Lucas 9

Topẽ vĩ rá (KGPNT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Kỹ Jesus tóg ũ tỹ 12 (ke) ag jé prẽr mũ, ti tỹ ũn vin mũ ẽn ag, ag vẽnh mãn jé. Ag vẽnh mãn kỹ tóg ag tar han mũ sir, ag tỹ vẽnh jagrẽ kórég pan jé, ag tỹ ũn kagyga ag tỹ há' he jé gé.
1 Jesus chamou os doze discípulos e lhes deu poder e autoridade para expulsar todos os demônios e curar doenças.
2 Kỹ tóg ag jẽgnẽg mũ sir, ag tỹ Topẽ tỹ tỹ ẽg pã'i nĩ ẽn kãmén jé, vẽnh kar mỹ, ag tỹ ũn kagyga ag tỹ há' he kãn jé gé.
2 Então os enviou para anunciarem o Reino de Deus e curarem os doentes.
3 Hã kỹ tóg ag mỹ ke mũ sir. “Ãjag mũn kỹ nén ũ ma mũ tũg nĩ, vãtó va mũ tũg nĩ, sacon ke gé, bolsa ẽn, pão ke gé, jãnkamy ke gé. Kur régre rĩnh tũg nĩ gé,” he tóg.
3 Ele disse:
4 “Ãjag tỹ ĩn ra ge mũ hã ki nũgnũr' hemnĩ, hã ki ãjag tỹ kurã ki kãpanh ke tá krỹg nĩ,” he tóg.
4 Quando vocês entrarem numa cidade, fiquem na casa em que forem recebidos até irem embora daquele lugar.
5 “Ag tỹ ãjag mỹ: “kãge jẽg ra,” he jãvãnh nĩn kỹ tá kãpamnĩ. Tá kãpa kỹ ãjag pẽn hã kykũnhkũnh nĩ, ag tỹ to ki kanhró nỹtĩ jé sir, Topẽ tỹ ag tovãnh ken ki,” he tóg, Jesus ti.
5 Mas, se forem mal recebidos, saiam logo daquela cidade. E na saída sacudam o pó das suas sandálias, como sinal de protesto contra aquela gente.
6 Ti tỹ ag jẽgnẽn kỹ ag tóg mũ sir, ũ tỹ 12 (ke) ag. Ẽmã kar mĩ ag tóg mũ sir. Topẽ kãmén ag tóg mũ mũ sir. Ũn kagyga ag tỹ há' he kãn ag tóg mũ gé sir, fag ke gé.
6 Os discípulos então saíram de viagem e andaram por todos os povoados, anunciando o evangelho e curando doentes por toda parte.
7 Kỹ pã'i mág tỹ governador tỹ Herodes vỹ mẽg mũ sir, Jesus tỹ nén han mũ ti. Kỹ tóg ti mỹ e tĩ. Kỹ ti tỹ ne to jykrén ke tóg tũ tĩ. Hã ra ũ ag tóg Jesus to: “João Batista vẽ,” he tĩ. “João hỹn tóg ã ter kỹ rĩr mãn,” he ag tóg tĩ, Jesus to.
7 Herodes, o governador da Galileia, ouviu falar de tudo o que estava acontecendo e ficou sem saber o que pensar. Pois alguns diziam que João Batista tinha sido ressuscitado,
8 Jo ũ ag tóg ti to: “Elias vẽ,” he tĩ gé. “Ti hỹn vẽnh ven mãn, vãsỹ Topẽ vĩ tó tĩ ẽn, Elias ti,” he ag tóg tĩ gé, Jesus to. Kỹ ũ ag tóg ti to: “vãsỹ Topẽ vĩ tó tĩ ũ hỹn rĩr mãn,” he tĩ gé.
8 outros diziam que Elias tinha aparecido, e outros ainda que um dos antigos profetas havia ressuscitado.
