Marcos 5
Topẽ vĩ rá (KGPNT) vs NAA
1 Kỹ ag tóg goj nig kafã ũ tá junjun mũ sir, Gerasa tá ke ag tá.
1 Jesus e os discípulos chegaram à outra margem do mar, à terra dos gerasenos.
2 Jesus tỹ canoa ki vag ke mũ ra ũ tóg ti kato tẽ mũ. Jagrẽ kórég ti nĩ. Vẽnh kej tá tóg kãkutẽ mũ.
2 Ao desembarcar, logo um homem possuído de espírito imundo veio dos túmulos ao encontro de Jesus.
3 Tá tóg ẽmã nĩ, vẽnh kej tá. Ag tỹ ti ség mũ ra tóg vẽnh mỹ nĩ, ferro mré hã.
3 Esse homem vivia nos túmulos, e ninguém podia prendê-lo, nem mesmo com correntes.
4 Ti se tỹ hẽn ri ke han ja ag tóg nĩgtĩ vẽ, ti nĩgé, ti pẽn ke gé, ferro tỹ. Hã ra tóg ferro tỹ kam ke ja nĩgtĩ, ã pẽn se ja ti mrynhmranh kãn ja tóg nĩgtĩ. Ag tỹ ti kanhrãn ke mũ ra ag tóg ti tỹ hẽ ri ke ja tũ nĩgtĩ.
4 Porque, tendo sido muitas vezes preso com correntes e cadeias, as cadeias foram quebradas por ele, e as correntes foram despedaçadas. E ninguém conseguia dominá-lo.
5 Kuty ki kurã mré tóg prẽr tĩgtĩ, vẽnh kej ki. Pãró ẽn ki pó génh kỹ tóg vẽsãnh tĩgtĩ.
5 Andava sempre, de noite e de dia, gritando por entre os túmulos e pelos montes, ferindo-se com pedras.
6 Ti tỹ kuvar há tá Jesus ve kỹ tóg ti to vẽnhvãg tĩ mũ, kỹ tóg ti krẽm grĩnh ke mũ.
6 Quando, de longe, viu Jesus, correu e prostrou-se diante dele,
7 Jamã hár(a) tóg prẽr mũ, kỹ tóg: “!..ã isỹ hẽ ri kenh mũ, Jesus'..!” he mũ, “!..kynhmỹ Topẽ kósin'..!” he tóg. “!..Ã mỹ sóg to vĩnh mũ, ã tỹ inh vóg kónãn tũ nĩn jé, kỹ Topẽ vỹ inh vĩ mẽg mo..!” he tóg.
7 gritando em alta voz: — O que você quer comigo, Jesus, Filho do Deus Altíssimo? Por Deus, peço-lhe que não me atormente!
