Mateus 7

Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 “Hébò̌hébye ǔ, tane̤thû́bò̌tane̤thû́bye tǎ ǔ tǎmé̤ ní꤮. Cò́marya ki me̤lyě̤ ka̤khyěsû thyákuô̌khyě thǐ phúnuô pǎ.
1 Não julgueis, para que não sejais julgados.
2 Me̤těhérò Cò́marya ki me̤lyě̤ ka̤khyěsû nè̤ phú nè̤ hébò̌hébye ǔ, nè̤ tane̤thû́bò̌thû́bye ǔ nuô pǎ. Nè̤ me̤ ǔ nè̤ hé ǔ bá꤮ těnuô, Cò́marya ki me̤ ka̤khyěsûlǐ kuô̌ke nè̤ bá꤮ nuô pǎ.
2 Pois, com o critério com que julgardes, sereis julgados; e, com a medida com que tiverdes medido, vos medirão também.
3 “Amûamá oprè́ dố thǐ puố̤vyá̤ prè̤zṳ̂́etè̤phú tôprè̤ a mèthèplòkǔ prè́ rò thǐ myáhtye, manárò thòklò̤́ tôklò̤́ o cò́ dố thǐ mèthèplòkǔ cò́ rò, thǐ myáhtye ní̤dyé kuô̌ǔ to me̤tě?
3 Por que vês tu o argueiro no olho de teu irmão, porém não reparas na trave que está no teu próprio?
4 Bí thòklò̤́ o cò́ dố thǐ mèthèplòkǔ akhè̌nuô, thǐ cuốhétuố̤ thǐ puố̤vyá̤ tôprè̤, ‘Vǎ takhwó htekyǎ pé̤ nè̤ amûamá odố nè̤ mèthèplòkǔ nuô,’ hénuôma, a ní̤dè nyǎ è̌?
4 Ou como dirás a teu irmão: Deixa-me tirar o argueiro do teu olho, quando tens a trave no teu?
5 Prè̤ cyé̤zò́cò́te̤ ané̤ thǐ꤮ phyéhtekyǎ ré̤lố thòklò̤́ o dố thǐ mèthèplòkǔ nuô, tû́rò thǐ myáhtyeluô̌ryá rò thǐ takhwó htekyǎ cyá̤ pé̤ amûamá o dố thǐ puố̤vyá̤ a mèthèplòkǔ yěnuô prè́.
5 Hipócrita! Tira primeiro a trave do teu olho e, então, verás claramente para tirar o argueiro do olho de teu irmão.
6 “Tè̤sǎsè̌ nuô dyé tǎ ná htwitahe tǎmé̤, vǐtǎ̤ pé̤ tǎ lò̤́thélò̤́pro̤ tahe dố htyátahe anyěhyǎ nuô tǎmé̤, thǐ ki vǐtǎ̤ pé̤ è hénuôma a ki zí̤taprò́kyǎ lò̌ pǎ, htuô̌pǎrò a ki a̤ ka̤khyě thǐ pǎ.”
6 Não deis aos cães o que é santo, nem lanceis ante os porcos as vossas pérolas, para que não as pisem com os pés e, voltando-se, vos dilacerem.
7 “Kwǐ mò̌ lahyǎ, thǐ ki ní̤bè pǎ! Myápṳ̌ mò̌ lahyǎ, thǐ ki myáhtye pǎ. Dòmò̌ lahyǎ kadǎnuô, Cò́marya ki bámǒ pé̤dû thǐ pǎ.
7 Pedi, e dar-se-vos-á; buscai e achareis; batei, e abrir-se-vos-á.
8 Me̤těhérò lò̌꤮ kayǎ dố a kwǐtè̤ tahenuô, a ki ní̤bè pǎ, rò lò̌꤮ kayǎ dố a myápṳ̌ tè̤ tahenuô, a ki myáhtye pǎ, rò lò̌꤮ kayǎ dố a dò kadǎ tahenuô, Cò́marya ki bámǒ pé̤ lǔ pǎ.
8 Pois todo o que pede recebe; o que busca encontra; e, a quem bate, abrir-se-lhe-á.
9 “Dố thǐklè̌nuô thǐphú ki kwǐe thǐ sèe hérò thǐ dyée èthǐ ná lò̤́ nuôma a onyǎ tôprè̤prè̤ è̌?
