Mateus 24
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs ARIB
1 Bí Byacè Jesǔ htecuốkyǎ dố tè̤lǔhǒdu vǐ̤kǔ akhè̌nuô, a khǒpacè̤̌ tahe hyǎ dố lǔo rò a nò̌myá lǔ ná tè̤lǔhǒdu dố ǔ isò́htya lǔ nuôtahe.
1 Ora, Jesus, tendo saído do templo, ia-se retirando, quando se aproximaram dele os seus discípulos, para lhe mostrarem os edifícios do templo.
2 Rò a sudyǎ a khǒpacè̤̌ tahe, “Lò̌꤮ tè̤nuô tahe thǐ myáhtye lò̌ è̌? Vǎ héluô̌ cò́ pé̤ cò́ thǐ, lò̌꤮ yě tahenuô, ǔ ki hyǎ dòtǎ̤prò̤kyǎ lò̌ è pǎ. Lò̤́ yětahenuô a oícû̌ pǎ lǔ tômě꤮ to pǎ.”
2 Mas ele lhes disse: Não vedes tudo isto? Em verdade vos digo que não se deixará aqui pedra sobre pedra que não seja derribada.
3 Bí Byacè Jesǔ onyǎo dố Oliva sokhu akhè̌nuô, a khǒpacè̤̌ tahe hyǎophûkuô̌ tû́dû lǔ rò èthǐ hé lǔ, “Hésoluô̌ pé̤kuô̌myá pè̤ dố nè̤ hé pǎnu tahenuô, a ki htwǒhtya bíkhè̌tě pǎ? Nè̤ kíré̤ hyǎ bíkhè̌tě pǎ htuô̌rò hekhuyě ki tadûkyǎ bíkhè̌tě pǎnuô tè̤pro̤tè̤prya̤ amáadyǎ tôcôcô ki oluô̌htya ré̤ pǎ è̌?”
3 E estando ele sentado no Monte das Oliveiras, chegaram-se a ele os seus discípulos em particular, dizendo: Declara-nos quando serão essas coisas, e que sinal haverá da tua vinda e do fim do mundo.
4 Byacè hésû èthǐ, “Rò̤ní̤ lahyǎ thǐné̤ ní꤮, nò̌ilolahǒ cuốní̤ tǎ ǔ ná thǐné̤ tǎmé̤ ní꤮.
4 Respondeu-lhes Jesus: Acautelai-vos, que ninguém vos engane.
5 Me̤těhérò kayǎ ki hyǎdákwó lahǒlya̤ ní̤dyé lahyǎ ané̤ ná vǎmwi̤ pǎ tahenuô a o è́lǎ pǎ, rò èthǐ ki dákwó lahǒ lya̤ ní̤dyé lahyǎ ané̤, ‘Vǎ ma Krístu’ rò èthǐ ki ilolahǒ è́lǎ ǔ pǎ.
5 Porque muitos virão em meu nome, dizendo: Eu sou o Cristo; a muitos enganarão.
6 Thǐ ki ní̤huô̌ tè̤sátè̤pǎ̤ dố a htwǒhtya khǒnyá̤ yěnuôtahe pǎ, htuô̌to thǐ ki ní̤huô̌htǒ ní̤huô̌lya̤ ná ǔ kisákipǎ̤ lǔ pǎ tadû́rò thè́isě bèzò̤bèthi tǎ lahyǎ tǎmé̤ ní꤮. Phúyě tahe nuôma a bè htwǒhtya nyǎ pǎ, manárò yěnuôma hekhu kíré̤ tadû hò́nuô má̤híto.
6 E ouvireis falar de guerras e rumores de guerras; olhai não vos perturbeis; porque forçoso é que assim aconteça; mas ainda não é o fim.
7 Me̤těhérò myěcô tôcô ná tôcô, htyěké̤ tôké̤ ná tôké̤ kisákipǎ̤ lǔ pǎ. Ké̤vǐ̤ké̤kò̌ ná tanéhtò́dǐ tahe ki ohtyahtǒohtyalya̤ lò̌plǐ dố hekhuyě tôpho htuô̌ tôpho pǎ.