8 Hã ra Jesus tóg ti mỹ: “ti tovãnh ra, Nén-Kórég',” he ja nĩ.
8 Ele disse isto, porque Jesus tinha dito a ele: “Espírito imundo, saia desse homem!”
9 Kỹ Jesus tóg ti mỹ: “ã jyjy hẽ ri ke tĩ,” he mũ. Kỹ tóg: “Mil,” he mũ. “E tãvĩ ẽg nỹtĩ,” he tóg, Nén-Kórég ti.
9 Então Jesus lhe perguntou: Ele respondeu: — Legião é o meu nome, porque somos muitos.
10 Kỹ tóg to vĩ', to vĩ', he mũ, Jesus tỹ ẽmã ẽn ki ti kutẽm tũ nĩ jé.
10 E pediu-lhe com insistência que não os mandasse para fora do país.
11 Hã ra ag mẽg tỹ porco ag tóg jẽg nỹtĩ, pãnónh ẽn kri.
11 Ora, uma grande manada de porcos estava pastando ali pelo monte.
12 Kỹ Nén-Kórég ag tóg Jesus mỹ: “ag mẽg to ẽg jẽgnẽ, ẽg tỹ ag kãki ge jé,” he mũ.
12 E os espíritos imundos pediram a Jesus: — Mande-nos para os porcos, para que entremos neles.
13 Kỹ tóg ag mỹ: “hej,” he mũ. Kỹ Nén-Kórég ag tóg ẽn ti tovãnh mũ sir, porco ag ki ge ag tóg mũ sir. Kỹ ag tóg re mũ sir, porco ag. Rán ki ag tóg re mũ, kỹ ag tóg nỹgnỹr kãn mũ sir, goj nig ki. Kãgter kãn ag tóg mũ. Porco tỹ mil régre ag vẽ, hỹn.
13 E Jesus o permitiu. Então, saindo os espíritos imundos, entraram nos porcos. E a manada, que era cerca de dois mil, precipitou-se despenhadeiro abaixo, para dentro do mar, onde se afogaram.
14 Kỹ porco ki rĩr tĩ ag tóg sir pétẽ mũ, cidade ra. Tá ag tóg kãmén kãn mũ, Nén-Kórég tỹ jagrẽ ja ẽn ti. Kỹ ag tóg Jesus to mũ kãn mũ sir, nén ẽn ve jé.
14 Os que tratavam dos porcos fugiram e foram anunciá-lo na cidade e pelos campos. Então o povo saiu para ver o que tinha acontecido.
15 Jesus tá ag tóg junjun mũ sir, kỹ ag tóg ũn jagrẽ kórég ja ẽn vég mũ, kur tu kỹ. Krĩ há' he tóg mũ, ũ tỹ mil tỹ jagrẽ kórég ja ẽn ti. Kỹ ag fe tóg jũrũn ke mũ.
15 Aproximando-se de Jesus, viram o endemoniado, o que antes estava dominado pela legião, assentado, vestido, em perfeito juízo; e temeram.
16 Kỹ ũ tỹ vég mũ ag tóg kãmén mũ sir ag mỹ Ũn jagrẽ kórég ja ti, porco ag.
16 Os que haviam presenciado os fatos contaram-lhes o que tinha acontecido ao endemoniado e também falaram a respeito dos porcos.
17 Hã kỹ ag tóg Jesus mỹ to vĩ mũ, ti tỹ tá kutẽ jé, ag rã hã nĩ tũ nĩ jé.
17 E começaram a pedir com insistência que Jesus se retirasse da terra deles.
18 Ti tỹ canoa kãki rã kỹ ũn jagrẽ kórég ja tóg: “nhỹ ã mré tĩg mũ,” he mũ, Jesus mỹ.
18 Quando Jesus estava entrando no barco, aquele que antes estava possuído pelos demônios pediu com insistência que Jesus o deixasse ficar com ele.
19 Hã ra tóg ti mỹ nenh. “Ha tĩg, ã ĩn ra, ã tỹ ã mré ke ag mré nĩ jé,” he tóg ti mỹ. “Ag mỹ kãmén nĩ, ẽg jóg mág tỹ ã tỹ há' he mũ ti, ti tỹ ã jagãgtãn mũ ti,” he tóg ti mỹ.
19 Jesus, porém, não o permitiu; ao contrário, ordenou-lhe:
20 Kỹ tóg tĩ mũ. Ẽmã tỹ 10 (ke) ki ga tá tóg kãmén mũ, Jesus tỹ ã tỹ há' he ti. Kỹ tóg ag kar mỹ e tĩ.
20 Então ele foi e começou a proclamar em Decápolis tudo o que Jesus lhe tinha feito; e todos se admiravam.
21 Kỹ Jesus tóg kafã ra tĩg mãn mũ, canoa kãmĩ. Kỹ vẽnh e tóg ti jo vẽnh mãn mũ. Hã ra tóg goj nig fyr tá jẽ nĩ.
21 Tendo Jesus voltado de barco para o outro lado, reuniu-se em volta dele uma grande multidão; e ele estava junto do mar.
