Marcos 10
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs ARA
1 Htuô̌rò Jesǔ o bínuô rò a htecuốkyǎ dố Judaké̤ rò a cuố dố Jordano htyěklǒ bè́rè̤̌ tôkyě. Kayǎ bè́mṳ hyǎoplò́tava̤ kuô̌lò̌ khyěthyá lǔ tôplutôphè rò a ithyótǎ̤ pé̤ ǔ phú alé̤klǒ ithyó pé̤ ǔ pwǒ̤꤮ phuố nuô.
1 Levantando-se Jesus, foi dali para o território da Judeia, além do Jordão. E outra vez as multidões se reuniram junto a ele, e, de novo, ele as ensinava, segundo o seu costume.
2 Pharisěophú tahehenuô a hyǎ tố̤kuô̌ dố Jesǔ a o rò èthǐ thè́zṳ̂́ hyǎ myápṳ̌ pṳ̂́ Byacè Jesǔ atè̤thû́ rò a hyǎ sudyǎ takè lǔ, “Kayǎ tôprè̤prè̤ okyǎ amě ma aní̤ prè́ pè̤ tè̤thyótè̤thya hényǎ phúnuô è̌?”
2 E, aproximando-se alguns fariseus, o experimentaram, perguntando-lhe: É lícito ao marido repudiar sua mulher?
3 Rò Jesǔ sudyǎ èthǐ, “Mosè hékyǎ thǐ ngó̤ phútě?”
3 Ele lhes respondeu: Que vos ordenou Moisés?
4 Èthǐ hésû, “Kayǎ dố a okyǎ amě tahenuô Mosè plwǒprè́ èthǐ dố a ki rǎ li-okyǎmě a tè̤rǎmá tôba rò a dyé ná amě rò a ki okyǎ amě hénuôma aní̤ prè́.”
4 Tornaram eles: Moisés permitiu lavrar carta de divórcio e repudiar.
5 Rò Jesǔ hésû èthǐ, “Mosè rǎkyǎ pé̤ thǐ tè̤thyótè̤thya phúyě me̤těhérò thǐ yǒ khuklò́pryě̤ dû thǐgně nuô.
5 Mas Jesus lhes disse: Por causa da dureza do vosso coração, ele vos deixou escrito esse mandamento;
6 Manárò dố Cò́marya byálya̤lú hekhu ná mò́khu akhè̌nuôma ‘Cò́marya byálya̤tû́ prè̤mò tôprè̤ ná prè̤khǔ tôprè̤ prè́.’
6 porém, desde o princípio da criação, Deus os fez homem e mulher.
7 ‘Dố tè̤ritè̤kyǎ yě akhu-akhyě prè̤khǔ yěnuô a bè dyakyǎ amuố̤aphè̌ rò a bè cuố otố̤kuô̌ ná amě,
7 Por isso, deixará o homem a seu pai e mãe [e unir-se-á a sua mulher],
8 rò kayǎ yěthè́nyě̤nuô a htwǒhtyahò́ tôprè̤꤮ tuô̌hò́.’ Phúnuôrò èthǐ ma kayǎ thè́nyě̤ má̤pǎtohò́. A htwǒhtyahò́ lǔ tôprè̤꤮ tuô̌hò́.
8 e, com sua mulher, serão os dois uma só carne. De modo que já não são dois, mas uma só carne.
9 Phúnuôrò tè̤ dố Cò́marya dya-otố̤ lǔnuô, prè̤lukayǎ bè htò́pè̤̌kyǎní̤ lǔ tôprè̤꤮ to.”
9 Portanto, o que Deus ajuntou não separe o homem.
10 Bí èthǐ ka̤tuố̤ dố hi akhè̌nuô, a khǒpacè̤̌ tahe sudyǎpó̤ lǔ tè̤ritè̤kyǎ yě.
10 Em casa, voltaram os discípulos a interrogá-lo sobre este assunto.
11 Rò a hésû èthǐ, “Prè̤khǔ tôprè̤ ki okyǎ amě rò a ki cuốphyé taple ná prè̤mò dố aruôtôprè̤ hénuôma a cuốthû́hò́ amělye̤ yěnuô hò́.
