Apocalipse 18
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs NVT
1 Phúnuôhtuô̌rò vǎ myáhtye tanéphú dố aruô tôprè̤ o dố mò́khu hyǎlya̤. A o ná a tè̤taryěshyosò̌ rò dố a tè̤takhè̌rasǒ akhu-akhyě hekhu lǐtakhè̌htya lò̌ sǐba cò́.
1 Depois disso, vi outro anjo descer do céu com grande autoridade, e a terra se iluminou com seu esplendor.
2 A è́htǒ tawò́tathû̌ shyo,
2 Ele deu um forte grito: “Caiu a Babilônia! A grande cidade caiu! Tornou-se habitação de demônios, esconderijo de todo espírito impuro, covil de toda ave impura e de todo animal impuro e detestável.
3 Me̤těhérò htyěké̤ pwǒ̤tôba ǒhtuô̌hò́ a htyězǎ̤cyǎ má̤hò́ thwihtyě a tè̤thè́zṳ̂́thè́lò̌ mǔmyá̤ricyá̤ tahe. Hekhu pwǒ̤tôba a khwícò́phya tahe cuốthû́cuốplá lò̌ hò́ ná prè̤mò yětôprè̤, rò dố vǐ̤ Babyloniaphú tahe a tè̤thè́zṳ̂́ patápatô̌ tahenuô, a talwótalye̤ sû́lû̌ akhu-akhyě, lò̌꤮ prè̤ me̤kuố̤me̤khá tè̤ dố hekhu yětôbalò̌ nuô, èthǐ duzá̤htyathè̌ hyǎlò̌ hò́.”
3 Porque todas as nações caíram por causa do Os reis da terra cometeram adultério com ela. Por ela tanto desejar luxo extravagante, os comerciantes da terra enriqueceram”.
4 Rò bínuôakhè̌ vǎ ní̤huô̌ ngó̤ dố aruô tômû̌ pra̤htya dố mò́khu rò a hé,
4 Então ouvi outra voz do céu, que disse: “Saiam dela, meu povo! Não participem de seus pecados, ou serão castigados com ela.
5 Me̤těhérò a tè̤thû́tè̤ora tahenuô, a oradû̌ cò́ ná mò́khu, rò Byacè Cò́marya thè́né̤htyabè hò́ a cuốklyá dố a mǔmyá̤ricyá̤ nuôtahe hò́.
5 Pois os pecados dela se amontoaram até o céu, e Deus se lembrou de seus atos perversos.
6 Me̤cyě̤me̤cṳ̂ ke mò̌ è phú a me̤cyě̤me̤cṳ̂ thǐ nuô, lò̌꤮ tè̤ dố a me̤cyě̤ htuô̌hò́ thǐ tahenuô, me̤lyě̤ ka̤khyěsû ke mò̌ cò́ è nyě̤phuố nuô. Bělò̤́ dố a taritaryǎ pé̤ thǐ ná htyěsípré̤khuklò́ nuôtôbè nuô, zṳ̂bǎlyě̤ ka̤khyěsû pé̤kuô̌ ke è dố a sò̌lốklò̌ ná yě nyě̤phuố nuô.
6 Façam com ela o que ela tem feito; deem-lhe em dobro o castigo por Ela preparou um cálice de terror para os outros, por isso preparem-lhe uma porção dobrada.
7 Bá꤮ a htuthè́lya̤ ní̤dyé ané̤ rò a me̤mo̤lya̤ ní̤dyédû ané̤ nuô, nò̌khyábè lyě̤ka̤khyě sûkuô̌ ke mò̌ è ná tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ ná tè̤thè́plè̤̌nebè yěnuô. A hélya̤ ní̤dyé ané̤, ‘Vǎ onyǎo phú khwímuố̤ tôprè̤, vǎvè̤ onò́ kuô̌ǔ to akhu-akhyě, vǎ okryá nò́ kuô̌ǔ to, khǒnyá̤yě tǎ̤plehyǎ pǎma, vǎ ihè nò́ kuô̌ǔ to.’
7 Glorificou a si mesma e viveu em luxo, agora retribuam com igual quantidade de tormento e tristeza. Ela se vangloriou em seu coração: ‘Sou rainha em meu trono. Não sou uma viúva desamparada, e não tenho motivo para me lamentar’.
8 Dố a hé phúnuô akhu-akhyě, tônyěnyě pǎ nuô, tè̤thyěrá̤thyědwǒ ki hyǎbè è pǎ, rò a kiswíkisè̌ pǎ, a kinguố̤kihè pǎ, a ki ovǐ̤okò̌ pǎ. Byacè Cò́marya dố a cirya lǔ yětôprè̤nuô ashyo-asò̌, apro̤aprya̤ nyacò́ akhu-akhyě, a isû́û̌kyǎ lò̌ lǔ ná mi pǎ.”
8 Por isso, estas pragas a alcançarão num só dia: morte, pranto e fome. O fogo a consumirá por completo, pois o Senhor Deus, que a julga, é poderoso”.
