni sehr ni kawq chehd lar vid tug, i hehd yawd haq lawg khawx che yaog.
48 E ordenou que fossem batizados em nome de Jesus Cristo. Então, lhe pediram que permanecesse com eles por alguns dias.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.