Lucas 9
Topẽ vĩ rá (KGPNT) vs NVT
1 Kỹ Jesus tóg ũ tỹ 12 (ke) ag jé prẽr mũ, ti tỹ ũn vin mũ ẽn ag, ag vẽnh mãn jé. Ag vẽnh mãn kỹ tóg ag tar han mũ sir, ag tỹ vẽnh jagrẽ kórég pan jé, ag tỹ ũn kagyga ag tỹ há' he jé gé.
1 Jesus reuniu os Doze e lhes deu poder e autoridade para expulsar todos os demônios e curar enfermidades.
2 Kỹ tóg ag jẽgnẽg mũ sir, ag tỹ Topẽ tỹ tỹ ẽg pã'i nĩ ẽn kãmén jé, vẽnh kar mỹ, ag tỹ ũn kagyga ag tỹ há' he kãn jé gé.
2 Depois, enviou-os para anunciar o reino de Deus e curar os enfermos.
3 Hã kỹ tóg ag mỹ ke mũ sir. “Ãjag mũn kỹ nén ũ ma mũ tũg nĩ, vãtó va mũ tũg nĩ, sacon ke gé, bolsa ẽn, pão ke gé, jãnkamy ke gé. Kur régre rĩnh tũg nĩ gé,” he tóg.
3 Ele os instruiu, dizendo: “Não levem coisa alguma em sua jornada. Não levem cajado, nem bolsa de viagem, nem comida, nem dinheiro, nem mesmo uma muda de roupa extra.
4 “Ãjag tỹ ĩn ra ge mũ hã ki nũgnũr' hemnĩ, hã ki ãjag tỹ kurã ki kãpanh ke tá krỹg nĩ,” he tóg.
4 Aonde quer que forem, hospedem-se na mesma casa até partirem da cidade.
5 “Ag tỹ ãjag mỹ: “kãge jẽg ra,” he jãvãnh nĩn kỹ tá kãpamnĩ. Tá kãpa kỹ ãjag pẽn hã kykũnhkũnh nĩ, ag tỹ to ki kanhró nỹtĩ jé sir, Topẽ tỹ ag tovãnh ken ki,” he tóg, Jesus ti.
5 E, se uma cidade se recusar a recebê-los, sacudam a poeira dos pés ao saírem, em sinal de reprovação”.
6 Ti tỹ ag jẽgnẽn kỹ ag tóg mũ sir, ũ tỹ 12 (ke) ag. Ẽmã kar mĩ ag tóg mũ sir. Topẽ kãmén ag tóg mũ mũ sir. Ũn kagyga ag tỹ há' he kãn ag tóg mũ gé sir, fag ke gé.
6 Então começaram a percorrer os povoados, anunciando as boas-novas e curando os enfermos.
7 Kỹ pã'i mág tỹ governador tỹ Herodes vỹ mẽg mũ sir, Jesus tỹ nén han mũ ti. Kỹ tóg ti mỹ e tĩ. Kỹ ti tỹ ne to jykrén ke tóg tũ tĩ. Hã ra ũ ag tóg Jesus to: “João Batista vẽ,” he tĩ. “João hỹn tóg ã ter kỹ rĩr mãn,” he ag tóg tĩ, Jesus to.
7 Quando Herodes Antipas ouviu falar de tudo que Jesus fazia, ficou perplexo, pois alguns diziam que João Batista havia ressuscitado dos mortos.
8 Jo ũ ag tóg ti to: “Elias vẽ,” he tĩ gé. “Ti hỹn vẽnh ven mãn, vãsỹ Topẽ vĩ tó tĩ ẽn, Elias ti,” he ag tóg tĩ gé, Jesus to. Kỹ ũ ag tóg ti to: “vãsỹ Topẽ vĩ tó tĩ ũ hỹn rĩr mãn,” he tĩ gé.