9 “Hekhu khwícò́phya lò̌꤮ plǐ dố a cuốthû́ ná prè̤mò yětôprè̤ rò a me̤mo̤lya̤ ní̤dyé lahyǎ ané̤ ná tè̤duzá̤htyathè̌ yětahenuô, shyé꤮ a myáhtyehò́ miû̌khuô taò́htya dố vǐ̤kǔyě akhè̌pǎnuô, a kinguố̤kihè thè́plè̤̌nebè lò̌plǐ pǎ.
9 Os reis da terra que cometeram adultério com ela e desfrutaram seu luxo lamentarão por ela quando virem subir a fumaça de seus restos carbonizados.
10 Èthǐ thè́isě ná pǎma a khyábè tố̤kuô̌ tè̤cyě̤yě he꤮ a tane̤ lahyǎ rò a cuốo kahtòmyá lahyǎ dố aye̤ rò a hé lahyǎ,
10 Ficarão de longe, aterrorizados com seu tormento, e clamarão: “Que terrível, que terrível, ó Babilônia, grande cidade! Num só instante, o julgamento caiu sobre você!”.
11 “Prè̤ ipri̤-isè̌ tè̤ dố hekhu tahenuô, a kinguố̤kihè ní̤dyé lò̌ lǔ pǎ, me̤těhérò ǔ ipri̤kuô̌ pǎ èthǐ tè̤kuố̤tè̤khá tôprè̤꤮ to.
11 Os comerciantes da terra chorarão e lamentarão por ela, pois não restou ninguém para comprar suas mercadorias.
12 Èthǐ rû̌htè̌, lò̤́thélò̤́pro̤ tahe, pra̤thè ngṳdupri̤du tahe, ikè̤̌ báplǐ tahe, ikè̤̌ taphèlò́thò̌ tahe, ikè̤̌ li̤kathwí tahe, tatṳ́phǒ tahe, thòngṳdu pwǒ̤tôcô, tǎ̤tè̤ dố ǔ me̤ è ná tashyǎtamyá pwǒ̤tôcô, tǎ̤tè̤ dố ǔ me̤ è ná thònuô̤mû́ pwǒ̤tôcô, talǐbyǎ tahe bèbè, tò̤́htè́ ná lò̤́bǔ tahe bèbè,
12 Ela comprava grandes quantidades de ouro, prata, joias e pérolas; linho fino, púrpura, seda e tecido vermelho; produtos feitos de perfumada madeira de cedro, de marfim e de madeira preciosa; bronze, ferro e mármore.
13 ithwí amǐakrè̌ ahóacǐ̤ tahe, tè̤nuô̤mû́nuô̤sû̌ tahe, lé̤sû́û̌ nuô̤mû́ tahe, htyězǎ̤, htahtyě, buốkǔlǎ, buốkǔlǎmû, pṳ́, thímí, tathí, tathíló̤, cṳ̂́tahe ná kayǎ thè́htwǒprè̤ tahenuô ǔ ipri̤ pǎ tôprè̤꤮ to.
13 Também comprava canela, especiarias, incenso, mirra, bálsamo, vinho, azeite de oliva, farinha fina, trigo, gado, ovelhas, cavalos, carroças, escravos e vidas humanas.
14 “Prè̤ me̤kuố̤me̤khá tè̤ tahe ki hé vǐ̤ Babylonia pǎ, ‘Lò̌꤮ tè̤kuố̤tè̤khá aryá dố nè̤ lé̤thè́zṳ̂́thè́lò̌ tahenuô, a lamé̤kyǎ lò̌hò́. Htuô̌rò lò̌꤮ tè̤ngṳdupri̤du tahe ná tǎ̤tè̤ dố a takhè̌ plyatwó̤ tahenuô, a lamé̤kyǎ lò̌ hò́hò́, rò nè̤ myáhtyenò́ pǎ è tôphuố꤮ to.’
14 “Acabaram as coisas extravagantes de que você tanto gostava”, dizem eles. “Todo o seu luxo e esplendor se foram para sempre, e nunca mais serão seus.”
15 Lò̌ prè̤me̤kuố̤me̤khá tǎ̤muô̌tǎ̤tè̤ dố vǐ̤nuô tôvǐ̤ akǔ tahenuô, a duzá̤htyathè̌ lò̌plǐ ná vǐ̤nuô tôvǐ̤ akhyě. Èthǐ ki thè́isě ná pǎma èthǐ khyábè tố̤kuô̌ tè̤ ná vǐ̤yě pǎ he a tane̤ rò a ki cuố kahtòo taphǎye̤kyǎ lahyǎ tôpho pǎ, htuô̌to èthǐ kinguố̤kihè lahyǎ pǎ, rò a ki hé lahyǎ,
15 Os comerciantes que enriqueceram vendendo-lhe essas coisas ficarão de longe, aterrorizados com seu tormento. Chorarão e clamarão:
16 ‘Kố꤮ a taròthè́ thyěkyǎ hò́ ní꤮, acyě̤ thyěkyǎ hò́ nè̤ ní꤮.
16 “Que terrível, que terrível para essa grande cidade! Ela se vestia da mais fina púrpura e de linho vermelho, adornada com ouro, pedras preciosas e pérolas!