11 E ele lhes disse: Quem repudiar sua mulher e casar com outra comete adultério contra aquela.
12 Htuô̌rò prè̤mò tôprè̤ ki okyǎ avè̤ rò a ki cuốphyé taple ná prè̤khǔ dố aruôtôprè̤ hénuôma a cuốthû́hò́ avè̤lye̤ yěnuô tôprè̤ hò́.”
12 E, se ela repudiar seu marido e casar com outro, comete adultério.
13 Thyáphú Jesǔ ki dyahtya atakhu dố pacè̤̌phú yětahe alo̤ nuô, kayǎ tahe è́hyǎní̤ lahyǎ pacè̤̌phú dố Jesǔ a o. Manárò a khǒpacè̤̌ tahe thè́prwǒ̤sû kayǎ cwihyǎní̤ pacè̤̌phú yěnuô tahe.
13 Então, lhe trouxeram algumas crianças para que as tocasse, mas os discípulos os repreendiam.
14 Jesǔ myáhtye èthǐ me̤phúnuôrò a thè́plòdu èthǐ rò a hé èthǐ, “Plwǒhyǎ pacè̤̌phú nuôtahe dố vǎ oyě. Me̤tǎ̤tṳ̂̌ tǎ èthǐ tǎmé̤, me̤těhérò Cò́marya ahtyěaké̤ nuôma kayǎ dố a shyalya̤ athè́plò thyáná pacè̤̌phú yěnuôtahe atè̤hò́.
14 Jesus, porém, vendo isto, indignou-se e disse-lhes: Deixai vir a mim os pequeninos, não os embaraceis, porque dos tais é o reino de Deus.
15 Vǎ hécò́cò́ thǐ, thǐ ki nò̌pố thǐné̤ ná Cò́marya phú pacè̤̌phú tahe nò̌pốní̤ ané̤ nuôto hénuô, thǐ nuô̌ ní̤ cyá̤ dố Cò́marya htyělé̤ké̤kǔ takhyá꤮ to.”
15 Em verdade vos digo: Quem não receber o reino de Deus como uma criança de maneira nenhuma entrará nele.
16 Htuô̌rò a phyáhtya pacè̤̌phú dố ané̤lo̤ tôprè̤ htuô̌ tôprè̤ rò a dyahtyahtuô̌ atakhu dố pacè̤̌phú tahe alo̤ rò a sò̌risò̌bǔ èthǐ.
16 Então, tomando-as nos braços e impondo-lhes as mãos, as abençoava.
17 Bí Jesǔ cáhtya htecuốkyǎhò́ akhè̌nuô, kayǎ tôprè̤ klyahyǎ dố lǔo rò a hyǎ dángṳ̂lya̤ dố lǔ mèthènyě rò a sudyǎ Jesǔ, “Kố꤮ tháráryá꤮ thyáphú vǎ ki ní̤bè kuô̌ǔ thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ talèkrè́ nuôrò, vǎ tǒbè me̤kryá꤮ maǐtě?”
17 E, pondo-se Jesus a caminho, correu um homem ao seu encontro e, ajoelhando-se, perguntou-lhe: Bom Mestre, que farei para herdar a vida eterna?
18 Jesǔ sudyǎ lǔ, “Nè̤ cuốè́ tuố̤ vǎ ná tháráryá me̤tě? Kayǎryá o tôprè̤꤮ to, a o prè́tû́ Cò́marya tôprè̤prè́.
18 Respondeu-lhe Jesus: Por que me chamas bom? Ninguém é bom senão um, que é Deus.
19 Nè̤ thè́gně Cò́marya mekyǎngó̤ tahe hé, ‘Me̤thyě tǎ kayǎ tǎmé̤, cuốthû́ tǎ ǔphúǔmě tǎmé̤, ehuôehí tǎ ǔtè̤ tǎmé̤, khyá lahǒlahya tǎ tè̤ tǎmé̤, cuốetṳ̂̌ǒplè tǎ ǔkhu tǎmé̤, bezṳ̂́nyá̤ nè̤muố̤nè̤phè̌.’”
19 Sabes os mandamentos: Não matarás, não adulterarás, não furtarás, não dirás falso testemunho, não defraudarás ninguém, honra a teu pai e tua mãe.