9 Hã jẽmẽ tóg, Herodes ti, kỹ tóg to jykrén kỹ: “João mỹ vó?” he mũ, Jesus to. “Hã ra sóg João krĩ kym, kỹ tóg tũ' he mũ. Kỹ ũ nẽ, hỹn'?” he tóg. “Nén han vãnh tỹ hẽn ri ke hyn han tóg huri. Ũ nẽ, hỹn'?” he tóg. Herodes ti. Kỹ tóg kejẽn ti ve sór mũ, ti tỹ ti mỹ e tĩn kỹ, hã ra Jesus vỹ ti venh tĩ tũ nĩ.
9 Mas Herodes disse: — Eu mesmo mandei cortar a cabeça de João. Quem será então esse homem de quem ouço falar essas coisas? E Herodes procurava ver Jesus.
10 Kejẽn Jesus tỹ ũn vin mŨ ag vỹ Jesus to vỹnvỹn ke mũ, ti tỹ ag jẽgnẽ ja ẽn tá. Ti mỹ ag tóg kãmén mũ sir, ag tỹ nén han ja ẽn kar ti. Kỹ tóg ag mré vẽnh péju kỹ tĩ mũ, ẽmã tỹ Betsaida ra, vyr mỹ ag mré vẽmén jé.
10 Os apóstolos voltaram e contaram a Jesus tudo o que haviam feito. Então ele os levou consigo, e foram sozinhos para o povoado de Betsaida.
11 Hã ra ũn e ẽn ag tóg mẽg mũ, Jesus tĩg ti, kỹ ag tóg ti nón mũ mũ. Ag tỹ ti pétẽm kỹ tóg ag mỹ vĩ há han mũ, Jesus ti. Ag mỹ tóg kãmén mũ, Topẽ tỹ tỹ ẽg pã'i nĩ sór ti. Ag kãmĩ ũn kagyga tỹ há' he tóg mũ gé, fag mré hã.
11 Mas as multidões souberam disso e o seguiram. E Jesus os recebeu, falou a respeito do Reino de Deus e curou os que precisavam ser curados.
12 Ti tỹ ag mỹ tó jẽ ki tóg rãké nỹ sir, kỹ ũ tỹ 12 (ke) ag tóg Jesus to kãmũ mũ. Ti mỹ ag tóg: “ã tỹ ag jẽgnẽnh há tóg tĩ,” he mũ, “ag tỹ ẽmã kar mĩ mũ jé, pão comprar he jé, tá nũgnũr jé ke gé. Tag ki tóg ẽmã tũ nĩ,” he ag tóg, Jesus mỹ.
12 Estava anoitecendo, e por isso os doze apóstolos foram e disseram a Jesus: — Mande esta gente embora. Eles podem ir aos povoados e sítios que ficam por perto daqui e lá encontrarão o que comer e onde ficar, pois este lugar é deserto.
13 Hã ra Jesus tóg ag mỹ: “vó,” he mũ. “Ha inhhã ag jẽn,” he tóg. Kỹ ag tóg ti mỹ: “hã ra vẽjẽn tóg ẽg mỹ tũ tĩ,” he mũ. “Pão tỹ 5 (ke) hã vỹ ki nỹtĩ, pirã régre mré ke gé. Ẽg mỹ ag jo comprar henh mũ vỹ, vẽjẽn ti?” he ag tóg, Jesus mỹ.
13 Mas Jesus respondeu: Os discípulos disseram: — Só temos cinco pães e dois peixes. O senhor quer que a gente vá comprar comida para toda esta multidão?
14 Ũ tỹ mil tỹ 5 (ke) ag vẽ, ag tãvĩ, fag mré tó tũ ra. Hã ra fag tóg tá e nỹtĩ gé, gĩr mré ke gé.
14 Estavam ali mais ou menos cinco mil homens. Jesus ordenou aos seus discípulos:
15 Kỹ ag tóg ke mũ sir. Kỹ vẽnh kar tóg nĩgnĩ mũ sir.
15 Os discípulos obedeceram e mandaram que todos se sentassem.
16 Kỹ tóg pão tỹ 5 (ke) in gég mũ, pirã régre ẽn mré. Kỹ tóg kanhkã ki ẽvãnh mũ, kỹ tóg Topẽ mré vĩ mũ sir. Kỹ tóg pão vẽnh kãpópãm mũ sir. Kỹ tóg ã mré mũ tĩ ag mỹ vin mũ, ag tỹ ũn e ẽn mỹ vẽnh kãpópãm jé, pirã ẽn mré hã.
