Mateus 13
Topẽ vĩ rá (KGPNT) vs NAA
1 Kurã ẽn kã Jesus tóg ĩn tá kãkutẽ mũ, kỹ tóg goj nig ra tĩ mũ. Tá tóg nĩ nĩ sir.
1 Naquele mesmo dia, Jesus saiu de casa e se assentou à beira-mar.
2 Kỹ ũ tỹ hẽn ri ke ag vỹ tá vẽnh mãn mũ sir, ti rã hã, kỹ tóg canoa kãkã nĩ mũ sir, jo ũn e ẽn ag tóg nig fyr tá nỹtĩ.
2 E grandes multidões se reuniram em volta dele, de modo que entrou num barco e se assentou. E toda a multidão estava em pé na praia.
3 Kỹ tóg ag kanhrãn mũ sir. Ag mỹ tóg comparação tỹ hẽn ri ke hyn han mũ. Kỹ tóg ag mỹ: “ũ tỹ Topẽ vĩ tó mũ vỹ ge nỹtĩnh mũ, ha mẽ,” he mũ. “Kejẽn ũ tóg nén ũ fy vãvãm tĩ mũ,” he tóg.
3 E de muitas coisas lhes falou por parábolas, dizendo:
4 “Ti tỹ vãvãm kỹ ti fy ũ tóg ẽpry kri, ẽmĩn kri kutẽ mũ, kỹ sẽsĩ tóg ti ko mũ sir.
4 E, ao semear, uma parte caiu à beira do caminho, e, vindo as aves, a comeram.
5 Ti fy ũ tóg pãró kri kutẽ mũ, ga e tũ ki. Kỹ tóg kãnhmar mur mũ vẽ, ga sĩ ẽn ki.
5 Outra parte caiu em solo rochoso, onde a terra era pouca, e logo nasceu, visto não ser profunda a terra.
6 Hã ra rã tóg ã tỹ ẽg nĩno kã sa kỹ (tóg) ti pũn mũ. Ti jãre han tũ nĩn kỹ tóg tóg mũ.
6 Saindo, porém, o sol, a queimou; e, porque não tinha raiz, secou-se.
7 Ti fy ũ tóg sónh kãki kutẽ mũ, kỹ sónh tóg ti mré mur mũ, kỹ tóg ti kri rũm mũ. Kỹ tóg tũ' he mũ sir.
7 Outra parte caiu entre os espinhos; e os espinhos cresceram e a sufocaram.
8 Ti fy ũ tóg ga há kri kutẽ mũ, kỹ tóg mur há han mũ, mog há han tóg mũ, kanẽ há han tóg mũ gé. Ũ tóg kanẽ tỹ 100 (ke) han, jo ũ vỹ tóg kanẽ tỹ 60 (ke) han, jo ũ vỹ tóg kanẽ tỹ 30 (ke) han.
8 Outra, enfim, caiu em boa terra e deu fruto: a cem, a sessenta e a trinta por um.
9 Ũn nĩgrẽg nỹtĩ tỹ tỹ jẽmẽ jé,” he tóg, Jesus ti.
9 Quem tem ouvidos para ouvir, ouça.
10 Kỹ ti mré mũ tĩ ag tóg ti to kãmũ mũ, kỹ ag tóg ti mỹ: “ã tỹ ne tó nẽ?” he mũ.
10 Então os discípulos se aproximaram de Jesus e lhe perguntaram: — Por que o senhor fala com eles por meio de parábolas?
11 Kỹ Jesus tóg ag mỹ: “ãjag hã ne ũ tỹ kanhkã tá nĩ ẽn tỹ tỹ ẽg pã'i nĩ ẽn ki kanhró nỹtĩnh mũ',” he mũ, “ũ tỹ inh jo nén tó ja tũ ẽn ti,” he tóg mũ. “Hã ra ũn e ẽn ag vỹ ki kanhrãn kãn ke tũ nĩ,” he tóg.
11 Ao que Jesus respondeu:
12 “Hã kỹ tóg ge nĩ. Ũ tỹ nén to jykrén há han kỹ tóg ũ to jykrén mãn', ũ to jykrén mãn' he mũ. Komẽr hã tóg to jykrén kãn ke mũ. Ũ tỹ nén to jykrén tũ nĩn kỹ tóg ti mỹ tũ' he mũ, ti tỹ to jykrén sĩ han kỹ.
