1 Coríntios 2
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs ARA
1 Vǎ khǒbò́thyó thǐ, bí vǎ hyǎ dônyǎ pé̤ hò́ thǐ ná Cò́marya alǎ̤angó̤ akhè̌nuô, liplò dố ǔ thè́gněhtwó to tadû́rò kayǎ tane̤du lya̤ ní̤dyé lahyǎ ané̤ tahe nò̌e è tahenuô, vǎ hébènò́ pé̤ thǐ tôphuố꤮ to.
1 Eu, irmãos, quando fui ter convosco, anunciando-vos o testemunho de Deus, não o fiz com ostentação de linguagem ou de sabedoria.
2 Me̤těhérò, vǎ dyalya̤ htuô̌hò́ vǎ thè́plò ná vǎ ki hésodônyǎ prè́tû́ Jesǔ Krístu yětôprè̤ ari-akyǎ ná atè̤thyě dố krusulo̤ ari-akyǎ yěnuô prè́.
2 Porque decidi nada saber entre vós, senão a Jesus Cristo e este crucificado.
3 Bí vǎ hyǎ kuô̌ dố thǐ o bínuô tôphuố akhè̌nuô, vǎ thè́gně ní̤dyé vǎ tè̤hè̌cè̤́recè̤́ rò vǎ thè́isě tanyǎ̤tadè cò́.
3 E foi em fraqueza, temor e grande tremor que eu estive entre vós.
4 Htuô̌to bí vǎ hésodônyǎ pé̤ thǐ akhè̌nuô, vǎ hébè ilò̌-ilyánò́ thǐ ná prè̤lu hekhuphú a tè̤cyá̤tè̤dè tôphuố꤮ to. Manárò thǐ zṳ̂́e lahyǎ tè̤ dố vǎ héso pé̤ thǐ yěnuô tahe, me̤těhérò Cò́marya a Thè́ Sǎsè̌ yěnuô a pro̤prya̤shyosò̌ rò a dyéthè́gněplǒ pé̤ thǐ rò thǐ zṳ̂́e hò́.
4 A minha palavra e a minha pregação não consistiram em linguagem persuasiva de sabedoria, mas em demonstração do Espírito e de poder,
5 Phúnuôrò, thǐ tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ yětahenuô, a thè́lè̤htyaní̤ dố prè̤lu hekhuphú a tè̤cyá̤tè̤dè tahe alo̤ nuô má̤to. A thè́lè̤htyaní̤ dố Cò́marya a tè̤pro̤tè̤prya̤ shyosò̌ yě alo̤ hò́.
5 para que a vossa fé não se apoiasse em sabedoria humana, e sim no poder de Deus.
6 Kayǎ dố a tè̤zṳ̂́sò̌ tahenuô, vǎ ithyó pé̤ èthǐ ná tè̤thítè̤phè́ ari-akyǎ tahe. Tè̤thítè̤phè́ yětahenuô, a hyǎ dố prè̤lukayǎ a o má̤to. A hyǎ dố prè̤lukayǎ dố a o ná a taryěshyosò̌ nuôtahe a o má̤toto. Me̤těhérò tè̤yětahenuô a ki pyékyǎ lò̌ pǎ.
6 Entretanto, expomos sabedoria entre os experimentados; não, porém, a sabedoria deste século, nem a dos poderosos desta época, que se reduzem a nada;
7 Vǎ hésodônyǎ pé̤ ǔ ná Cò́marya a tè̤thítè̤phè́ dố acò́azǎ̤ tahe. Dốnudốtha khè̌nuô, Cò́marya dyéluô̌ pé̤ hí ǔ ná tè̤thítè̤phè́ yětahe hí to. Dố꤮ Cò́marya byálya̤ tyahí hekhu to akhè̌ pǎnuô, a taze-one pé̤ htuô̌hò́ dố a ki me̤ pé̤ pè̤ tè̤lǐtè̤takhè̌ yětahe hò́.
7 mas falamos a sabedoria de Deus em mistério, outrora oculta, a qual Deus preordenou desde a eternidade para a nossa glória;
8 Tè̤thítè̤phè́ yěnuô, kayǎ dố a htwǒ khuklò́khuklyǎ dố hekhu yětahe thè́gně tôprè̤꤮ to. Èthǐ ki thè́gně yě hérò, èthǐ mṳ̂̌thyěhtya ná Byacè dố a o ná a tè̤lǐtè̤takhè̌ yětôprè̤ dố krusulo̤ takhyá꤮ to.
