Lucas 9

Topẽ vĩ rá (KGPNT) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Kỹ Jesus tóg ũ tỹ 12 (ke) ag jé prẽr mũ, ti tỹ ũn vin mũ ẽn ag, ag vẽnh mãn jé. Ag vẽnh mãn kỹ tóg ag tar han mũ sir, ag tỹ vẽnh jagrẽ kórég pan jé, ag tỹ ũn kagyga ag tỹ há' he jé gé.
1 Reunindo Jesus os doze apóstolos, deu-lhes poder e autoridade sobre todos os demônios, e para curar enfermidades.
2 Kỹ tóg ag jẽgnẽg mũ sir, ag tỹ Topẽ tỹ tỹ ẽg pã'i nĩ ẽn kãmén jé, vẽnh kar mỹ, ag tỹ ũn kagyga ag tỹ há' he kãn jé gé.
2 Enviou-os a pregar o Reino de Deus e a curar os enfermos.
3 Hã kỹ tóg ag mỹ ke mũ sir. “Ãjag mũn kỹ nén ũ ma mũ tũg nĩ, vãtó va mũ tũg nĩ, sacon ke gé, bolsa ẽn, pão ke gé, jãnkamy ke gé. Kur régre rĩnh tũg nĩ gé,” he tóg.
3 Disse-lhes: Não leveis coisa alguma para o caminho, nem bordão, nem mochila, nem pão, nem dinheiro, nem tenhais duas túnicas.
4 “Ãjag tỹ ĩn ra ge mũ hã ki nũgnũr' hemnĩ, hã ki ãjag tỹ kurã ki kãpanh ke tá krỹg nĩ,” he tóg.
4 Em qualquer casa em que entrardes, ficai ali até que deixeis aquela localidade.
5 “Ag tỹ ãjag mỹ: “kãge jẽg ra,” he jãvãnh nĩn kỹ tá kãpamnĩ. Tá kãpa kỹ ãjag pẽn hã kykũnhkũnh nĩ, ag tỹ to ki kanhró nỹtĩ jé sir, Topẽ tỹ ag tovãnh ken ki,” he tóg, Jesus ti.
5 Onde ninguém vos receber, deixai aquela cidade e em testemunho contra eles sacudi a poeira dos vossos pés.
6 Ti tỹ ag jẽgnẽn kỹ ag tóg mũ sir, ũ tỹ 12 (ke) ag. Ẽmã kar mĩ ag tóg mũ sir. Topẽ kãmén ag tóg mũ mũ sir. Ũn kagyga ag tỹ há' he kãn ag tóg mũ gé sir, fag ke gé.
6 Partiram, pois, e percorriam as aldeias, pregando o Evangelho e fazendo curas por toda parte.
7 Kỹ pã'i mág tỹ governador tỹ Herodes vỹ mẽg mũ sir, Jesus tỹ nén han mũ ti. Kỹ tóg ti mỹ e tĩ. Kỹ ti tỹ ne to jykrén ke tóg tũ tĩ. Hã ra ũ ag tóg Jesus to: “João Batista vẽ,” he tĩ. “João hỹn tóg ã ter kỹ rĩr mãn,” he ag tóg tĩ, Jesus to.
7 O tetrarca Herodes ouviu falar de tudo o que Jesus fazia e ficou perplexo. Uns diziam: É João que ressurgiu dos mortos; outros: É Elias que apareceu;
8 Jo ũ ag tóg ti to: “Elias vẽ,” he tĩ gé. “Ti hỹn vẽnh ven mãn, vãsỹ Topẽ vĩ tó tĩ ẽn, Elias ti,” he ag tóg tĩ gé, Jesus to. Kỹ ũ ag tóg ti to: “vãsỹ Topẽ vĩ tó tĩ ũ hỹn rĩr mãn,” he tĩ gé.
8 e ainda outros: É um dos antigos profetas que ressuscitou.