12 Pois ao que tem, mais será dado, e terá em abundância; mas, ao que não tem, até o que tem lhe será tirado.
13 Hã kỹ sóg ũn e ẽn ag mỹ comparação han mũ, ag tỹ mẽ há han sór tũ nỹtĩn kỹ. Kỹ ag tóg ón kỹ mẽg mũ ra ki kagtĩg nỹtĩ, to jykrén tũ ag nỹtĩ sir.
13 Por isso, falo com eles por meio de parábolas: porque, vendo, não veem; e, ouvindo, não ouvem, nem entendem.
14 Hã ra tóg rán kỹ nĩ gé. Isaías tỹ vãsỹ Topẽ vĩ tó kỹ tóg tag tó ja nĩ, ha mẽ. “Mẽ jé ãjag tóg ke mũ ón kỹ, hã ra ãjag tóg to jykrén tũ nĩnh mũ, kỹ ãjag tóg ki kagtĩg nỹtĩnh mũ.
14 Assim, neles se cumpre a profecia de Isaías:
15 Povo tag ag vỹ krĩ tũ nỹtĩ, nĩgrẽg kutu ag tóg nỹtĩ gé, kanẽ kyvó ag tóg nỹtĩ gé, ag tỹ nén ũ ve sór tũ nỹtĩn kỹ, ag tỹ jẽmẽ sór tũ nỹtĩn kỹ, ag tỹ to jykrén sór tũ nỹtĩn kỹ ke gé. Hã kỹ ag tóg inh ki ge sór tũ nỹtĩ gé, kỹ sóg ag tỹ há' henh ke tũ nĩ gé,” he ja tóg nĩ, Isaías ti, povo tag to,” he tóg, Jesus ti.
15 Porque o coração deste povo
16 “Ag jãvo ãjag hã vỹ nĩgrẽg há nỹtĩ, hã kỹ ãjag tóg ag jãvo jẽmẽ há han mũ.
16 — Bem-aventurados, porém, são os olhos de vocês, porque veem; e bem-aventurados são os ouvidos de vocês, porque ouvem.
17 Ha mẽ, ũ tỹ hẽn ri ke ag vỹ inh ve sór e ja nĩgtĩ, vãsỹ, ãjag tỹ ũri vég mũ tag ti. Hã ra ag tóg inh kãtĩg ke jo kãgter. Topẽ vĩ tó tĩ ag vẽ. Jykre kuryj ag nỹtĩ ja nĩ, hã kỹ ag tóg ãjag tỹ nén vég mũ tag ve sór e ja nĩgtĩ. Hã ra ag tóg ve ja tũ nĩgtĩ, mẽ ja tũ ag nĩgtĩ, ãjag tỹ ũri nén mẽg mũ ti. Ag tỹ vég tũ ra ag tóg kãgter. Ãjag hã ne mẽg mũ', inhhã',” he tóg, Jesus ti. Ti mré mũ tĩ ag mỹ tóg ke mũ.
17 Pois em verdade lhes digo que muitos profetas e justos desejaram ver o que vocês estão vendo, mas não viram; e quiseram ouvir o que vocês estão ouvindo, mas não ouviram.
18 “Kỹ sóg ãjag mỹ kãmén mũ, nén fy kanẽ tag ti, ha mẽ.
18 — Ouçam, portanto, o que significa a parábola do semeador.
19 Ũ tóg kejẽn ón kỹ Topẽ vĩ mẽg mũ, ti tỹ tỹ ẽg pã'i nĩ ti. Hã ra tóg to jykrén tũ nĩ, ã tỹ ón kỹ mẽn kỹ. Kỹ Nén-Kórég vỹ ti mỹ tỹ tũ' he mũ sir, ti tỹ mẽ ja ti tỹ. Kã jatu tóg nĩ sir. Ẽpry kri, ẽmĩn kri kutẽ mũ ẽn hã vẽ.
19 A todos os que ouvem a palavra do Reino e não a compreendem, vem o Maligno e arrebata o que lhes foi semeado no coração. Este é o que foi semeado à beira do caminho.