20 Rò a hésû Jesǔ, “Thárá꤮ yětahenuô vǎ tǒ̤ní̤ htuô̌lò̌hò́ rò vǎ krwǒme̤ htuô̌lò̌hò́ dố vǎ pacè̤̌khè̌ nuô pǎ cò́hò́.”
20 Então, ele respondeu: Mestre, tudo isso tenho observado desde a minha juventude.
21 Rò Jesǔ myá tǎ̤tǎ̤꤮ lǔ rò a thè́zò̤ní̤ lǔ rò a hé, “Tè̤ dố nè̤ lome̤ nuô a opǎ tôcô, ka̤ isè̌kyǎlò̌ nè̤ tǎ̤muô̌tǎ̤tè̤ nuôtahe rò dyékyǎ ná kayǎ sǒphásǒrya̤phú nuô. Nè̤ ki me̤phúnuô hérò nè̤ ki ní̤bè tè̤duzá̤htyathè̌ dố mò́khu pǎ. Ka̤me̤htuô̌ phúnuô rò hyǎ krwǒkuô̌ vǎkhyě.”
21 E Jesus, fitando-o, o amou e disse: Só uma coisa te falta: Vai, vende tudo o que tens, dá-o aos pobres e terás um tesouro no céu; então, vem e segue-me.
22 A yǒ duzá̤ tǎ̤pòtǎ̤pè̤̌ cò́ akhu-akhyě, bí a ní̤huô̌ htuô̌ Byacè Jesǔ hé lǔ phúyě akhè̌nuô, a khyé htuô̌rò a mèthèpyé rò a hteka̤kyǎ.
22 Ele, porém, contrariado com esta palavra, retirou-se triste, porque era dono de muitas propriedades.
23 Jesǔ tarítava̤ myá rò a hé a khǒpacè̤̌ tahe, “Kayǎ duzá̤htyathè̌ tahe kíré̤ nuô̌ dố Cò́marya ahtyěaké̤kǔ nuô, apyá̤ nyacò́ dố èthǐgně cò́!”
23 Então, Jesus, olhando ao redor, disse aos seus discípulos: Quão dificilmente entrarão no reino de Deus os que têm riquezas!
24 A khǒpacè̤̌ tahe ní̤huô̌ lǔ hébè phúyě rò a htetapa̤ lò̌plǐ cò́ lǔ. Htuô̌rò a hé khyěpó̤ èthǐ, “Vǎphú thǐ꤮, ǔ kíré̤ nuô̌ dố Cò́marya ahtyěaké̤kǔ nuôma apyá̤ nyacò́꤮.
24 Os discípulos estranharam estas palavras; mas Jesus insistiu em dizer-lhes: Filhos, quão difícil é [para os que confiam nas riquezas] entrar no reino de Deus!
25 Tathíbuô̌du tôduô̌ kíré̤ plyénuô̌ dố htè́khǎlí̤kǔnuô azǔ klò̌pǎ cò́ ná kayǎ duzá̤htyathè̌ tôprè̤ kíré̤ nuô̌ dố mò́khu htyělé̤ké̤kǔ nuô cò́.”
25 É mais fácil passar um camelo pelo fundo de uma agulha do que entrar um rico no reino de Deus.
26 A khǒpacè̤̌ tahe a hte tapa̤ lò̌plǐ lǔ rò èthǐ hé ní̤dyélǔ, “Ki me̤phúnuôrò ǔpě tôprè̤ kíré̤ ní̤bècyá̤pǎ tè̤me̤lwóhteka̤ pě?”
26 Eles ficaram sobremodo maravilhados, dizendo entre si: Então, quem pode ser salvo?
27 Jesǔ myá èthǐ rò a hé èthǐ, “Prè̤lukayǎ me̤lwóhteka̤ cyá̤ ní̤dyé ané̤to tadû́rò Cò́marya yǒ me̤cyá̤tè̤ pwǒ̤꤮ tôcô akhu-akhyě, a me̤lwóhteka̤ cyá̤ prè́.”
27 Jesus, porém, fitando neles o olhar, disse: Para os homens é impossível; contudo, não para Deus, porque para Deus tudo é possível.