9 Hã jẽmẽ tóg, Herodes ti, kỹ tóg to jykrén kỹ: “João mỹ vó?” he mũ, Jesus to. “Hã ra sóg João krĩ kym, kỹ tóg tũ' he mũ. Kỹ ũ nẽ, hỹn'?” he tóg. “Nén han vãnh tỹ hẽn ri ke hyn han tóg huri. Ũ nẽ, hỹn'?” he tóg. Herodes ti. Kỹ tóg kejẽn ti ve sór mũ, ti tỹ ti mỹ e tĩn kỹ, hã ra Jesus vỹ ti venh tĩ tũ nĩ.
9 Mas Herodes dizia: Eu degolei João. Quem é, pois, este, de quem ouço tais coisas? E procurava ocasião de vê-lo.
10 Kejẽn Jesus tỹ ũn vin mŨ ag vỹ Jesus to vỹnvỹn ke mũ, ti tỹ ag jẽgnẽ ja ẽn tá. Ti mỹ ag tóg kãmén mũ sir, ag tỹ nén han ja ẽn kar ti. Kỹ tóg ag mré vẽnh péju kỹ tĩ mũ, ẽmã tỹ Betsaida ra, vyr mỹ ag mré vẽmén jé.
10 Os apóstolos, ao voltarem, contaram a Jesus tudo o que haviam feito. Tomando-os ele consigo à parte, dirigiu-se a um lugar deserto para o lado de Betsaida.
11 Hã ra ũn e ẽn ag tóg mẽg mũ, Jesus tĩg ti, kỹ ag tóg ti nón mũ mũ. Ag tỹ ti pétẽm kỹ tóg ag mỹ vĩ há han mũ, Jesus ti. Ag mỹ tóg kãmén mũ, Topẽ tỹ tỹ ẽg pã'i nĩ sór ti. Ag kãmĩ ũn kagyga tỹ há' he tóg mũ gé, fag mré hã.
11 Logo que a multidão o soube, o foi seguindo; Jesus recebeu-os e falava-lhes do Reino de Deus. Restabelecia também a saúde dos doentes.
12 Ti tỹ ag mỹ tó jẽ ki tóg rãké nỹ sir, kỹ ũ tỹ 12 (ke) ag tóg Jesus to kãmũ mũ. Ti mỹ ag tóg: “ã tỹ ag jẽgnẽnh há tóg tĩ,” he mũ, “ag tỹ ẽmã kar mĩ mũ jé, pão comprar he jé, tá nũgnũr jé ke gé. Tag ki tóg ẽmã tũ nĩ,” he ag tóg, Jesus mỹ.
12 Ora, o dia começava a declinar e os Doze foram dizer-lhe: Despede as turbas, para que vão pelas aldeias e sítios da vizinhança e procurem alimento e hospedagem, porque aqui estamos num lugar deserto.
13 Hã ra Jesus tóg ag mỹ: “vó,” he mũ. “Ha inhhã ag jẽn,” he tóg. Kỹ ag tóg ti mỹ: “hã ra vẽjẽn tóg ẽg mỹ tũ tĩ,” he mũ. “Pão tỹ 5 (ke) hã vỹ ki nỹtĩ, pirã régre mré ke gé. Ẽg mỹ ag jo comprar henh mũ vỹ, vẽjẽn ti?” he ag tóg, Jesus mỹ.
13 Jesus replicou-lhes: Dai-lhes vós mesmos de comer. Retrucaram eles: Não temos mais do que cinco pães e dois peixes, a menos que nós mesmos vamos e compremos mantimentos para todo este povo.
14 Ũ tỹ mil tỹ 5 (ke) ag vẽ, ag tãvĩ, fag mré tó tũ ra. Hã ra fag tóg tá e nỹtĩ gé, gĩr mré ke gé.
14 {Pois eram quase cinco mil homens.} Jesus disse aos discípulos: Mandai-os sentar, divididos em grupos de cinqüenta.
15 Kỹ ag tóg ke mũ sir. Kỹ vẽnh kar tóg nĩgnĩ mũ sir.
15 Assim o fizeram e todos se assentaram.
16 Kỹ tóg pão tỹ 5 (ke) in gég mũ, pirã régre ẽn mré. Kỹ tóg kanhkã ki ẽvãnh mũ, kỹ tóg Topẽ mré vĩ mũ sir. Kỹ tóg pão vẽnh kãpópãm mũ sir. Kỹ tóg ã mré mũ tĩ ag mỹ vin mũ, ag tỹ ũn e ẽn mỹ vẽnh kãpópãm jé, pirã ẽn mré hã.