20 Kỹ ti fy ũ tóg pãró kri kutẽ mũ. Ũ vẽ gé. Topẽ vĩ mẽg tóg mũ gé. Kỹ tóg kãnhmar: “hej,” he mũ sir. Ti mỹ tóg sér tĩ.
20 O que foi semeado em solo rochoso, esse é o que ouve a palavra e logo a recebe com alegria.
21 Hã ra tóg tỹ nén kré jãre tũ ri ke nĩ mỹr. Kỹ tóg tĩg sĩ han mũ, Topẽ mré. Nén ũ jagy kutẽ kỹ tóg Topẽ tovãnh mũ sir, ũ tỹ Topẽ vĩ tugrĩn ti kato tẽ kỹ. Kãnhmar tóg tovãnh mũ.
21 Mas ele não tem raiz em si mesmo, sendo de pouca duração. Quando chega a angústia ou a perseguição por causa da palavra, logo se escandaliza.
22 Ti fy ũ tóg sónh kãki kutẽ mũ. Ũ vẽ gé. Topẽ vĩ mẽg tóg mũ gé. Hã ra tóg ã rãnhrãj hã mĩ ẽkrég mũ sir. Nén kar to én tóg mũ sir, ón kỹ rico nĩ sór jé. Hã kỹ Topẽ vĩ tóg ti mỹ katy tĩ sir. Kỹ tóg han tũ nĩ sir, kanẽ ti.
22 O que foi semeado entre os espinhos é o que ouve a palavra, porém as preocupações deste mundo e a fascinação das riquezas sufocam a palavra, e ela fica infrutífera.
23 Ti fy ũ tóg ga há kri kutẽ mũ. Ũ vẽ gé. Topẽ vĩ mẽg tóg mũ gé. Mẽ kỹ tóg to jykrén mũ sir. Kỹ tóg kanẽ han mũ sir. Kỹ ũ vỹ tóg kanẽ tỹ 100 (ke) han, jo ũ vỹ tóg kanẽ tỹ 60 (ke) han, jo ũ vỹ tóg kanẽ tỹ 30 (ke) han,” he tóg, Jesus ti.
23 Mas o que foi semeado em boa terra é o que ouve a palavra e a compreende; este frutifica e produz a cem, a sessenta e a trinta por um.
24 Kỹ tóg comparação ũ han kỹ: “Nén-Kórég tỹ inh rãnhrãj kókén sór mũ vỹ ge nỹnh mũ, ha mẽ,” he mũ. Kỹ tóg: “ũ tỹ kanhkã tá nĩ ẽn tỹ tỹ ẽg pã'i nĩ vỹ ge nĩ, ha mẽ,” he mũ. “Kejẽn ũ tóg nén fy vãvãm mũ, ti japỹ tá, tỹ ti jakré nỹ jé.
24 Jesus lhes propôs outra parábola, dizendo:
25 Kỹ tóg nũr tĩ mũ, ti camarada ag ke gé. Kỹ ti kato tẽ mũ ẽn tóg kutyg kỹ ra tĩ mũ, ti japỹ ẽn ra, kỹ tóg vãnh fy vãvãm mũ, trigo fy ẽn kãmĩ. Kỹ tóg tĩ mũ sir, vãnh fy ẽn vãvãm kar kỹ.
25 Mas, enquanto todos estavam dormindo, veio o inimigo dele, semeou o joio no meio do trigo e foi embora.
26 Kỹ trigo tóg mur mũ, mog tóg mũ, kanẽ han tóg mũ sir. Hã ra vãnh tóg ti mré mur mũ gé.
26 E, quando as plantas cresceram e produziram fruto, apareceu também o joio.
27 Kỹ ti camarada ag tóg ãjag patrão mỹ tónh mũ mũ. “Trigo fy vãvãm ẽg tóg mũ vẽ, hã ra vãnh tóg ti mré mur mũ. Ne nẽ hỹn?” he ag tóg ti mỹ.
27 Então os servos do dono da casa chegaram e disseram: “Patrão, o senhor não semeou boa semente no seu campo? De onde, então, vem o joio?”