8 Outros acreditavam que Jesus era Elias, ou um dos antigos profetas que tinha voltado à vida.
9 Hã jẽmẽ tóg, Herodes ti, kỹ tóg to jykrén kỹ: “João mỹ vó?” he mũ, Jesus to. “Hã ra sóg João krĩ kym, kỹ tóg tũ' he mũ. Kỹ ũ nẽ, hỹn'?” he tóg. “Nén han vãnh tỹ hẽn ri ke hyn han tóg huri. Ũ nẽ, hỹn'?” he tóg. Herodes ti. Kỹ tóg kejẽn ti ve sór mũ, ti tỹ ti mỹ e tĩn kỹ, hã ra Jesus vỹ ti venh tĩ tũ nĩ.
9 “Eu decapitei João”, dizia Herodes. “Então quem é o homem sobre quem ouço essas histórias?” E procurava ver Jesus.
10 Kejẽn Jesus tỹ ũn vin mŨ ag vỹ Jesus to vỹnvỹn ke mũ, ti tỹ ag jẽgnẽ ja ẽn tá. Ti mỹ ag tóg kãmén mũ sir, ag tỹ nén han ja ẽn kar ti. Kỹ tóg ag mré vẽnh péju kỹ tĩ mũ, ẽmã tỹ Betsaida ra, vyr mỹ ag mré vẽmén jé.
10 Quando os apóstolos voltaram, contaram a Jesus tudo que tinham feito. Em seguida, Jesus se retirou para a cidade de Betsaida, a fim de estar a sós com eles.
11 Hã ra ũn e ẽn ag tóg mẽg mũ, Jesus tĩg ti, kỹ ag tóg ti nón mũ mũ. Ag tỹ ti pétẽm kỹ tóg ag mỹ vĩ há han mũ, Jesus ti. Ag mỹ tóg kãmén mũ, Topẽ tỹ tỹ ẽg pã'i nĩ sór ti. Ag kãmĩ ũn kagyga tỹ há' he tóg mũ gé, fag mré hã.
11 As multidões descobriram seu paradeiro e o seguiram. Ele as recebeu, ensinou-lhes a respeito do reino de Deus e curou os que estavam enfermos.
12 Ti tỹ ag mỹ tó jẽ ki tóg rãké nỹ sir, kỹ ũ tỹ 12 (ke) ag tóg Jesus to kãmũ mũ. Ti mỹ ag tóg: “ã tỹ ag jẽgnẽnh há tóg tĩ,” he mũ, “ag tỹ ẽmã kar mĩ mũ jé, pão comprar he jé, tá nũgnũr jé ke gé. Tag ki tóg ẽmã tũ nĩ,” he ag tóg, Jesus mỹ.
12 No fim da tarde, os Doze se aproximaram e lhe disseram: “Mande as multidões aos povoados e campos vizinhos, para que encontrem comida e abrigo para passar a noite, pois estamos num lugar isolado”.
13 Hã ra Jesus tóg ag mỹ: “vó,” he mũ. “Ha inhhã ag jẽn,” he tóg. Kỹ ag tóg ti mỹ: “hã ra vẽjẽn tóg ẽg mỹ tũ tĩ,” he mũ. “Pão tỹ 5 (ke) hã vỹ ki nỹtĩ, pirã régre mré ke gé. Ẽg mỹ ag jo comprar henh mũ vỹ, vẽjẽn ti?” he ag tóg, Jesus mỹ.
13 Jesus, porém, disse: “Providenciem vocês mesmos alimento para eles”. “Temos apenas cinco pães e dois peixes”, responderam. “Ou o senhor espera que compremos comida para todo esse povo?”
14 Ũ tỹ mil tỹ 5 (ke) ag vẽ, ag tãvĩ, fag mré tó tũ ra. Hã ra fag tóg tá e nỹtĩ gé, gĩr mré ke gé.
