Apocalipse 2
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs ARA
1 “Rǎcuố liyě dố Epheso prè̤zṳ̂́etè̤plò́mṳ a tanéphú a o nuô,” a hé vǎ phúnuô. Rò a hé, “Tè̤ritè̤kyǎ yěnuôma a hyǎ dố prè̤ dố a pṳ̂́maní̤ sè thuô̌thyótômě dố atakhu cò́htwó akǔ rò a cuố dố mikò̌htè̌ thuô̌thyótômě aklè̌nuô tôprè̤ a o rò a rǎcuốpé̤ èthǐ phúyě,
1 Ao anjo da igreja em Éfeso escreve:
2 nè̤ me̤ tè̤yěnuô vǎ thè́gně, nè̤ me̤ ladyáladǎ cò́ nè̤né̤ nuôma꤮ vǎ thè́gněgně, htuô̌rò nè̤ khyáthè́plòhtǔbè́ tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ tahe nuôma꤮ vǎ thè́gněgně. Nè̤ otố̤cyá̤kuô̌ ná kayǎ me̤ tè̤mǔmyá̤ricyá̤ tahe to nuôma꤮ vǎ thè́gněgně. Htuô̌rò kayǎ dố a hé lya̤ ní̤dyé ané̤ ná Prè̤dônyǎphú rò nè̤ ce̤myá èthǐ rò nè̤ myáhtye ná èthǐ ma Prè̤dônyǎphú má̤to, má̤prè́ prè̤hébè lahǒlahya tahe prè́ nuôma꤮ vǎ thè́gněgně.
2 Conheço as tuas obras, tanto o teu labor como a tua perseverança, e que não podes suportar homens maus, e que puseste à prova os que a si mesmos se declaram apóstolos e não são, e os achaste mentirosos;
3 Dố vǎmwi̤ akhu-akhyěrò, nè̤ me̤khyǎme̤aya nè̤ khyábè tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ rò nè̤ thè́plò pyéto nuôma꤮ vǎ thè́gněgně.
3 e tens perseverança, e suportaste provas por causa do meu nome, e não te deixaste esmorecer.
4 “Manárò vǎ lé̤dyatè̤thû́ dố nè̤lo̤ nuô a o tôcô, a o phútěhérò nè̤ mo̤ vǎ khǒnyá̤yěnuô a thyá pǎ ná nè̤ mo̤ vǎ dố aré̤khè̌ nuôto.
4 Tenho, porém, contra ti que abandonaste o teu primeiro amor.
5 Nè̤ cuố taphǎye̤kyǎ cò́ ná nè̤ tè̤mo̤ dố kalúkhè̌nuô bá꤮ tě cò́nuô tane̤ myámò̌. Za̤ ní̤dû nè̤né̤ rò me̤khyě thyáphú nè̤ me̤ dố kalúkhè̌nuô. Nè̤ ki za̤ ní̤dû nè̤né̤ to hénuôma vǎ ki hyǎ dố nè̤o rò vǎ ki hyǎphyé taphǎkyǎ nè̤ mikò̌nuô dố akhǎlé̤ yěnuô pǎ.
5 Lembra-te, pois, de onde caíste, arrepende-te e volta à prática das primeiras obras; e, se não, venho a ti e moverei do seu lugar o teu candeeiro, caso não te arrependas.
6 Manárò nè̤ tè̤ryá opǎtôcô. A o pǎ matěhérò nè̤ thè́hte Nicolaitaphú a me̤ tè̤mǔmyá̤ tahenuô a thyákuô̌ cò́ hò́ ná vǎ thè́hte èthǐ tè̤me̤ nuô cò́hò́.
6 Tens, contudo, a teu favor que odeias as obras dos nicolaítas, as quais eu também odeio.
7 “Nè̤ khǎlè ki o rò ní̤dǎ tè̤ dố Cò́marya a Thè́ Sǎsè̌ héso prè̤zṳ̂́etè̤plò́mṳ yětahenuô. Kayǎ dố a me̤pé̤tè̤ tôprè̤nuô, vǎ ki dyé è taryěshyosò̌ dố a ki nuô̌ení̤ thòhtwǒprè̤ athè dố a dyéǔ thè́htwǒprè̤ yěnuô tôthò pǎ. Thòyě tôthònuô a dyá dố Cò́marya a tarè́kǔ dố ǔ è́ ná Paradisǔ akǔnuô pǎ.”
7 Quem tem ouvidos, ouça o que o Espírito diz às igrejas: Ao vencedor, dar-lhe-ei que se alimente da árvore da vida que se encontra no paraíso de Deus.