28 Petru hé lǔ, “Myámò̌, pè̤ dyakyǎ lò̌ cò́hò́ tè̤pwǒ̤꤮ tôcô rò pè̤ krwǒkuô̌hò́ nè̤khyěhò́.”
28 Então, Pedro começou a dizer-lhe: Eis que nós tudo deixamos e te seguimos.
29 Jesǔ hé lǔ, “Vǎ hélakǒ cò́ thǐ, dố vǎgně ná vǎ tè̤thè́krṳ̂̌mila agně rò kayǎ tôprè̤prè̤ ki vǐkyǎ ahi-aphyǎ ná apuố̤avyá̤, amuố̤aphè̌, aphúalye̤, ná aprè́alyá̤ thǐtahe hénuô,
29 Tornou Jesus: Em verdade vos digo que ninguém há que tenha deixado casa, ou irmãos, ou irmãs, ou mãe, ou pai, ou filhos, ou campos por amor de mim e por amor do evangelho,
30 a ohtwǒprè̤ yětôhtû̌rò, a ki ní̤bè è́htya lốklò̌pó̤ ahi, apuố̤avyá̤, amuố̤aphè̌, aphúalye̤, aprè́alyá̤ thǐtahe dố aphuố tôzè̤ cò́ pǎ. Manárò ǔ ki me̤cyě̤me̤cṳ̂ è pǎ. Nopǎ tôhtû̌ rò a ki ní̤bè thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ talèkrè́ pǎ.
30 que não receba, já no presente, o cêntuplo de casas, irmãos, irmãs, mães, filhos e campos, com perseguições; e, no mundo por vir, a vida eterna.
31 Manárò kayǎ dố ǔ tane̤ lǔ ná a lodulố ǔtôprè̤nuô, a ki okyǎ dốkhyělố ǔ pǎ, kayǎ dố a okyǎ dốkhyělố ǔ tahenuô a ki htwǒhtya kayǎ dố ǔ lodulố lǔ pǎ,” Jesǔ hé pé̤ èthǐ phú nuô.
31 Porém muitos primeiros serão últimos; e os últimos, primeiros.
32 Jesǔ ná a khǒpacè̤̌ tahe htya lahyǎ dố vǐ̤ Jerusalem rò bí a htya dố klyálo̤ akhè̌nuô, Jesǔ cuố ré̤ èthǐ dố nyě. Jesǔ htya pé̤ èthǐ dố vǐ̤ Jerusalem akhu-akhyě, a khǒpacè̤̌ tahe khyéthukhyéthè́ lò̌plǐ cò́ lǔ, rò kayǎ dố a krwǒhtya tố̤kuô̌ ná lǔ tahenuô, a thè́isě lò̌ lahyǎ. Rò Jesǔ è́plò́ khyěthyá a khǒpacè̤̌ shyéthè́nyě̤ rò a cáhtya hésoluô̌ pé̤ èthǐ ná shyé꤮ èthǐ cuốtuố̤ dố vǐ̤ Jerusalem pǎnuô a ki htwǒhtya kryá꤮ ané̤ phútě pǎ nuôtahe ari-akyǎ.
32 Estavam de caminho, subindo para Jerusalém, e Jesus ia adiante dos seus discípulos. Estes se admiravam e o seguiam tomados de apreensões. E Jesus, tornando a levar à parte os doze, passou a revelar-lhes as coisas que lhe deviam sobrevir, dizendo:
33 Rò a hé èthǐ, “Ní̤dǎ tǎ̤te̤ lahyǎ, khǒnyá̤ rò pè̤ htya dố vǐ̤ Jerusalem. Bínuô pǎma ǔ ki isè̌tǎ̤kyǎ prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤dû vǎyěnuô dố bwídukhu tahe ná prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá tahe a takhukǔ pǎ. Rò èthǐ ki thè́plò tǒ lò̌ lǔ dố a ki me̤thyěkyǎ vǎ pǎ. A ki dyétǎ̤kyǎ vǎ dố Judaphú má̤to tahe a takhukǔ pǎ.
33 Eis que subimos para Jerusalém, e o Filho do Homem será entregue aos principais sacerdotes e aos escribas; condená-lo-ão à morte e o entregarão aos gentios;
34 Phúnuôrò Judaphú má̤to tahe ki hébè lavilavò̌ kanǐkano lò̌ vǎ pǎ, èthǐ ki htupláhtuthǐ lò̌ vǎ pǎ, a ki plí vǎ pǎ, rò èthǐ ki me̤thyěkyǎ vǎ pǎ tadû́rò a bǎhtyahò́ thuô̌nyě pǎma vǎ ihtòhtwǒprè̤ ka̤khyě khyěthyá pǎ.”
