Mateus 24
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs NVT
1 Bí Byacè Jesǔ htecuốkyǎ dố tè̤lǔhǒdu vǐ̤kǔ akhè̌nuô, a khǒpacè̤̌ tahe hyǎ dố lǔo rò a nò̌myá lǔ ná tè̤lǔhǒdu dố ǔ isò́htya lǔ nuôtahe.
1 Quando Jesus saía da área do templo, seus discípulos lhe chamaram a atenção para as diversas construções do edifício.
2 Rò a sudyǎ a khǒpacè̤̌ tahe, “Lò̌꤮ tè̤nuô tahe thǐ myáhtye lò̌ è̌? Vǎ héluô̌ cò́ pé̤ cò́ thǐ, lò̌꤮ yě tahenuô, ǔ ki hyǎ dòtǎ̤prò̤kyǎ lò̌ è pǎ. Lò̤́ yětahenuô a oícû̌ pǎ lǔ tômě꤮ to pǎ.”
2 Ele, porém, disse: “Estão vendo todas estas construções? Eu lhes digo a verdade: elas serão completamente demolidas. Não restará pedra sobre pedra!”.
3 Bí Byacè Jesǔ onyǎo dố Oliva sokhu akhè̌nuô, a khǒpacè̤̌ tahe hyǎophûkuô̌ tû́dû lǔ rò èthǐ hé lǔ, “Hésoluô̌ pé̤kuô̌myá pè̤ dố nè̤ hé pǎnu tahenuô, a ki htwǒhtya bíkhè̌tě pǎ? Nè̤ kíré̤ hyǎ bíkhè̌tě pǎ htuô̌rò hekhuyě ki tadûkyǎ bíkhè̌tě pǎnuô tè̤pro̤tè̤prya̤ amáadyǎ tôcôcô ki oluô̌htya ré̤ pǎ è̌?”
3 Mais tarde, Jesus sentou-se no monte das Oliveiras. Seus discípulos vieram até ele em particular e perguntaram: “Diga-nos, quando isso tudo vai acontecer? Que sinal indicará sua volta e o fim dos tempos?”.
4 Byacè hésû èthǐ, “Rò̤ní̤ lahyǎ thǐné̤ ní꤮, nò̌ilolahǒ cuốní̤ tǎ ǔ ná thǐné̤ tǎmé̤ ní꤮.
4 Jesus respondeu: “Não deixem que ninguém os engane,
5 Me̤těhérò kayǎ ki hyǎdákwó lahǒlya̤ ní̤dyé lahyǎ ané̤ ná vǎmwi̤ pǎ tahenuô a o è́lǎ pǎ, rò èthǐ ki dákwó lahǒ lya̤ ní̤dyé lahyǎ ané̤, ‘Vǎ ma Krístu’ rò èthǐ ki ilolahǒ è́lǎ ǔ pǎ.
5 pois muitos virão em meu nome, dizendo: ‘Eu sou o Cristo’, e enganarão muitos.
6 Thǐ ki ní̤huô̌ tè̤sátè̤pǎ̤ dố a htwǒhtya khǒnyá̤ yěnuôtahe pǎ, htuô̌to thǐ ki ní̤huô̌htǒ ní̤huô̌lya̤ ná ǔ kisákipǎ̤ lǔ pǎ tadû́rò thè́isě bèzò̤bèthi tǎ lahyǎ tǎmé̤ ní꤮. Phúyě tahe nuôma a bè htwǒhtya nyǎ pǎ, manárò yěnuôma hekhu kíré̤ tadû hò́nuô má̤híto.
6 Vocês ouvirão falar de guerras e ameaças de guerras, mas não entrem em pânico. Sim, é necessário que essas coisas ocorram, mas ainda não será o fim.
7 Me̤těhérò myěcô tôcô ná tôcô, htyěké̤ tôké̤ ná tôké̤ kisákipǎ̤ lǔ pǎ. Ké̤vǐ̤ké̤kò̌ ná tanéhtò́dǐ tahe ki ohtyahtǒohtyalya̤ lò̌plǐ dố hekhuyě tôpho htuô̌ tôpho pǎ.