16 Então Jesus tomou os cinco pães e os dois peixes, levantou os olhos ao céu, abençoou-os, partiu-os e deu-os a seus discípulos, para que os servissem ao povo.
17 Kỹ vẽnh kar tóg ko kãn kỹ funfór mũ sir. Kỹ ag tóg ti ke ẽn gég mũ. Kẽj tỹ 12 (ke) fãn tóg, vẽjẽn mru ẽn ti. Hã kỹ Jesus tóg pão tỹ 5 (ke) tỹ ũn e ag fónfãn ja nĩgtĩ.
17 E todos comeram e ficaram fartos. Do que sobrou recolheram ainda doze cestos de pedaços.
18 Kejẽn Jesus tóg Topẽ mré vĩ mũ, ã pin kỹ. Hã ra ti mré mũ tĩ ag tóg ti mré nỹtĩ nĩ. Kỹ tóg ag mỹ ke mũ. “Ag iso hẽ ri ke tĩ?” he tóg ag mỹ, Jesus ti.
18 Num dia em que ele estava a orar a sós com os discípulos, perguntou-lhes: Quem dizem que eu sou?
19 Kỹ ag tóg ti mỹ: “ũ ag vỹ: João Batista vẽ, he tĩ, jãvo ũ ag vỹ: Elias vẽ, he tĩ gé, jãvo ũ ag vỹ: vãsỹ Topẽ vĩ tó tĩ ũ vỹ rĩr mãn, he tĩ gé, ã to,” he ag tóg, Jesus mỹ.
19 Responderam-lhe: Uns dizem que és João Batista; outros, Elias; outros pensam que ressuscitou algum dos antigos profetas.
20 Kỹ tóg ag mỹ: “ag jãvo ãjag hẽ ri ke tĩ, iso?” he mũ. Kỹ Pedro vỸ ti mỹ kãmén mũ. “Tỹ ã Cristo nĩ, Topẽ tỹ ẽg mỹ ũn jẽnẽg mũ ẽn vỹ tỹ ã nĩ,” he tóg, Pedro ti, Jesus mỹ.
20 Perguntou-lhes, então: E vós, quem dizeis que eu sou? Pedro respondeu: O Cristo de Deus.
21 Kỹ tóg ti mỹ vĩ tar han mũ, Jesus ti, ag tỹ ũ mỹ tó tũ nĩ jé ver, ti tỹ tỹ Cristo nĩ ẽn.
21 Ordenou-lhes energicamente que não o dissessem a ninguém.
22 Kỹ tóg ag mỹ kãmén mũ. “Tỹ sóg ẽprã ke fi kósin ẽn nĩ,” he tóg. “Ijagtar jagy han ke vẽ,” he tóg. “Kófa ag tỹ iso: kórég ti nĩ, henh ke vẽ, Topẽ tũ ki rĩr tĩ to pã'i ag ke gé, Topẽ vĩ to professor ag ke gé. Ag tỹ isén ke vẽ. Kurã tãgtũ tũg mũ ra sóg rĩr mãn mũ hã ra,” he tóg, Jesus ti.
22 Ele acrescentou: É necessário que o Filho do Homem padeça muitas coisas, seja rejeitado pelos anciãos, pelos príncipes dos sacerdotes e pelos escribas. É necessário que seja levado à morte e que ressuscite ao terceiro dia.
23 Kỹ Jesus tóg vẽnh kar mỹ tó mũ. “Ãjag tỹ inh mré kãmũ kỹ tóg há tĩnh mũ,” he tóg. “Kỹ ãjag jykre tovãnh nĩ, ãjag tỹ isũ tãvĩ han jé. Ha vé, ag tỹ inh cruz tỹ inh kri fi kỹ sóg tĩg ke mũ, ag tỹ to isa kỹ isén jé, ha vemnĩ. Vẽnh nenh ke tũ sóg nĩ. Isỹ tag han ri ke han nĩ, kurã kar ki, ãjag tỹ inh mré mũ sór nỹtĩn kỹ,” he tóg.