9 Ou qual dentre vós é o homem que, se porventura o filho lhe pedir pão, lhe dará pedra?
10 Tomaná thǐphú ki kwǐe thǐtè̤̌ hérò thǐ dyée èthǐ ná rṳ́nuôma a onyǎ tôprè̤prè̤ è̌?
10 Ou, se lhe pedir um peixe, lhe dará uma cobra?
11 Thǐ ma kayǎ dố a cyě̤ricyá̤ tahe prè́ tadû́rò thǐ thè́gně dyée thǐphúthǐlye̤ tahe ná tè̤dố aryá tahe cò́ kihérò, tane̤myámò̌ lahyǎ thǐphè̌ dố mò́khu yětôprè̤nuô, a ki dyé tǎ̤te̤ má̤lakǒ pé̤ cò́ tè̤ryá tahe ná kayǎ dố a kwǐhtya lǔ nuôtahe pǎ.
11 Ora, se vós, que sois maus, sabeis dar boas dádivas aos vossos filhos, quanto mais vosso Pai, que está nos céus, dará boas coisas aos que lhe pedirem?
12 Me̤pé̤ ǔ phú thǐ thè́zṳ̂́ nò̌me̤ ǔ ná thǐné̤ nuô ní꤮. Mame̤těhérò lò̌꤮ Mosè a tè̤thyótè̤thya ná prè̤pro̤ tahe a tè̤hékyǎngó̤ tahenuô, a thè́zṳ̂́ hé angó̤lasá nuôma yěnuô hò́.”
12 Tudo quanto, pois, quereis que os homens vos façam, assim fazei-o vós também a eles; porque esta é a Lei e os Profetas.
13 “Cuốnuô̌ lahyǎ dố lo̤kadǎ a-i nuôtôkǔ, me̤těhérò lo̤kadǎlyá̤ yětôkǔnuô ná klyályá̤ yětôbǒnuô a thǔcuố ǔ dố tè̤thyě tacṳ́prè̤ akhǎlé̤ rò ǔ cuố nuô̌ró̤nuô̌è́ nyacò́.
13 Entrai pela porta estreita (larga é a porta, e espaçoso, o caminho que conduz para a perdição, e são muitos os que entram por ela),
14 Manárò lo̤kadǎ a-i yětôkǔ ná klyái yětôbǒ dố a thǔcuố ǔ dố tè̤htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ yěnuô kayǎ myáhtye patí꤮ nyacò́ lǔ.”
14 porque estreita é a porta, e apertado, o caminho que conduz para a vida, e são poucos os que acertam com ela.
15 “Rò̤ní̤ lahyǎ thǐné̤ ná prè̤klwo lahǒ ané̤ phú prè̤pro̤ nuôtahe ní꤮. A klwohyǎ lahǒ ané̤ phú thímí dố a thè́dǒthè́nga̤ nuô tadû́rò èthǐ athè́plòkǔ nuôma a mǔmyá̤ricyá̤ thyácò́ná htwimi̤ nuô cò́.
15 Acautelai-vos dos falsos profetas, que se vos apresentam disfarçados em ovelhas, mas por dentro são lobos roubadores.
16 Dố èthǐ me̤ tè̤mǔmyá̤ akhu-akhyě, thǐ thè́gně cyá̤ ná èthǐ ma prè̤klwo lahǒhyǎ ané̤ tahe prè́. Kayǎ dố a cuốpṳ̌ iba-e thòbǐthè dố thòshyámò̤́lo̤, kimá̤torò a cuốpṳ̌ iba-e kadwíthè dố thòshyámò̤́lo̤ nuôma a o nyǎ è̌?
16 Pelos seus frutos os conhecereis. Colhem-se, porventura, uvas dos espinheiros ou figos dos abrolhos?
17 Phúnuôhò́, thò dố aryá nuô, a ki thèhtya dố aryá. Manárò thòmò̤́ dố aryáto nuô, a ki thèhteprè́ thòthè dố aryáto prè́.
17 Assim, toda árvore boa produz bons frutos, porém a árvore má produz frutos maus.
18 Thòmò̤́ dố aryá nuô, athèhte cyá̤ thòthè dố a mǔmyá̤ to. Htuô̌rò thòmò̤́ dố a mǔmyá̤ nuô, a thèhte cyá̤ thòthè dố aryáto.
18 Não pode a árvore boa produzir frutos maus, nem a árvore má produzir frutos bons.
19 Lò̌꤮ thòmò̤́ dố a thèhtya aryáto tahenuô, ǔ ki pǎ̤tṳ̂̌kyǎ lǔ pǎ rò ǔ ki vǐnuô̌kyǎ lò̌ lǔ dố mikǔ pǎ.
19 Toda árvore que não produz bom fruto é cortada e lançada ao fogo.
20 Me̤phúnuôrò thǐ ki thè́gně cyá̤ prè̤klwo lahǒ ané̤ yětahenuô ná a tè̤thèhtyaphǒhtya nuôtahe prè́.”
20 Assim, pois, pelos seus frutos os conhecereis.
21 “Lò̌꤮ kayǎ dố a è́ vǎ, ‘Byacè꤮ Byacè’ nuô, a nuô̌ ní̤lò̌ dố mò́khu htyělé̤ké̤kǔ pwǒ̤꤮ tôprè̤ má̤to. A nuô̌ní̤ prè́tû́ kayǎ dố a me̤tǒme̤bè vǎphè̌ dố mò́khu tôprè̤ athè́plò nuôtahe prè́.