17 Khǒnyá̤yě Cò́marya ciryaprè́ nè̤ taplô̤phú akǔ rò, lò̌꤮ nè̤ tè̤duzá̤htyathè̌ nuôtahe lamé̤kyǎ pé̤lò̌ hò́ nè̤.’
17 Num só instante, toda a sua riqueza se foi!”. E todos os capitães dos navios mercantes, e também seus passageiros, marinheiros e tripulantes, ficarão de longe.
18 Rò shyé꤮ èthǐ myáhtye miû̌ khuôhtya akhè̌pǎnuô a ki è́htǒhtya rò a hé lahyǎ, ‘Vǐ̤ aruôtahe dố athyáná vǐ̤yě tôvǐ̤ nuô a o nò́hí tôvǐ̤꤮ to.’
18 Quando virem subir a fumaça, gritarão e dirão: “Onde há outra cidade tão grande como essa?”.
19 Èthǐ ki dyéluô̌ a tè̤thè́plè̤̌ rò a ki phahtya lahyǎ hemû dố a khuklò́khu pǎ, rò a kinguố̤kihè lahyǎ pǎ, rò a ki hé lahyǎ,
19 Chorarão, jogarão pó sobre a cabeça e clamarão: “Que terrível, que terrível para essa grande cidade! Os donos dos navios se enriqueceram, transportando pelos mares sua imensa riqueza. Num só instante, tudo se foi!”.
20 Kố꤮ mò́khuphú thè́krṳ̂̌mò̌ lahyǎ, Kố꤮ Cò́marya akayǎ thǐ, Prè̤dônyǎphú thǐ ná prè̤pro̤ thǐ꤮, dố èpyéèkyǎ hò́ akhu-akhyě, thè́krṳ̂̌mò̌ lahyǎ. Me̤těhérò dố a me̤cyě̤ htuô̌hò́ thǐ akhu-akhyě Cò́marya ciryahò́ è.’”
20 Alegrem-se com o destino dela, ó céus, ó povo santo, apóstolos e profetas! Porque finalmente Deus a julgou, por causa de vocês.
21 Bínuôakhè̌ tanéphú dố a hè̌shyoresò̌ tôprè̤ phyéhyǎní̤ lò̤́du꤮ tômě dố athyáná kasûivǐ̤ nuôrò a tá̤tǎ̤ dố htyědutava̤ akǔ rò a hé,
21 Então um anjo poderoso levantou uma pedra enorme, do tamanho de uma grande pedra de moinho, a lançou no mar e gritou: “Assim, Babilônia, a grande cidade, será derrubada com violência e nunca mais será encontrada!
22 Prè̤dò ti tahe, prè̤irǒirè tè̤tahe, prè̤uố těló tahe ná prè̤uố píkalyǎ tahenuô ní̤huô̌nò́ pǎto. Prè̤me̤tè̤phú ǐtětě꤮ bèbènuô myáhtyenò́ pǎ èthǐ toto. Htuô̌rò ní̤huô̌nò́ pǎ kasûivǐ̤ pra̤ to.
22 Nunca mais se ouvirá em seu meio o som de harpas, cantores, flautas e trombetas. Nunca mais se achará em seu meio qualquer artífice em algum ofício. Nunca mais se ouvirá em seu meio o som do moinho.
23 Myáhtyenò́ pǎ milǐ dố nè̤kǔ to. Ní̤huô̌nò́ pǎ prè̤khǒmè̤̌ khǔphè̌ bèbè, prè̤khǒmè̤̌ mòmuố̤ bèbè, atalǎ̤ to. Nè̤ prè̤me̤kuố̤me̤khá tè̤phú tahenuô, a duzá̤htyathè̌ lốǔkhǒ rò a taryěshyosò̌ lốǔkhǒ dố hekhuyě cò́. Htuô̌rò khǐné Thárá e ǔzo̤ o dố nè̤ vǐ̤kǔ tahenuô, dố èthǐ yǒ ilolahǒ hekhuphú yětahe akhu-akhyě, hekhuphú tahe ki krwǒthû́ kuô̌lò̌ nè̤ khyě pǎ.
23 Nunca mais brilhará em seu meio a luz da lâmpada. Nunca mais se ouvirão em seu meio as vozes alegres de noivas e noivos. Pois seus comerciantes eram os poderosos do mundo, e suas feitiçarias enganavam nações.
24 Prè̤pro̤ tahe athwi ná Cò́marya akayǎ tahe athwi nuô ǔ myáhtye è bí vǐ̤nuô tôvǐ̤ akǔ akhu-akhyě, Cò́marya ciryakyǎ hò́ vǐ̤ Babylonia hò́. Lò̌꤮ kayǎ dố ǔ me̤thyě èthǐ bí a o pǎ dố hekhu yětahenuô, ǔ myáhtye èthǐ athwi bí vǐ̤nuô tôvǐ̤ akǔnuô.”
24 Em suas ruas corria o sangue de profetas e do povo santo, e o sangue dos que no mundo inteiro foram mortos”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Apocalipse 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.