22 Kỹ ũ tóg kãtĩ mũ, ti jiji hã vỹ: Jairo, he mũ. Judeu ag vẽnh kanhrãn jafã to tóg tỹ pã'i nĩ. Ti tỹ Jesus ve kỹ tóg ti krẽm mũg ke mũ.
22 Então chegou um dos chefes da sinagoga, chamado Jairo, e, vendo-o, prostrou-se aos pés de Jesus
23 Ti mỹ tóg: “inh kósin sĩ fi vỹ tũg sór mũ,” he mũ. “Kunĩg, ã tỹ ã nĩgé tỹ fi mẽ jé, fi tỹ há' he jé, fi kren jé,” he tóg.
23 e lhe pediu com insistência: — Minha filhinha está morrendo; venha impor as mãos sobre ela, para que seja salva e viva.
24 Kỹ tóg ti mré tĩ mũ. Hã ra ũn e ag tóg ti nón mũ kỹ ti kutãn mũ.
24 Jesus foi com ele. Uma grande multidão seguia Jesus, apertando-o de todos os lados.
25 Jo ũn tỹtá ũ fi tóg tá nĩgtĩ. Kyvénh krỹg tũ han kỹ fi tóg nĩ, prỹg tỹ 12 (ke) ki.
25 Estava ali certa mulher, que, havia doze anos, vinha sofrendo de uma hemorragia.
26 Médico ag tỹ fi vẽsỹrénh mág han, to fi tóg ã tỹ nén vãm kãn, hã ra fi tóg há' he tũ nĩ, ke han han fi tóg.
26 Ela havia padecido muito nas mãos de vários médicos e gastado tudo o que tinha, sem, contudo, melhorar de saúde; pelo contrário, piorava cada vez mais.
27 Hã ra fi tóg Jesus kãme mẽ ja nĩgtĩ, kỹ fi tóg vẽnh e kãmĩ tĩg kỹ ti nón ti kur mẽg mũ sir.
27 Tendo ouvido a fama de Jesus, a mulher chegou por trás, no meio da multidão, e tocou na capa dele.
28 “Sỹ hẽn ri ke mũn ti kur mẽ kỹ inh hỹn han mũ,” he fi tóg.
28 Porque dizia: “Se eu apenas tocar na roupa dele, ficarei curada.”
29 Fi tỹ ti kur mẽ kỹ fi kyvénh tóg gym ke mũ sir vãhã, kỹ fi tóg ki kanhró nĩ, fi kaga tỹ há' he ẽn ki.
29 E logo a hemorragia estancou, e ela sentiu no corpo que estava curada daquele mal.
30 Hã ra Jesus tóg ã fe tỹ ki kanhró nĩ, ã jykre kutẽ ẽn ki. Kỹ tóg vẽnh e kãki vĩrĩn ke mũ sir. “Ũ nỹ inh kur mẽ'?” he tóg.
30 Jesus, reconhecendo imediatamente que dele havia saído poder, virando-se no meio da multidão, perguntou:
31 Kỹ ti mré mũ tĩ ag tóg ti mỹ: “vẽnh kar tỹ ã kutãn vẽ,” he mũ. “Jo ã tóg: ũ nỹ inh kur mẽ? he mũ,” he ag tóg ti mỹ.
31 Os discípulos responderam: — O senhor está vendo que a multidão o aperta e ainda pergunta: “Quem me tocou?”
32 Kỹ tóg tãmĩ ẽvãnh mũ, ũ tỹ ã mẽg mũ fi ve jé.
32 Ele, porém, olhava ao redor para ver quem tinha feito aquilo.
33 Hã ra ũn tỹtá fi tóg ki kanhró nĩ, fi han mũn ki. Kỹ fi tóg kamẽg kỹ, jũrũn ke kỹ mũg ke mũ, ti krẽm. Kỹ fi tóg ti mỹ kãmén kãn mũ sir.
