Filipenses 1

Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs AAI

Sair da comparação
AAI TUR GEWASIN O BAIBASIT BOUBUN
1 Pè̤ ma Paulu ná Timothy. Pè̤ ma Jesǔ Krístu a prè̤me̤tè̤phú tahe. Pè̤ rǎcuố pé̤ li yětôba ná Cò́marya akayǎ dố a htwǒhtya hò́ tè̤tôcô꤮ tuô̌ ná Jesǔ Krístu rò a o lahyǎ dố vǐ̤ Philippi akǔ nuôtahe a o. Pè̤ rǎcuốpatố̤ pé̤kuô̌ná prè̤zṳ̂́etè̤plò́mṳ khuklò́khuklyǎ tahe ná prè̤me̤cwó̤ prè̤zṳ̂́etè̤ plò́mṳphú tahe.
1 Ayu Paul Timothy airi i Keriso Jesu ana’akir wairafi. God ana sabuw etei Keriso Jesu wanawananamaim kwaikofan nati Philipi kwama’am naatu kwa Nutetenayah, baibaisayah bairi a fef iti abiyafar. Paul diburumaim fef kirum baiyowayan bat i’itin|alt="Paul writing in prison" src="CN02069B.TIF" size="span" loc="Php 1.1" copy="©1978 David C. Cook Publishing Co." ref="1.1"
2 Pè̤ Phè̌ Cò́marya ná Byacè Jesǔ Krístu ki dyédû thǐ tè̤bwítè̤taryě ná tè̤kacṳ́kabè́ ní꤮.
2 Manaw kabeber Tamat Godane naatu ata Regah Jesu Keriso’one kwa etei isa nama.
3 Vǎ thè́né̤htyabè tuố̤ thǐ bíkhè̌tě꤮ bèbè nuô, vǎ hébwíhétaryě vǎ Cò́marya.
3 Ayu au God ana merar ayiy ana veya mar etei kwa anunuhi.
4 Vǎ kwǐcò́bè̌ pé̤ dố thǐgně bíkhè̌tě꤮ bèbè nuô, vǎ thè́krṳ̂̌thè́lò̌ pwǒ̤꤮ tôphuố cò́.
4 Matan fufur au yoyobanamaim, ayu mar etei ereyasisir kwa etei isa ayoyoyoban.
5 Me̤těhérò, vǎ me̤ tè̤thè́krṳ̂̌mila yěnuô, thǐ yǒ me̤tố̤kuô̌ hò́ ná vǎ dố kalúkhè̌ tuố̤khǒnyá̤ cò́ hò́.
5 Anayabin tur gewasin wantoro’ot abai ana biyat atitit ana veya, kwa a baibais kwaitu bairi iti tur tafaram tanan iti boun tatit.
6 Cò́marya dố a cáhtya htulya ryáka̤ htuô̌hò́ thǐ thè́plò yětôprè̤nuô, vǎ zṳ̂́e tǎ̤te̤ cò́ ná a ki me̤ryá plehyǎ plû́lǎ tuố̤dố Jesǔ Krístu amò̤́nyě hyǎtuố̤ pǎnuô tôphuố pǎ.
6 Naatu ayu i abitumatum, God iti bowabow gewasin kwa wanawananamaim bubusuruf boro nabow nan yomanin na’asa’ubibo Keriso Jesu ana veya natit.
7 Vǎ yǒ mo̤ nyacò́ thǐ akhu-akhyě, vǎ tane̤ thǐrithǐkyǎ phúyěnuôma atǒ prè́. Bí vǎ opǎ dố htò̌kǔ akhè̌yěnuô bèbè, bí vǎ tǒ hébè takè̤ tǎ̤tṳ̂̌ sûbí ní̤dyé vǎ tè̤thè́krṳ̂̌mila rò vǎ tǒ hébè klò̤ma sû ní̤dyé vǎ tè̤thè́krṳ̂̌mila akhè̌yěnuô bèbè, Cò́marya me̤ryá nyacò́ pè̤ rò a dyétǎ̤ khódû pè̤ tè̤me̤ dố pè̤ ki me̤ró̤lǔ tè̤ rò lě hésodônyǎ pé̤ ǔ ná tè̤thè́krṳ̂̌mila.
7 Kwa i mar etei ayu dogorou’umaim kwama’am, naatu au naniyan iti na’atube mar etei kwa isa anotanot, anayabin dibur baremaim, o tur gewasin awawasfarimaim, o aitafofor tur ao’orerebamaim. Kwa etei i ayu bairit God ana manaw ana kabeber tafafarambonen.
