Mateus 7

Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs ARIB

Sair da comparação
ARIB Almeida Revisada Imprensa Bíblica
1 “Hébò̌hébye ǔ, tane̤thû́bò̌tane̤thû́bye tǎ ǔ tǎmé̤ ní꤮. Cò́marya ki me̤lyě̤ ka̤khyěsû thyákuô̌khyě thǐ phúnuô pǎ.
1 Não julgueis, para que não sejais julgados.
2 Me̤těhérò Cò́marya ki me̤lyě̤ ka̤khyěsû nè̤ phú nè̤ hébò̌hébye ǔ, nè̤ tane̤thû́bò̌thû́bye ǔ nuô pǎ. Nè̤ me̤ ǔ nè̤ hé ǔ bá꤮ těnuô, Cò́marya ki me̤ ka̤khyěsûlǐ kuô̌ke nè̤ bá꤮ nuô pǎ.
2 Porque com o juízo com que julgais, sereis julgados; e com a medida com que medis vos medirão a vós.
3 “Amûamá oprè́ dố thǐ puố̤vyá̤ prè̤zṳ̂́etè̤phú tôprè̤ a mèthèplòkǔ prè́ rò thǐ myáhtye, manárò thòklò̤́ tôklò̤́ o cò́ dố thǐ mèthèplòkǔ cò́ rò, thǐ myáhtye ní̤dyé kuô̌ǔ to me̤tě?
3 E por que vês o argueiro no olho do teu irmão, e não reparas na trave que está no teu olho?
4 Bí thòklò̤́ o cò́ dố thǐ mèthèplòkǔ akhè̌nuô, thǐ cuốhétuố̤ thǐ puố̤vyá̤ tôprè̤, ‘Vǎ takhwó htekyǎ pé̤ nè̤ amûamá odố nè̤ mèthèplòkǔ nuô,’ hénuôma, a ní̤dè nyǎ è̌?
4 Ou como dirás a teu irmão: Deixa-me tirar o argueiro do teu olho, quando tens a trave no teu?
5 Prè̤ cyé̤zò́cò́te̤ ané̤ thǐ꤮ phyéhtekyǎ ré̤lố thòklò̤́ o dố thǐ mèthèplòkǔ nuô, tû́rò thǐ myáhtyeluô̌ryá rò thǐ takhwó htekyǎ cyá̤ pé̤ amûamá o dố thǐ puố̤vyá̤ a mèthèplòkǔ yěnuô prè́.
5 Hipócrita! tira primeiro a trave do teu olho; e então verás bem para tirar o argueiro do olho do teu irmão.
6 “Tè̤sǎsè̌ nuô dyé tǎ ná htwitahe tǎmé̤, vǐtǎ̤ pé̤ tǎ lò̤́thélò̤́pro̤ tahe dố htyátahe anyěhyǎ nuô tǎmé̤, thǐ ki vǐtǎ̤ pé̤ è hénuôma a ki zí̤taprò́kyǎ lò̌ pǎ, htuô̌pǎrò a ki a̤ ka̤khyě thǐ pǎ.”
6 Não deis aos cães o que é santo, nem lanceis aos porcos as vossas pérolas, para não acontecer que as calquem aos pés e, voltando-se, vos despedacem.
7 “Kwǐ mò̌ lahyǎ, thǐ ki ní̤bè pǎ! Myápṳ̌ mò̌ lahyǎ, thǐ ki myáhtye pǎ. Dòmò̌ lahyǎ kadǎnuô, Cò́marya ki bámǒ pé̤dû thǐ pǎ.
7 Pedí, e dar-se-vos-á; buscai, e achareis; batei e abrir-se-vos-á.
8 Me̤těhérò lò̌꤮ kayǎ dố a kwǐtè̤ tahenuô, a ki ní̤bè pǎ, rò lò̌꤮ kayǎ dố a myápṳ̌ tè̤ tahenuô, a ki myáhtye pǎ, rò lò̌꤮ kayǎ dố a dò kadǎ tahenuô, Cò́marya ki bámǒ pé̤ lǔ pǎ.
8 Pois todo o que pede, recebe; e quem busca, acha; e ao que bate, abrir-se-lhe-á.
9 “Dố thǐklè̌nuô thǐphú ki kwǐe thǐ sèe hérò thǐ dyée èthǐ ná lò̤́ nuôma a onyǎ tôprè̤prè̤ è̌?