16 Aí Jesus pegou os cinco pães e os dois peixes, olhou para o céu e deu graças a Deus por eles. Depois partiu os pães e os peixes e os entregou aos discípulos para que eles distribuíssem ao povo.
17 Kỹ vẽnh kar tóg ko kãn kỹ funfór mũ sir. Kỹ ag tóg ti ke ẽn gég mũ. Kẽj tỹ 12 (ke) fãn tóg, vẽjẽn mru ẽn ti. Hã kỹ Jesus tóg pão tỹ 5 (ke) tỹ ũn e ag fónfãn ja nĩgtĩ.
17 Todos comeram e ficaram satisfeitos, e os discípulos ainda encheram doze cestos com os pedaços que sobraram.
18 Kejẽn Jesus tóg Topẽ mré vĩ mũ, ã pin kỹ. Hã ra ti mré mũ tĩ ag tóg ti mré nỹtĩ nĩ. Kỹ tóg ag mỹ ke mũ. “Ag iso hẽ ri ke tĩ?” he tóg ag mỹ, Jesus ti.
18 Certa vez Jesus estava sozinho, orando, e os discípulos chegaram perto dele. Então ele perguntou:
19 Kỹ ag tóg ti mỹ: “ũ ag vỹ: João Batista vẽ, he tĩ, jãvo ũ ag vỹ: Elias vẽ, he tĩ gé, jãvo ũ ag vỹ: vãsỹ Topẽ vĩ tó tĩ ũ vỹ rĩr mãn, he tĩ gé, ã to,” he ag tóg, Jesus mỹ.
19 Eles responderam: — Alguns dizem que o senhor é João Batista; outros, que é Elias; e outros, que é um dos
20 Kỹ tóg ag mỹ: “ag jãvo ãjag hẽ ri ke tĩ, iso?” he mũ. Kỹ Pedro vỸ ti mỹ kãmén mũ. “Tỹ ã Cristo nĩ, Topẽ tỹ ẽg mỹ ũn jẽnẽg mũ ẽn vỹ tỹ ã nĩ,” he tóg, Pedro ti, Jesus mỹ.
20 — E vocês? Quem vocês dizem que eu sou? — perguntou Jesus. Pedro respondeu: — O
21 Kỹ tóg ti mỹ vĩ tar han mũ, Jesus ti, ag tỹ ũ mỹ tó tũ nĩ jé ver, ti tỹ tỹ Cristo nĩ ẽn.
21 Então Jesus proibiu os discípulos de contarem isso a qualquer pessoa.
22 Kỹ tóg ag mỹ kãmén mũ. “Tỹ sóg ẽprã ke fi kósin ẽn nĩ,” he tóg. “Ijagtar jagy han ke vẽ,” he tóg. “Kófa ag tỹ iso: kórég ti nĩ, henh ke vẽ, Topẽ tũ ki rĩr tĩ to pã'i ag ke gé, Topẽ vĩ to professor ag ke gé. Ag tỹ isén ke vẽ. Kurã tãgtũ tũg mũ ra sóg rĩr mãn mũ hã ra,” he tóg, Jesus ti.
22 E continuou:
23 Kỹ Jesus tóg vẽnh kar mỹ tó mũ. “Ãjag tỹ inh mré kãmũ kỹ tóg há tĩnh mũ,” he tóg. “Kỹ ãjag jykre tovãnh nĩ, ãjag tỹ isũ tãvĩ han jé. Ha vé, ag tỹ inh cruz tỹ inh kri fi kỹ sóg tĩg ke mũ, ag tỹ to isa kỹ isén jé, ha vemnĩ. Vẽnh nenh ke tũ sóg nĩ. Isỹ tag han ri ke han nĩ, kurã kar ki, ãjag tỹ inh mré mũ sór nỹtĩn kỹ,” he tóg.