8 Vǎ nethuô myáhtye nyacò́ thǐ rò vǎ mo̤ ní̤dyé thǐ pwǒ̤꤮ tôprè̤ ná tè̤mo̤ dố Jesǔ Krístu dyé vǎ yěnuôma Cò́marya thè́gně prè́.
8 Ayu dogorou wanawanan au naniyan tutufin etei Keriso ekukura’ara’ah na kwa iti isan, God i etei so’ob, ayu men abifuwen.
9 Thyáphú thǐ tè̤mo̤ ní̤dyé lǔ tôprè̤ ná tôprè̤ yě, a ki shyohtya ná shyohtya, htuô̌to thyáphú thǐ ki thè́gněhyǎ è́htya ná è́htya pó̤ lahyǎ htuô̌to thyáphú thǐ ki thè́gně iběphè́cyá̤ lahyǎ tè̤ dố athû́ ná atǒ tahe agněnuôrò, vǎ kwǐcò́bè̌ pé̤ dố thǐgně prè́.
9 Ayu ayoyoyoban kwa a yabow i akokok tafan nayababar nara’at, anot hinarerekab, naatu turobe hai naniyah etei kwanaso’ob gewas,
10 Thyáphú thǐ ki thè́gněplǒ tǎ̤te̤ ryá tè̤ dố aryálố rò thǐ ki thè́plò mwǒ̤plǐthǐplo, htuô̌to tuố̤ shyé꤮ Krístu hyǎ khyěthyá amò̤́nyě pǎ tônyěnuô, ǔ ki dyacyá̤ pǎ tǎ tè̤thû́ dố thǐlo̤ tǎmé̤ nuô, vǎ kwǐcò́bè̌ pé̤ dố thǐgně.
10 saise kwa tur nowar fufunin gewas yabuna’in isan boro kwanasinaf gewas. Naatu Keriso ana Veya’amaim kwa boro aur ubar en sasouwi kwanabat.
11 Htuô̌to vǎ kwǐcò́bè̌ pé̤ dố thǐgně, dố Jesǔ Krístu a tè̤pro̤tè̤prya̤ khukhyěrò, thǐ ki thèhte dǐtû́ kuô̌ lahyǎ tè̤cò́tè̤te̤ athè tahe. Me̤těhérò bí ǔ myáhtye thǐ thèhte tè̤má̤tè̤cò́ athè yětahe akhè̌nuô, ǔ ki beduzṳ̂́nyá̤ Cò́marya, rò ǔ ki htuthè́htyaní̤ lǔ pǎ.
11 Naatu roumutufuren ana ro’on gewasih Jesu Keriso’one hinanan boro dogor wanawanan nare naatu imaim kwa boro God merarayow kwanitin kwanabora’ara’ah.
12 Vǎ puố̤vyá̤ thǐ, lò̌꤮ tè̤me̤htwǒhtya ané̤ ná vǎ yětahe nuôma má̤ prè́ a me̤cwó̤ pé̤ tè̤thè́krṳ̂̌mila ki duhtya htǔhtya agněprè́ nuôma vǎ thè́zṳ̂́ nò̌thè́gně kuô̌ thǐ.
12 Taitu tuwai’inah, ayu akokok kwanaso’ob, sawar abistan isou himamatar imaim Tur Gewasin ibais ra’at etatasasar.
13 Dố vǎ zṳ̂́e Krístu akhu-akhyěrò ǔ dò́o vǎ dố htò̌kǔ prè́ nuôma lò̌꤮ klyěphú opò̤́ khwíhǒhtè̌ yěnuôtahe bèbè, lò̌꤮ kayǎ dố aruô nuôtahe bèbè, a thè́gně lò̌ prè́.
13 Sinaf ana itinin iti’imaim aiwob orot ana bar wanawanan ana kaifenayah naatu sabuw afa nati’imaim hima’am auman hiso’ob, ayu i Keriso ana bowayan orot, imih hifatumu.
14 Dố ǔ dò́tǎ̤ vǎ dố htò̌kǔ akhu-akhyěrò, puố̤vyá̤ Krístuphú è́prè̤ a tè̤zṳ̂́ení̤ Byacè yěnuô a shyohtyasò̌htya tó̤ lahyǎ rò a hésodônyǎ hǎ hyǎ pé̤ hò́ ǔ ná Cò́marya alǎ̤angó̤, rò èthǐ thè́isě pǎ lahyǎ tôcô꤮ to hò́.
14 Ayu dibur arurumaim taituwau iyab Regah wanawananamaim hima’ama moumurihika koufair hibai himisir hitafofor God ana tur tibibinan.