28 Kỹ tóg ag mỹ: “ẽg kato tẽ mũ ẽn rãnhrãj hã vẽ,” he mũ. “Ẽn hã ne isũ kókég',” he tóg. Kỹ ag tóg ti mỹ: “kỹ ẽg mỹ vãnh ẽn kunũnh ke tũ nĩ'?” he mũ.
28 Ele, porém, lhes respondeu: “Um inimigo fez isso.” Mas os servos lhe perguntaram: “O senhor quer que a gente vá e arranque o joio?”
29 Kỹ tóg ag mỹ: “hỹ,” he mũ. “Ãjag tỹ vãnh ũ kunũnh kỹ tóg ãjag tỹ ti pẽn ũ kunũnh ha mẽ tĩ, vãnh mré. Kỹ kunũnh tũg nĩ.
29 O dono da casa respondeu: “Não! Porque, ao separar o joio, vocês poderão arrancar também com ele o trigo.
30 Vãnh hỹn tóg trigo mré mog mũ gé. Kỹ ẽg tỹ kre kỹ sóg ũ tỹ krég mũ mỹ tónh ke mũ. “Vãnh kre vén nĩ,” he jé sóg ke mũ. “Ti kre kar kỹ ti tógfĩ, ẽg tỹ ti pũn jé. Kar kỹ ãjag tóg trigo krenh ke mũ, sỹ pãjó krẽm vin han jé,” he jé sóg ke mũ,” he tóg, ag patrão ti,” he tóg, Jesus ti. Ti tỹ ũ tỹ ón kỹ Topẽ ki ge kỹ nỹtĩ ẽn ag tó jan hã vẽ.
30 Deixem que cresçam juntos até a colheita. E, no tempo da colheita, direi aos ceifeiros: ‘Ajuntem primeiro o joio e amarrem-no em feixes para ser queimado; mas recolham o trigo no meu celeiro.’”
31 Kỹ tóg ag mỹ nén ũ tó mũ gé sir. “Ũ tỹ kanhkã tá nĩ tỹ tỹ ẽg pã'i nĩ vỹ ge nĩnh mũ, ha mẽ,” he tóg. “Ka tỹ mostarda fy ri ke tóg nĩ. Ti krãn ẽg tóg tĩ, ẽg japỹ ki, ka tỹ mostarda fy ti.
31 Jesus lhes propôs outra parábola, dizendo:
32 Kãsir ti nỹtĩ, ti fy ti. Ũ fy vỹ ti sĩ ri ke tũ nĩ. Ti krãn kar kỹ tóg mog mũ. Kỹ tóg ẽgóho ag kãfór nĩ. Pẽ mág ti nỹtĩ, hã kỹ sẽsĩ ag vỹ kri krẽg tĩ, ti pẽ kri,” he tóg, Jesus ti. Ti tỹ ẽg tỹ ti vĩ tó vén kar kỹ vẽnh kar kri rũm ke mũ kãmén hã vẽ.
32 Esse grão é, na verdade, a menor de todas as sementes, mas, quando cresce, é maior do que as hortaliças, e chega a ser uma árvore, de modo que as aves do céu vêm se aninhar nos seus ramos.
33 Kỹ tóg ag mỹ comparação ũ tó mũ gé sir, kỹ tóg: “Topẽ tỹ tỹ ẽg pã'i nĩ vỹ tag ri ke nĩnh mũ, ha mẽ,” he mũ. “Ũn tỹtá fag tóg pão han tĩ. Pão han jé fag tóg pão jẽgja jafã tỹ fermento ẽn tỹ farĩnh mré jẽgjãg tĩ. Fermento sĩ ẽn tỹ pão kar ẽn tóg són ke kãn tĩ,” he tóg, Jesus ti. Ti vĩ tỹ vẽnh kar kri rũm ke kãmén hã vẽ.
33 Jesus lhes contou ainda outra parábola:
34 Comparação tỹ ge han tóg tĩ, Jesus ti, vẽnh kar mỹ. “Topẽ tỹ tỹ ẽg pã'i nĩnh ke mũ vỹ ge nĩnh mũ,” he tãvĩ han tóg tĩ ag mỹ.