33 Então a mulher, amedrontada e trêmula, ciente do que lhe havia acontecido, veio, prostrou-se diante de Jesus e declarou-lhe toda a verdade.
34 Hã ra tóg fi mỹ: “inh kósin,” he mũ. “Ã tỹ inh ki rã kỹ ã tóg há' hé,” he tóg. “Ha tĩg, jatun mỹ, ã han vẽ ha,” he tóg, fi mỹ.
34 Então Jesus lhe disse:
35 Ti tỹ ver fi mré vẽmén jẽ ra ũ ag tóg tá junjun mũ, pã'i tỹ Jairo ẽn ĩn tá. “Ã kósin fi vỹ hur ter,” he ag tóg. “Tũg ja fi tóg nĩ ha,” he ag tóg. “Hã kỹ ti mỹ: kunĩg, he mãn tũg nĩ, ti kutãn mãn tũg nĩ,” he ag tóg, Jairon mỹ.
35 Enquanto Jesus ainda falava, chegaram alguns da casa do chefe da sinagoga, dizendo: — A sua filha já morreu; por que você ainda incomoda o Mestre?
36 Hã ra Jesus tóg mẽg mũ, kỹ tóg: “kamẽg tũg nĩ, inh vĩ hã kri nĩmnĩ,” he mũ, pã'i ẽn mỹ.
36 Mas Jesus, sem levar em conta tais palavras, disse ao chefe da sinagoga:
37 Kỹ tóg ũn e ag tỹ ti ĩn ra mũ kamẽg. “Pedro vỹ tĩg mũ inh mré, Tiago ke gé,” he tóg, “Tiago jãvy tỹ João ke gé,” he tóg.
37 Jesus não permitiu que ninguém o acompanhasse, a não ser Pedro e os irmãos Tiago e João.
38 Ag tỹ Jairo ĩn tá junjun mũ ra Jesus tóg vẽnh e vég mũ sir, kygfỹ mũ fag, vẽsỹrénh jagy han mũ fag.
38 Chegando à casa do chefe da sinagoga, Jesus viu o alvoroço, os que choravam e os que pranteavam muito.
39 Kỹ tóg kã rã kỹ fag mỹ: “ãjag tỹ ne jé kygfỹ nẽ, ãjag tỹ ne jé vẽsỹrénh nẽ?” he mũ. “Ter tũ fi nĩ, nũr fi nỹ nĩ,” he tóg.
39 Ao entrar, disse:
40 Hã ra fag tóg ti nyg mũ. Hã ra tóg fag pan mũ sir, kỹ tóg fi panh mré, fi mỹnh fi mré fi venh tĩ mũ, ti mré kãmũ mũ ag mré.
40 E riam-se dele. Mas Jesus, mandando que todos saíssem, levou consigo o pai e a mãe da criança e os que vieram com ele e entrou onde ela estava.
41 Fi nĩgé kãgmĩ kỹ tóg fi mỹ: “talitá cumi,” he mũ. Ẽg vĩ ki ke vẽ, hã vỹ: nĩ ra, jỹ, he mũ.
41 Tomando a criança pela mão, disse:
42 Kỹ vãhã gĩr fi tóg nĩ mũ sir, kánẽ tĩ fi nĩ sir. Kri prỹg tỹ 12 (ke) fi nĩ. Kỹ tóg ag mỹ e tãvĩ tĩ.
42 Imediatamente a menina, que tinha doze anos, se levantou e começou a andar. Então todos ficaram muito admirados.
43 Hã ra tóg ag mỹ vĩ tar han, ag tỹ ũ mỹ tó tũg jé. “Ha fi mỹ vẽjẽn ven,” he tóg. Hã ra tóg fi ter kỹ nỹ ra fi rĩn mãn.
43 Mas Jesus ordenou-lhes expressamente que ninguém o soubesse. E mandou que dessem de comer à menina.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.