23 Em seguida, dirigiu-se a todos: Se alguém quer vir após mim, renegue-se a si mesmo, tome cada dia a sua cruz e siga-me.
24 “Ãjag tỹ ãjag jykre hã han sór kỹ ãjag tỹ nũgme ki vár ke vẽ. Jãvo ãjag tỹ isugrĩn ãjag jykre tovãnh kỹ ãjag krenkren ke vẽ, ãjag kãgter ke mũ (hã) ra.
24 Porque, quem quiser salvar a sua vida, perdê-la-á; mas quem sacrificar a sua vida por amor de mim, salvá-la-á.
25 Ãjag tỹ ga kri mũn kỹ ãjag tóg nén kar ganhar he sór mũ. Kỹ ãjag kuprĩg vỹ vãfor ke mũ. Kỹ tóg kórég nỹ sir, ãjag rico tãvĩ nỹtĩ ra. Ganho há venh ke tũ ãjag tóg ke mũ, gen kỹ.
25 Pois que aproveita ao homem ganhar o mundo inteiro, se vem a perder-se a si mesmo e se causa a sua própria ruína?
26 Iso mỹ'ãg tũg nĩ, inh vĩ to. Ãjag tỹ ũri iso mỹ'ãg kỹ sóg ãjag to mỹ'ãg ke mũ gé, inh kãtĩg mãn ken kỹ. Tỹ sóg ẽprã ke fi kósin ẽn nĩ. Sĩnvĩ ti nĩnh mũ, inh kãtĩg mãn kỹ, inh jóg tỹ inh jẽnẽn kỹ, ti tỹ isỹ ũn mág han kỹ. Kỹ ti tỹ jẽgnẽ jafã ag vỹ inh mré kãmũnh mũ gé, Topẽ tũ ag. Ẽn kã sóg ãjag to mỹ'ãg ke mũ, ãjag tỹ ũri iso mỹ'ãg kỹ,” he tóg.
26 Se alguém se envergonhar de mim e das minhas palavras, também o Filho do Homem se envergonhará dele, quando vier na sua glória, na glória de seu Pai e dos santos anjos.
27 “Ki hã sóg tó mũ, ha mẽ. Ãjag kãmĩ ũ ag vỹ Topẽ tỹ tỹ ẽg pã'i nĩ venh ke mũ, ag ter ke to hã, tag ki ẽg mré nỹtĩ ũ ag,” he tóg, Jesus ti.
27 Em verdade vos digo: dos que aqui se acham, alguns há que não morrerão, até que vejam o Reino de Deus.
28 Jesus tỹ tag tó kar kỹ kurã tỹ 8 (ke) vỹ tũg mũ. Kỹ tóg kejẽn ag mỹ: “mũ nỹ, vyrmỹ,” he mũ. Pedro mỹ tóg ke mũ, João mỹ ke gé, Tiago mỹ ke gé. Ag hã mré tóg tĩ mũ, pãnónh ra, Topẽ mré vẽmén jé.
28 Passados uns oitos dias, Jesus tomou consigo Pedro, Tiago e João, e subiu ao monte para orar.
29 Tá jun kỹ tóg Topẽ mré vĩ mũ sir. Kỹ tóg vãhã vẽnh ven ũ han mũ, vẽnh ven kupri han tóg mũ. Ti kur tóg kópréj nĩ, kókov tóg nĩ, ti kur ẽn ti.
29 Enquanto orava, transformou-se o seu rosto e as suas vestes tornaram-se resplandecentes de brancura.
30 Kỹ ũn régre ag tóg vãhã tá vẽnh ven mũ sir. Kỹ ag tóg Jesus mré vẽmén mũ sir. Moisés vẽ, Elias mré hã, ũn régre ẽn ag.
30 E eis que falavam com ele dois personagens: eram Moisés e Elias,
31 Ag ve vỹ ti ve ri ke nĩ gé, Moisés mré Elias ti. Jesus mré ag tóg vẽmén mũ, ti ter ken kãmén ag tóg mũ sir, ti tỹ Jerusalém tá ter ke mũ ẽn ti.
31 que apareceram envoltos em glória, e falavam da morte dele, que se havia de cumprir em Jerusalém.
