2 Pedro 1
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs VC
1 Pè̤ Cò́marya ná prè̤me̤lwóhteka̤ pè̤ Byacè Jesǔ Krístu yětôprè̤ a tè̤cò́tè̤te̤ akhu-akhyě, thǐ ma kayǎ tahe dố a ní̤bè kuô̌dûhò́ tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ dố athyáná pè̤ yětahe hò́. Rò vǎ rǎcuốpé̤ thǐ liyě. Vǎ ma Simonè Petru, rò vǎ htwǒdû Jesǔ Krístu alulé ná a Prè̤dônyǎphú tôprè̤.
1 Simão Pedro, servo e apóstolo de Jesus Cristo, àqueles que, pela justiça do nosso Deus e do Salvador Jesus Cristo, alcançaram por partilha uma fé tão preciosa como a nossa,
2 Thǐ thè́gně Cò́marya ná pè̤ Byacè Jesǔ Krístu akhu-akhyě, tè̤bwítè̤taryě ná tè̤kacṳ́kabè́ ki olốbǎ kuô̌dû ná thǐ ní꤮.
2 graça e paz vos sejam dadas em abundância por um profundo conhecimento de Deus e de Jesus, nosso Senhor!
3 Dố Jesǔ a tè̤pro̤tè̤prya̤ yě akhu-akhyě, bí pè̤ thè́gněhyǎ tó̤klò̌hò́ lǔ akhè̌nuô, thyáphú pè̤ ki okuô̌ ná thè́htwǒprè̤, htuô̌rò thyáphú pè̤ ki me̤kuô̌phú atǒ lǔthè́plò agněnuô, a dyétǎ̤hò́ pè̤ lò̌꤮ pè̤ lo nuôtahe hò́. Dố a tè̤pro̤tè̤prya̤ dố adu-ahtǔ ná atè̤ryá má̤lakǒ ní̤dû yětahe akhu-akhyěrò a è́ pè̤ hò́.
3 O poder divino deu-nos tudo o que contribui para a vida e a piedade, fazendo-nos conhecer aquele que nos chamou por sua glória e sua virtude.
4 Dố a tè̤pro̤tè̤prya̤ dố adu-ahtǔ ná atè̤ryá má̤lakǒ ní̤dû yětahe akhu-akhyě, a dyélya̤ htuô̌hò́ pè̤ a tè̤ò́lya̤ dố angṳdu rò adu-azǎ̤ nyacò́ yětahe hò́. Dố a dyélya̤ tè̤yětahe akhu-akhyě, thǐ ki laplè́htekyǎ ná tè̤tane̤ patá mǔmyá̤ricyá̤ dố a me̤pyé thǐ dố hekhu yěnuôtahe pǎ, htuô̌to thǐ ki htwǒhtya thyákuô̌dû phú Cò́marya alé̤klǒ nuô pǎ.
4 Por elas, temos entrado na posse das maiores e mais preciosas promessas, a fim de tornar-vos por este meio participantes da natureza divina, subtraindo-vos à corrupção que a concupiscência gerou no mundo.
5 Dố tè̤ritè̤kyǎ yě akhu-akhyě, yácû́ plehyǎ ryápó̤ lahyǎ dố nyě ní꤮. Dố thǐ tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ akhunuô, beplò́ è́htyapó̤ tè̤dya thè́plòthuôhtyě dố aryá, dố tè̤dya thè́plò thuôhtyě dố aryá akhunuô, beplò́ è́htyapó̤ tè̤thè́khuthè́gně,
5 Por estes motivos, esforçai-vos quanto possível por unir à vossa fé a virtude, à virtude a ciência,
6 dố tè̤thè́khuthè́gně akhunuô, beplò́ è́htyapó̤ tè̤khò̌pé̤ ní̤dyé né̤, dố tè̤khò̌pé̤ ní̤dyé né̤ akhunuô, beplò́ è́htyapó̤ tè̤khyáthè́plòhtǔ, dố tè̤khyáthè́plòhtǔ akhunuô, beplò́ è́htyapó̤ tè̤ohtwǒprè̤ tǒbè ná Cò́marya,
6 à ciência a temperança, à temperança a paciência, à paciência a piedade,
7 dố tè̤ohtwǒprè̤ tǒbè ná Cò́marya akhunuô, beplò́ è́htyapó̤ tè̤mo̤ní̤ puố̤vyá̤, dố tè̤mo̤ní̤ puố̤vyá̤ akhunuô, beplò́ è́htyapó̤ tè̤mo̤tè̤klè̌ ní꤮.