34 Jesus disse todas estas coisas às multidões por parábolas e sem parábolas nada lhes dizia.
35 Hã ra tóg rán kỹ nĩ gé, Jesus tỹ comparação han ke mũ ti. Vãsỹ Topẽ vĩ tó tĩ ũ tóg Jesus kãmén kỹ tag tó ja nĩ ti to, ha mẽ. “Comparação han jé sóg ke mũ. Inh jo tó ja tũ ẽn tó jé sóg ke mũ. Ũ vỹ tag mẽ ja tũ nĩ ver, sỹ tónh ke mũ tag,” he ja tóg nĩ, Topẽ vĩ tó tĩ ẽn, Jesus to. Hã ra tóg hã tó tĩ, Jesus ti.
35 Isso aconteceu para se cumprir o que foi dito por meio do profeta: “Abrirei a minha boca em parábolas; publicarei coisas ocultas desde a criação do mundo.”
36 Ag mỹ kãmén kãn kar Jesus tóg vẽnh e ẽn ré kỹ ĩn kãra rã mũ. Kỹ ti mré mũ tĩ ag tóg ti to kãmũ mũ, ti ki jẽmẽ jé. “Ẽg mỹ ã tỹ ag mỹ kãmén ja ẽn ti tó mãn nĩ, ã tỹ ag mỹ trigo mré vãnh tó ja ẽn ti. Ẽg tỹ ver to jykrén tũ tóg tĩ,” he ag tóg mũ, Jesus mỹ.
36 Então, despedindo as multidões, Jesus foi para casa. E, aproximando-se dele os seus discípulos, disseram: — Explique-nos a parábola do joio do campo.
37 Kỹ tóg ag mỹ kãmén mũ. “Ẽprã ke fi kósin vỹ trigo fy vãvãm mũ. Inh hã vẽ,” he tóg mũ.
37 E Jesus respondeu:
38 “Ga hã to sóg: ẽpỹ, he mũ. Kỹ trigo ẽn vỹ Topẽ krẽ ag ri ke nỹtĩ, kỹ vãnh vỹ Nén-Kórég krẽ ag ri ke nỹtĩ.
38 O campo é o mundo. A boa semente são os filhos do Reino; o joio são os filhos do Maligno.
39 Ũ tỹ ag han mũ vỹ tỹ Japo ti nĩ, Nén-Kórég ẽn krẽ ag. Ti colher ke kurã hã vỹ: kurã tỹ ẽgno, he mũ. Ũ tỹ trigo colher ke mũ ag vỹ tỹ Topẽ tỹ jẽgnẽ jafã ag nỹtĩ.
39 O inimigo que o semeou é o diabo. A colheita é o fim dos tempos, e os ceifeiros são os anjos.
40 Kurã tỹ ẽgno ki ag tóg ẽg tỹ vãnh pũn ẽn ri ke han ke mũ, Japo tũ ag tỹ.
40 Pois, assim como o joio é colhido e jogado no fogo, assim será no fim dos tempos.
41 Ẽprã ke fi kósin ẽn, inh hã vỹ isỹ jẽgnẽ jafã ẽn ag jẽgnẽnh ke mũ sir, kỹ ag tóg ũ tỹ vẽnh jykre pãno han mũ kar ag génh kãn ke mũ, ũ tỹ ũ ag mỹ: “ha jatun mỹ Topẽ vĩ mranh,” he mũ kar ag ke gé.
41 O Filho do Homem mandará os seus anjos, que ajuntarão do seu Reino todos os que servem de pedra de tropeço e os que praticam o mal
42 Ag génh kỹ ag tóg pĩ gru mág ẽn ki ag vãm ke mũ sir. Tá ag tóg vẽsỹrénh tãvĩ han tĩ. Ãjag jã tỹ ag tóg gyngyn henh ke mũ, gangan ke jé ag tóg ke mũ, jũ kỹ, vẽsỹrénh kỹ ke gé.
42 e os lançarão na fornalha acesa; ali haverá choro e ranger de dentes.
43 Kỹ ũn jykre kuryj ag vỹ há pẽ nỹtĩnh mũ, sĩnvĩ, kókov, rã gru ri ke, ag tỹ ãjag jóg tá nỹtĩnh ken kỹ sir, ag tỹ ũ tỹ kanhkã tá nĩ ẽn tỹ tỹ ẽg pã'i nĩ ven kỹ. Ũn nĩgrẽg nỹtĩ tỹ tỹ jẽmẽ jé,” he tóg, Jesus ti.
