Lucas 17
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs NAA
1 Jesǔ hé a khǒpacè̤̌ tahe, “Tè̤ilo-ilyáthû́ ǔ tahenuô a bè ohtya nyǎ pǎ tadû́rò kayǎ dố a me̤-o htwǒhtya tè̤ilo-ilyá thû́ ǔ yětôprè̤nuô, tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ ki bè nyacò́ lǔ pǎ.
1 Jesus disse aos seus discípulos:
2 Kayǎ phúnuô tôprè̤nuô phû꤮ ná a kíré̤ me̤-ohtwǒhtya tè̤ dố kayǎ patílố dố ǔklè̌ tôprè̤prè̤ ki me̤tè̤thû́ phúyě nuôrò, cò̌ lò̤́du dố a kyǎ̤bǒlo̤nuô rò tá̤tǎ̤kyǎ è dố htyědutava̤kǔ nuôma aryáklò̌ pǎ cò́ dố lǔgně cò́.
2 Seria melhor para esse que uma pedra de moinho fosse pendurada ao seu pescoço e fosse atirado no mar do que fazer tropeçar um destes pequeninos.
3 Rò̤ní̤ lahyǎ thǐné̤ ní꤮.
3 — Tenham cuidado. Se o seu irmão pecar, repreenda-o; se ele se arrepender, perdoe-lhe.
4 Tônyě akǔ, a ki me̤thû́ nè̤ thuô̌thyótôphuố hérò, a ki hyǎtǒ khyěthyá nè̤ thuô̌thyótôphuố rò a ki hyǎ hé, ‘Vǎ za̤ ní̤dû hò́ vǎné̤’ hénuô, nè̤ bè plwǒkyǎ lǔ tè̤thû́.”
4 Se pecar contra você sete vezes num dia e sete vezes vier para lhe dizer: “Estou arrependido”, perdoe-lhe.
5 Prè̤dônyǎphú tahe héso Byacè, “Me̤sò̌htya pé̤ pè̤ tè̤zṳ̂́.”
5 Então os apóstolos disseram ao Senhor: — Aumente-nos a fé.
6 Rò Byacè hésû èthǐ, “Thǐ tè̤zṳ̂́ ki o tí꤮ taplèplò tôplò nuôprè́ tadû́rò thǐ ki hé thòmò̤́du yětômò̤́, ‘Cû́hte nè̤rwí̤nuô, rò cuốisò́o nè̤né̤ dố htyědutava̤ akǔnuô,’ thǐ ki hé è nuô, a ki cṳ̌e thǐngó̤ prè́.
6 Ao que o Senhor respondeu:
7 “Hékuốré̤, kayǎ dố thǐklè̌ tôprè̤prè̤nuô, a ki o ní̤dyé ná alulé dố a hyǎhtá prè́ tôprè̤, má̤torò prè̤kyě̤thímíphú tôprè̤ hébyenuô. Bí alulé o dố prè́khu ka̤tuố̤khè̌, tôphuốtuô̌ thǐ è́nò́ sálé̤, ‘Hyǎ onyǎ epryǎ mò̌ dǐyě,’ a hé phúyě nuôma a o nyǎ tôprè̤prè̤ è̌?
7 — Qual de vocês, tendo um servo ocupado na lavoura ou em guardar o gado, lhe dirá quando ele voltar do campo: “Venha agora mesmo e sente-se à mesa”?
8 Thǐ ki hé è, ‘Phǒe mò̌ dǐ, htulya taple mò̌ nè̤ hyeca̤nuô rò khwóe pé̤ vǎ dǐ rò opò̤́myákhwè buôebuôǒní̤ vǎ bíyě, vǎ ehtuô̌pǎ rò eno dốkhyě pǎ.’
8 Não é verdade que, ao contrário, lhe dirá: “Prepare o meu jantar. Apronte-se e sirva-me enquanto eu como e bebo. Depois, você pode comer e beber”?
9 Lulé tôprè̤ me̤phú abyacè hé lǔ nuô tadû́rò abyacè lo hébwíhétaryě lǔ to.
9 Será que ele terá de agradecer ao servo por ter feito o que lhe havia ordenado?
10 Thǐ bèbè thyáphúnuô hò́. Bí thǐ me̤htuô̌lò̌hò́ lò̌꤮ tè̤ dố ǔ nò̌ thǐ nuôtahe akhè̌nuô, thǐ tǒ hé, ‘Pè̤ ma lulé tahe dố a me̤htuô̌kyǎ cò́cû́ prè́ tè̤me̤ dố a lya̤bè pè̤ yěnuôtahe prè́.’”
10 Assim também vocês, depois de terem feito tudo o que lhes foi ordenado, digam: “Somos servos inúteis, porque fizemos apenas o que devíamos fazer.”