7 Porquanto se levantará nação contra nação, e reino contra reino; e haverá fomes e terremotos em vários lugares.
8 Lò̌꤮ tè̤htwǒhtya yětahe nuôma má̤pǎprè́ tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ a khǎshyékhǎrya̤ dố athyáná prè̤mò kíré̤ phúo hò́sè̌ mópǎ nuôprè́.
8 Mas todas essas coisas são o princípio das dores.
9 “Htuô̌rò ǔ kipṳ̂́kicò̌ lò̌ thǐ pǎ, ǔ kimṳ̂̌kipò̤ lò̌ thǐ pǎ htuô̌to ǔ ki me̤thyě thǐ pǎ. Dố thǐ cò́ ná vǎ akhu-akhyěrò kayǎ pwǒ̤꤮ tôprè̤ ki thè́hte lò̌ thǐ pǎ.
9 Então sereis entregues à tortura, e vos matarão; e sereis odiados de todas as nações por causa do meu nome.
10 Bínuôkhè̌ pǎ kayǎ ki vǐkyǎ è́lǎ a tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ pǎ. A ki isè̌e lǔmwi̤ tôprè̤ ná tôprè̤ pǎ. A ki thè́hte ní̤dyé lò̌ lǔ tôprè̤ ná tôprè̤ pǎ.
10 Nesse tempo muitos hão de se escandalizar, e trair-se uns aos outros, e mutuamente se odiarão.
11 Htuô̌to prè̤pro̤ klwolahǒ ané̤ tahe ki oluô̌htya è́lǎ pǎ rò a ki ilolahǒ è́lǎ ǔ pǎ.
11 Igualmente hão de surgir muitos falsos profetas, e enganarão a muitos;
12 Tè̤mǔmyá̤ricyá̤ ohtyaè́ akhu-akhyě, tè̤mo̤ní̤ lǔ tôprè̤ ná tôprè̤ ki sǐmé̤ hyǎ ná hyǎ pǎ.
12 e, por se multiplicar a iniqüidade, o amor de muitos esfriará.
13 Manárò kayǎ dố a ihtòtanyǎ oklò̤sò́ma dố a tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ akǔ tuố̤dố atadû tahenuô Cò́marya ki me̤lwóhteka̤ èthǐ pǎ.
13 Mas quem perseverar até o fim, esse será salvo.
14 Htuô̌rò mò́khu ahtyěké̤ a tè̤thè́krṳ̂̌mila yěnuô, ǔ ki hésodônyǎ ní̤huô̌ pé̤lò̌ kayǎ o dố hekhuyě tôba lò̌ pǎ, htyěké̤ pwǒ̤tôké̤ ki ní̤huô̌nò́ lò̌htuô̌hò́ tè̤khyáthè́yě pǎ tû́ma hekhuyě ki tadûkyǎ no prè́.”
14 E este evangelho do reino será pregado no mundo inteiro, em testemunho a todas as nações, e então virá o fim.
15 “Thǐ ki myáhtye ǔ ihtòo dố tè̤sǎsè̌ akhǎlé̤ pǎ. Tè̤thè́zò̤́thè́ryǎ̤ ki me̤ taprómǔmyá̤ lò̌ Cò́marya tè̤lǔhǒdu pǎ. Prè̤pro̤ Danielè rǎ tè̤thè́zò̤́thè́ryǎ̤ yě ari-akyǎ. Nò̌ thè́gněplǒ lahyǎ kayǎ dố a hố li thǐtahe ní꤮.
15 Quando, pois, virdes estar no lugar santo a abominação de desolação, predita pelo profeta Daniel {quem lê, entenda},
16 Htuô̌rò bí thǐ myáhtyehò́ tè̤htwǒhtya phúyě hò́ pǎ akhè̌nuô, kayǎ dố a o dố Juda ké̤kǔ tahe bè klyahtya lahyǎ dố sokhunuô.