43 Então os justos resplandecerão como o sol, no Reino de seu Pai. Quem tem ouvidos para ouvir, ouça.
44 “Kỹ ẽg tỹ ũ tỹ kanhkã tá tỹ ẽg pã'i nĩ venh ke vỹ tag ri ke nĩ gé, ha mẽ. Ũ tỹ ã patrão japỹ tá jãnkamy ne kunũnh kỹ péju mãn kỹ nĩm ri ke tóg nĩ. Ti péju mãn kỹ tóg ã tỹ nén kar fón kãn mũ sir, ti kaja to ẽpỹ ẽn vyn jé sir. Ẽpỹ ẽn vyn kar kỹ jãnkamy ẽn vỹ tỹ ti tũ nĩ sir,” he tóg, Jesus ti. Ti tỹ ẽg mỹ ẽg tỹ ti ki rã sór kỹ ẽg tũ fón kãn tón hã vẽ.
44 — O Reino dos Céus é semelhante a um tesouro escondido no campo, que um homem achou e escondeu. Então, transbordante de alegria, vai, vende tudo o que tem e compra aquele campo.
45 “Ẽg tỹ ũ tỹ kanhkã tá nĩ ẽn tỹ tỹ ẽg pã'i nĩ venh ke vỹ tag ri ke nĩ gé, ha mẽ,” he tóg mũ gé. “Negociante ũ tóg jãnka han jafã tỹ negociar he tĩ, pérola tỹ. Hã kỹ tóg ũn há kuprẽg tĩgtĩ.
45 — O Reino dos Céus é também semelhante a um homem que negocia e procura boas pérolas.
46 Kejẽn tóg ũn há pẽ ũ vég mũ sir, ũn kaja e. Kỹ tóg ã tũ vãm kãn mũ sir, ã tỹ ũn sĩnvĩ pẽ ẽn kajãm jé, ti tỹ tỹ tũ nĩ jé,” he tóg, Jesus ti. Ti tỹ ẽg mỹ ẽg tỹ ti ki rã sór kỹ ẽg tũ vãm kãn tó mãn hã vẽ gé.
46 Quando encontrou uma pérola de grande valor, ele foi, vendeu tudo o que tinha e comprou a pérola.
47 “Ẽg tỹ ũ tỹ kanhkã tá nĩ ẽn tỹ tỹ ẽg pã'i nĩ venh ke to comparação vẽ gé, ha mẽ,” he tóg mũ gé. “Rede ri ke tóg nĩ, ẽg tỹ tỹ pirã kugmĩ jafã ẽn. Ti fig ẽg tóg tĩ, goj kãkã, ẽg tỹ pirã kugmĩ jé, kãkofár ke gé.
47 — O Reino dos Céus é ainda semelhante a uma rede que foi lançada ao mar e apanhou peixes de toda espécie.
48 Ki ti fón kar kỹ ẽg tóg nỹgnỹn mũ sir, goj ki ẽg tóg pirã mré kãkofár gég tĩ. Génh kỹ ẽg tóg ũn mág ag hã kuprẽg tĩ, ma mũ jé. Ũn kãsir ẽn togvãnh ẽg tóg tĩ.
48 E, quando já estava cheia, os pescadores a arrastaram para a praia e, assentados, escolheram os bons para os cestos e jogaram fora os ruins.
49 Ge ti nĩgtĩ, kurã tỹ ẽgno ki. Topẽ tỹ jẽgnẽ jafã ag tóg ũn jykre kuryj ag kuprẽg ke mũ, Topẽ mỹ.
49 Assim será no fim dos tempos: os anjos sairão, separarão os maus dentre os justos
50 Ũn jykre pãno ag vãvãm jé ag tóg ke mũ, pĩ gru mág ẽn ki. Tá ag vẽsỹrénh vẽ sir. Ãjag jã tỹ ag tóg gyngyn henh ke mũ, tỹ ag gangan kej ke mũ, jũ kỹ, vẽsỹrénh kỹ,” he tóg, Jesus ti. Ti tỹ ag mỹ ẽg tỹ ti ki rã sór jé kãmén hã vẽ.