7 Uma nação guerreará contra a outra, e um reino contra o outro. Haverá fome e terremotos em várias partes do mundo.
8 Lò̌꤮ tè̤htwǒhtya yětahe nuôma má̤pǎprè́ tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ a khǎshyékhǎrya̤ dố athyáná prè̤mò kíré̤ phúo hò́sè̌ mópǎ nuôprè́.
8 Tudo isso, porém, será apenas o começo das dores de parto.
9 “Htuô̌rò ǔ kipṳ̂́kicò̌ lò̌ thǐ pǎ, ǔ kimṳ̂̌kipò̤ lò̌ thǐ pǎ htuô̌to ǔ ki me̤thyě thǐ pǎ. Dố thǐ cò́ ná vǎ akhu-akhyěrò kayǎ pwǒ̤꤮ tôprè̤ ki thè́hte lò̌ thǐ pǎ.
9 “Então vocês serão presos, perseguidos e mortos. Por minha causa, serão odiados em todo o mundo.
10 Bínuôkhè̌ pǎ kayǎ ki vǐkyǎ è́lǎ a tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ pǎ. A ki isè̌e lǔmwi̤ tôprè̤ ná tôprè̤ pǎ. A ki thè́hte ní̤dyé lò̌ lǔ tôprè̤ ná tôprè̤ pǎ.
10 Muitos se afastarão de mim, e trairão e odiarão uns aos outros.
11 Htuô̌to prè̤pro̤ klwolahǒ ané̤ tahe ki oluô̌htya è́lǎ pǎ rò a ki ilolahǒ è́lǎ ǔ pǎ.
11 Falsos profetas surgirão em grande número e enganarão muitos.
12 Tè̤mǔmyá̤ricyá̤ ohtyaè́ akhu-akhyě, tè̤mo̤ní̤ lǔ tôprè̤ ná tôprè̤ ki sǐmé̤ hyǎ ná hyǎ pǎ.
12 O pecado aumentará e o amor de muitos esfriará,
13 Manárò kayǎ dố a ihtòtanyǎ oklò̤sò́ma dố a tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ akǔ tuố̤dố atadû tahenuô Cò́marya ki me̤lwóhteka̤ èthǐ pǎ.
13 mas quem se mantiver firme até o fim será salvo.
14 Htuô̌rò mò́khu ahtyěké̤ a tè̤thè́krṳ̂̌mila yěnuô, ǔ ki hésodônyǎ ní̤huô̌ pé̤lò̌ kayǎ o dố hekhuyě tôba lò̌ pǎ, htyěké̤ pwǒ̤tôké̤ ki ní̤huô̌nò́ lò̌htuô̌hò́ tè̤khyáthè́yě pǎ tû́ma hekhuyě ki tadûkyǎ no prè́.”
14 As boas-novas a respeito do reino serão anunciadas em todo o mundo, para que todas as nações as ouçam; então, virá o fim.
15 “Thǐ ki myáhtye ǔ ihtòo dố tè̤sǎsè̌ akhǎlé̤ pǎ. Tè̤thè́zò̤́thè́ryǎ̤ ki me̤ taprómǔmyá̤ lò̌ Cò́marya tè̤lǔhǒdu pǎ. Prè̤pro̤ Danielè rǎ tè̤thè́zò̤́thè́ryǎ̤ yě ari-akyǎ. Nò̌ thè́gněplǒ lahyǎ kayǎ dố a hố li thǐtahe ní꤮.
15 “Chegará o dia em que vocês verão aquilo de que o profeta Daniel falou, a ‘terrível profanação’ que será colocada no lugar santo. (Leitor, preste atenção!)
16 Htuô̌rò bí thǐ myáhtyehò́ tè̤htwǒhtya phúyě hò́ pǎ akhè̌nuô, kayǎ dố a o dố Juda ké̤kǔ tahe bè klyahtya lahyǎ dố sokhunuô.
