Hebreus 3
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs ARC
1 Phúnuô akhu-akhyě, puố̤vyá̤ Krístuphú dố Cò́marya è́ thǐ yětahe꤮ tane̤ myámò̌ lahyǎ Jesǔ dố Cò́marya nò̌hyǎ htwǒ lǔ ná prè̤hésodônyǎ Cò́marya alǎ̤angó̤ ná bwídukhulố yětôprè̤nuô.
1 Pelo que, irmãos santos, participantes da vocação celestial, considerai a Jesus Cristo, apóstolo e sumo sacerdote da nossa confissão,
2 Phú Mosè cò́ ná atè̤me̤ dố Cò́marya a hiphúphyǎphú tahe agněnuô, Byacè Jesǔ yě, acò́ ná Cò́marya dố a dyahtya lǔ rò a nò̌me̤ lǔ ná atè̤me̤ yěnuô tôprè̤.
2 sendo fiel ao que o constituiu, como também o foi Moisés em toda a sua casa.
3 Kayǎ dố a isò́ hi yětômě tôprè̤nuô, ǔ dyadudyahtǔklò̌ è ná hiyě tômě. Phúnuôhò́ Jesǔ nuô ǔ tǒ dyadudyahtǔklò̌ è ná Mosè.
3 Porque ele é tido por digno de tanto maior glória do que Moisés, quanto maior honra do que a casa tem aquele que a edificou.
4 Hi pwǒ̤tômě nuô ǔ prè̤isò́htya è a onyǎ tôprè̤prè̤ nuô amá̤vǎ. Manárò prè̤ dố a isò́htya tè̤pwǒ̤꤮ tôcô nuôma Cò́marya prè́.
4 Porque toda casa é edificada por alguém, mas o que edificou todas as coisas é Deus.
5 Mosè yěnuô acò́ ná atè̤me̤ dố Cò́marya a hiphúphyǎphú tahe agně phú prè̤me̤tè̤phú tôprè̤ nuôhò́. Rò atè̤me̤ tahenuô, a dyéluô̌ byábû̌ one ré̤ tè̤má̤tè̤cò́ tahe dố Cò́marya ki dyéluô̌ ǔ shyé꤮ nopǎ tahe agně pǎ.
5 E, na verdade, Moisés foi fiel em toda a sua casa, como servo, para testemunho das coisas que se haviam de anunciar;
6 Manárò, Krístu yěnuôma athyáná Mosè dố a htwǒ prè̤me̤tè̤phú dố Cò́marya ahikǔ nuôtôprè̤ má̤to. È ma Cò́marya aphúkhǔ tôprè̤. È ma acò́ ná atè̤me̤ rò a myákhwèní̤ a Phè̌ Cò́marya a hiphúphyǎphú tahe. Pè̤ ki krwǒ khû̌khû̌hǎhǎ plehyǎlǎ Krístu tuố̤dố atadû htuô̌to tè̤ dố Cò́marya ki dyé pè̤ yěnuô, pè̤ ki myásû̌ plehyǎlǎ tuố̤dố atadû hénuôma, pè̤ ma Cò́marya ahiphúphyǎphú hò́.
6 mas Cristo, como Filho, sobre a sua própria casa; a qual casa somos nós, se tão somente conservarmos firme a confiança e a glória da esperança até ao fim.
7 Phúnuôrò Thè́ Sǎsè̌ Byacè hé,
7 Portanto, como diz o Espírito Santo, se ouvirdes hoje a sua voz,
8 khuklò́pryě̤ lahyǎ tǎ phú thǐphyěthǐphuô̌ nuôtahe tǎmé̤ ní꤮. Bí thǐphyěthǐphuô̌ tahe o dố ké̤sè̌htyěkya̤ lò̤́tamákhu akhè̌nuô, a htésû Cò́marya rò a ní̤dǎ lahyǎ lǔngó̤ to. A me̤myá lahyǎ Cò́marya.
8 não endureçais o vosso coração, como na provocação, no dia da tentação no deserto,
9 Na lwǐ̤shyě akǔ, vǎ me̤pé̤ kryá꤮ èthǐ ǐtě nuô, èthǐ myáhtye htuô̌hò́ tadû́rò a pṳ̌ me̤myá lahyǎ pǎ vǎ prè́.
9 onde vossos pais me tentaram, me provaram e viram, por quarenta anos, as minhas obras.
10 Phúnuôrò vǎ thè́plòdu èthǐ rò vǎ hé èthǐ, ‘Èthǐ ma kayǎ dố athè́plò cò́ kuô̌ lahyǎ ná vǎ to tahe. Èthǐ thè́gněplǒ lahyǎ tè̤ dố vǎ nò̌me̤ èthǐ nuôtahe to,’ vǎ hé èthǐ phúnuô.