50 e os lançarão na fornalha acesa; ali haverá choro e ranger de dentes.
51 Kỹ tóg ã mré mũ tĩ ag mỹ: “ãjag mỹ tag to jykrén kãn mũ, sỹ ãjag mỹ nén kãmén mũ tag ti?” he mũ. Kỹ ag tóg ti mỹ: “hỹ,” he mũ sir.
51 Então Jesus perguntou: Eles responderam: — Sim!
52 Kỹ tóg ag mỹ: “kỹ tóg há tĩ,” he mũ. “Ũ tỹ Topẽ vĩ to professor ẽn, ti tỹ kanhkã tá nĩ ẽn jykre ki rãn kỹ tóg ge nĩ, ha mẽ,” he tóg. “Ẽg panh ri ke tóg nĩ, ti tỹ tỹ nén ũ mág nĩn kỹ. Ẽg panh tóg kejẽn ẽg mỹ ã tỹ nén sĩnvĩ ven tĩ, ti tỹ ũri mãg mũ ti, ti tỹ vãsỹ mãn ja ẽn ke gé,” he tóg, Jesus ti. Ti tỹ ẽg mỹ ẽg tỹ Topẽ vĩ ki kanhrãn ke tó vẽ. Ẽg tỹ to estudo han kỹ ẽg tóg vãsỹ rán kỹ nĩ ẽn tónh ke mũ, kỹ ẽg tóg ũ tỹ ũri tó mũ tag tónh ke mũ gé. Jesus tỹ tag to ẽg mỹ comparação han hã vẽ.
52 Então Jesus lhes disse:
53 Ag mỹ kãmén kãn kar kỹ tóg tá kãkutẽ mũ sir.
53 Quando Jesus acabou de contar essas parábolas, retirou-se dali.
54 Kỹ tóg ã jamã ra tĩ mũ sir. Tá jun kỹ tóg ẽg vẽnh kanhrãn jafã ki ag kanhrãn mũ. Kỹ tóg ag mỹ e tĩ, ti vĩ ti. Kỹ ag tóg ti to vĩ kónãn mũ. “Hẽn tán hỹn ki kanhrãn, vẽnh jykre tag ki? Ũ nỹ hỹn ti kanhrãn, ti tỹ nén han vãnh tag hyn han jé?” he ag tóg ti to.
54 E, chegando à sua terra, ensinava-os na sinagoga, de modo que se maravilhavam e diziam: — De onde lhe vêm esta sabedoria e estes poderes miraculosos?
55 “Ĩn han tĩ ẽn kósin vẽ mỹr,” he ag tóg. “Ti mỹnh fi vỹ tỹ Maria fi nĩ, kỹ ti jãvy ag vỹ ki nỹtĩ, Tiago, José, Simão, Judas.
55 Não é este o filho do carpinteiro? A sua mãe não se chama Maria, e seus irmãos não são Tiago, José, Simão e Judas?
56 Kỹ ti ve fag vỹ tag ki nỹtĩ gé, ẽg mré. Ti tỹ ne jé ẽg kãfór nĩ sór nẽ hỹn?” he ag tóg mũ sir, Jesus to.
56 Todas as suas irmãs não vivem entre nós? Então, de onde lhe vem tudo isto?
57 Kỹ tóg ag mỹ tỹ ũ nỹ. Kỹ Jesus tóg ag mỹ: “ẽmã ũ tá ke ag tóg Topẽ vĩ tó tĩ to é he tũ nĩgtĩ mỹr,” he mũ. “Ti jamã tá ke ag tóg ti to é he tĩ jãvo, ti mré ke ag, ti kanhkã ag,” he tóg.
57 E escandalizavam-se por causa dele. Jesus, porém, lhes disse:
58 Kỹ tóg tá milagre e hyn han tũ nĩ. Ũn kaga nỹtĩ pir ag tỹ há' he tóg, ũn e tỹ há' he tũ ti nĩ, ag tỹ ti ki ge jãvãnh nỹtĩn kỹ.
58 E não fez ali muitos milagres, por causa da incredulidade deles.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.