16 então os que estiverem na Judéia fujam para os montes;
17 Kayǎ ki o dố hikhuklwó tabyekhu tôprè̤prè̤ nuô nò̌klyatǎ̤ phyéní̤ tǎ a tǎ̤muô̌tǎ̤tè̤ dố hikǔ nuôtahe tǎmé̤.
17 quem estiver no eirado não desça para tirar as coisas de sua casa,
18 Kayǎ o dố lyá̤khu tahenuô nò̌ka̤ phyéní̤ tǎ aca̤klò̌ tǎmé̤.
18 e quem estiver no campo não volte atrás para apanhar a sua capa.
19 Bínuôkhè̌pǎ nuô a ki sǒrya̤sǒphá pé̤ nyacò́ prè̤mò dố a o ná ahò́athè́ tahe agně ná aphú ǒnú pǎlǔ nuôtahe agně pǎ.
19 Mas ai das que estiverem grávidas, e das que amamentarem naqueles dias!
20 Thǐ bè hteklya ashuốakhè̌ yěnuô, thyáphú a ki tǎ̤tǒ tǎ ná ké̤ró̤khè̌ tǎmé̤ tomaná Judaphú a Mò̤́nyěduô tǎmé̤nuô, kwǐcò́bè̌ lahyǎ ní꤮.
20 Orai para que a vossa fuga não suceda no inverno nem no sábado;
21 Bínuôkhè̌pǎ tè̤pyá̤tè̤sè̌ ná tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ tahe ki ohtya pǎ. Dố hekhu htwǒhtyalú pǎ tuố̤khǒnyá̤ yěnuô cò́ bèbè, dốnodốkhyě pǎ bèbè, tè̤pyá̤tè̤sè̌, tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ dố myáhtyenò́ takhyá꤮ to tahenuô, a ki ohtya pǎ.
21 porque haverá então uma tribulação tão grande, como nunca houve desde o princípio do mundo até agora, nem jamais haverá.
22 Cò́marya ki me̤phuô pé̤ tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ yě ashuốakhè̌ to hénuô, kayǎ ohtwǒprè̤bè́ tôprè̤ to. Manárò Cò́marya yǒ myá kayǎ dố a nwóhtya yětahe amèthè akhu-akhyě, a ki me̤phuôhyǎ ashuốakhè̌ pǎ.
22 E se aqueles dias não fossem abreviados, ninguém se salvaria; mas por causa dos escolhidos serão abreviados aqueles dias.
23 Bínuôakhè̌pǎ nuô, kayǎ tôprè̤prè̤ ki hé, ‘Nè̤ hyǎ myámò̌, Krístu obíyě,’ tomaná ‘A o dốnuô,’ a ki hé thǐ phúnuô pǎ tadû́rò zṳ̂́e tǎ lahyǎ tǎmé̤ ní꤮.
23 Se, pois, alguém vos disser: Eis aqui o Cristo! ou: Ei-lo aí! não acrediteis;
24 Me̤těhérò prè̤klwo lahǒ phú Krístunuô ná prè̤klwo lahǒ phú prè̤pro̤ thǐ tahenuô a ki ohtya è́lǎ pǎ. Èthǐ ki me̤luô̌ cyá̤ pé̤ ǔ tè̤ dố a htetapa̤ cò́ ǔ nuôtahe ná tè̤pro̤tè̤prya̤ tahe pǎ. A ki me̤cyá̤ hénuôma a thè́zṳ̂́ ilolahǒ ní̤ cò́ kayǎ dố Cò́marya nwóphyé htuô̌hò́ lǔ nuô tahecò́.
24 porque hão de surgir falsos cristos e falsos profetas, e farão grandes sinais e prodígios; de modo que, se possível fora, enganariam até os escolhidos.
