Apocalipse 8

Mɛlɛpi mɛ Njambiyɛ Jɔnja Mbon (KKJ) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Kɛ *Mɔnɔ Sam ma pakɛ yitan jɔ yiɓa yasi ndaɗya yasi kɛ́, ɛ yasi hɛnɛ ɓɛ nɛ gbilik kɛ ɗyoɓɔ kelɔ nda kum hawa wɛtɛ.
1 Quando, enfim, abriu o sétimo selo, fez-se silêncio no céu cerca de meia hora.
2 Ɛ mi ɓɛŋɛ ɓejaki ɓe Njambiyɛ yitan jɔ yiɓa ɓe ɗiyɛ tɛmnate kɛ mbɔmbu wenɛ ɓaka. Ɛ ɓo kaŋɛ mɛdɔmbiya yitan jɔ yiɓa nyɛ ɓo.
2 Eu vi os sete Anjos que assistem diante de Deus. Foram-lhes dadas sete trombetas.
3 Ɛ wɛtɛ jaki Njambiyɛ kɛ pundɔ sendi. A ɓa̧ nɛ wɛtɛ pan kɛ ɓɔ tandɛ lɔr. Ɓo ɗiki loɗyɛ lɔbinda kɛte yí kelɔ nɛ sadaka nyɛ Njambiyɛ. Ɛ nyɛ kwa̧ kɛ̀ tɛmɛ kɛ to mbɛy te yi ɓo ɗiki kelɔ sadaka kɛte nyɛ Njambiyɛ kɛ́. Ɛ ɓo nyɛ nyɛ ɓuɗya mɛlɔbinda, na loɗyɛ, saŋgwɛ nɛ mɛŋgwɛta mɛ ɓotu ɓe Njambiyɛ hɛnɛ. A ta loɗyɛ yo kɛ mbɛy kelna sadaka nyɛ Njambiyɛ yi tandɛ lɔr yi ɗiyɛ kɛ mbɔmbu siya ɓekumande nɛ kɛ́.
3 Adiantou-se outro anjo e pôs-se junto ao altar, com um turíbulo de ouro na mão. Foram-lhe dados muitos perfumes, para que os oferecesse com as orações de todos os santos no altar de ouro, que está adiante do trono.
4 Ɛ yiɗyɛ mɛlɔbinda mɛnɔri saŋgwɛ nɛ mɛŋgwɛta mɛ ɓotu ɓe Njambiyɛ yi ɗiyma kɛ mɛɓɔ mɛ jaki Njambiyɛ kɛ́ ɓendɛ kumɔ kɛ yi Njambiyɛ.
4 A fumaça dos perfumes subiu da mão do anjo com as orações dos santos, diante de Deus.
5 Ɛ jaki Njambiyɛ ɓu̧ pan lɔbinda yinɔri, ɓu̧ ɗitɛ kɛ mbɛy nyɛna sadaka nyɛ Njambiyɛ tonjɛ kɛte, ɓetɛ kɛnjɛ kɛ to mɛnɛti. Kɛ nyɛ ma ɓetɛ yo ɗete kɛ́, ɛ mbiyɔ lumɛ ɓuɗyate, ɛ mɛmɛn pundɛ, ɛ yɛsi mbiyɔ yɛsɛ ɓuɗyate, ɛ mɛnɛti ŋgwaŋgwa sendi.
5 Depois disso, o anjo tomou o turíbulo, encheu-o de brasas do altar e lançou-o por terra; e houve trovões, vozes, relâmpagos e terremotos.
6 Ɛ ɓejaki ɓe Njambiyɛ yitan jɔ yiɓa ɓe ɓa̧ nɛ mɛdɔmbiya yitan jɔ yiɓa ɓaka komsa, nɛ́ ɓo tɔ̧ dɔmbiya.
6 Então os sete Anjos, que tinham as trombetas, prepararam-se para tocar.
7 Ɛ bosa jaki tɔ̧ dɔmbiya. Ɛ mɛ̀tari nɛ̀ ɗitɛ saŋgwate nɛ mɛkiyɔ nukuɗya kɛ to mɛnɛti. Mɛnɛti ɓakama kɛ mɛpɛl yitati, ɛ ndiŋgɛlɛ pɛl te wɛtɛ si lolɔ gbesɔ nɛ mɛjeti ɓu̧ ɓesi mɛmbunjɔ hɛnɛ te yi ɓa̧ kɛte kɛ́.
7 O primeiro anjo tocou. Saraiva e fogo, misturados com sangue, foram lançados à terra; e queimou-se uma terça parte da terra, uma terça parte das árvores e toda erva verde.
8 Ɛ jaki yiɓate tɔ̧ dɔmbiya. Ɛ ɓo ɓu̧ yiŋa joŋjoŋ yasi nda nyaŋgwɛ keki te yi ɗitɛ ɓiye kɛte kɛ́ ɓetɛ kɛ maŋ. Ɛ maŋ ɓaka kɛ mɛpɛl yitati, ɛ pɛl te wɛtɛ yeŋsa ɓɛ tandɛ mɛkiyɔ.