23 Depois disse a todos:
24 “Ãjag tỹ ãjag jykre hã han sór kỹ ãjag tỹ nũgme ki vár ke vẽ. Jãvo ãjag tỹ isugrĩn ãjag jykre tovãnh kỹ ãjag krenkren ke vẽ, ãjag kãgter ke mũ (hã) ra.
24 Pois quem põe os seus próprios interesses em primeiro lugar nunca terá a vida verdadeira; mas quem esquece a si mesmo por minha causa terá a vida verdadeira.
25 Ãjag tỹ ga kri mũn kỹ ãjag tóg nén kar ganhar he sór mũ. Kỹ ãjag kuprĩg vỹ vãfor ke mũ. Kỹ tóg kórég nỹ sir, ãjag rico tãvĩ nỹtĩ ra. Ganho há venh ke tũ ãjag tóg ke mũ, gen kỹ.
25 O que adianta alguém ganhar o mundo inteiro, mas perder a vida verdadeira e ser destruído?
26 Iso mỹ'ãg tũg nĩ, inh vĩ to. Ãjag tỹ ũri iso mỹ'ãg kỹ sóg ãjag to mỹ'ãg ke mũ gé, inh kãtĩg mãn ken kỹ. Tỹ sóg ẽprã ke fi kósin ẽn nĩ. Sĩnvĩ ti nĩnh mũ, inh kãtĩg mãn kỹ, inh jóg tỹ inh jẽnẽn kỹ, ti tỹ isỹ ũn mág han kỹ. Kỹ ti tỹ jẽgnẽ jafã ag vỹ inh mré kãmũnh mũ gé, Topẽ tũ ag. Ẽn kã sóg ãjag to mỹ'ãg ke mũ, ãjag tỹ ũri iso mỹ'ãg kỹ,” he tóg.
26 Pois, se alguém tiver vergonha de mim e do meu ensinamento, então o Filho do Homem também terá vergonha dessa pessoa, quando ele vier na sua
27 “Ki hã sóg tó mũ, ha mẽ. Ãjag kãmĩ ũ ag vỹ Topẽ tỹ tỹ ẽg pã'i nĩ venh ke mũ, ag ter ke to hã, tag ki ẽg mré nỹtĩ ũ ag,” he tóg, Jesus ti.
27 Eu afirmo a vocês que estão aqui algumas pessoas que não morrerão antes de ver o
28 Jesus tỹ tag tó kar kỹ kurã tỹ 8 (ke) vỹ tũg mũ. Kỹ tóg kejẽn ag mỹ: “mũ nỹ, vyrmỹ,” he mũ. Pedro mỹ tóg ke mũ, João mỹ ke gé, Tiago mỹ ke gé. Ag hã mré tóg tĩ mũ, pãnónh ra, Topẽ mré vẽmén jé.
28 Mais ou menos uma semana depois de ter dito essas coisas, Jesus levou Pedro, João e Tiago e subiu o monte para orar.
29 Tá jun kỹ tóg Topẽ mré vĩ mũ sir. Kỹ tóg vãhã vẽnh ven ũ han mũ, vẽnh ven kupri han tóg mũ. Ti kur tóg kópréj nĩ, kókov tóg nĩ, ti kur ẽn ti.
29 Enquanto orava, o seu rosto mudou de aparência, e a sua roupa ficou muito branca e brilhante.
30 Kỹ ũn régre ag tóg vãhã tá vẽnh ven mũ sir. Kỹ ag tóg Jesus mré vẽmén mũ sir. Moisés vẽ, Elias mré hã, ũn régre ẽn ag.
30 De repente, dois homens apareceram ali e começaram a falar com ele. Eram Moisés e Elias,
31 Ag ve vỹ ti ve ri ke nĩ gé, Moisés mré Elias ti. Jesus mré ag tóg vẽmén mũ, ti ter ken kãmén ag tóg mũ sir, ti tỹ Jerusalém tá ter ke mũ ẽn ti.