32 Pedro ag mỹ tóg nũr há tãvĩ tĩ, ge ra ag tóg ag vég mũ sir, ag mỹ nũgnũr há (hã) ra. Hã kỹ ag tóg Jesus tỹ ag mỹ vẽnh ven ũ han mũ ẽn vég mũ sir, ti kókov ẽn ti, ti mré vẽmén mũ ag ke gé.
32 Entretanto, Pedro e seus companheiros tinham-se deixado vencer pelo sono; ao despertarem, viram a glória de Jesus e os dois personagens em sua companhia.
33 Kỹ ũ tỹ Jesus mré vẽmén kỹ nỹtĩ ag tóg mũ sór mũ sir. Kỹ Pedro tóg Jesus mỹ: “Senhor',” he mũ. “Tag ki tóg há nĩ,” he tóg. “Ẽg tỹ tag ki pãjó tãgtũ han kỹn hỹn há nĩnh mũ, ã mỹ, Moisés mỹ, Elias mỹ ke gé,” he tóg, Pedro ti. Hã ra tóg krĩ tũ nĩ, hã kỹ tóg pãjó tó mũ.
33 Quando estes se apartaram de Jesus, Pedro disse: Mestre, é bom estarmos aqui. Podemos levantar três tendas: uma para ti, outra para Moisés e outra para Elias!... Ele não sabia o que dizia.
34 Pedro tỹ ver ti mỹ vẽmén kỹ kanhkã góg vỹ ag kri rũm ke mũ sir. Kỹ ag tóg kamẽgmẽg mũ, kanhkã góg ẽn ti.
34 Enquanto ainda assim falava, veio uma nuvem e encobriu-os com a sua sombra; e os discípulos, vendo-os desaparecer na nuvem, tiveram um grande pavor.
35 Kỹ vẽnh vĩ tóg mẽ há' he mũ, kanhkã góg ẽn kãtá, kỹ tóg: “inh kósin hã vẽ,” he mũ. “Inh fe pẽ hã vẽ,” he tóg. “Ti vĩ jẽmẽ ra,” he tóg, vẽnh vĩ ti, Topẽ ti.
35 Então da nuvem saiu uma voz: Este é o meu Filho muito amado; ouvi-o!
36 Ag tỹ tag mẽ kar kỹ Jesus tóg ã pir mỹ tá jẽ nĩ sir. Ti mré vẽmén ja ẽn ag ve mãn tũ ag tóg nĩ sir, Pedro ag. Kỹ ag tóg mũ mũ. Hã ra ag tóg ũ mỹ tó tũ nĩ ver, ag tỹ nén ve ja ti. Tỹ vẽmén tũ ag tóg nĩ ver, ag tỹ kanhkã tá vẽnh jykre ve ja ẽn ti.
36 E, enquanto ainda ressoava esta voz, achou-se Jesus sozinho. Os discípulos calaram-se e a ninguém disseram naqueles dias coisa alguma do que tinham visto.
37 Tỹ vaj kỹ ag tóg pãnónh ẽn tá kãre mũ, Jesus mré. Kỹ ag tóg ũ tỹ hẽn ri ke ag vigvég mũ sir. Jesus kato ag tóg kãmũ mũ.
37 No dia seguinte, descendo eles do monte, veio ao encontro de Jesus uma grande multidão.
38 Kỹ vãhã ũ tóg ag kãmĩ prẽr mũ, ha mẽ. “!..Senhor..!” he tóg. “!..Inh kósin ve ra..! Inh kósin pir vẽ.
38 Eis que um homem exclamou do meio da multidão: Mestre, rogo-te que olhes para meu filho, pois é o único que tenho.
39 Jagrẽ kórég ti nĩ, ha mẽ. Kỹ tóg kejẽn ti kã vyryn ke tĩ, kỹ tóg prẽr tĩ, kỹ tóg ti ter tĩ han tĩ gé, kỹ tóg jãrãn mũ. Jãrãn kỹ tóg jũrũn' jũrũn' ke tĩ gé, kỹ tóg kejẽn ti tovãnh mũ sir, komẽr hã, ti rỹj kar kỹ.
