Marcos 1
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs ARIB
1 Yěma tè̤thè́krṳ̂̌mila akhǎshyé dố a hésoluô̌ pé̤ Cò́marya aphúkhǔ Jesǔ Krístu ari-akyǎ.
1 Princípio do evangelho de Jesus Cristo, Filho de Deus.
2 Tè̤thè́krṳ̂̌mila yěnuô ǔ rǎ o è dố Prè̤pro̤ Isaiah alikǔ, rò Cò́marya hé,
2 Conforme está escrito no profeta Isaías: Eis que envio ante a tua face o meu mensageiro, que há de preparar o teu caminho;
3 kayǎ tôprè̤ è́htǒhtya dố ké̤sè̌htyěkya̤ lò̤́tamákhu rò a hé, ‘Taritaryǎ one lahyǎ klyá dố Byacè agně. Me̤cò́me̤pě̤ lahyǎ Byacè lé̤hyǎklyá agně tôbǒ ní꤮.’”
3 voz do que clama no deserto: Preparai o caminho do Senhor, endireitai as suas veredas;
4 Rò prè̤ héso pé̤ ǔ tè̤ritè̤kyǎ yětôprè̤nuô a hyǎ htuô̌hò́. È ma Giovanni Baptista nuô hò́. A htecuố dố ké̤sè̌htyěkya̤ lò̤́tamákhu rò a hésodônyǎ pé̤ ǔ ná za̤ ní̤dû lahyǎ thǐné̤ rò plwǒ lahyǎ thǐné̤ ná htyě tû́rò Cò́marya plwǒkyǎ thǐ tè̤thû́ nuôtahe prè́.
4 assim apareceu João, o Batista, no deserto, pregando o batismo de arrependimento para remissão dos pecados.
5 Kayǎ o dố Juda ké̤kǔ nuôtahe ná vǐ̤ Jerusalem akǔ nuôtahe hyǎró̤è́lǎ dố Giovanni a o rò èthǐ hyǎ ò́lya̤nuôlya̤ lahyǎ atè̤thû́ rò Giovanni plwǒ pé̤ èthǐ htyě dố Jordano htyěklǒkǔ.
5 E saíam a ter com ele toda a terra da Judéia, e todos os moradores de Jerusalém; e eram por ele batizados no rio Jordão, confessando os seus pecados.
6 Giovanni kû̌thyáhtyaní̤ hyeca̤ dố ǔ bò́ ná tathíbuô̌du asû, rò a ryá̤htyaní̤ nyá̤htò́phá. Rò a eprè́ takǐ ná vyáhtyě.
6 Ora, João usava uma veste de pêlos de camelo, e um cinto de couro em torno de seus lombos, e comia gafanhotos e mel silvestre.
7 Rò a hésodônyǎ pé̤ ǔ rò a hé, “Kayǎ ki hyǎ dố vǎkhyěkhu pǎ tôprè̤ nuôma, a taryěpro̤prya̤ shyosò̌ lốklò̌ cò́ ná vǎ pǎ. Vǎ ngò̤takò̤ htulyě pé̤ prè́ è khupháplye̤ prè́ nuô vǎ kò ná è to.
7 E pregava, dizendo: Após mim vem aquele que é mais poderoso do que eu, de quem não sou digno de, inclinando-me, desatar a correia das alparcas.
8 Vǎ plwǒ thǐ ná htyě tadû́rò a ki plwǒ thǐ ná Thè́ Sǎsè̌ Byacè pǎ,” Giovanni hé phúnuô.
8 Eu vos batizei em água; ele, porém, vos batizará no Espírito Santo.
9 Bí Giovanni plwǒ pé̤ kayǎ tahe ná htyě akhè̌nuô, Jesǔ o dố vǐ̤ Nazarè Galilea ké̤ rò a hyǎ dố Jordanohtyěklǒ a o rò Giovanni plwǒ pé̤ lǔhtyě dố Jordano htyěklǒkǔ.