31 que estavam cercados por um brilho celestial. Eles falavam com Jesus a respeito da morte que, de acordo com a vontade de Deus, ele ia sofrer em Jerusalém.
32 Pedro ag mỹ tóg nũr há tãvĩ tĩ, ge ra ag tóg ag vég mũ sir, ag mỹ nũgnũr há (hã) ra. Hã kỹ ag tóg Jesus tỹ ag mỹ vẽnh ven ũ han mũ ẽn vég mũ sir, ti kókov ẽn ti, ti mré vẽmén mũ ag ke gé.
32 Pedro e os seus companheiros estavam dormindo profundamente, mas acordaram e viram a glória de Jesus e os dois homens que estavam com ele.
33 Kỹ ũ tỹ Jesus mré vẽmén kỹ nỹtĩ ag tóg mũ sór mũ sir. Kỹ Pedro tóg Jesus mỹ: “Senhor',” he mũ. “Tag ki tóg há nĩ,” he tóg. “Ẽg tỹ tag ki pãjó tãgtũ han kỹn hỹn há nĩnh mũ, ã mỹ, Moisés mỹ, Elias mỹ ke gé,” he tóg, Pedro ti. Hã ra tóg krĩ tũ nĩ, hã kỹ tóg pãjó tó mũ.
33 Quando esses dois homens estavam se afastando de Jesus, Pedro disse: — Mestre, como é bom estarmos aqui! Vamos armar três barracas: uma para o senhor, outra para Moisés e outra para Elias. Pedro não sabia o que estava dizendo.
34 Pedro tỹ ver ti mỹ vẽmén kỹ kanhkã góg vỹ ag kri rũm ke mũ sir. Kỹ ag tóg kamẽgmẽg mũ, kanhkã góg ẽn ti.
34 Ele ainda estava falando, quando apareceu uma nuvem e os cobriu. Os discípulos ficaram com medo quando a nuvem desceu sobre eles.
35 Kỹ vẽnh vĩ tóg mẽ há' he mũ, kanhkã góg ẽn kãtá, kỹ tóg: “inh kósin hã vẽ,” he mũ. “Inh fe pẽ hã vẽ,” he tóg. “Ti vĩ jẽmẽ ra,” he tóg, vẽnh vĩ ti, Topẽ ti.
35 E da nuvem veio uma voz, que disse: — Este é o meu Filho, o meu escolhido. Escutem o que ele diz!
36 Ag tỹ tag mẽ kar kỹ Jesus tóg ã pir mỹ tá jẽ nĩ sir. Ti mré vẽmén ja ẽn ag ve mãn tũ ag tóg nĩ sir, Pedro ag. Kỹ ag tóg mũ mũ. Hã ra ag tóg ũ mỹ tó tũ nĩ ver, ag tỹ nén ve ja ti. Tỹ vẽmén tũ ag tóg nĩ ver, ag tỹ kanhkã tá vẽnh jykre ve ja ẽn ti.
36 Quando a voz parou, eles viram que Jesus estava sozinho. Os discípulos ficaram calados e naquela ocasião não disseram nada a ninguém sobre o que tinham visto.
37 Tỹ vaj kỹ ag tóg pãnónh ẽn tá kãre mũ, Jesus mré. Kỹ ag tóg ũ tỹ hẽn ri ke ag vigvég mũ sir. Jesus kato ag tóg kãmũ mũ.
37 No dia seguinte eles desceram do monte, e uma grande multidão veio se encontrar com Jesus.
38 Kỹ vãhã ũ tóg ag kãmĩ prẽr mũ, ha mẽ. “!..Senhor..!” he tóg. “!..Inh kósin ve ra..! Inh kósin pir vẽ.
38 Aí um homem que estava no meio do povo começou a gritar: — Mestre, peço ao senhor pelo meu filho, o meu único filho!
39 Jagrẽ kórég ti nĩ, ha mẽ. Kỹ tóg kejẽn ti kã vyryn ke tĩ, kỹ tóg prẽr tĩ, kỹ tóg ti ter tĩ han tĩ gé, kỹ tóg jãrãn mũ. Jãrãn kỹ tóg jũrũn' jũrũn' ke tĩ gé, kỹ tóg kejẽn ti tovãnh mũ sir, komẽr hã, ti rỹj kar kỹ.