39 Um espírito se apodera dele e subitamente dá gritos, lança-o por terra, agita-o com violência, fá-lo espumar e só o larga depois de o deixar todo ofegante.
40 Ã mré mũ tĩ ag mỹ sóg to vĩ mũ vẽ, ag tỹ ti jagrẽ kórég tag kutẽm jé, hã ra ag tóg ti tỹ hẽ ri ke tũ nĩ,” he tóg, ti panh ti, Jesus mỹ.
40 Pedi a teus discípulos que o expelissem, mas não o puderam fazer.
41 Kỹ Jesus tóg ti mỹ: “ãjag ne tóg inh ki ge há han tũ nĩgtĩ',” he mũ. “Jykre pãno ãjag nỹtĩ,” he tóg. “Kysã tỹ hẽn ri ke ki inh hỹn ãjag mré tĩ nĩ'? Kysã tỹ hẽn ri ke ki inh hỹn ãjag to fe tĩg nĩ?” he tóg. “Inh mỹ ti pére kãtĩg nĩ,” he tóg, Jesus ti, ti panh mỹ.
41 Respondeu Jesus: Ó geração incrédula e perversa, até quando estarei convosco e vos aturarei? Traze cá teu filho.
42 Kỹ ag tóg ti pére kãmũ mũ. Ti jun kỹ ti jagrẽ tóg ti kã vyryn ke mũ. Ti tỹ jũrũn', jũrũn' ke han tóg mũ sir. Kỹ Jesus tóg ti jagrẽ mỹ vĩ jũ han mũ, ti tỹ ti ki kãkutẽ jé. Hã ki tóg kyrũ ẽn tỹ há' he mũ sir. Kỹ tóg ti panh mỹ: “té,” he mũ sir.
42 E quando ele ia chegando, o demônio lançou-o por terra e agitou-o violentamente. Mas Jesus intimou o espírito imundo, curou o menino e o restituiu a seu pai.
43 Kỹ tóg vẽnh kar mỹ e tãvĩ tĩ. “Topẽ ne tóg tỹ ũn mág tãvĩ nĩ', ti jykre tóg há tãvĩ nĩ,” he ag tóg mũ sir, ag tỹ Jesus tỸ nén han mũ to jykrén kỹ.
43 Todos ficaram pasmados ante a grandeza de Deus. Como todos se admirassem de tudo o que Jesus fazia, disse ele a seus discípulos:
44 “ha mẽ há han,” he mũ. “Ẽprã ke fi kósin ẽn vỹ jagtar nĩnh ke mũ. Inh hã vẽ,” he tóg. “Ẽprã ke ag vỹ ãjag tỹ inh ki nén han sór mũ ẽn han ke mũ,” he tóg, Jesus ti.
44 Gravai nos vossos corações estas palavras: O Filho do Homem há de ser entregue às mãos dos homens!
45 Hã ra tóg ag tỹ ti tỹ ã ter ke kãmén tag to jykrén tũ nĩgtĩ. Ag tỹ to jykrén mũ ra ag tóg ki kagtĩg nỹtĩ. Kỹ ag tóg ãjag tỹ ti ki jẽmẽ sór mũ ra ti kamẽg mũ gé, hã kỹ ag tóg ti mỹ: “ã tỹ ne tó nẽ?” he tũ nĩ, Jesus mỹ.
45 Eles, porém, não entendiam esta palavra e era-lhes obscura, de modo que não alcançaram o seu sentido; e tinham medo de lhe perguntar a este respeito.
46 Kejẽn Jesus mré mũ ag vỹ jagnẽ mỹ vĩ jũ han mũ. “Ẽg kã ũ tỹ hẽ nỹ jagnẽ kãfór nĩ?” he ag tóg jagnẽ mỹ. Tag to ag tóg jagnẽ mỹ vĩ jũ han mũ.