16 Quem estiver na Judeia, fuja para os montes.
17 Kayǎ ki o dố hikhuklwó tabyekhu tôprè̤prè̤ nuô nò̌klyatǎ̤ phyéní̤ tǎ a tǎ̤muô̌tǎ̤tè̤ dố hikǔ nuôtahe tǎmé̤.
17 Quem estiver no terraço no alto da casa, não desça para pegar suas coisas.
18 Kayǎ o dố lyá̤khu tahenuô nò̌ka̤ phyéní̤ tǎ aca̤klò̌ tǎmé̤.
18 Quem estiver no campo, não volte nem para pegar o manto.
19 Bínuôkhè̌pǎ nuô a ki sǒrya̤sǒphá pé̤ nyacò́ prè̤mò dố a o ná ahò́athè́ tahe agně ná aphú ǒnú pǎlǔ nuôtahe agně pǎ.
19 Que terríveis serão aqueles dias para as grávidas e para as mães que estiverem amamentando!
20 Thǐ bè hteklya ashuốakhè̌ yěnuô, thyáphú a ki tǎ̤tǒ tǎ ná ké̤ró̤khè̌ tǎmé̤ tomaná Judaphú a Mò̤́nyěduô tǎmé̤nuô, kwǐcò́bè̌ lahyǎ ní꤮.
20 Orem para que a fuga de vocês não seja no inverno nem no sábado,
21 Bínuôkhè̌pǎ tè̤pyá̤tè̤sè̌ ná tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ tahe ki ohtya pǎ. Dố hekhu htwǒhtyalú pǎ tuố̤khǒnyá̤ yěnuô cò́ bèbè, dốnodốkhyě pǎ bèbè, tè̤pyá̤tè̤sè̌, tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ dố myáhtyenò́ takhyá꤮ to tahenuô, a ki ohtya pǎ.
21 pois haverá mais angústia que em qualquer outra ocasião desde o começo do mundo, e nunca mais haverá angústia tão grande.
22 Cò́marya ki me̤phuô pé̤ tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ yě ashuốakhè̌ to hénuô, kayǎ ohtwǒprè̤bè́ tôprè̤ to. Manárò Cò́marya yǒ myá kayǎ dố a nwóhtya yětahe amèthè akhu-akhyě, a ki me̤phuôhyǎ ashuốakhè̌ pǎ.
22 De fato, se o tempo de calamidade não tivesse sido limitado, ninguém sobreviveria, mas esse tempo foi limitado por causa dos escolhidos.
23 Bínuôakhè̌pǎ nuô, kayǎ tôprè̤prè̤ ki hé, ‘Nè̤ hyǎ myámò̌, Krístu obíyě,’ tomaná ‘A o dốnuô,’ a ki hé thǐ phúnuô pǎ tadû́rò zṳ̂́e tǎ lahyǎ tǎmé̤ ní꤮.
23 “Portanto, se alguém lhes disser: ‘Vejam, aqui está o Cristo!’ ou ‘Ali está ele!’, não acreditem,
24 Me̤těhérò prè̤klwo lahǒ phú Krístunuô ná prè̤klwo lahǒ phú prè̤pro̤ thǐ tahenuô a ki ohtya è́lǎ pǎ. Èthǐ ki me̤luô̌ cyá̤ pé̤ ǔ tè̤ dố a htetapa̤ cò́ ǔ nuôtahe ná tè̤pro̤tè̤prya̤ tahe pǎ. A ki me̤cyá̤ hénuôma a thè́zṳ̂́ ilolahǒ ní̤ cò́ kayǎ dố Cò́marya nwóphyé htuô̌hò́ lǔ nuô tahecò́.
24 pois falsos cristos e falsos profetas surgirão e realizarão grandes sinais e maravilhas a fim de enganar, se possível, até os escolhidos.