9 Ou qual dentre vós é o homem que, se seu filho lhe pedir pão, lhe dará uma pedra?
10 Tomaná thǐphú ki kwǐe thǐtè̤̌ hérò thǐ dyée èthǐ ná rṳ́nuôma a onyǎ tôprè̤prè̤ è̌?
10 Ou, se lhe pedir peixe, lhe dará uma serpente?
11 Thǐ ma kayǎ dố a cyě̤ricyá̤ tahe prè́ tadû́rò thǐ thè́gně dyée thǐphúthǐlye̤ tahe ná tè̤dố aryá tahe cò́ kihérò, tane̤myámò̌ lahyǎ thǐphè̌ dố mò́khu yětôprè̤nuô, a ki dyé tǎ̤te̤ má̤lakǒ pé̤ cò́ tè̤ryá tahe ná kayǎ dố a kwǐhtya lǔ nuôtahe pǎ.
11 Se vós, pois, sendo maus, sabeis dar boas dádivas a vossos filhos, quanto mais vosso Pai, que está nos céus, dará boas coisas aos que lhas pedirem?
12 Me̤pé̤ ǔ phú thǐ thè́zṳ̂́ nò̌me̤ ǔ ná thǐné̤ nuô ní꤮. Mame̤těhérò lò̌꤮ Mosè a tè̤thyótè̤thya ná prè̤pro̤ tahe a tè̤hékyǎngó̤ tahenuô, a thè́zṳ̂́ hé angó̤lasá nuôma yěnuô hò́.”
12 Portanto, tudo o que vós quereis que os homens vos façam, fazei-lho também vós a eles; porque esta é a lei e os profetas.
13 “Cuốnuô̌ lahyǎ dố lo̤kadǎ a-i nuôtôkǔ, me̤těhérò lo̤kadǎlyá̤ yětôkǔnuô ná klyályá̤ yětôbǒnuô a thǔcuố ǔ dố tè̤thyě tacṳ́prè̤ akhǎlé̤ rò ǔ cuố nuô̌ró̤nuô̌è́ nyacò́.
13 Entrai pela porta estreita; porque larga é a porta, e espaçoso o caminho que conduz à perdição, e muitos são os que entram por ela;
14 Manárò lo̤kadǎ a-i yětôkǔ ná klyái yětôbǒ dố a thǔcuố ǔ dố tè̤htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ yěnuô kayǎ myáhtye patí꤮ nyacò́ lǔ.”
14 e porque estreita é a porta, e apertado o caminho que conduz à vida, e poucos são os que a encontram.
15 “Rò̤ní̤ lahyǎ thǐné̤ ná prè̤klwo lahǒ ané̤ phú prè̤pro̤ nuôtahe ní꤮. A klwohyǎ lahǒ ané̤ phú thímí dố a thè́dǒthè́nga̤ nuô tadû́rò èthǐ athè́plòkǔ nuôma a mǔmyá̤ricyá̤ thyácò́ná htwimi̤ nuô cò́.
15 Guardai-vos dos falsos profetas, que vêm a vós disfarçados em ovelhas, mas interiormente são lobos devoradores.
16 Dố èthǐ me̤ tè̤mǔmyá̤ akhu-akhyě, thǐ thè́gně cyá̤ ná èthǐ ma prè̤klwo lahǒhyǎ ané̤ tahe prè́. Kayǎ dố a cuốpṳ̌ iba-e thòbǐthè dố thòshyámò̤́lo̤, kimá̤torò a cuốpṳ̌ iba-e kadwíthè dố thòshyámò̤́lo̤ nuôma a o nyǎ è̌?
16 Pelos seus frutos os conhecereis. Colhem-se, porventura, uvas dos espinheiros, ou figos dos abrolhos?
17 Phúnuôhò́, thò dố aryá nuô, a ki thèhtya dố aryá. Manárò thòmò̤́ dố aryáto nuô, a ki thèhteprè́ thòthè dố aryáto prè́.
17 Assim, toda árvore boa produz bons frutos; porém a árvore má produz frutos maus.
18 Thòmò̤́ dố aryá nuô, athèhte cyá̤ thòthè dố a mǔmyá̤ to. Htuô̌rò thòmò̤́ dố a mǔmyá̤ nuô, a thèhte cyá̤ thòthè dố aryáto.
18 Uma árvore boa não pode dar maus frutos; nem uma árvore má dar frutos bons.
19 Lò̌꤮ thòmò̤́ dố a thèhtya aryáto tahenuô, ǔ ki pǎ̤tṳ̂̌kyǎ lǔ pǎ rò ǔ ki vǐnuô̌kyǎ lò̌ lǔ dố mikǔ pǎ.
19 Toda árvore que não produz bom fruto é cortada e lançada no fogo.
20 Me̤phúnuôrò thǐ ki thè́gně cyá̤ prè̤klwo lahǒ ané̤ yětahenuô ná a tè̤thèhtyaphǒhtya nuôtahe prè́.”
20 Portanto, pelos seus frutos os conhecereis.
21 “Lò̌꤮ kayǎ dố a è́ vǎ, ‘Byacè꤮ Byacè’ nuô, a nuô̌ ní̤lò̌ dố mò́khu htyělé̤ké̤kǔ pwǒ̤꤮ tôprè̤ má̤to. A nuô̌ní̤ prè́tû́ kayǎ dố a me̤tǒme̤bè vǎphè̌ dố mò́khu tôprè̤ athè́plò nuôtahe prè́.