46 Veio-lhes então o pensamento de qual deles seria o maior.
47 Hã ra Jesus tóg vég mũ, ag tỹ nén to jykrén mũ ti. Kỹ tóg gĩr jé prẽr mũ, ti tỹ ti mré jẽ jé.
47 Penetrando Jesus nos pensamentos de seus corações, tomou um menino, colocou-o junto de si e disse-lhes:
48 Kỹ tóg ag mỹ tag tó mũ, ha mẽ. “Gĩr tỹ ge jẽ'ỹn nĩ, ti to há nỹtĩmnĩ, isugnĩn,” he tóg. “Ãjag tỹ isugrĩn ti to há nỹtĩn kỹ ãjag tóg iso há nỹtĩ gé sir. Ãjag tỹ iso há nỹtĩn kỹ ãjag tóg ũ tỹ inh jẽnẽg mũ to há nỹtĩ gé sir. Kỹ ãjag tỹ ẽgno kar vỹ tỹ ãjag mág kãfór kar nĩnh mũ, ha mẽ, ãjag tỹ tỹ ũn mág nỹtĩ sór kỹ. Tag to jykrén nĩ,” he tóg, Jesus ti, ag mỹ.
48 Todo o que recebe este menino em meu nome, a mim é que recebe; e quem recebe a mim, recebe aquele que me enviou; pois quem dentre vós for o menor, esse será grande.
49 Kỹ João tóg Jesus mỹ: “Senhor',” he mũ. “Ũ ve ẽg tóg vẽnh jagrẽ pan tĩ, ã jiji tó kỹ, ẽg tỹ ũn vég mũ ẽn ti,” he tóg, Jesus mỹ. “Hã ra tóg ẽg mré tĩ tũ nĩgtĩ, hã kỹ ẽg tóg ti mỹ: “vẽnh jagrẽ kórég pan sór tũg nĩ,” hé,” he tóg, João ti, Jesus mỹ.
49 João tomou a palavra e disse: Mestre, vimos um homem que expelia demônios em teu nome, e nós lho proibimos, porque não é dos nossos.
50 Kỹ Jesus tóg ti mỹ: “ũ mỹ: “vẽnh jagrẽ kórég pan tũg nĩ,” he tũg nĩ,” he mũ. “Ũ tỹ ẽg kato tẽ tũ nĩn kỹ ẽg mré ke vẽ sir,” he tóg, Jesus ti, João mỹ.
50 Mas Jesus lhe disse: Não lho proibais; porque, o que não é contra vós, é a vosso favor.
51 Kejẽn Jesus ter ke kurã tóg kakó nĩ sir. Kỹ tóg to jykrén kỹ Jerusalém ra tĩg sór mũ, ag tỹ tá ti tén jé. Kỹ tóg tĩg kỹ ũ ag jẽgnẽg mũ, vẽnh jo, ag tỹ ti jun ke tó jé, cidade kãsir tá.
51 Aproximando-se o tempo em que Jesus devia ser arrebatado deste mundo, ele resolveu dirigir-se a Jerusalém.
52 Kỹ ag tóg mũ mũ, ag tỹ tón jé. Kỹ ag tóg cidade sĩ ũ ki jun mũ. Samaria tá ke ag jamã ũ vẽ. Tá ag tóg ti nũr ke ve sór mũ.
52 Enviou diante de si mensageiros que, tendo partido, entraram em uma povoação dos samaritanos para lhe arranjar pousada.
53 Hã ra tá ke ag tóg ag mỹ nenh mũ. Ag mỹ ag tóg: “ãjag tỹ hẽ ra mũ nẽ?” he mũ. Kỹ ag tóg: “Jerusalém ra,” he mũ. Kỹ tóg ag mỹ kórég nĩ, hã kỹ ag tóg ag mỹ cama ven sór tũ nĩ.
53 Mas não o receberam, por ele dar mostras de que ia para Jerusalém.
54 Kỹ Tiago tóg jũ mũ, João ke gé, Jesus mré mũ tĩ ag. Kỹ ag tóg Jesus mỹ: “Senhor',” he mũ. “Ẽg mỹ tóg há nỹnh mũ, ẽg tỹ Topẽ mỹ: “kanhkã tá pĩ tỹ ag pũn nĩ,” hen kỹ. Mỹ ã mỹ há nỹnh mũ?” he ag tóg. “Ẽg tỹ Elias tỹ nén han ja ẽn han há tóg tĩ,” he ag tóg, Jesus mỹ.