39 Um espírito mau o agarra, e, de repente, o menino dá um grito e começa a ter convulsões e a espumar pela boca. O espírito o maltrata e não o solta de jeito nenhum.
40 Ã mré mũ tĩ ag mỹ sóg to vĩ mũ vẽ, ag tỹ ti jagrẽ kórég tag kutẽm jé, hã ra ag tóg ti tỹ hẽ ri ke tũ nĩ,” he tóg, ti panh ti, Jesus mỹ.
40 Já pedi aos discípulos do senhor que expulsassem o espírito mau, mas eles não conseguiram.
41 Kỹ Jesus tóg ti mỹ: “ãjag ne tóg inh ki ge há han tũ nĩgtĩ',” he mũ. “Jykre pãno ãjag nỹtĩ,” he tóg. “Kysã tỹ hẽn ri ke ki inh hỹn ãjag mré tĩ nĩ'? Kysã tỹ hẽn ri ke ki inh hỹn ãjag to fe tĩg nĩ?” he tóg. “Inh mỹ ti pére kãtĩg nĩ,” he tóg, Jesus ti, ti panh mỹ.
41 Jesus respondeu: Então disse ao homem: — Traga o seu filho aqui.
42 Kỹ ag tóg ti pére kãmũ mũ. Ti jun kỹ ti jagrẽ tóg ti kã vyryn ke mũ. Ti tỹ jũrũn', jũrũn' ke han tóg mũ sir. Kỹ Jesus tóg ti jagrẽ mỹ vĩ jũ han mũ, ti tỹ ti ki kãkutẽ jé. Hã ki tóg kyrũ ẽn tỹ há' he mũ sir. Kỹ tóg ti panh mỹ: “té,” he mũ sir.
42 Quando o menino estava chegando, teve um ataque, e o demônio o jogou no chão. Então Jesus deu uma ordem ao espírito mau, curou o menino e o entregou ao pai.
43 Kỹ tóg vẽnh kar mỹ e tãvĩ tĩ. “Topẽ ne tóg tỹ ũn mág tãvĩ nĩ', ti jykre tóg há tãvĩ nĩ,” he ag tóg mũ sir, ag tỹ Jesus tỸ nén han mũ to jykrén kỹ.
43 E todos ficaram admirados com o grande poder de Deus. Todos estavam admirados com o que Jesus fazia, e ele disse aos discípulos:
44 “ha mẽ há han,” he mũ. “Ẽprã ke fi kósin ẽn vỹ jagtar nĩnh ke mũ. Inh hã vẽ,” he tóg. “Ẽprã ke ag vỹ ãjag tỹ inh ki nén han sór mũ ẽn han ke mũ,” he tóg, Jesus ti.
44 — Não esqueçam o que vou dizer a vocês: o
45 Hã ra tóg ag tỹ ti tỹ ã ter ke kãmén tag to jykrén tũ nĩgtĩ. Ag tỹ to jykrén mũ ra ag tóg ki kagtĩg nỹtĩ. Kỹ ag tóg ãjag tỹ ti ki jẽmẽ sór mũ ra ti kamẽg mũ gé, hã kỹ ag tóg ti mỹ: “ã tỹ ne tó nẽ?” he tũ nĩ, Jesus mỹ.
45 Mas eles não entenderam isso, pois o que essas palavras queriam dizer tinha sido escondido deles para que não as entendessem. E eles estavam com medo de fazer perguntas a Jesus sobre o assunto.
46 Kejẽn Jesus mré mũ ag vỹ jagnẽ mỹ vĩ jũ han mũ. “Ẽg kã ũ tỹ hẽ nỹ jagnẽ kãfór nĩ?” he ag tóg jagnẽ mỹ. Tag to ag tóg jagnẽ mỹ vĩ jũ han mũ.