11 Bí Jesǔ cuố dố vǐ̤ Jerusalem akhè̌nuô, a cuốrwó bí Samaria ké̤ ná Galilea ké̤ ké̤kû̌plè lǔ nuô.
11 De caminho para Jerusalém, Jesus passava pelo meio de Samaria e da Galileia.
12 A cuốnuô̌ dố dò̌tôdò̌ akǔ rò a myáhtye tǎ̤sû ná kayǎphè̌ prè̤shyé dố a ní̤bè lahyǎ tè̤swímǔmyá̤ dố phálo̤ tahe. Èthǐ ihtòo taphǎye̤ rò,
12 Ao entrar numa aldeia, saíram-lhe ao encontro dez leprosos,
13 a è́htǒcuố, “Kố꤮ Byacè Jesǔ! Thè́zò̤ kuô̌ré̤ pè̤ ní꤮!”
13 que ficaram de longe e gritaram: — Jesus, Mestre, tenha compaixão de nós!
14 Jesǔ myáhtye èthǐ rò a hé èthǐ, “Cuố dyéluô̌ myá lahyǎ thǐné̤ dố bwídu tahe a o nuô.” Bí èthǐ cuố dố klyálo̤ akhè̌, èthǐ tè̤sè̌ sǐmé̤kyǎ lò̌plǐ cò́.
14 Ao vê-los, Jesus disse: Aconteceu que, indo eles, foram purificados.
15 Dố èthǐ aklè̌ tôprè̤nuô, a myáhtyethè́gně ná Jesǔ zasǐmé̤kyǎ hò́ è akhu-akhyě, a ka̤khyě rò a è́htǒhtuthè́htya Cò́marya.
15 Um dos dez, vendo que estava curado, voltou dando glória a Deus em alta voz
16 Htuô̌rò a dángṳ̂cò́bè̌lya̤ dố Jesǔ a khǎduôshyé rò a hébwíhétaryěhtya lǔ. È ma Samariaphú tôprè̤.
16 e prostrou-se com o rosto em terra aos pés de Jesus, agradecendo-lhe. E este era samaritano.
17 Rò Jesǔ hé lǔ, “Kayǎ dố vǎ zasǐmé̤ pé̤ lǔ tahe nuôma a o prè̤shyé vǎhéto! Lwǐ̤thyótôprè̤ pǎ lě꤮ a otǒ bítě?
17 Então Jesus perguntou:
18 Mame̤těrò a ka̤khyě hébwíhétaryě htuthè́htya khyěthyá Cò́marya tû́prè́ myěcôruôphú yětôprè̤prè́ ròma phútě?”
18 Não se achou quem voltasse para dar glória a Deus, a não ser este estrangeiro?
19 Htuô̌rò Jesǔ hé è, “Ihtòcuốmò̌, nè̤ tè̤zṳ̂́ zasǐmé̤kyǎ pé̤ hò́ nè̤ tè̤sè̌ hò́.”
19 E lhe disse:
20 Pharisěophú tahe sudyǎ Jesǔ ná Cò́marya ahtyěaké̤ ki hyǎtuố̤ bíkhè̌tě pǎ. Rò a hésû èthǐ, “Cò́marya ahtyěaké̤ hyǎisò́o nuô ǔ myáhtye cyá̤ phúnuô má̤to.
20 Indagado pelos fariseus sobre quando viria o Reino de Deus, Jesus lhes respondeu:
21 Tôprè̤꤮ ma ǔ hé, ‘Myámò̌ bíyě,’ ‘Myámò̌ dốnuô,’ phúnuô tôprè̤꤮ to, me̤těhérò Cò́marya ahtyěaké̤ yěnuô a hyǎisò́o hò́ dố thǐ thè́plòkǔ nuôhò́.”
21 Nem dirão: “Ele está aqui!” Ou: “Lá está ele!” Porque o Reino de Deus está entre vocês.
22 Htuô̌rò Jesǔ hé a khǒpacè̤̌ tahe, “Prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě amò̤́nyěmò̤́thè̌ dố thǐ thè́zṳ̂́ myáhtye nyacò́ yěnuô, a ki hyǎtuố̤ tônyěnyě pǎ, manárò thǐ myáhtye cyá̤ è to.
22 A seguir, Jesus disse aos seus discípulos:
23 Ǔ ki héso pé̤ thǐ, ‘Myámò̌ dố nuô’ má̤torò ‘Myámò̌ bíyě’ phúnuô pǎ! Tadû́rò cuốkrwǒ zṳ̂́e kuô̌ tǎ èthǐ tǎmé̤.
23 E dirão a vocês: “Ele está aqui!” Ou: “Lá está ele!” Não saiam nem sigam essa gente.
24 Vǎ cuốhétuố̤ thǐ phúyě me̤těhérò, bí prè̤lu aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě ki hyǎ khyěthyá pǎ akhè̌nuô, ǔ pwǒ̤꤮ tôprè̤ ki myáhtye è pǎ. A ki thyáná shyeli̤bò́ dố mò́lè̤̌ rò a ki sátakhè̌ rasǒ cuố lò̌ mò́lè̤̌sǐba pǎ.
24 Porque assim como o relâmpago, que resplandece e brilha de uma extremidade do céu até a outra, assim será, no seu dia, o Filho do Homem.