14 Havia ali cerca de cinco mil homens. Jesus respondeu: “Digam a eles que se sentem em grupos de cinquenta”.
15 Kỹ ag tóg ke mũ sir. Kỹ vẽnh kar tóg nĩgnĩ mũ sir.
15 Os discípulos seguiram sua instrução, e todos se sentaram.
16 Kỹ tóg pão tỹ 5 (ke) in gég mũ, pirã régre ẽn mré. Kỹ tóg kanhkã ki ẽvãnh mũ, kỹ tóg Topẽ mré vĩ mũ sir. Kỹ tóg pão vẽnh kãpópãm mũ sir. Kỹ tóg ã mré mũ tĩ ag mỹ vin mũ, ag tỹ ũn e ẽn mỹ vẽnh kãpópãm jé, pirã ẽn mré hã.
16 Jesus tomou os cinco pães e os dois peixes, olhou para o céu e os abençoou. Então, partiu-os em pedaços e os entregou aos discípulos para que distribuíssem ao povo.
17 Kỹ vẽnh kar tóg ko kãn kỹ funfór mũ sir. Kỹ ag tóg ti ke ẽn gég mũ. Kẽj tỹ 12 (ke) fãn tóg, vẽjẽn mru ẽn ti. Hã kỹ Jesus tóg pão tỹ 5 (ke) tỹ ũn e ag fónfãn ja nĩgtĩ.
17 Todos comeram à vontade, e os discípulos encheram ainda doze cestos com as sobras.
18 Kejẽn Jesus tóg Topẽ mré vĩ mũ, ã pin kỹ. Hã ra ti mré mũ tĩ ag tóg ti mré nỹtĩ nĩ. Kỹ tóg ag mỹ ke mũ. “Ag iso hẽ ri ke tĩ?” he tóg ag mỹ, Jesus ti.
18 Certo dia, Jesus orava em particular, acompanhado apenas dos discípulos. Ele lhes perguntou: “Quem as multidões dizem que eu sou?”.
19 Kỹ ag tóg ti mỹ: “ũ ag vỹ: João Batista vẽ, he tĩ, jãvo ũ ag vỹ: Elias vẽ, he tĩ gé, jãvo ũ ag vỹ: vãsỹ Topẽ vĩ tó tĩ ũ vỹ rĩr mãn, he tĩ gé, ã to,” he ag tóg, Jesus mỹ.
19 Os discípulos responderam: “Alguns dizem que o senhor é João Batista; outros, que é Elias; e outros ainda, que é um dos profetas antigos que ressuscitou”.
20 Kỹ tóg ag mỹ: “ag jãvo ãjag hẽ ri ke tĩ, iso?” he mũ. Kỹ Pedro vỸ ti mỹ kãmén mũ. “Tỹ ã Cristo nĩ, Topẽ tỹ ẽg mỹ ũn jẽnẽg mũ ẽn vỹ tỹ ã nĩ,” he tóg, Pedro ti, Jesus mỹ.
20 “E vocês?”, perguntou ele. “Quem vocês dizem que eu sou?” Pedro respondeu: “O senhor é o Cristo enviado por Deus!”.
21 Kỹ tóg ti mỹ vĩ tar han mũ, Jesus ti, ag tỹ ũ mỹ tó tũ nĩ jé ver, ti tỹ tỹ Cristo nĩ ẽn.
21 Jesus advertiu severamente seus discípulos de que não dissessem a ninguém quem ele era.
22 Kỹ tóg ag mỹ kãmén mũ. “Tỹ sóg ẽprã ke fi kósin ẽn nĩ,” he tóg. “Ijagtar jagy han ke vẽ,” he tóg. “Kófa ag tỹ iso: kórég ti nĩ, henh ke vẽ, Topẽ tũ ki rĩr tĩ to pã'i ag ke gé, Topẽ vĩ to professor ag ke gé. Ag tỹ isén ke vẽ. Kurã tãgtũ tũg mũ ra sóg rĩr mãn mũ hã ra,” he tóg, Jesus ti.
22 “É necessário que o Filho do Homem sofra muitas coisas”, disse. “Ele será rejeitado pelos líderes do povo, pelos principais sacerdotes e pelos mestres da lei. Será morto, mas no terceiro dia ressuscitará.”