9 E aconteceu naqueles dias que veio Jesus de Nazaré da Galiléia, e foi batizado por João no Jordão.
10 Bí a o dố htyělè̤̌ rò a nyǎ̤kahtòhtò ná a myáhtye mò́khu lṳmǒǎyǎ rò Thè́ Sǎsè̌ Byacè dố athyáná htulwí̤ nuô a hyǎlya̤ dố lǔlo̤.
10 E logo, quando saía da água, viu os céus se abrirem, e o Espírito, qual pomba, a descer sobre ele;
11 Rò Cò́marya o dố mò́khu, rò a hébètǎ̤ lǔ, “Nè̤ ma vǎphúkhǔ dố vǎ mo̤ ní̤dyé rò a me̤mo̤ vǎ thè́plò tôprè̤,” a hé phúnuô.
11 e ouviu-se dos céus esta voz: Tu és meu Filho amado; em ti me comprazo.
12 A héhtuô̌ phúnuônuô, Thè́ Sǎsè̌ Byacè cò̤̌cuố lǔ dố lá̤mi̤soklè̌.
12 Imediatamente o Espírito o impeliu para o deserto.
13 Jesǔ o bí lá̤mi̤soklè̌ nuô anyě lwǐ̤shyě, rò mò̤́nyě lwǐ̤shyě akǔ yěnuô, khǐnéricyá̤ khuklò́ hyǎ ilo-ilyá lǔ. Jesǔ otố̤ ná tè̤phútè̤lye̤, tè̤mi̤tè̤myá̤ tahe bínuô, rò tanéphú tahe myání̤khwèní̤ dyé lǔ.
13 E esteve no deserto quarenta dias sentado tentado por Satanás; estava entre as feras, e os anjos o serviam.
14 Bí ǔ pṳ̂́dò́tǎ̤ Giovanni dố htò̌kǔ akhè̌nuô, Jesǔ cuố dố Galilea ké̤ rò a hésodônyǎ pé̤ ǔ ná Cò́marya a tè̤thè́krṳ̂̌mila bínuô.
14 Ora, depois que João foi entregue, veio Jesus para a Galiléia pregando o evangelho de Deus
15 Rò a hé, “Tè̤shuốtè̤khè̌ hyǎtuố̤hò́. Cò́marya ahtyěaké̤ phûhtyahò́ rò za̤ ní̤dû lahyǎ thǐné̤ rò zṳ̂́ka̤nyá̤ka̤ mò̌ lahyǎ tè̤thè́krṳ̂̌mila yě.”
15 e dizendo: O tempo está cumprido, e é chegado o reino de Deus. Arrependei-vos, e crede no evangelho.
16 Htuô̌rò Jesǔ cuố dố Galilea htyěòduhtû̌ rò a cuốmyáhtye Simonè ná apuố̤ Andrea. Rò bínuôakhè̌ èthǐ cò̤́etè̤̌ ná itavǐ dố nókǔ, me̤těhérò a pṳ̌eprè́ lahyǎ ahò́kǔsè ná tè̤̌ prè́.
16 E, andando junto do mar da Galiléia, viu a Simão, e a André, irmão de Simão, os quais lançavam a rede ao mar, pois eram pescadores.
17 Rò Jesǔ hé èthǐ, “Cuố꤮ krwǒkuô̌ vǎkhyě. Vǎ ki ithyóithya ní̤ thǐ thyáphú thǐ ki è́ní̤ kayǎ phú thǐ pṳ̂́e ní̤ tè̤̌yě nuô.”
17 Disse-lhes Jesus: Vinde após mim, e eu farei que vos torneis pescadores de homens.
18 Rò tôphuốtuô̌ èthǐ dyakyǎ a itavǐ rò a krwǒkuô̌ Jesǔ akhyě.
18 Então eles, deixando imediatamente as suas redes, o seguiram.
19 Rò èthǐ cuố plehyǎ pó̤ dố nyě takiphú rò a myáhtye Zebedeo aphúkhǔ Jakomo ná apuố̤ Giovanni isè́ri̤ ní̤dyé lahyǎ a itavǐ dố thòklyěkǔ.