25 Tè̤me̤-ané̤ yětahe hyǎtuố̤ tyahíto akhè̌nuô, vǎ dyérò̤dyéryě̤ one pé̤ hò́ thǐ hò́.
25 Eis que de antemão vo-lo tenho dito.
26 “Phúnuôrò kayǎ tôprè̤prè̤ ki hé thǐ, ‘Cuốmyá lahyǎ mò̌lé, Messia odố lò̤́tamámû nyekhu nuô,’ a ki hé thǐ tadû́rò cuốmyá lahyǎ tǎmé̤ ní꤮. Tomaná a ki hé thǐ, ‘A o bí hidò́kǔ yě prè́,’ a ki hé tadû́rò zṳ̂́e tǎmé̤mé̤.
26 Portanto, se vos disserem: Eis que ele está no deserto; não saiais; ou: Eis que ele está no interior da casa; não acrediteis.
27 Me̤těhérò phú shyeli̤bò́ takhè̌htya dố ké̤cíhte rò kayǎ o dố ké̤cínuô̌ tahe myáhtyenuô, prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě ki hyǎ pǎ ma a thyá phúnuô pǎ.
27 Porque, assim como o relâmpago sai do oriente e se mostra até o ocidente, assim será também a vinda do filho do homem.
28 Tè̤thò̌tè̤lò̤ obítě꤮ ma latya ihíplò́ bínuô.”
28 Pois onde estiver o cadáver, aí se ajuntarão os abutres.
29 “Bí tè̤cyě̤tè̤cṳ̂, tè̤pyá̤tè̤sè̌ ashuốakhè̌ ohtwǒhtya talwó htuô̌hò́ pǎnuô, tôphuốtuô̌
29 Logo depois da tribulação daqueles dias, escurecerá o sol, e a lua não dará a sua luz; as estrelas cairão do céu e os poderes dos céus serão abalados.
30 “Bínuôakhè̌ pǎnuô, prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě atè̤hyǎ amáadyǎ ki oluô̌htya dố mò́lè̤̌ pǎ. Htuô̌rò lò̌꤮ kayǎ o dố ké̤ pwǒ̤tôké̤ tahe kinguố̤kihè lò̌ pǎ. Èthǐ ki myáhtye lahyǎ prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě a ki sidyáhyǎní̤ ò́luố̤ dố mò́lè̤̌ pǎ rò a ki olốbǎ cò́ ná a tè̤pro̤tè̤prya̤ ná a tè̤taryědu taryěhtǔ dố ashyo-asò̌ yěnuôtahe pǎ.
30 Então aparecerá no céu o sinal do Filho do homem, e todas as tribos da terra se lamentarão, e verão vir o Filho do homem sobre as nuvens do céu, com poder e grande glória.
31 Ǔ ki uố pra̤shyohtya kwo̤ pǎ. Rò kayǎ dố Byacè nwóhtya htuô̌hò́ èthǐ rò a o lahyǎ dố hekhu lwǐ̤kyělwǐ̤ná̤, cáhtya dố mò́dá khǎshyé tuố̤dố mò́dá tadû pwǒ̤꤮ tôprè̤nuô, Cò́marya ki nò̌hyǎlya̤ tanéphú tahe pǎ rò a ki hyǎè́oplò́ tố̤lò̌ èthǐ lò̌꤮ plǐ pǎ.
31 E ele enviará os seus anjos com grande clangor de trombeta, os quais lhe ajuntarão os escolhidos desde os quatro ventos, de uma à outra extremidade dos céus.
32 “Khǒnyá̤rò phyéní̤ lahyǎ tè̤ithyó tôcô dố kadwímò̤́ alo̤ yěnuô. A dǎ lè dyácè̤́ tamahtehò́, alè bèhò́ hérò thǐ thè́gně ná ké̤kṳ́khè̌ phûhyǎ tuố̤hò́.
32 Aprendei, pois, da figueira a sua parábola: Quando já o seu ramo se torna tenro e brota folhas, sabeis que está próximo o verão.