25 Tè̤me̤-ané̤ yětahe hyǎtuố̤ tyahíto akhè̌nuô, vǎ dyérò̤dyéryě̤ one pé̤ hò́ thǐ hò́.
25 Vejam que eu os avisei disso de antemão.
26 “Phúnuôrò kayǎ tôprè̤prè̤ ki hé thǐ, ‘Cuốmyá lahyǎ mò̌lé, Messia odố lò̤́tamámû nyekhu nuô,’ a ki hé thǐ tadû́rò cuốmyá lahyǎ tǎmé̤ ní꤮. Tomaná a ki hé thǐ, ‘A o bí hidò́kǔ yě prè́,’ a ki hé tadû́rò zṳ̂́e tǎmé̤mé̤.
26 “Portanto, se alguém lhes disser: ‘Ele está no deserto!’, nem se deem ao trabalho de sair para procurá-lo. E se disserem: ‘Está escondido aqui!’, não acreditem.
27 Me̤těhérò phú shyeli̤bò́ takhè̌htya dố ké̤cíhte rò kayǎ o dố ké̤cínuô̌ tahe myáhtyenuô, prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě ki hyǎ pǎ ma a thyá phúnuô pǎ.
27 Porque, assim como o relâmpago lampeja no leste e brilha no oeste, assim será a vinda do Filho do Homem.
28 Tè̤thò̌tè̤lò̤ obítě꤮ ma latya ihíplò́ bínuô.”
28 Onde estiver o cadáver, ali se ajuntarão os abutres.
29 “Bí tè̤cyě̤tè̤cṳ̂, tè̤pyá̤tè̤sè̌ ashuốakhè̌ ohtwǒhtya talwó htuô̌hò́ pǎnuô, tôphuốtuô̌
29 “Imediatamente depois da angústia daqueles dias, ‘o sol escurecerá, a lua não dará luz, as estrelas cairão do céu e os poderes dos céus serão abalados’.
30 “Bínuôakhè̌ pǎnuô, prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě atè̤hyǎ amáadyǎ ki oluô̌htya dố mò́lè̤̌ pǎ. Htuô̌rò lò̌꤮ kayǎ o dố ké̤ pwǒ̤tôké̤ tahe kinguố̤kihè lò̌ pǎ. Èthǐ ki myáhtye lahyǎ prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě a ki sidyáhyǎní̤ ò́luố̤ dố mò́lè̤̌ pǎ rò a ki olốbǎ cò́ ná a tè̤pro̤tè̤prya̤ ná a tè̤taryědu taryěhtǔ dố ashyo-asò̌ yěnuôtahe pǎ.
30 Então, por fim, aparecerá no céu o sinal da vinda do Filho do Homem, e haverá grande lamentação entre todos os povos da terra. Eles verão o Filho do Homem vindo nas nuvens do céu com poder e grande glória.
31 Ǔ ki uố pra̤shyohtya kwo̤ pǎ. Rò kayǎ dố Byacè nwóhtya htuô̌hò́ èthǐ rò a o lahyǎ dố hekhu lwǐ̤kyělwǐ̤ná̤, cáhtya dố mò́dá khǎshyé tuố̤dố mò́dá tadû pwǒ̤꤮ tôprè̤nuô, Cò́marya ki nò̌hyǎlya̤ tanéphú tahe pǎ rò a ki hyǎè́oplò́ tố̤lò̌ èthǐ lò̌꤮ plǐ pǎ.
31 Ele enviará seus anjos com um forte sopro de trombeta, e eles reunirão os escolhidos de todas as partes do mundo, de uma extremidade à outra do céu.
32 “Khǒnyá̤rò phyéní̤ lahyǎ tè̤ithyó tôcô dố kadwímò̤́ alo̤ yěnuô. A dǎ lè dyácè̤́ tamahtehò́, alè bèhò́ hérò thǐ thè́gně ná ké̤kṳ́khè̌ phûhyǎ tuố̤hò́.
32 “Agora, aprendam a lição da figueira. Quando os ramos surgem e as folhas começam a brotar, vocês sabem que o verão está próximo.