7 à piedade o amor fraterno, e ao amor fraterno a caridade.
8 Tè̤yětahe ki oè́htya ná oè́htya hérò, a htwǒbwí htwǒtaryě dố thǐgně rò thǐ ki thè́gněhyǎ tǎ̤te̤ryápó̤ Byacè Jesǔ Krístu pǎ.
8 Se estas virtudes se acharem em vós abundantemente, elas não vos deixarão inativos nem infrutuosos no conhecimento de nosso Senhor Jesus Cristo.
9 Manárò kayǎ dố a okuô̌ ná tè̤yětahe to tahenuô, athyáná kayǎ dố a mèthèkhí. Rò a sǒtapa̤kyǎ Cò́marya me̤mwǒ̤plǐ htuô̌hò́ lǔtè̤thû́ dố aré̤khè̌ nuôtahe prè́.
9 Porque quem não tiver estas coisas é míope, cego: esqueceu-se da purificação dos seus antigos pecados.
10 Phúnuôrò puố̤vyá̤ thǐ꤮, thyáphú Cò́marya atè̤è́ thǐ yěnuô ná a tè̤nwóhtya thǐ yě ki htwǒhtya plehyǎlǎ má̤lakǒ agněnuô, cyé̤pryě̤ yácû́-yáre è́htyapó̤ lahyǎ dố nyě tôkyě ní꤮. Thǐ ki me̤phúnuô hérò thǐ sítakluô̌ lakhû́ pǎ tôphuố꤮ to hò́.
10 Portanto, irmãos, cuidai cada vez mais em assegurar a vossa vocação e eleição. Procedendo deste modo, não tropeçareis jamais.
11 Phúnuôrò Cò́marya ki thè́krṳ̂̌thè́lò̌ è́mo̤sû thǐ dố pè̤ Byacè Jesǔ Krístu dố a má̤hò́ prè̤me̤lwóhteka̤ pè̤ yětôprè̤ ahtyěaké̤ dố a o tacṳ́prè̤ talèkrè́ akǔ yěnuô pǎ.
11 Assim vos será aberta largamente a entrada no Reino eterno de nosso Senhor e Salvador Jesus Cristo.
12 Thǐ thè́gně htuô̌hò́ tè̤yětahe hò́ rò thǐ oklò̤sò́ma hò́ ná tè̤má̤tè̤cò́ dố thǐ ní̤bè htuô̌hò́ nuôtahe tadû́rò pwǒ̤phuốphuố꤮ vǎ dyé thè́né̤htya khyěthyá thǐ ná tè̤ritè̤kyǎ yětahe phúnuô prè́.
12 Eis por que não cessarei de vos trazer à memória essas coisas, embora estejais instruídos e confirmados na presente verdade.
13 Bí vǎ ohtwǒprè̤pǎ akhè̌, vǎ hturyǎ̤ thè́né̤htya khyěthyá thǐ ná tè̤ritè̤kyǎ yětahe ma vǎ tane̤ ná atǒ prè́.
13 Tenho por meu dever, enquanto estiver neste tabernáculo, de manter-vos vigilantes com minhas admoestações.
14 Me̤těhérò vǎ thè́gně ná nyě̤tyato pǎma, vǎ tǒbè bekyǎ vǎ né̤klò̤́yě phú pè̤ Byacè Jesǔ Krístu dyéluô̌ one htuô̌hò́ vǎ nuô prè́.
14 Porque sei que em breve terei que deixá-lo, assim como nosso Senhor Jesus Cristo me fez conhecer.
15 Phúnuôrò shyé꤮ vǎ thyěhtuô̌hò́ pǎnuô, thyáphú thǐ ki thè́né̤htyabètuố̤ tè̤dố vǎ ithyókyǎ thǐ nuôtahe pǎnuôrò khǒnyá̤yě vǎ yácû́-yáre me̤ nyacò́ hò́ tè̤ hò́.