33 Phúnuôhò́ bí thǐ myáhtyehò́ lò̌꤮ tè̤yě tahe htwǒhtyahò́ akhè̌pǎnuô, thè́gně lahyǎ ná prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě a hyǎphûtuố̤hò́ dố kadǎkǔhtû̌ hò́ ní꤮.
33 Igualmente, quando virdes todas essas coisas, sabei que ele está próximo, mesmo às portas.
34 Vǎ héluô̌ cò́cò́꤮ pé̤ cò́ thǐ, lò̌꤮ kayǎ dố a ohtwǒprè̤ khǒnyá̤yětôhtû̌ tahe thyělò̌ tyahíto nuô, tè̤yětahe ki htwǒhtya lò̌ pǎ.
34 Em verdade vos digo que não passará esta geração sem que todas essas coisas se cumpram.
35 Mò́khu ná hekhu ki sǐmé̤kyǎ pǎ tadû́rò vǎlǎ̤vǎngó̤ yětahenuô a sǐmé̤kyǎ pé̤ takhyá꤮ to.
35 Passará o céu e a terra, mas as minhas palavras jamais passarão.
36 “Manárò tè̤yětahe ki htwǒhtya mò̤́nyěmò̤́thè̌, ashuốakhè̌ bíkhè̌tě pǎnuô ǔ thè́gně tôprè̤꤮ to. Tanéphú o dố mò́khu nuôtahe cò́ bèbè a thè́gně to. Aphúkhǔ ná ané̤ yětôprè̤ cò́꤮ bèbè, a thè́gně toto. A thè́gně prè́tû́ vǎphè̌ tôprè̤꤮ tuô̌prè́.
36 Daquele dia e hora, porém, ninguém sabe, nem os anjos do céu, nem o Filho, senão só o Pai.
37 Phú a htwǒhtya dố Noah htû̌khè̌nuô, prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě ki hyǎpǎ akhè̌nuô, a ki htwǒhtya thyákuô̌dû phúnuô pǎ.
37 Pois como foi dito nos dias de Noé, assim será também a vinda do Filho do homem.
38 Me̤těhérò bí htyědubí tyahíto akhè̌nuô, ǔeǔǒ, ka̤sǒmè̤̌sǒdya lǔ tuố̤ cò́ bí Noah nuô̌ dố thòklyědukǔ nuôtônyě cò́.
38 Porquanto, assim como nos dias anteriores ao dilúvio, comiam, bebiam, casavam e davam-se em casamento, até o dia em que Noé entrou na arca,
39 Tè̤ kíré̤ htwǒhtya phúyě pǎnuô, tuố̤ cò́ bí htyěhyǎ dubí thyěkyǎ lò̌ cò́hò́ èthǐ akhè̌ cò́ nuô꤮, a thè́gněhí lahyǎ tôcô꤮ to. Shyé꤮ prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě kíré̤ hyǎhò́ pǎ akhè̌nuô, a ki htwǒhtya thyákuô̌dû phúyěnuô pǎ.
39 e não o perceberam, até que veio o dilúvio, e os levou a todos; assim será também a vinda do Filho do homem.
40 Bínuôkhè̌pǎ, prè̤khǔ thè́nyě̤ dố a rya̤ ró̤lǔ tè̤ dố lyá̤khu nuô, tôprè̤ rò ǔ ki è́ka̤kyǎ lǔ pǎ, tôprè̤ rò a ki okyǎ pǎ.
40 Então, estando dois homens no campo, será levado um e deixado outro;
41 Prè̤mò isátṳ̂̌sû lǔ buốkǔlǎ thè́nyě̤nuô, Cò́marya ki è́ka̤kyǎ è tôprè̤ pǎ. Tôprè̤rò a ki dya-okyǎ lǔ pǎ.
41 estando duas mulheres a trabalhar no moinho, será levada uma e deixada a outra.
42 “Me̤phúnuôrò othǎklyǎ lahyǎ, me̤těhérò thǐbyacè ki hyǎ bítě tônyě pǎ nuô thǐ thè́gně to.