33 Phúnuôhò́ bí thǐ myáhtyehò́ lò̌꤮ tè̤yě tahe htwǒhtyahò́ akhè̌pǎnuô, thè́gně lahyǎ ná prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě a hyǎphûtuố̤hò́ dố kadǎkǔhtû̌ hò́ ní꤮.
33 Da mesma forma, quando virem todas essas coisas, saberão que o tempo está muito próximo, à porta.
34 Vǎ héluô̌ cò́cò́꤮ pé̤ cò́ thǐ, lò̌꤮ kayǎ dố a ohtwǒprè̤ khǒnyá̤yětôhtû̌ tahe thyělò̌ tyahíto nuô, tè̤yětahe ki htwǒhtya lò̌ pǎ.
34 Eu lhes digo a verdade: esta geração certamente não passará até que todas essas coisas tenham acontecido.
35 Mò́khu ná hekhu ki sǐmé̤kyǎ pǎ tadû́rò vǎlǎ̤vǎngó̤ yětahenuô a sǐmé̤kyǎ pé̤ takhyá꤮ to.
35 O céu e a terra desaparecerão, mas as minhas palavras jamais desaparecerão.
36 “Manárò tè̤yětahe ki htwǒhtya mò̤́nyěmò̤́thè̌, ashuốakhè̌ bíkhè̌tě pǎnuô ǔ thè́gně tôprè̤꤮ to. Tanéphú o dố mò́khu nuôtahe cò́ bèbè a thè́gně to. Aphúkhǔ ná ané̤ yětôprè̤ cò́꤮ bèbè, a thè́gně toto. A thè́gně prè́tû́ vǎphè̌ tôprè̤꤮ tuô̌prè́.
36 “Contudo, ninguém sabe o dia nem a hora em que essas coisas acontecerão, nem mesmo os anjos no céu, nem o Filho. Somente o Pai sabe.
37 Phú a htwǒhtya dố Noah htû̌khè̌nuô, prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě ki hyǎpǎ akhè̌nuô, a ki htwǒhtya thyákuô̌dû phúnuô pǎ.
37 “Quando o Filho do Homem voltar, será como no tempo de Noé.
38 Me̤těhérò bí htyědubí tyahíto akhè̌nuô, ǔeǔǒ, ka̤sǒmè̤̌sǒdya lǔ tuố̤ cò́ bí Noah nuô̌ dố thòklyědukǔ nuôtônyě cò́.
38 Nos dias antes do dilúvio, o povo seguia sua rotina de banquetes, festas e casamentos, até o dia em que Noé entrou na arca.
39 Tè̤ kíré̤ htwǒhtya phúyě pǎnuô, tuố̤ cò́ bí htyěhyǎ dubí thyěkyǎ lò̌ cò́hò́ èthǐ akhè̌ cò́ nuô꤮, a thè́gněhí lahyǎ tôcô꤮ to. Shyé꤮ prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě kíré̤ hyǎhò́ pǎ akhè̌nuô, a ki htwǒhtya thyákuô̌dû phúyěnuô pǎ.
39 Não perceberam o que estava para acontecer até que veio o dilúvio e levou todos. Assim será na vinda do Filho do Homem.
40 Bínuôkhè̌pǎ, prè̤khǔ thè́nyě̤ dố a rya̤ ró̤lǔ tè̤ dố lyá̤khu nuô, tôprè̤ rò ǔ ki è́ka̤kyǎ lǔ pǎ, tôprè̤ rò a ki okyǎ pǎ.
40 “Dois homens estarão trabalhando juntos no campo; um será levado, e o outro, deixado.
41 Prè̤mò isátṳ̂̌sû lǔ buốkǔlǎ thè́nyě̤nuô, Cò́marya ki è́ka̤kyǎ è tôprè̤ pǎ. Tôprè̤rò a ki dya-okyǎ lǔ pǎ.
41 Duas mulheres estarão moendo cereal no moinho; uma será levada, e a outra, deixada.
42 “Me̤phúnuôrò othǎklyǎ lahyǎ, me̤těhérò thǐbyacè ki hyǎ bítě tônyě pǎ nuô thǐ thè́gně to.