46 Os discípulos começaram a conversar sobre qual deles era o mais importante.
47 Hã ra Jesus tóg vég mũ, ag tỹ nén to jykrén mũ ti. Kỹ tóg gĩr jé prẽr mũ, ti tỹ ti mré jẽ jé.
47 Mas Jesus sabia o que eles estavam pensando. Então pegou uma criança e a pôs ao seu lado.
48 Kỹ tóg ag mỹ tag tó mũ, ha mẽ. “Gĩr tỹ ge jẽ'ỹn nĩ, ti to há nỹtĩmnĩ, isugnĩn,” he tóg. “Ãjag tỹ isugrĩn ti to há nỹtĩn kỹ ãjag tóg iso há nỹtĩ gé sir. Ãjag tỹ iso há nỹtĩn kỹ ãjag tóg ũ tỹ inh jẽnẽg mũ to há nỹtĩ gé sir. Kỹ ãjag tỹ ẽgno kar vỹ tỹ ãjag mág kãfór kar nĩnh mũ, ha mẽ, ãjag tỹ tỹ ũn mág nỹtĩ sór kỹ. Tag to jykrén nĩ,” he tóg, Jesus ti, ag mỹ.
48 Aí disse:
49 Kỹ João tóg Jesus mỹ: “Senhor',” he mũ. “Ũ ve ẽg tóg vẽnh jagrẽ pan tĩ, ã jiji tó kỹ, ẽg tỹ ũn vég mũ ẽn ti,” he tóg, Jesus mỹ. “Hã ra tóg ẽg mré tĩ tũ nĩgtĩ, hã kỹ ẽg tóg ti mỹ: “vẽnh jagrẽ kórég pan sór tũg nĩ,” hé,” he tóg, João ti, Jesus mỹ.
49 João disse: — Mestre, vimos um homem que expulsa demônios pelo poder do nome do senhor, mas nós o proibimos de fazer isso porque ele não é do nosso grupo.
50 Kỹ Jesus tóg ti mỹ: “ũ mỹ: “vẽnh jagrẽ kórég pan tũg nĩ,” he tũg nĩ,” he mũ. “Ũ tỹ ẽg kato tẽ tũ nĩn kỹ ẽg mré ke vẽ sir,” he tóg, Jesus ti, João mỹ.
50 Então Jesus disse a João e aos outros discípulos:
51 Kejẽn Jesus ter ke kurã tóg kakó nĩ sir. Kỹ tóg to jykrén kỹ Jerusalém ra tĩg sór mũ, ag tỹ tá ti tén jé. Kỹ tóg tĩg kỹ ũ ag jẽgnẽg mũ, vẽnh jo, ag tỹ ti jun ke tó jé, cidade kãsir tá.
51 Como estava chegando o tempo de Jesus ir para o céu, ele resolveu ir para Jerusalém.
52 Kỹ ag tóg mũ mũ, ag tỹ tón jé. Kỹ ag tóg cidade sĩ ũ ki jun mũ. Samaria tá ke ag jamã ũ vẽ. Tá ag tóg ti nũr ke ve sór mũ.
52 Então mandou que alguns mensageiros fossem na frente. No caminho eles entraram em um povoado da região de Samaria a fim de prepararem um lugar para ele.
53 Hã ra tá ke ag tóg ag mỹ nenh mũ. Ag mỹ ag tóg: “ãjag tỹ hẽ ra mũ nẽ?” he mũ. Kỹ ag tóg: “Jerusalém ra,” he mũ. Kỹ tóg ag mỹ kórég nĩ, hã kỹ ag tóg ag mỹ cama ven sór tũ nĩ.
53 Mas os moradores dali não quiseram receber Jesus porque viram que ele estava indo para Jerusalém.
54 Kỹ Tiago tóg jũ mũ, João ke gé, Jesus mré mũ tĩ ag. Kỹ ag tóg Jesus mỹ: “Senhor',” he mũ. “Ẽg mỹ tóg há nỹnh mũ, ẽg tỹ Topẽ mỹ: “kanhkã tá pĩ tỹ ag pũn nĩ,” hen kỹ. Mỹ ã mỹ há nỹnh mũ?” he ag tóg. “Ẽg tỹ Elias tỹ nén han ja ẽn han há tóg tĩ,” he ag tóg, Jesus mỹ.