42 Vigiai, pois, porque não sabeis em que dia vem o vosso Senhor;
43 Manárò thè́né̤ lahyǎ, hibyacè ki thè́gně ná prè̤ehuô kíré̤ hyǎ bítě tôthè̌tě pǎ hénuô, a ki opò̤́sû pǎ rò prè̤ehuô hyǎnuô̌ ehuôcyá̤to.
43 sabei, porém, isto: se o dono da casa soubesse a que vigília da noite havia de vir o ladrão, vigiaria e não deixaria minar a sua casa.
44 Phúnuô akhu-akhyě, thǐ yětahenuô bèbè, otaritaryǎ one kuô̌ lahyǎ thǐné̤ ní꤮, me̤těhérò shuốkhè̌ bí thǐ tane̤tuố̤ to pǎnuô, prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě ki hyǎ pǎ.
44 Por isso ficai também vós apercebidos; porque numa hora em que não penseis, virá o Filho do homem.
45 “Prè̤me̤tè̤phú dố acò́ rò a plǒphè́ tôprè̤ma ǔpě? Prè̤me̤tè̤phú dố acò́ tôprè̤ mamá̤hò́ abyacè dyétǎ̤ lǔ tè̤me̤ dố a bè myákhwè buôebuôǒní̤ prè̤me̤tè̤phú dố aruô tahe dố lǔ takhukǔ rò a buôe tǒshuốtǒkhè̌ èthǐ yětôprè̤nuô hò́.
45 Quem é, pois, o servo fiel e prudente, que o senhor pôs sobre os seus serviçais, para a tempo dar-lhes o sustento?
46 Abyacè ki ka̤myáhtye ná a prè̤me̤tè̤phú yětôprè̤ me̤ tè̤me̤ kihérò a ki dyé lǔ tè̤me̤ní̤khwókè pǎ.
46 Bem-aventurado aquele servo a quem o seu senhor, quando vier, achar assim fazendo.
47 Vǎ hécò́cò́꤮ cò́ thǐ, Byacè yětôprè̤ a tǎ̤muô̌tǎ̤tè̤ lò̌꤮ plǐnuô a ki dyétǎ̤lò̌ dố lǔ khadǎkǔ pǎ rò a ki nò̌myánò̌khwè ní̤ ná lǔ pǎ.
47 Em verdade vos digo que o porá sobre todos os seus bens.
48 Manárò hékuốré̤ prè̤me̤tè̤phú dố acyě̤ tôprè̤nuô, a ki tane̤, ‘Vǎbyacè ka̤khyě lè̤́pryǎ ná híto,’ a tane̤ rò,
48 Mas se aquele outro, o mau servo, disser no seu coração: Meu senhor tarda em vir,
49 a kimṳ̂̌kipò̤, pé̤epé̤ǒ prè̤me̤tè̤phú dố aruô tahe pǎ, rò a ki emṳ̂ǒpryá tố̤ná kayǎ lé̤klǒ emṳ̂ǒmṳ̂ tahe pǎ.
49 e começar a espancar os seus conservos, e a comer e beber com os ébrios,
50 Rò shuốkhè̌ bí a tane̤ tuố̤to rò a eǒsǒtapa̤ tônyěnuô, abyacè ki ka̤khyětǒ bínuô tônyě pǎ.
50 virá o senhor daquele servo, num dia em que não o espera, e numa hora de que não sabe,
51 Abyacè ki ciryacyě̤ ciryacṳ̂ lǔ pǎ rò a ki dyanuô̌ tố̤kyǎ lǔ ná bí kayǎ cyé̤zò́cò́te̤ ané̤ nuôtahe lé̤o akhǎlé̤ nuô pǎ. Khǎlé̤ bínuô tôphonuô ǔ kinguố̤kihè, ǔ ki a̤ takrǐtakrṳ̂ cò́ ǔkhukhyě cò́ pǎ.
51 e cortá-lo-á pelo meio, e lhe dará a sua parte com os hipócritas; ali haverá choro e ranger de dentes.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 24, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.