34 hão de escarnecê-lo, cuspir nele, açoitá-lo e matá-lo; mas, depois de três dias, ressuscitará.
35 Zebedeo aphúkhǔ Jakomo ná Giovanni hyǎphû dố Jesǔ a o rò a hé lǔ, “Thárá꤮ pè̤ kwǐ nè̤ ǐtětě bèbè, pè̤ thè́zṳ̂́ dố nè̤ ki me̤ pé̤ pè̤.”
35 Então, se aproximaram dele Tiago e João, filhos de Zebedeu, dizendo-lhe: Mestre, queremos que nos concedas o que te vamos pedir.
36 Jesǔ hésû èthǐ, “Thǐ thè́zṳ̂́ nò̌me̤ vǎ ǐtětě?”
36 E ele lhes perguntou: Que quereis que vos faça?
37 Rò èthǐ hésû lǔ, “Bí nè̤ htya onyǎhò́ dố nè̤htyěnè̤ké̤ rò nè̤ ohò́ dố nè̤taryěduhtǔ akǔ hò́ pǎnuô, dyéonyǎ pé̤kuô̌ pè̤ dố nè̤ takhu cò́htwó tôkyě tôprè̤, ná dố nè̤ takhu cò́ci tôkyě tôprè̤ pǎ ní꤮.”
37 Responderam-lhe: Permite-nos que, na tua glória, nos assentemos um à tua direita e o outro à tua esquerda.
38 Rò Jesǔ hésû èthǐ, “Thǐ kwǐ tè̤yěnuô thǐ thè́gně ní̤dyé ari-akyǎ to. Tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ ahtyěbě dố vǎ kíré̤ ǒ yěnuô thǐ ǒ bè́kuô̌nyǎ sálé̤ pǎ è̌? Htuô̌rò tè̤khyácyě̤khyácṳ̂ dố vǎ kíré̤ khyá yě pǎ nuôma thǐ khyábè́kuô̌ sálé̤ pǎ è̌?”
38 Mas Jesus lhes disse: Não sabeis o que pedis. Podeis vós beber o cálice que eu bebo ou receber o batismo com que eu sou batizado?
39 Rò èthǐ hésû lǔ, “Pè̤ khyábè́kuô̌ prè́.”
39 Disseram-lhe: Podemos. Tornou-lhes Jesus: Bebereis o cálice que eu bebo e recebereis o batismo com que eu sou batizado;
40 Manárò lé̤onyǎ akhǎlé̤ dố cò́ci tôkyě nuô bèbè, dố cò́htwó tôkyě nuô bèbè, a o dố vǎ takhukǔ má̤to, Cò́marya ki dyéonyǎ khǎlé̤ yěnuô ná kayǎ dố a taritaryǎ one pé̤htuô̌hò́ lǔ nuôtahe agně pǎ.”
40 quanto, porém, ao assentar-se à minha direita ou à minha esquerda, não me compete concedê-lo; porque é para aqueles a quem está preparado.
41 Bí a khǒpacè̤̌ dố a okyǎ prè̤shyé yětahe ní̤huô̌ a sudyǎ phúyě akhè̌ nuô, èthǐ thè́plòdu Jakomo ná Giovanni.
41 Ouvindo isto, indignaram-se os dez contra Tiago e João.
42 Phúnuôrò Jesǔ è́hyǎ plò́lò̌ èthǐ dố a o rò a hé èthǐ, “Thǐ thè́gně dûhò́ ná Judaphú má̤to tahenuô a o ná a khuklò́khuklyǎ dố a pố ní̤dyé èthǐ tahe. Htuô̌rò htyěké̤phú khuklò́khuklyǎ yětahenuô a nò̌e ní̤dyé lahyǎ a taryěshyosò̌ yěnuô dố htyěphúké̤phú tahe akhu.
42 Mas Jesus, chamando-os para junto de si, disse-lhes: Sabeis que os que são considerados governadores dos povos têm-nos sob seu domínio, e sobre eles os seus maiorais exercem autoridade.
43 Manárò lò̌꤮ thǐ yětahenuô thǐ tǒbè me̤phúnuô to. Dố thǐklè̌nuô, kayǎ tôprè̤prè̤ ki thè́zṳ̂́ htwǒdu hérò a tǒbè htwǒ thǐ prè̤me̤tè̤phú.