15 Mas cuidarei para que, ainda depois do meu falecimento, possais conservar sempre a lembrança dessas coisas.
16 Bí pè̤ dyéthè́gně pé̤ hò́ thǐ ná pè̤ Byacè Jesǔ Krístu a tè̤pro̤tè̤prya̤ ná atè̤hyǎ ari-akyǎ yě akhè̌nuô, tè̤dyá dố amá̤to tadû́rò kayǎ cyá̤dyá lahǒ tahe dyápé̤ thǐ tahenuô, pè̤ krwǒdyá kuô̌ǔ to. Pè̤ myáhtye a tè̤pro̤tè̤prya̤ adu-ahtǔ tahe ná pè̤mèthè ní̤dû cò́.
16 Na realidade, não é baseando-nos em hábeis fábulas imaginadas que nós vos temos feito conhecer o poder e a vinda de nosso Senhor Jesus Cristo, mas por termos visto a sua majestade com nossos próprios olhos.
17 Bí Phè̌ Cò́marya dyélya̤ a tè̤bezṳ̂́benyá̤ ná a tè̤taryědu taryěhtǔ dố Jesǔlo̤ akhè̌nuô, pè̤ okuô̌ cò́ bínuô cò́. Cò́marya dố apro̤aprya̤ adu-ahtǔlốklò̌ ná tè̤lò̌꤮ plǐ yětôprè̤nuô, a hé, “Yěma vǎphúkhǔ dố vǎ mo̤ ní̤dyé è rò atǒ vǎ thè́plò tôprè̤.”
17 Porque ele recebeu de Deus Pai honra e glória, quando do seio da glória magnífica lhe foi dirigida esta voz: Este é o meu Filho muito amado, em quem tenho posto todo o meu afeto.
18 Bí pè̤ okuô̌ ná è dố so sǎsè̌khu rò ngó̤ o dố mò́khu pra̤tǎ̤ akhè̌nuô, pè̤ ní̤huô̌cò́ ná pè̤né̤.
18 Esta mesma voz que vinha do céu nós a ouvimos, quando estávamos com ele no monte santo.
19 Phúnuôrò prè̤pro̤ tahe dyásodônyǎkyǎ tè̤ritè̤kyǎ yětahenuô, a tǎ̤te̤ lốpó̤ cò́ dố pè̤gně cò́. Thǐ tǒ dyathudyathè́ ryá tè̤ritè̤kyǎ dố athyáná mikò̌ lǐhtya dố tè̤khíklè̌ rò alǐ tuố̤dố mò̤́lǐbǔ tôměnuô cò́. Rò mò̤́lǐbǔ hyǎ hò́ akhè̌nuô, sètò̤́ro̤ nuôtômě ki htya dố thǐ thè́plòkǔ pǎ.
19 Assim demos ainda maior crédito à palavra dos profetas, à qual fazeis bem em atender, como a uma lâmpada que brilha em um lugar tenebroso até que desponte o dia e a estrela da manhã se levante em vossos corações.
20 Tè̤ dố a lodulố ma, thǐ tǒbè thè́gně ná Cò́marya ali dố prè̤pro̤ rǎonekyǎ tahenuôma, a rǎ ní̤dyé lahyǎ ná a tè̤tane̤ ní̤dû tahenuô má̤to.
20 Antes de tudo, sabei que nenhuma profecia da Escritura é de interpretação pessoal.
21 Me̤těhérò, prè̤pro̤ a tè̤hésodônyǎ tahe nuôma, a hyǎ phú kayǎ thè́zṳ̂́ nò̌héso nuô má̤to. Èthǐ hésodônyǎ pé̤ ǔ tè̤ritè̤kyǎ yěnuôma a hésodônyǎ pé̤ ǔ phú Thè́ Sǎsè̌ Byacè héso pé̤ èthǐ nuôprè́, rò tè̤ritè̤kyǎ yěnuôma a o dố Cò́marya a o hyǎ.
21 Porque jamais uma profecia foi proferida por efeito de uma vontade humana. Homens inspirados pelo Espírito Santo falaram da parte de Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Pedro 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.