8 sabedoria essa que nenhum dos poderosos deste século conheceu; porque, se a tivessem conhecido, jamais teriam crucificado o Senhor da glória;
9 Phú lisǎsè̌ hékyǎ dố nuôkhè̌,
9 mas, como está escrito: Nem olhos viram, nem ouvidos ouviram, nem jamais penetrou em coração humano o que Deus tem preparado para aqueles que o amam.
10 Manárò, Cò́marya dyéthè́gně dǐtû́ pé̤ pè̤ tè̤yětahe ná Thè́ Sǎsè̌ Byacè.
10 Mas Deus no-lo revelou pelo Espírito; porque o Espírito a todas as coisas perscruta, até mesmo as profundezas de Deus.
11 Phúnuôhò́, kayǎ tôprè̤ a tè̤tane̤ lò̌plǐ tahenuô, è ná è thè́gně ní̤dyédû prè́. Tôprè̤꤮ ǔ thè́gněhtwó kuô̌ lǔ to. A thyákuô̌dû phúnuôhò́, tû́prè́ Thè́ Sǎsè̌ Byacè thè́gně lò̌lò̌꤮ Cò́marya a tè̤tane̤ tahe. Kayǎ dố aruô tahe thè́gněhtwó tuố̤ tôprè̤꤮ to.
11 Porque qual dos homens sabe as coisas do homem, senão o seu próprio espírito, que nele está? Assim, também as coisas de Deus, ninguém as conhece, senão o Espírito de Deus.
12 Cò́marya dyé pè̤ a Thè́ Sǎsè̌, rò Thè́ Sǎsè̌ Byacè yěnuô, a hyǎ dố prè̤lukayǎ a o nuô má̤to. Thyáphú pè̤ ki thè́gněplǒ lò̌ tè̤ dố Cò́marya dyé tǎ̤krǎ pè̤ yětahe agněnuô, pè̤ ní̤bèhò́ Thè́ Sǎsè̌ Byacè dố a hyǎ dố Cò́marya a o yěnuô hò́.
12 Ora, nós não temos recebido o espírito do mundo, e sim o Espírito que vem de Deus, para que conheçamos o que por Deus nos foi dado gratuitamente.
13 Phúnuôrò, bí pè̤ ithyó pé̤ kayǎ dố Thè́ Sǎsè̌ Byacè o dố lǔkǔ tahe akhè̌nuô, pè̤ nò̌e prè̤lu hekhuphú dố a cyá̤ hébè tahe a tè̤hébè tômû̌꤮ to. Pè̤ hébè phú Thè́ Sǎsè̌ Byacè ithyóithya pè̤ nuôprè́. Pè̤ héplǒ pé̤ kayǎ yětahe ná tè̤má̤tè̤cò́ phú Thè́ Sǎsè̌ Byacè ithyó pè̤ nuôprè́.
13 Disto também falamos, não em palavras ensinadas pela sabedoria humana, mas ensinadas pelo Espírito, conferindo coisas espirituais com espirituais.
14 Manárò ǔpěpě꤮ bèbè, dố a ní̤bè kuô̌ǔ Thè́ Sǎsè̌ Byacè dố a thè́plòkǔ to tahenuô, a phyésû kuô̌ǔ Thè́ Sǎsè̌ Byacè a tè̤ithyóithya to. Kayǎ phúnuô tahenuô, a thè́gněplǒbè́ kuô̌ǔ angó̤lasá to, a tane̤ lahyǎ prè́ ná a olốoklò̌ prè́, me̤těhérò, prè̤ dố a héplǒbè́ pé̤ èthǐ nuôma tû́prè́ Thè́ Sǎsè̌ Byacè tôprè̤ prè́.
14 Ora, o homem natural não aceita as coisas do Espírito de Deus, porque lhe são loucura; e não pode entendê-las, porque elas se discernem espiritualmente.
15 Lò̌꤮ kayǎ dố a ní̤bè Thè́ Sǎsè̌ Byacè yětahenuô, a thè́gně luplú ré̤ lò̌ htuô̌hò́ tè̤ithyóithya yětahe hò́. Manárò kayǎ dố a ní̤bè kuô̌ǔ Thè́ Sǎsè̌ Byacè to tahenuô, a thè́gněplǒbè́ kuô̌ǔ kayǎ dố a o ná Thè́ Sǎsè̌ Byacè tahe a tè̤tane̤ tahe to.
15 Porém o homem espiritual julga todas as coisas, mas ele mesmo não é julgado por ninguém.
16 Phú lisǎsè̌kǔ hé,
16 Pois quem conheceu a mente do Senhor, que o possa instruir? Nós, porém, temos a mente de Cristo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.