8 “Rǎcuố liyě dố Smyrna prè̤zṳ̂́etè̤plò́mṳ a tanéphú a onuô,” a hé vǎ phúnuô. Rò a hé, “Tè̤ritè̤kyǎ yěnuô, a hyǎ dố prè̤ dố a thyě htuô̌hò́ rò a htwǒprè̤ ka̤khyě khyěthyá yětôprè̤ a o. È ma tè̤akhǎshyé ná atadû tôprè̤hò́.
8 Ao anjo da igreja em Esmirna escreve:
9 Nè̤pyá̤nè̤sè̌, nè̤ sǒrya̤sǒphá nuôma vǎ thè́gně. Manárò dốthudốthè́ tôkyě nuô, nè̤ duzá̤htyathè̌. Kayǎ dố a hélya̤ ní̤dyé ané̤ ná pè̤ ma Judaphú tahe má̤lakǒ cò́ tadû́rò a má̤lakǒ má̤to yětahe dyá thǐzo̤ nuôma vǎ thè́gně. Èthǐ nuôtahe ma khǐnéricyá̤ khuklò́ a tè̤cò́bè̌ hǒphú tahe prè́.
9 Conheço a tua tribulação, a tua pobreza (mas tu és rico) e a blasfêmia dos que a si mesmos se declaram judeus e não são, sendo, antes, sinagoga de Satanás.
10 Tè̤dố nè̤ kíré̤ khyábè khǒnyá̤ yěnuô, thè́isě tǎ alé̤ taki꤮ tǎmé̤ ní. Khǐnéricyá̤ khuklò́ taritaryǎ hò́ ǔ dố ǔ ki me̤myá thǐ akhu-akhyě, a ki dò́nuô̌ thǐ dố htò̌kǔ tahehe pǎ. Ǔ ki me̤cyě̤me̤cṳ̂ thǐ anyěshyé athè̌shyé pǎ. Tuố̤ cò́ dố nè̤ myáhtyebè cò́ ná tè̤thyě bèbè, tarú cò́ ná vǎ nuô, vǎ ki dyédû nè̤ tè̤htwǒprè̤ a khuklwǒ̤htè̌ pǎ.
10 Não temas as coisas que tens de sofrer. Eis que o diabo está para lançar em prisão alguns dentre vós, para serdes postos à prova, e tereis tribulação de dez dias. Sê fiel até à morte, e dar-te-ei a coroa da vida.
11 “Nè̤ khǎlè ki o rò ní̤dǎ tè̤ dố Cò́marya a Thè́ Sǎsè̌ héso prè̤zṳ̂́etè̤plò́mṳ yětahenuô. Kayǎ dố a me̤pé̤tè̤ tahenuô a khyábè pǎ dốthudốthè́ tôkyě atè̤thyě tacṳ́prè̤ yěnuô to hò́.”
11 Quem tem ouvidos, ouça o que o Espírito diz às igrejas: O vencedor de nenhum modo sofrerá dano da segunda morte.
12 “Rǎcuố liyě dố Pergamum prè̤zṳ̂́etè̤plò́mṳ a tanéphú a o nuô,” a hé vǎ phúnuô. Rò a hé, “Tè̤ritè̤kyǎ yěnuôma a hyǎ dố prè̤ dố a o ná anè́ dố a htyǎlò̌ nyě̤khónyě̤kyě tôbè tôprè̤ a o.
12 Ao anjo da igreja em Pérgamo escreve:
13 Nè̤ otǒ cò́ ná khǐnéricyá̤ khuklò́ lé̤onyǎ khuklyáhtyalô̌ akhǎlé̤ cò́ nuôma vǎ thè́gně. Bí ǔ me̤thyě cò́ Antipa má̤hò́ prè̤khyáthè́ dố acò́ ná vǎyě nuôtôprè̤ bí nè̤ vǐ̤kǔ khǐnéricyá̤ khuklò́ lé̤oní̤ akhǎlé̤ nuô cò́ tadû́rò nè̤ cò́ ná vǎ, nè̤ vǐkyǎ nè̤ tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ to.
13 Conheço o lugar em que habitas, onde está o trono de Satanás, e que conservas o meu nome e não negaste a minha fé, ainda nos dias de Antipas, minha testemunha, meu fiel, o qual foi morto entre vós, onde Satanás habita.