15 Kayǎ tahehenuô a thè́khwè́ kuô̌ lahyǎ vǎ, a thè́zṳ̂́ dícè̌ lahyǎ vǎ rò a hésodônyǎ pé̤kuô̌ǔ ná Krístu a tè̤thè́krṳ̂̌mila prè́. Manárò tahehe ma a dyacò́dyate̤ lahyǎ prè́ athè́plò rò a hésodônyǎ pé̤ ǔ prè́.
15 Binanuyah i turobe Keriso isan tebibinan, baise afa dogoroh wanawanan i geg bobowen ayu isou ma auman tibibinan, naatu afa i not gewasinamaim tebibinan, anayabin tekokok ayu hinibaisu.
16 Èthǐ mo̤ní̤ vǎ rò a me̤ lahyǎ prè́, me̤těhérò tǒbè hébètakè̤bí tǎ̤tṳ̂̌ní̤ tè̤thè́krṳ̂̌mila atè̤me̤ yěnuôma Cò́marya dyé vǎ prè́ nuô èthǐ thè́gně lahyǎ prè́.
16 Iti binanuyah i yabowamaim bonawiyih tebibinan, anayabin ayu Tur Gewasin atafafar isan dibur ama’ama i hiso’ob.
17 Kayǎ thè́khwè́ vǎ nuôtahe ma a hésodônyǎ lahyǎ Krístu ari-akyǎ ná tè̤thè́plòcò́ thè́plòte̤ to. Èthǐ nuôtahe ma a thè́ dícè̌ lahyǎ vǎ prè́. Vǎ yǒ o dố htò̌kǔ akhu-akhyě èthǐ me̤ phúyěnuôma a thè́zṳ̂́ nò̌khyábè cyě̤klò̌ pó̤ vǎ tè̤pyá̤tè̤sè̌ prè́.
17 Binanuyah afa Keriso isan tibibinan baise geg bobowenamaim tibibinan, anayabin tekokok hinasinaf ayu dibur baremaim yababan anab isan.
18 Kayǎ tahehenuô, a ki hésodônyǎ pé̤ ǔ ná a tè̤dyathudyathè́ dố athû́ cò́ bèbè, taheherò a ki hésodônyǎ pé̤ ǔ ná a tè̤dyathudyathè́ dố atǒ cò́bèbè, a me̤ lahyǎ bítě tôcô bèbè, a lé̤héo ná tôcô꤮ to. Tè̤ dố a lodulố tôcô ma má̤ hò́ èthǐ hésodônyǎ pé̤ ǔ ná Krístu ari-akyǎ yěnuôhò́. Kayǎ nyě̤mṳlò̌ a hésodônyǎ lahyǎ Krístu ari-akyǎ akhu-akhyě vǎ thè́krṳ̂̌thè́lò̌ prè́.
18 Baise ayu nati isan men anotanot! Anayabin binanuyah not gewasinamaim tibibinan o geg bobowenamaim tibibinan, ana’an gagamin Keriso ana tur gewasin i hibinan sabuw tenonowar isan ayu abiyasisir, naatu boro mar etei aniyasisir.
19 me̤těhérò, dố thǐ kwǐcò́bè̌ khukhyě, ná Jesǔ Krístu a Thè́ Sǎsè̌ ki me̤cwó̤ pé̤ vǎ pǎ khukhyěrò, vǎ ki siplè́hte dố htò̌kǔ pǎnuô vǎ thè́gně prè́.
19 Anayabin kwa ayoyobanamaim naatu Jesu Keriso Anunin ana baibaisamaim ayu aso’ob iti biyababanane boro nabotaitu anatit.
20 Vǎ tè̤thè́zṳ̂́ ná vǎ tè̤myásû̌ ma ǐtě hérò, dố Krístu a mèthènyě pǎnuô, vǎ klyá thè́tarè̤̌nò́ nyǎ pǎ taki꤮ to hò́. Vǎ htwǒprè̤ bèbè, vǎ thyě bèbè, thyáphú ǔ ki htuthè́htyaní̤ Krístu agněnuôrò, vǎ thè́zṳ̂́ ohtwǒprè̤ lốbǎ cò́ ná tè̤thè́plòkhû̌hǎ phú vǎ khû̌hyǎ ní̤dyé pwǒ̤꤮ tôphuố nuôprè́.
20 Ayu au naniyan tutufin etei nuhufot ama akakaif wanawanan boro men kafa’imo ef ta’amaim anasinaf kakaf biya’ohow anabaimih, en baise, biyou yawasin ema’ama o biyou emomorob, ayu boro mar etei anitafofor anabinan sabuw etei Keriso hinarusagisagiy.
21 Tè̤ohtwǒprè̤ dố vǎgně ma ǐtě hérò, vǎ thè́zṳ̂́ ohtwǒprè̤ pé̤tû́prè́ dố Krístu agně prè́, rò vǎ ki thyě hénuôma tè̤bwítè̤taryě oè́ lốklò̌ cò́ dố vǎgně cò́.