43 Mas entre vós não é assim; pelo contrário, quem quiser tornar-se grande entre vós, será esse o que vos sirva;
44 Dố thǐklè̌nuô, kayǎ tôprè̤prè̤ ki thè́zṳ̂́ htwǒ kayǎ dố ǔ lodulố lǔ kihérò a tǒbè htwǒ kayǎ lò̌꤮ plǐ acṳ̂́.
44 e quem quiser ser o primeiro entre vós será servo de todos.
45 Me̤těhérò prè̤lu kayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě, vǎ hyǎ dố ǔ ki me̤pé̤ vǎgně nuô má̤to. Vǎ hyǎ dố vǎ ki me̤pé̤ ǔgně prè́. Rò thyáphú vǎ ki ihtaka̤ní̤ èthǐ agněnuôrò, vǎ dyélya̤kyǎ vǎ thè́plò htwǒprè̤ dố kayǎ è́prè̤ agně.”
45 Pois o próprio Filho do Homem não veio para ser servido, mas para servir e dar a sua vida em resgate por muitos.
46 Jesǔ ná a khǒpacè̤̌ tahe cuốtuố̤ dố vǐ̤ Jeriko rò bí èthǐ htecuốkyǎhò́ ná vǐ̤ Jeriko akhè̌nuô, kayǎ bè́mṳdu bí vǐ̤kǔ nuôtahe htecuố kuô̌ ná èthǐ. Bí èthǐ htecuố akhè̌nuô, kayǎphè̌ mèthèkhí kwǐesè onyǎo bí klyáhtû̌nuô tôprè̤. Amwi̤ ná Bartimeo, è ma Timeo aphúkhǔ tôprè̤.
46 E foram para Jericó. Quando ele saía de Jericó, juntamente com os discípulos e numerosa multidão, Bartimeu, cego mendigo, filho de Timeu, estava assentado à beira do caminho
47 Bí a ní̤huô̌ ná vǐ̤ Nazarèphú Jesǔ hyǎ dố klyálo̤ akhè̌nuô, a cáhtya è́htǒ, “Kố꤮ Davi aphúkhǔ Jesǔ꤮ thè́zò̤ní̤ kuô̌ ré̤ vǎ.”
47 e, ouvindo que era Jesus, o Nazareno, pôs-se a clamar: Jesus, Filho de Davi, tem compaixão de mim!
48 Kayǎ è́prè̤ thè́prwǒ̤ lǔ rò a hé lahyǎ lǔ, “Thuôthuô꤮ omyá꤮” tadû́rò a lé è́htǒhtya shyoshyo, “Kố꤮ Davi aphúkhǔ Jesǔ꤮ thè́zò̤ní̤ kuô̌ ré̤ vǎ ní꤮.”
48 E muitos o repreendiam, para que se calasse; mas ele cada vez gritava mais: Filho de Davi, tem misericórdia de mim!
49 Jesǔ okuố rò a hé, “Cuốè́hyǎ è bíyě” rò èthǐ cuố è́hyǎ lǔ rò a hé lǔ, “Thè́plè̤̌ tǎmé̤, kahtòmò̌, Jesǔ è́ hò́ nè̤.”
49 Parou Jesus e disse: Chamai-o. Chamaram, então, o cego, dizendo-lhe: Tem bom ânimo; levanta-te, ele te chama.
50 Rò a plwóhte aca̤klò̌ rò a phatǎ̤kyǎ. Htuô̌rò a pá̤kahtò rò a hyǎ dố Jesǔ a o.
50 Lançando de si a capa, levantou-se de um salto e foi ter com Jesus.
51 Jesǔ sudyǎ lǔ, “Nè̤ thè́zṳ̂́ nò̌me̤ vǎ maǐtě?”
51 Perguntou-lhe Jesus: Que queres que eu te faça? Respondeu o cego: Mestre, que eu torne a ver.
52 Rò Jesǔ hé lǔ, “Nè̤ ka̤ní̤ hò́. Nè̤ tè̤zṳ̂́ me̤sǐmé̤ pé̤ nè̤ hò́.” Bínuô tôphuốtuô̌ amèthè lǐhyǎ rò a krwǒcuốkuô̌ Jesǔ akhyě.
52 Então, Jesus lhe disse: Vai, a tua fé te salvou. E imediatamente tornou a ver e seguia a Jesus estrada fora.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.