10 Por isso, me indignei contra esta geração e disse: Estes sempre erram em seu coração e não conheceram os meus caminhos.
11 Phúnuôrò vǎ thè́plòdu èthǐ rò vǎ hétǎ̤kyǎ èthǐ ngó̤ tômû̌, ‘Htyěké̤ dố vǎ ò́lya̤ ná vǎ ki dyépé̤ ná èthǐ lé̤okuố tabè́thè́prá yěnuôtôpho nuô, èthǐ nuô̌nò́ pǎto hò́,’ vǎ isò̌ tǎ̤kyǎ èthǐ phúnuô.”
11 Assim, jurei na minha ira que não entrarão no meu repouso.
12 Vǎ puố̤vyá̤ thǐ꤮, rò̤ ní̤dyédû lahyǎ thǐné̤ ní꤮. Dya mǔmyá̤ricyá̤ lahyǎ tǎ thǐ thè́plò tǎmé̤, thǐ dya thǐ thè́plò ná thǐ zṳ̂́e kuô̌ǔ Cò́marya dố a htwǒprè̤ yětôprè̤ to, thǐ cuố taphǎkyǎ dû thǐgně phúnuô tahenuô me̤ tǎ lahyǎ tǎ tôprè̤꤮ tǎmé̤ ní꤮.
12 Vede, irmãos, que nunca haja em qualquer de vós um coração mau e infiel, para se apartar do Deus vivo.
13 Má̤tôkhónuô, khǒnyá̤yě tè̤me̤lwóhteka̤ dố Cò́marya dyé pè̤ yě thyáphú tè̤thû́ ki ilolahǒ tǎ thǐ tôprè̤꤮ tǎmé̤, thyáphú thǐ ki khuklò́pryě̤ tǎ lahyǎ tôprè̤꤮ tǎmé̤ agněnuô, pwǒ̤nyěnyě꤮ dyéhè̌dyére me̤cwó̤khyělǔ tôprè̤ ná tôprè̤ ní꤮.
13 Antes, exortai-vos uns aos outros todos os dias, durante o tempo que se chama Hoje, para que nenhum de vós se endureça pelo engano do pecado.
14 Me̤těhérò, pè̤ tè̤zṳ̂́e Cò́marya dố kalúkhè̌ nuô, pè̤ ki pṳ̂́maryání̤ è tuố̤dố atadû hérò, pè̤ htwǒhò́ prè̤me̤tố̤tè̤ ná Krístu hò́.
14 Porque nos tornamos participantes de Cristo, se retivermos firmemente o princípio da nossa confiança até ao fim.
15 Tû́rò lisǎsè̌kǔ hé,
15 Enquanto se diz: Hoje, se ouvirdes a sua voz, não endureçais o vosso coração, como na provocação.
16 Kayǎ dố a ní̤huô̌ htuô̌hò́ lahyǎ Cò́marya angó̤pra̤htya tadû́rò a htésû Cò́marya, a ní̤dǎ lǔngó̤ to tahe nuôma ǔpě? Kayǎ nuôtahe ma má̤hò́ Mosè è́hteka̤ èthǐ dố Egypt ké̤kǔ nuô tahehò́.
16 Porque, havendo-a alguns ouvido, o provocaram; mas não todos os que saíram do Egito por meio de Moisés.
17 Cò́marya thè́plòdu cò́ èthǐ analwǐ̤shyě nuôtahe ma ǔpě? Kayǎ dố a me̤thû́ Cò́marya rò a nò̌thyěkyǎ èthǐ dố ké̤sè̌htyěkya̤ lò̤́tamákhu nuôtahe má̤to è̌?
17 Mas com quem se indignou por quarenta anos? Não foi, porventura, com os que pecaram, cujos corpos caíram no deserto?
18 Bí Cò́marya hétǎ̤kyǎ èthǐ, htyěké̤ dố vǎ dyé èthǐ ná a lé̤okuố tabè́thè́prá agně nuôtôpho ma a nuô̌ ní̤nò́ pǎto a hé lǔ nuôtahe ma ǔpě? A hétǎ̤kyǎ ngó̤yě nuôma, a héhò́ kayǎ dố a ní̤dǎ lǔngó̤ to nuôtahe hò́.
18 E a quem jurou que não entrariam no seu repouso, senão aos que foram desobedientes?
19 Phúnuôrò dố èthǐ zṳ̂́eto akhu-akhyě, èthǐ nuô̌ní̤ pǎ ké̤ nuôtôba to nuôma pè̤ thè́gněplǒ lò̌ dûhò́.
19 E vemos que não puderam entrar por causa da sua incredulidade.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Hebreus 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.