54 Vendo isto, Tiago e João disseram: Senhor, queres que mandemos que desça fogo do céu e os consuma?
55 Hã ra Jesus tóg ag jé vĩrĩn ke kỹ ag mỹ: “vĩ tũg ra,” he mũ. “Topẽ jykre pijé', ãjag tỹ nén han sór mũ tag ti. Inh pi(jé) ag tũg sór mũ'. Isỹ ag kren han sór vẽ jãvo, hã jé sóg kãtĩ mũ, inh, hã vỹ: tỹ sóg ẽprã ke fi kósin ẽn nĩ, he mũ,” he tóg, Jesus ti, ag mỹ.
55 Jesus voltou-se e repreendeu-os severamente. {Não sabeis de que espírito sois animados.
56 Kỹ ag tóg cidade ũ ra mũ mũ, tá nũgnũr jé sir.
56 O Filho do Homem não veio para perder as vidas dos homens, mas para salvá-las.} Foram então para outra povoação.
57 Ag mũn kỹ ũ tóg Jesus mỹ: “sỹ ã mré tĩg há tóg tĩ,” he mũ. “Ã tỹ hẽn ra tĩg kỹ sóg ã mré tĩg ke mũ,” he tóg.
57 Enquanto caminhavam, um homem lhe disse: Senhor, seguir-te-ei para onde quer que vás.
58 Kỹ Jesus tóg ti mỹ: “hã ra tóg jagy tĩ,” he mũ. “Ĩn tũ sóg nĩ. Mĩg vỹ kré nỹtĩgtĩ, jẽsĩ vỹ jagfe nỹtĩgtĩ gé, ag jãvo isỹ hẽ tá nũr ke tóg tũ tĩ. Tỹ sóg ẽprã ke fi kósin ẽn nĩ,” he tóg, Jesus ti.
58 Jesus replicou-lhe: As raposas têm covas e as aves do céu, ninhos, mas o Filho do Homem não tem onde reclinar a cabeça.
59 Kỹ Jesus tóg kejẽn ũ mỹ: “mũ nỹ, inh mré,” he mũ. Hã ra tóg ti mỹ: “inh hỹn ver tĩg mũ ha, sỹ inh panh ter kỹ ga ki ti fón jé ver,” he mũ.
59 A outro disse: Segue-me. Mas ele pediu: Senhor, permite-me ir primeiro enterrar meu pai.
60 Hã ra Jesus tóg ti mỹ: “vó,” he mũ. “Inh ki ge tũ ag vỹ ã panh kej han mũnh mũ. Ã tỹ inhhã inh mré tĩg há tóg tĩ, ã tỹ Topẽ tỹ tỹ ẽg pã'i nĩnh ke ẽn kãmén jé,” he tóg ti mỹ, Jesus ti.
60 Mas Jesus disse-lhe: Deixa que os mortos enterrem seus mortos; tu, porém, vai e anuncia o Reino de Deus.
61 Kỹ ũ tóg ti mỹ ke mũ gé sir, Jesus mỹ. “Sỹ ã mré tĩg há tóg tĩ,” he tóg. “Hã ra sóg inh jamã ra tĩg sór mũ ver, sỹ inh mré ke fag mỹ isĩg ke tó jé,” he tóg, Jesus mỹ.
61 Um outro ainda lhe falou: Senhor, seguir-te-ei, mas permite primeiro que me despeça dos que estão em casa.
62 Kỹ Jesus tóg ti mỹ: “vó,” he mũ gé. “Ẽg tỹ arado tỹ ga kũm kỹ ẽg pi(jé) vẽsyjãm ẽvãnh tĩ',” he tóg. “Ge ti nĩ, ã tỹ inh mré tĩg sór kỹ. Inh mré ã tóg tĩg mũ. Ã tỹ ã tũ han sór tĩn kỹ ã tóg Topẽ tỹ tỹ ẽg pã'i nĩ tá krỹg ke tũ nĩ,” he tóg, Jesus ti, ũ tỹ ti mré tĩg sór mũ mỹ.
62 Mas Jesus disse-lhe: Aquele que põe a mão no arado e olha para trás, não é apto para o Reino de Deus.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.