14 “Manárò tè̤ritè̤kyǎ dố vǎ lé̤dyatè̤thû́ dố nè̤lo̤ nuôma a o taki, maǐtě tahetě hénuôma, kayǎ o dố thǐklè̌ tahehe nuô, a krwǒme̤kuô̌ Balaam a tè̤ithyóithya. Balaam ithyóithya Khwí Balak ná a ki ilo-ilyá Israelphú thǐtahe ná èthǐ ki e sèesèǒ dố ǔ lǔhtya ná prè̤zo̤ yěnuôtahe, htuô̌rò a ki cuốthû́ lahyǎ prè̤mòprè̤khǔ phúnuô.
14 Tenho, todavia, contra ti algumas coisas, pois que tens aí os que sustentam a doutrina de Balaão, o qual ensinava a Balaque a armar ciladas diante dos filhos de Israel para comerem coisas sacrificadas aos ídolos e praticarem a prostituição.
15 Phúnuôhò́, dố thǐklè̌nuô kayǎ dố a krwǒme̤kuô̌ Nicolaitaphú a tè̤ithyóithya nuô a o tahehe.
15 Outrossim, também tu tens os que da mesma forma sustentam a doutrina dos nicolaítas.
16 Khǒnyá̤rò vǐkyǎmò̌ nè̤ tè̤thû́tè̤ora nuô. Nè̤ ki vǐkyǎ to héma vǎ ki hyǎlè́ pryǎ dố nè̤ o pǎ rò vǎ ki hyǎsá kayǎ nuôtahe ná nè́ dố a hte dố vǎ kyǎ̤kǔ yěnuô tôbè pǎ.
16 Portanto, arrepende-te; e, se não, venho a ti sem demora e contra eles pelejarei com a espada da minha boca.
17 “Nè̤ khǎlè ki o rò ní̤dǎ tè̤ dố Cò́marya a Thè́ Sǎsè̌ héso prè̤zṳ̂́etè̤plò́mṳ yětahenuô. A hé phútěhérò, lò̌꤮ kayǎ dố a me̤pé̤ tè̤ tahenuô vǎ ki dyé è khò́mǔmǎna dố ǔ dya-ouố è yěnuôtôklò̤́ pǎ. Htuô̌rò vǎ ki dyé èthǐ lò̤́bǔ tôprè̤ tômě pǎ, rò ǔ rǎo mwi̤thè̌ dố alo̤ yěnuô pǎ. Mwi̤thè̌ yěnuô ǔ thè́gně è tôprè̤꤮ to, thè́gně tû́prè́ kayǎ dố a ní̤bè lò̤́yěnuô tôprè̤꤮ tuô̌ prè́.”
17 Quem tem ouvidos, ouça o que o Espírito diz às igrejas: Ao vencedor, dar-lhe-ei do maná escondido, bem como lhe darei uma pedrinha branca, e sobre essa pedrinha escrito um nome novo, o qual ninguém conhece, exceto aquele que o recebe.
18 “Rǎcuố liyěnuô dố Thyatira prè̤zṳ̂́etè̤plò́mṳ a tanéphú a o nuô,” a hé vǎ phúnuôrò a hé, “Tè̤ritè̤kyǎ yěnuôma a hyǎ dố Cò́marya aphúkhǔ a o. A mèthèplò nuô a kyǎ̤rahtǒ thyácò́ná minuô, a khǎduônuô, a takhòtakhè̌ thyácò́ná talǐbyǎ dố ǔ htû́plyarashyǐ ènuô cò́.
18 Ao anjo da igreja em Tiatira escreve:
19 Nè̤ me̤kryá꤮ ǐtěnuô vǎ thè́gně. Nè̤ tè̤mo̤tè̤klè̌, nè̤ tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤, nè̤ tè̤phyétè̤me̤, nè̤ me̤khyǎme̤aya tè̤ thǐ tahenuô vǎ thè́gně. Tè̤dố nè̤ me̤ khǒnyá̤yě tahenuô, a o è́lốklò̌ pǎ cò́ ná tè̤dố nè̤ me̤htuô̌hò́ nuôtahe ma vǎ thè́gněgně.
19 Conheço as tuas obras, o teu amor, a tua fé, o teu serviço, a tua perseverança e as tuas últimas obras, mais numerosas do que as primeiras.
20 “Manárò vǎ lé̤dyatè̤thû́ dố nè̤lo̤ nuôma a o tôcô. Maǐtě hérò, nè̤ plwǒ ithyóithya prè̤mò Jezebel dố a hélya̤ ní̤dyé ané̤ ná vǎ ma Cò́marya aprè̤pro̤ tôprè̤, nuôtôprè̤. È ithyóithya ǔ akhu-akhyě, a thǔcuốthû́ lò̌ vǎkayǎ prè̤me̤tè̤phú tahe dố a ki cuốthû́ prè̤mòprè̤khǔ, htuô̌rò a ki e sèesèǒ dố ǔ lǔhtya htuô̌hò́ ná prè̤zo̤ nuôtahe.