54 Quando os seus discípulos Tiago e João viram isso, disseram: — O senhor quer que a gente mande descer fogo do céu para acabar com estas pessoas?
55 Hã ra Jesus tóg ag jé vĩrĩn ke kỹ ag mỹ: “vĩ tũg ra,” he mũ. “Topẽ jykre pijé', ãjag tỹ nén han sór mũ tag ti. Inh pi(jé) ag tũg sór mũ'. Isỹ ag kren han sór vẽ jãvo, hã jé sóg kãtĩ mũ, inh, hã vỹ: tỹ sóg ẽprã ke fi kósin ẽn nĩ, he mũ,” he tóg, Jesus ti, ag mỹ.
55 Porém Jesus, virando-se para eles, os repreendeu.
56 Kỹ ag tóg cidade ũ ra mũ mũ, tá nũgnũr jé sir.
56 Então ele e os seus discípulos foram para outro povoado.
57 Ag mũn kỹ ũ tóg Jesus mỹ: “sỹ ã mré tĩg há tóg tĩ,” he mũ. “Ã tỹ hẽn ra tĩg kỹ sóg ã mré tĩg ke mũ,” he tóg.
57 Quando Jesus e os discípulos iam pelo caminho, um homem disse a Jesus: — Eu estou pronto a seguir o senhor para qualquer lugar onde o senhor for.
58 Kỹ Jesus tóg ti mỹ: “hã ra tóg jagy tĩ,” he mũ. “Ĩn tũ sóg nĩ. Mĩg vỹ kré nỹtĩgtĩ, jẽsĩ vỹ jagfe nỹtĩgtĩ gé, ag jãvo isỹ hẽ tá nũr ke tóg tũ tĩ. Tỹ sóg ẽprã ke fi kósin ẽn nĩ,” he tóg, Jesus ti.
58 Então Jesus disse:
59 Kỹ Jesus tóg kejẽn ũ mỹ: “mũ nỹ, inh mré,” he mũ. Hã ra tóg ti mỹ: “inh hỹn ver tĩg mũ ha, sỹ inh panh ter kỹ ga ki ti fón jé ver,” he mũ.
59 Aí ele disse para outro homem: Mas ele respondeu: — Senhor, primeiro deixe que eu volte e sepulte o meu pai.
60 Hã ra Jesus tóg ti mỹ: “vó,” he mũ. “Inh ki ge tũ ag vỹ ã panh kej han mũnh mũ. Ã tỹ inhhã inh mré tĩg há tóg tĩ, ã tỹ Topẽ tỹ tỹ ẽg pã'i nĩnh ke ẽn kãmén jé,” he tóg ti mỹ, Jesus ti.
60 Jesus disse:
61 Kỹ ũ tóg ti mỹ ke mũ gé sir, Jesus mỹ. “Sỹ ã mré tĩg há tóg tĩ,” he tóg. “Hã ra sóg inh jamã ra tĩg sór mũ ver, sỹ inh mré ke fag mỹ isĩg ke tó jé,” he tóg, Jesus mỹ.
61 Outro homem disse: — Eu seguirei o senhor, mas primeiro deixe que eu vá me despedir da minha família.
62 Kỹ Jesus tóg ti mỹ: “vó,” he mũ gé. “Ẽg tỹ arado tỹ ga kũm kỹ ẽg pi(jé) vẽsyjãm ẽvãnh tĩ',” he tóg. “Ge ti nĩ, ã tỹ inh mré tĩg sór kỹ. Inh mré ã tóg tĩg mũ. Ã tỹ ã tũ han sór tĩn kỹ ã tóg Topẽ tỹ tỹ ẽg pã'i nĩ tá krỹg ke tũ nĩ,” he tóg, Jesus ti, ũ tỹ ti mré tĩg sór mũ mỹ.
62 Jesus respondeu:

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.