8 O segundo anjo tocou. Caiu então no mar como que grande montanha, ardendo em fogo, e transformou-se em sangue uma terça parte do mar,
9 Ɛ mɛyasi hɛnɛ te yi ɗiyɛ nɛ joŋ kɛ maŋ kɛ́ ɓaka kɛ mɛnjɔŋ yitati, ɛ ndiŋgɛlɛ njɔŋ te wɛtɛ si gwe. Ɛ ɓuyɔ mɛkuka hɛnɛ te yi kɛndɛ kɛ maŋ kɛ́ ɓaka kɛ mɛŋgaɓiyɛ yitati, ɛ ɓo si ɓekiɗye ndiŋgɛlɛ ŋgaɓiyɛ te wɛtɛ.
9 morreu uma terça parte das criaturas que estavam no mar e pereceu uma terça parte dos navios.
10 Ɛ jaki yitatite tɔ̧ dɔmbiya, ɛ wɛtɛ joŋjoŋ nyaŋgwɛ sisɔ̧ nda nyan wulɛ ɗyoɓɔ ɓalɔ kɛ to mɛɗuku nɛ̀ mɛndoŋ ɓusɛ ŋgaɓiyɛ te wɛtɛ kɛ njoka mɛŋgaɓiyɛ mɛte yitati.
10 O terceiro anjo tocou a trombeta. Caiu então do céu uma grande estrela a arder como um facho; caiu sobre a terça parte dos rios e sobre as fontes.
11 Ɗinɔ sisɔ̧ te nde Pekeke yasi. Ɛ ŋgaɓiyɛ mɔrɔku wɛtɛ kɛ njoka mɛŋgaɓiyɛ mɛte yitati si jo nɛ pekeke. Ɛ ɓomɔ ɓuɗyate gwe kɛto pekeke mɔrɔku yinɔri.
11 O nome da estrela era Absinto. Assim, uma terça parte das águas transformou-se em absinto e muitos homens morreram por ter bebido dessas águas envenenadas.
12 Ɛ jaki yinite tɔ̧ dɔmbiya te wenɛ. Ɛ pɛl yesɔ wɛtɛ si ɗimɔ ɓukwɛ mɛpɛl mɛte yiɓa. Ɛ pɛl ŋgwɛndɛ wɛtɛ si yindɔ ɓukwɛ mɛpɛl mɛte yiɓa. Ɛ ɓesisɔ̧ hɛnɛ ɓaka kɛ mɛŋgaɓiyɛ yitati, ɛ ndiŋgɛlɛ ŋgaɓiyɛ ɓesisɔ̧ wɛtɛ si yindɔ. Mɛyasi mɛnɔri hɛnɛ yitati ɓakama kɛ mɛŋgaɓiyɛ yitati tati. Yo kwaŋnama ɗete, nɛ́ ŋgaɓiyɛ wɛtɛ kɛ njoka mɛŋgaɓiyɛ yitatite yi mɛyasi mɛnɔri hɛnɛ si ɗim. Ɛ ndiŋgɛlɛ ŋgimɔ hɛnɛ te yi yesɔ ɗiki panɔ kɛte kɛ ɗyoɓɔ wɛtɛ kɛ́ ɓakina kɛ mɛŋgaɓiyɛ yitati. Ɛ ndiŋgɛlɛ ŋgaɓiyɛ te wɛtɛ kwaŋna kɛ mɔy yitil. Sendi, ɛ ndiŋgɛlɛ ŋgimɔ hɛnɛ te yi ŋgwɛndɛ ɗiki panɔ kɛte kɛ tu wɛtɛ kɛ́ ɓakina kɛ mɛŋgaɓiyɛ yitati. Ɛ ndiŋgɛlɛ ŋgaɓiyɛ te wɛtɛ kwaŋna kɛ mɔy yitil.
12 O quarto anjo tocou. Foi atingida então uma terça parte do sol, da lua e das estrelas, de modo que se obscureceram em um terço; e o dia perdeu um terço da claridade, bem como a noite.
13 Kɛ mi ma seŋgile yasi, ɓɛŋa, wɛtɛ mbelɛ kɛ jɛ kɛ kwey nɛ mbiyoŋ. Mi wokuma nda yi nyɛ ɗikima kembiɗya lɛpɔ nde: «O mɛbɔnɛ wa! O mɛbɔnɛ wa! O mɛbɔnɛ nɛ ɓotu ɓete ɓe ɗiyɛ kɛ mɛnɛti maka ɓaka komɛ mɛn mɛdɔmbiya ta lumsa kɛ ŋgimɔ te yi ɓukwɛ ɓejaki ɓete ɓari ɓetati ta tɔ̧ mɛdɔmbiya kɛ́ wa!»
13 A esta altura de minha visão, eu ouvi uma águia que voava pelo meio dos céus, clamando em alta voz: Ai, ai, ai dos habitantes da terra, por causa dos restantes sons das trombetas dos três Anjos que ainda vão tocar.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Apocalipse 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.