21 Nem todo o que me diz: Senhor, Senhor! entrará no reino dos céus, mas aquele que faz a vontade de meu Pai, que está nos céus.
22 Shyé꤮ mò̤́nyě cirya pǎ tônyěnuô, kayǎ ki hyǎ héluô̌htya ró̤è́lǎ lahyǎ pǎ rò a ki hé lahyǎ, ‘Byacè꤮ Byacè, pè̤ hésodônyǎ pé̤ ǔ phú Thè́ Sǎsè̌ Byacè héso pé̤ pè̤ nuô ná nè̤mwi̤, htuô̌rò pè̤ vè̤́htekyǎ khǐnékhǐnò̌ tahe ná nè̤mwi̤, htuô̌rò pè̤ dyéluô̌ tè̤pro̤tè̤prya̤ tahe ná nè̤mwi̤ nuô a è́lǎ hò́, vǎhéto.’
22 Muitos, naquele dia, hão de dizer-me: Senhor, Senhor! Porventura, não temos nós profetizado em teu nome, e em teu nome não expelimos demônios, e em teu nome não fizemos muitos milagres?
23 Bínuô akhè̌pǎ vǎ ki hélǐsû èthǐ, ‘Vǎ thè́gněnò́ thǐ takhyá꤮ to. Kayǎ dố a me̤ tè̤mǔmyá̤ricyá̤ thǐ꤮ htecuố taphǎkyǎ ye̤ ná vǎ.’”
23 Então, lhes direi explicitamente: nunca vos conheci. Apartai-vos de mim, os que praticais a iniquidade.
24 “Phúnuôrò kayǎ tôprè̤prè̤ dố a ní̤huô̌ vǎlǎ̤vǎngó̤ rò a ní̤dǎ krwǒme̤ phú vǎ hé nuô hénuôma, a thyáhò́ ná kayǎ plǒphè́ tôprè̤ sò́o ahi dố lò̤́khu nuô hò́.
24 Todo aquele, pois, que ouve estas minhas palavras e as pratica será comparado a um homem prudente que edificou a sua casa sobre a rocha;
25 Ké̤cṳ̂duhyǎ htyěduhtyabǎ, ké̤lathè́ lalyǎdu hyǎbè hiyě tadû́rò a lakhû́to, me̤těhérò ǔ isò́htya è dố lò̤́khu.
25 e caiu a chuva, transbordaram os rios, sopraram os ventos e deram com ímpeto contra aquela casa, que não caiu, porque fora edificada sobre a rocha.
26 Manárò kayǎ tôprè̤prè̤ dố a ní̤huô̌ vǎlǎ̤vǎngó̤ rò a ki ní̤dǎ krwǒme̤ kuô̌ phú vǎ hénuô to hénuô, athyáná kayǎ tane̤plǒtane̤phè́ kuô̌ǔ to tôprè̤ isò́htya-o ahi dố hethǒkhu nuô hò́.
26 E todo aquele que ouve estas minhas palavras e não as pratica será comparado a um homem insensato que edificou a sua casa sobre a areia;
27 Ké̤cṳ̂duhyǎ htyěduhtyabǎ, ké̤lathè́ lalyǎ hyǎbè hiyě rò a latǎ̤prò̤ lò̌lá̤takli prè́.”
27 e caiu a chuva, transbordaram os rios, sopraram os ventos e deram com ímpeto contra aquela casa, e ela desabou, sendo grande a sua ruína.
28 Bí Byacè Jesǔ héhtuô̌hò́ tè̤yětahe akhè̌nuô, kayǎ bè́mṳ dố a ní̤huô̌ lǔ tè̤ithyóithya yětahenuô, a khyéthukhyéthè́ lò̌plǐ cò́.
28 Quando Jesus acabou de proferir estas palavras, estavam as multidões maravilhadas da sua doutrina;
29 Me̤těhérò, a ithyóithya thyákuô̌phú prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá nuôtahe ithyó nuô to. A ithyó thyácò́ná kayǎ dố a o ná a taryěshyosò̌ tôprè̤ ithyó nuô cò́.
29 porque ele as ensinava como quem tem autoridade e não como os escribas.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.