25 Manárò vǎ ki khyábè è́lốklò̌ ré̤ cò́ tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ pǎ, rò kayǎ yětôhtû̌ zṳ̂́e vǎ to.
25 Mas é necessário que primeiro ele padeça muitas coisas e seja rejeitado por esta geração.
26 “Prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě ki hyǎpǎ akhè̌nuô, a ki htwǒhtya thyákuô̌dû phú Noah htû̌khè̌ nuô pǎ.
26 Assim como foi nos dias de Noé, será também nos dias do Filho do Homem:
27 Bínuôkhè̌ kayǎ tahe eǒ lahyǎ, ní̤phúní̤mě tuố̤ lahyǎ cò́ bí Noah nuô̌ dố thòklyědukǔ nuôtônyě cò́. Rò htyěduhtya thyěkyǎ lò̌plǐ kayǎ okyǎ dố aklò̌ nuôtahe.
27 comiam, bebiam, casavam e davam-se em casamento, até o dia em que Noé entrou na arca, veio o dilúvio e destruiu todos.
28 “Bí vǎ hyǎ khyěthyá akhè̌pǎnuô, a ki thyáná kayǎ dố Abraham aphúdu Lot htû̌khè̌ nuô pǎ. Kayǎ bínuô tôhtû̌ tahenuô, ae-aǒ lahyǎ, ipri̤-isè̌, isò́iplû̌ rò sò́ lahyǎ ahi-aphyǎ.
28 O mesmo aconteceu nos dias de Ló: comiam, bebiam, compravam, vendiam, plantavam e edificavam;
29 Manárò bí Lot htecuố taphǎkyǎ ná vǐ̤ Sodom nuôtônyě akhè̌nuô, Cò́marya nò̌cṳ̂tǎ̤ ké̤ ná mi ná lò̤́miû̌ dố mò́khu rò miû̌ thyěkyǎ lò̌ èthǐ pwǒ̤꤮ tôprè̤.
29 mas, no dia em que Ló saiu de Sodoma, choveu do céu fogo e enxofre e destruiu todos.
30 “Shyé꤮ prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě kíré̤ hyǎhò́ pǎ akhè̌nuô, a ki htwǒhtya thyákuô̌dû phúyěnuô pǎ.
30 Assim será no dia em que o Filho do Homem se manifestar.
31 Mò̤́nyě bínuô tônyě pǎ ma, kayǎ o dố a hikhuklwó tabyekhu tahenuô bè hítǎ̤ nuô̌ phyéní̤ a tǎ̤muô̌tǎ̤tè̤ tahe dố hidò́kǔ tôcô꤮ to! Kayǎ o dố lyá̤khu tôprè̤prè̤ nuô a bè klya ka̤khyě phyéní̤ atǎ̤tè̤ dố ahi to.
31 — Naquele dia, quem estiver no terraço e tiver os seus bens em casa não desça para tirá-los; e, de igual modo, quem estiver no campo não volte para trás.
32 Tane̤htyatuố̤ bèkhyě lahyǎ dû Lot amě nuô.
32 Lembrem-se da mulher de Ló.
33 Me̤těhérò kayǎ dố a thè́zṳ̂́ me̤lwóhteka̤ ní̤dyé a thè́htwǒprè̤ tôprè̤prè̤nuô, a thè́htwǒprè̤ ki sǐmé̤kyǎ pǎ. Manárò kayǎ dố a dyélya̤kyǎ a thè́htwǒprè̤ dố vǎkhuvǎkhyě tôprè̤prè̤nuô, a ki ní̤bè thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ pǎ.
33 Quem tentar preservar a sua vida a perderá; e quem a perder, esse a salvará.
34 Vǎ hé thǐ, bí nuôtôthè̌ pǎma, kayǎ thè́nyě̤ ki omyětố̤lǔ dố lé̤myěkhu tôphotuô̌ pǎ. Rò Cò́marya ki è́ka̤kyǎ pǎ tôprè̤, tôprè̤rò a ki dya-okyǎ lǔ pǎ.
34 Digo a vocês que, naquela noite, duas pessoas estarão numa cama: uma será levada, e a outra será deixada.
35 Prè̤mò thè́nyě̤ ki isátṳ̂̌sû lǔ buốe pǎ. Rò Cò́marya ki è́ka̤kyǎ lǔ pǎ tôprè̤, rò a ki dya-okyǎ lǔ tôprè̤ pǎ.
35 Duas mulheres estarão juntas moendo trigo: uma será tomada, e a outra será deixada.
36 Prè̤khǔ o dố lyá̤khu thè́nyě̤nuô, tôprè̤rò Cò́marya ki è́ka̤kyǎ lǔ pǎ, tôprè̤nuô Cò́marya ki dyakyǎ lǔ pǎ.”
36 [Dois estarão no campo: um será tomado, e o outro será deixado.]
37 Jesǔ a khǒpacè̤̌ tahe sudyǎ lǔ, “Byacè, a ki htwǒhtya tǒ bítě tôphotě pǎ?”
37 Então perguntaram a Jesus: — Onde será isso, Senhor? Ele respondeu:
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.