20 Tenho, porém, contra ti o tolerares que essa mulher, Jezabel, que a si mesma se declara profetisa, não somente ensine, mas ainda seduza os meus servos a praticarem a prostituição e a comerem coisas sacrificadas aos ídolos.
21 Vǎ oyǒ hò́ è dố a ki za̤ ní̤dû khyěthyá a tè̤cuốthû́ prè̤mòprè̤khǔ nuôtahe tadû́rò a thè́zṳ̂́ vǐkyǎ to.
21 Dei-lhe tempo para que se arrependesse; ela, todavia, não quer arrepender-se da sua prostituição.
22 Dố a me̤phúnuô akhu-akhyě vǎ ki nò̌swí omyětyá̤ è dố lé̤myěkhu pǎ. Kayǎ dố a cuốthû́ ná prè̤mò yětôprè̤ tahenuô, vǎ ki nò̌khyábècyě̤ khyábècṳ̂ kuô̌ èthǐ pǎ. Tè̤mǔmyá̤ricyá̤ dố èthǐ cuốthû́ ná prè̤mò yětôprè̤ tahenuô, èthǐ ki za̤ ní̤dû pé̤ pǎ ané̤ to kihérò vǎ ki nò̌khyábècyě̤ khyábècṳ̂ èthǐ pǎ.
22 Eis que a prostro de cama, bem como em grande tribulação os que com ela adulteram, caso não se arrependam das obras que ela incita.
23 Vǎ ki me̤thyěkyǎ tố̤kuô̌ a khǒpacè̤̌ tahe pǎpǎ. Phúnuôrò prè̤zṳ̂́etè̤plò́mṳ pwǒ̤tômṳ ki thè́gně ná vǎ ma prè̤ dố a thè́gně ǔ pwǒ̤꤮ tôprè̤ a tè̤tane̤ ná a tè̤thè́zṳ̂́thè́lò̌ tahe nuô pǎ. Thǐ tôprè̤ ná tôprè̤ me̤htuô̌ lò̌kryáhò́ phútě nuô, vǎ ki dyélyě̤ ka̤khyěsû thǐ phú thǐ me̤htuô̌ nuôtahe pǎ.
23 Matarei os seus filhos, e todas as igrejas conhecerão que eu sou aquele que sonda mentes e corações, e vos darei a cada um segundo as vossas obras.
24 Manárò thǐ Thyatira prè̤zṳ̂́etè̤ plò́mṳphú dố a okyǎ yětahenuô, thǐ krwǒme̤ kuô̌ǔ prè̤mò Jezebel a tè̤ithyóithya mǔmyá̤ricyá̤ dố ǔ è́ ná khǐnéricyá̤ khuklò́ atè̤ dò́uốdò́bí adu-azǎ̤ yětahe nuôto. Vǎ dyahtyapǎ ná tè̤vítè̤zá dố thǐlo̤ tôcô꤮ to.
24 Digo, todavia, a vós outros, os demais de Tiatira, a tantos quantos não têm essa doutrina e que não conheceram, como eles dizem, as coisas profundas de Satanás: Outra carga não jogarei sobre vós;
25 Manárò pṳ̂́klò̤ma ní̤ ryá lahyǎ tè̤ dố a o ná thǐ nuôtahe tuố̤dố vǎ hyǎlya̤ pǎ tôphuố nuô ní꤮.
25 tão somente conservai o que tendes, até que eu venha.
26 — ausente —
26 Ao vencedor, que guardar até ao fim as minhas obras, eu lhe darei autoridade sobre as nações,
27 — ausente —
27 e com cetro de ferro as regerá e as reduzirá a pedaços como se fossem objetos de barro;
28 Vǎ ki dyékuô̌ è sètò̤́ro̤ pǎpǎ.
28 assim como também eu recebi de meu Pai, dar-lhe-ei ainda a estrela da manhã.
29 Nè̤ khǎlè ki o hérò ní̤dǎ tè̤ dố Cò́marya a Thè́ Sǎsè̌ héso prè̤zṳ̂́etè̤plò́mṳ tahenuô.”
29 Quem tem ouvidos, ouça o que o Espírito diz às igrejas.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Apocalipse 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.