42 “Portanto, vigiem, pois não sabem em que ocasião o seu Senhor virá.
43 Manárò thè́né̤ lahyǎ, hibyacè ki thè́gně ná prè̤ehuô kíré̤ hyǎ bítě tôthè̌tě pǎ hénuô, a ki opò̤́sû pǎ rò prè̤ehuô hyǎnuô̌ ehuôcyá̤to.
43 Entendam isto: se o dono da casa soubesse exatamente a que horas viria o ladrão, ficaria atento e não permitiria que a casa fosse arrombada.
44 Phúnuô akhu-akhyě, thǐ yětahenuô bèbè, otaritaryǎ one kuô̌ lahyǎ thǐné̤ ní꤮, me̤těhérò shuốkhè̌ bí thǐ tane̤tuố̤ to pǎnuô, prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě ki hyǎ pǎ.
44 Estejam também sempre preparados, pois o Filho do Homem virá quando menos esperam.
45 “Prè̤me̤tè̤phú dố acò́ rò a plǒphè́ tôprè̤ma ǔpě? Prè̤me̤tè̤phú dố acò́ tôprè̤ mamá̤hò́ abyacè dyétǎ̤ lǔ tè̤me̤ dố a bè myákhwè buôebuôǒní̤ prè̤me̤tè̤phú dố aruô tahe dố lǔ takhukǔ rò a buôe tǒshuốtǒkhè̌ èthǐ yětôprè̤nuô hò́.
45 “O servo fiel e sensato é aquele a quem seu senhor encarrega de gerir os outros servos da casa e alimentá-los.
46 Abyacè ki ka̤myáhtye ná a prè̤me̤tè̤phú yětôprè̤ me̤ tè̤me̤ kihérò a ki dyé lǔ tè̤me̤ní̤khwókè pǎ.
46 Se o senhor voltar e constatar que o servo fez um bom trabalho, haverá recompensa.
47 Vǎ hécò́cò́꤮ cò́ thǐ, Byacè yětôprè̤ a tǎ̤muô̌tǎ̤tè̤ lò̌꤮ plǐnuô a ki dyétǎ̤lò̌ dố lǔ khadǎkǔ pǎ rò a ki nò̌myánò̌khwè ní̤ ná lǔ pǎ.
47 Eu lhes digo a verdade: ele colocará todos os seus bens sob os cuidados desse servo.
48 Manárò hékuốré̤ prè̤me̤tè̤phú dố acyě̤ tôprè̤nuô, a ki tane̤, ‘Vǎbyacè ka̤khyě lè̤́pryǎ ná híto,’ a tane̤ rò,
48 O que acontecerá, porém, se o servo for mau e pensar: ‘Meu senhor não voltará tão cedo’,
49 a kimṳ̂̌kipò̤, pé̤epé̤ǒ prè̤me̤tè̤phú dố aruô tahe pǎ, rò a ki emṳ̂ǒpryá tố̤ná kayǎ lé̤klǒ emṳ̂ǒmṳ̂ tahe pǎ.
49 e começar a espancar os outros servos, a comer e a beber e se embriagar?
50 Rò shuốkhè̌ bí a tane̤ tuố̤to rò a eǒsǒtapa̤ tônyěnuô, abyacè ki ka̤khyětǒ bínuô tônyě pǎ.
50 O senhor desse servo voltará em dia que não se espera e em hora que não se conhece,
51 Abyacè ki ciryacyě̤ ciryacṳ̂ lǔ pǎ rò a ki dyanuô̌ tố̤kyǎ lǔ ná bí kayǎ cyé̤zò́cò́te̤ ané̤ nuôtahe lé̤o akhǎlé̤ nuô pǎ. Khǎlé̤ bínuô tôphonuô ǔ kinguố̤kihè, ǔ ki a̤ takrǐtakrṳ̂ cò́ ǔkhukhyě cò́ pǎ.
51 cortará o servo ao meio e lhe dará o mesmo destino dos hipócritas. Ali haverá choro e ranger de dentes.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 24, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.