21 Anayabin yawasu ama’am i Keriso isan ama’am, naatu anamomorob na’at au gewasin i gagaminaka ema’am.
22 Vǎ ki ohtwǒprè̤ plehyǎní̤pó̤ hérò, vǎ ki me̤ tè̤ dố abwíataryě o nuôtahe pǎ. Manárò vǎ ki nwóphyé bítě tôcôtě nuô vǎ thè́gně tǎ̤te̤ hí to.
22 Biyau yawasin anama’am na’at, Regah isan boro ana ma anabow, baise men aso’ob boro menatan anarubin?
23 Vǎ tǒ nwóphyé bítě tôcôtě nuô vǎ thè́gně to, apyá̤ nyacò́ dố vǎgně cò́. Vǎ thè́zṳ̂́ bekyǎ vǎ tè̤htwǒprè̤ yětôhtû̌ rò vǎ thè́zṳ̂́ ka̤-o tố̤kuô̌ hò́ ná Krístu hò́, phúyěnuôma tè̤dố aryálốhò́ dố vǎgně hò́.
23 Ayu i sawar rou’ab hitarsibu. Baise ayu au kok gagamin i ata morob Keriso airi atama i igewasin kwanekwan.
24 Manárò, tè̤ dố a lodulố tôcôma vǎ tǒbè ohtwǒprè̤ pé̤ kuô̌pǎ dố thǐgně yěnuôhò́.
24 Naatu baise gewasin anababatun i yawasu anama, saise kwa anibaisi.
25 Vǎ thè́gně tǎ̤te̤ hò́ ná vǎ tǒbè ohtwǒprè̤ pé̤ kuô̌pǎ dố thǐgně rò vǎ ki otố̤kuô̌ ná thǐ pǎ. Thyáphú thǐ tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ kishyokisò̌ hyǎtó̤, htuô̌to dố thǐ zṳ̂́e Krístu khukhyěrò thǐ ki thè́krṳ̂̌thè́lò̌ hyǎshyo tó̤pó̤ pǎ nuôrò vǎ ki me̤cwó̤ thǐ pǎ.
25 Tur anababatun a tur ao’owen, aso’ob boro yawasu anama kwa etei anibaisi a baitumatum wanawanan kwanara’at kwanayen kwaniyasisir,
26 Thyáphú thǐ ki htuthè́ní̤ Jesǔ Krístu me̤pé̤ tè̤dố vǎgně yětahenuôrò vǎ ki ka̤ otố̤kuô̌ khyěthyá ná thǐ pǎ.
26 saise ayu anabinanawani maiye, kwa boro abisa asisinaf isan Keriso Jesu ana merar kwanay wabin kwanabora’ara’ah.
27 — ausente —
27 Au not gagamin i iti a tur ao’owen, akokok ama yawasamaim Keriso ana tur gewasin sabuw hinakakafiy. Ayu itimih ananan na’at, o men ananan, ayu akokok kwa a not etei i ta’imon, roun roun kwanabat kwanibaibaisbonen sabuw tur gewasin batkikin isan kwabowabow ana tur ananowar.
28 — ausente —
28 Arakit sabuw wanawanah kwanarur na hini’aiseyasey kwanabat, kwa abatkikinamaim nati sabuw gurugurusen wanawanan tirur boro hina’itin hinaso’ob, kwa i boro God yawas nit, naatu i boro nagurusih, iti i God boro nasinaf.
29 Me̤těhérò, Cò́marya dyé tû́prè́ thǐ tè̤sò̌ri dố thǐ ki zṳ̂́e Krístu yěnuô má̤to, a thè́plòo kuô̌dû ná thǐ ki khyákuô̌ tè̤me̤cyě̤me̤cṳ̂ dố Krístu agněgně.
29 Anayabin God ana baigegewasin it bitit i men baitutumin akisin, baise isan tani’akir auman.
30 Tè̤sá dố thǐ sá yěnuôma athyáná vǎ sá htuô̌hò́ nuôtahe prè́. Vǎ khyábè tè̤ dố aré̤ano nuôtahema thǐ myáhtye htuô̌dû hò́. Htuô̌rò phú thǐ ní̤huô̌ hò́ nuô, vǎ sá tadû tuố̤ pǎ cò́ khǒnyá̤yěnuô cò́.
30 Ayu bairit tama’am ana veya wawainabu i kwa’itin, naatu boun ewawainabu ana tur i kwanonowar, imih kwa wainaben i nati ta’imon wanawanan kwarun ewawainabi.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Filipenses 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.