19 E ele, passando um pouco adiante, viu Tiago, filho de Zebedeu, e João, seu irmão, que estavam no barco, consertando as redes,
20 Jesǔ myáhtyehtyená a è́ èthǐ rò èthǐ htecuố krwǒkuô̌ lǔkhyě. Rò aphè̌ Zebedeo ná prè̤me̤dakèe tahe okyǎ ní̤dyédû lahyǎ bí a thòklyěkǔ nuôprè́.
20 e logo os chamou; eles, deixando seu pai Zebedeu no barco com os empregados, o seguiram.
21 Htuô̌rò èthǐ cuốtuố̤ dố vǐ̤ Capernaum rò bí Mò̤́nyěduô nuôtônyěnuô, a cuốnuô̌ dố tè̤cò́bè̌hǒkǔ rò a cuốnuô̌ ithyó pé̤ ǔ bínuô.
21 Entraram em Cafarnaum; e, logo no sábado, indo ele à sinagoga, pôs-se a ensinar.
22 Rò kayǎ tahe khyéthukhyéthè́ lò̌plǐ cò́ Jesǔ a tè̤ithyóithya yěnuôtahe cò́. A ithyó thyá cò́ ná kayǎ dố a o ná a taryěshyosò̌ nuôtahe ithyó nuô cò́, htuô̌to a ithyó khódû ná prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá nuôtahe cò́.
22 E maravilhavam-se da sua doutrina, porque os ensinava como tendo autoridade, e não como os escribas.
23 Bínuôkhè̌ kayǎphè̌ dố khǐné me̤bè lǔ yětôprè̤nuô, a o dố tè̤cò́bè̌hǒkǔ rò a hyǎhte khyé.
23 Ora, estava na sinagoga um homem possesso dum espírito imundo, o qual gritou:
24 Rò a è́htǒhtya, “Kố꤮ vǐ̤ Nazarèphú Jesǔ꤮, nè̤ thè́zṳ̂́ me̤ pè̤ phútě? Nè̤ kíré̤ hyǎ me̤pyéme̤kyǎ me̤thyěme̤mé̤ kyǎlò̌hò́ pè̤ pǎ è̌? Nè̤ ma ǔpě nuôma vǎ thè́gně prè́, nè̤ ma Cò́marya aphúkhǔ sǎsè̌ tôprè̤.”
24 Que temos nós contigo, Jesus, nazareno? Vieste destruir-nos? Bem sei quem és: o Santo de Deus.
25 Manárò Jesǔ thè́prwǒ̤ sû khǐnékhǐnò̌, “Thuôthuô꤮ o lahyǎ, htecuốkyǎmò̌ dố kayǎphè̌ yětôprè̤ akǔnuô.”
25 Mas Jesus o repreendeu, dizendo: Cala-te, e sai dele.
26 Rò khǐnékhǐnò̌ o dố kayǎphè̌ yětôprè̤ akǔ yětôduô̌nuô, a è́htǒè́mo̤ tanyǎ̤tapluố̤ rò a htecuốkyǎ dố kayǎphè̌ nuôtôprè̤ akǔ.
26 Então o espírito imundo, convulsionando-o e clamando com grande voz, saiu dele.
27 Lò̌꤮ kayǎ obí tè̤cò́bè̌hǒkǔ nuôtahe khyéthukhyéthè́ lò̌plǐ cò́ rò a héhuô ní̤dyé khyělǔ, “Yěma ǐtětě? Yěma tè̤ithyóithya athè̌ è̌? Athyáná a o cò́ ná a taryěshyosò̌ nuô. A hétǎ̤ prè́ angó̤ ná a nò̌htecuốkyǎ khǐné mǔmyá̤ricyá̤ yětahe prè́ rò a ní̤dǎ cò́ lǔngó̤ngó̤,” èthǐ hé phúnuô.
27 E todos se maravilharam a ponto de perguntarem entre si, dizendo: Que é isto? Uma nova doutrina com autoridade! Pois ele ordena aos espíritos imundos, e eles lhe obedecem!