21 Nem todo o que me diz: Senhor, Senhor! entrará no reino dos céus, mas aquele que faz a vontade de meu Pai, que está nos céus.
22 Shyé꤮ mò̤́nyě cirya pǎ tônyěnuô, kayǎ ki hyǎ héluô̌htya ró̤è́lǎ lahyǎ pǎ rò a ki hé lahyǎ, ‘Byacè꤮ Byacè, pè̤ hésodônyǎ pé̤ ǔ phú Thè́ Sǎsè̌ Byacè héso pé̤ pè̤ nuô ná nè̤mwi̤, htuô̌rò pè̤ vè̤́htekyǎ khǐnékhǐnò̌ tahe ná nè̤mwi̤, htuô̌rò pè̤ dyéluô̌ tè̤pro̤tè̤prya̤ tahe ná nè̤mwi̤ nuô a è́lǎ hò́, vǎhéto.’
22 Muitos me dirão naquele dia: Senhor, Senhor, não profetizamos nós em teu nome? e em teu nome não expulsamos demônios? e em teu nome não fizemos muitos milagres?
23 Bínuô akhè̌pǎ vǎ ki hélǐsû èthǐ, ‘Vǎ thè́gněnò́ thǐ takhyá꤮ to. Kayǎ dố a me̤ tè̤mǔmyá̤ricyá̤ thǐ꤮ htecuố taphǎkyǎ ye̤ ná vǎ.’”
23 Então lhes direi claramente: Nunca vos conheci; apartai-vos de mim, vós que praticais a iniqüidade.
24 “Phúnuôrò kayǎ tôprè̤prè̤ dố a ní̤huô̌ vǎlǎ̤vǎngó̤ rò a ní̤dǎ krwǒme̤ phú vǎ hé nuô hénuôma, a thyáhò́ ná kayǎ plǒphè́ tôprè̤ sò́o ahi dố lò̤́khu nuô hò́.
24 Todo aquele, pois, que ouve estas minhas palavras e as põe em prática, será comparado a um homem prudente, que edificou a casa sobre a rocha.
25 Ké̤cṳ̂duhyǎ htyěduhtyabǎ, ké̤lathè́ lalyǎdu hyǎbè hiyě tadû́rò a lakhû́to, me̤těhérò ǔ isò́htya è dố lò̤́khu.
25 E desceu a chuva, correram as torrentes, sopraram os ventos, e bateram com ímpeto contra aquela casa; contudo não caiu, porque estava fundada sobre a rocha.
26 Manárò kayǎ tôprè̤prè̤ dố a ní̤huô̌ vǎlǎ̤vǎngó̤ rò a ki ní̤dǎ krwǒme̤ kuô̌ phú vǎ hénuô to hénuô, athyáná kayǎ tane̤plǒtane̤phè́ kuô̌ǔ to tôprè̤ isò́htya-o ahi dố hethǒkhu nuô hò́.
26 Mas todo aquele que ouve estas minhas palavras, e não as põe em prática, será comparado a um homem insensato, que edificou a sua casa sobre a areia.
27 Ké̤cṳ̂duhyǎ htyěduhtyabǎ, ké̤lathè́ lalyǎ hyǎbè hiyě rò a latǎ̤prò̤ lò̌lá̤takli prè́.”
27 E desceu a chuva, correram as torrentes, sopraram os ventos, e bateram com ímpeto contra aquela casa, e ela caiu; e grande foi a sua queda.
28 Bí Byacè Jesǔ héhtuô̌hò́ tè̤yětahe akhè̌nuô, kayǎ bè́mṳ dố a ní̤huô̌ lǔ tè̤ithyóithya yětahenuô, a khyéthukhyéthè́ lò̌plǐ cò́.
28 Ao concluir Jesus este discurso, as multidões se maravilhavam da sua doutrina;
29 Me̤těhérò, a ithyóithya thyákuô̌phú prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá nuôtahe ithyó nuô to. A ithyó thyácò́ná kayǎ dố a o ná a taryěshyosò̌ tôprè̤ ithyó nuô cò́.
29 porque as ensinava como tendo autoridade, e não como os escribas.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.