28 Yětôphuốrò Jesǔ ari-akyǎ luô̌pasǐ cuốpryǎ lò̌plǐ cò́ dố Galilea ké̤kǔ yěnuô pwǒ̤꤮ tôphocò́.
28 E logo correu a sua fama por toda a região da Galiléia.
29 Jesǔ ná a khǒpacè̤̌ tahe htecuốkyǎ dố tè̤cò́bè̌hǒkǔ yě rò èthǐ htecuố lahyǎ dố Simonè ná Andrea ahi. Jakomo ná Giovanni cuố tố̤kuô̌ ná èthǐ.
29 Em seguida, saiu da sinagoga e foi a casa de Simão e André com Tiago e João.
30 Bínuô akhè̌ Simonè a prè̤́prè̤mò thè́swíné̤kṳ́ rò omyěotyá̤ prè́ dố lé̤myěkhu prè́, rò tôphuốtuô̌ èthǐ hésoluô̌sû ná Jesǔ.
30 A sogra de Simão estava de cama com febre, e logo lhe falaram a respeito dela.
31 Yětôphuốrò Jesǔ cuố dố lǔo rò a cuốpṳ̂́ lǔtakhu rò a cwikahtò lǔ. Rò a tè̤swí sǐmé̤kyǎ rò a ihtò me̤-eme̤ǒsû pé̤ èthǐ.
31 Então Jesus, chegando-se e tomando-a pela mão, a levantou; e a febre a deixou, e ela os servia.
32 Bí mò̤́hémò̤́tǎ̤ akhè̌nuô, kayǎ bínuô tahe è́hyǎní̤ kayǎ dố aswíasè̌ tahe ná khǐnékhǐnò̌ me̤bè lǔ tahe dố Jesǔ a o.
32 Sendo já tarde, tendo-se posto o sol, traziam-lhe todos os enfermos, e os endemoninhados;
33 Vǐ̤kǔphú pwǒ̤꤮ prè̤ hyǎ oplò́oplu lò̌plǐ lahyǎ dố kadǎ khǎshyé.
33 e toda a cidade estava reunida à porta;
34 Htuô̌rò tè̤swítè̤sè̌ ǐtětě꤮ bèbè Jesǔ zasǐmé̤ lò̌plǐ cò́. Rò a zasǐmé̤ pé̤ è́nyacò́ kayǎ tahe a tè̤swítè̤sè̌ rò a vè̤́htekyǎ è́nyacò́ khǐnékhǐnò̌ tahe, manárò Jesǔ ma ǔpěnuô khǐnékhǐnò̌ tahe yǒ thè́gně akhu-akhyě, Jesǔ nò̌hébè èthǐ tômû̌꤮ to.
34 e ele curou muitos doentes atacados de diversas moléstias, e expulsou muitos demônios; mas não permitia que os demônios falassem, porque o conheciam.
35 Bí mò̤́lǐ ro̤mû́ mò̤́khíò́ pǎprè́ akhè̌nuô, Jesǔ kahtò cuốcò́bè̌ dố khǎlé̤ dố ǔ o tôprè̤꤮ to tôpho.
35 De madrugada, ainda bem escuro, levantou-se, saiu e foi a um lugar deserto, e ali orava.
36 Rò Simonè ná kayǎ dố a otố̤kuô̌ ná lǔ tahe cuố myápṳ̌ lǔ.
36 Foram, pois, Simão e seus companheiros procurá-lo;
37 Bí èthǐ myáhtye hò́ Jesǔ akhè̌nuô, èthǐ hé lǔ, “Kayǎ myápṳ̌thû́ lò̌plǐ nè̤,” a hé lǔ phúnuô.
37 quando o encontraram, disseram-lhe: Todos te buscam.
38 Rò Jesǔ hésû èthǐ, “Pè̤ ki cuố pó̤ dố dò̌ruô dố a o tavǐtava̤ lahyǎ bíyě tahe pó꤮, rò vǎ ki hésodônyǎ ithyóithya pé̤ èthǐ ná Cò́marya alǎ̤angó̤. Vǎ hyǎ bíyěnuôma tè̤ritè̤kyǎ yěhò́,” a hé èthǐ phúnuô.
38 Respondeu-lhes Jesus: Vamos a outras partes, às povoações vizinhas, para que eu pregue ali também; pois para isso é que vim.
39 Rò a cuốlě tava̤lò̌ Galilea tôké̤lè̤̌ rò a lě hésodônyǎ, ithyóithya pé̤ ǔ ná Cò́marya alǎ̤angó̤ dố Galileaphú tahe a tè̤cò́bè̌hǒkǔ pwǒ̤꤮ tôpho, rò a vè̤́htekyǎ pé̤ ǔ khǐnékhǐnò̌ tahe.
39 Foi, então, por toda a Galiléia, pregando nas sinagogas deles e expulsando os demônios.
40 Htuô̌rò kayǎ dố a tè̤sè̌mǔmyá̤ o dố phálo̤ otôprè̤, rò a hyǎ dángṳ̂lya̤ dố Jesǔ khǎshyé rò a kwǐthè́zò̤htya lǔ, “Nè̤ ki thè́plòo zasǐmé̤ pé̤ vǎ tè̤sè̌yě hénuôma nè̤ za cyá̤ prè́,” a hé lǔ phúnuô.
40 E veio a ele um leproso que, de joelhos, lhe rogava, dizendo: Se quiseres, bem podes tornar-me limpo.
41 Jesǔ thè́zò̤ní̤ lǔ, htuô̌rò a zó̤hyǎ atakhu rò a tôbèhtuô̌ lǔ rò a hé lǔ, “Vǎ thè́plòo prè́,” a hé htuô̌rò “Tè̤sè̌꤮ sǐmé̤kyǎmò̌,” a hé pó̤ phúnuô.
41 Jesus, pois, compadecido dele, estendendo a mão, tocou-o e disse-lhe: Quero; sê limpo.
42 Yětôphuốrò tôphuốtuô̌ kayǎphè̌ yětôprè̤ a tè̤sè̌mǔmyá̤ yěnuô sǐmé̤khyékyǎ rò apháazye atwó̤aryáhtya khyěthyá.
42 Imediatamente desapareceu dele a lepra e ficou limpo.
43 Rò Jesǔ plwǒcuốkyǎ lǔ rò a metǎ̤te̤ cuốní̤ angó̤,
43 E Jesus, advertindo-o secretamente, logo o despediu,
44 “Héso pé̤ tǎ ǔ tôprè̤꤮ tǎmé̤ ní꤮. Cuố dyéluô̌myá nè̤né̤ yěnuô dố bwídu nuôtôprè̤ a o nuô, htuô̌rò thyáphú kayǎ lò̌plǐ ki myáhtye agněnuô, lǔtyǎhtyatè̤ phú Mosè a tè̤thyótè̤thya onuô ní,” a mecuốní̤ lǔ ngó̤ phúnuô.
44 dizendo-lhe: Olha, não digas nada a ninguém; mas vai, mostra-te ao sacerdote e oferece pela tua purificação o que Moisés determinou, para lhes servir de testemunho.
45 Manárò a htecuố hésoluô̌ pé̤ lò̌plǐ ǔ akhu-akhyě, Jesǔ cuốnuô̌ luô̌ lá̤lǐní̤ pǎ dố vǐ̤kǔ to, a bè cuốo prè́ dố vǐ̤klò̌ dố khǎlé̤thuôkrě tahenuô prè́ tadû́rò kayǎ o dố khǎlé̤ pwǒ̤꤮ tôpho hyǎtǒ lò̌ dố lǔo.
45 Ele, porém, saindo dali, começou a publicar o caso por toda parte e a divulgá-lo, de modo que Jesus já não podia entrar abertamente numa cidade, mas conservava-se fora em lugares desertos; e de todos os lados iam ter com ele.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.