23 Kỹ Jesus tóg vẽnh kar mỹ tó mũ. “Ãjag tỹ inh mré kãmũ kỹ tóg há tĩnh mũ,” he tóg. “Kỹ ãjag jykre tovãnh nĩ, ãjag tỹ isũ tãvĩ han jé. Ha vé, ag tỹ inh cruz tỹ inh kri fi kỹ sóg tĩg ke mũ, ag tỹ to isa kỹ isén jé, ha vemnĩ. Vẽnh nenh ke tũ sóg nĩ. Isỹ tag han ri ke han nĩ, kurã kar ki, ãjag tỹ inh mré mũ sór nỹtĩn kỹ,” he tóg.
23 Disse ele à multidão: “Se alguém quer ser meu seguidor, negue a si mesmo, tome diariamente sua cruz e siga-me.
24 “Ãjag tỹ ãjag jykre hã han sór kỹ ãjag tỹ nũgme ki vár ke vẽ. Jãvo ãjag tỹ isugrĩn ãjag jykre tovãnh kỹ ãjag krenkren ke vẽ, ãjag kãgter ke mũ (hã) ra.
24 Se tentar se apegar à sua vida, a perderá. Mas, se abrir mão de sua vida por minha causa, a salvará.
25 Ãjag tỹ ga kri mũn kỹ ãjag tóg nén kar ganhar he sór mũ. Kỹ ãjag kuprĩg vỹ vãfor ke mũ. Kỹ tóg kórég nỹ sir, ãjag rico tãvĩ nỹtĩ ra. Ganho há venh ke tũ ãjag tóg ke mũ, gen kỹ.
25 Que vantagem há em ganhar o mundo inteiro, mas perder ou destruir a própria vida?
26 Iso mỹ'ãg tũg nĩ, inh vĩ to. Ãjag tỹ ũri iso mỹ'ãg kỹ sóg ãjag to mỹ'ãg ke mũ gé, inh kãtĩg mãn ken kỹ. Tỹ sóg ẽprã ke fi kósin ẽn nĩ. Sĩnvĩ ti nĩnh mũ, inh kãtĩg mãn kỹ, inh jóg tỹ inh jẽnẽn kỹ, ti tỹ isỹ ũn mág han kỹ. Kỹ ti tỹ jẽgnẽ jafã ag vỹ inh mré kãmũnh mũ gé, Topẽ tũ ag. Ẽn kã sóg ãjag to mỹ'ãg ke mũ, ãjag tỹ ũri iso mỹ'ãg kỹ,” he tóg.
26 Se alguém se envergonhar de mim e de minha mensagem, o Filho do Homem se envergonhará dele quando vier em sua glória e na glória do Pai e dos santos anjos.
27 “Ki hã sóg tó mũ, ha mẽ. Ãjag kãmĩ ũ ag vỹ Topẽ tỹ tỹ ẽg pã'i nĩ venh ke mũ, ag ter ke to hã, tag ki ẽg mré nỹtĩ ũ ag,” he tóg, Jesus ti.
27 Eu lhes digo a verdade: alguns que aqui estão não morrerão antes de ver o reino de Deus!”.
28 Jesus tỹ tag tó kar kỹ kurã tỹ 8 (ke) vỹ tũg mũ. Kỹ tóg kejẽn ag mỹ: “mũ nỹ, vyrmỹ,” he mũ. Pedro mỹ tóg ke mũ, João mỹ ke gé, Tiago mỹ ke gé. Ag hã mré tóg tĩ mũ, pãnónh ra, Topẽ mré vẽmén jé.
28 Cerca de oito dias depois, Jesus levou consigo Pedro, João e Tiago a um monte para orar.
29 Tá jun kỹ tóg Topẽ mré vĩ mũ sir. Kỹ tóg vãhã vẽnh ven ũ han mũ, vẽnh ven kupri han tóg mũ. Ti kur tóg kópréj nĩ, kókov tóg nĩ, ti kur ẽn ti.
29 Enquanto ele orava, a aparência de seu rosto foi transformada, e suas roupas se tornaram brancas e resplandecentes.
30 Kỹ ũn régre ag tóg vãhã tá vẽnh ven mũ sir. Kỹ ag tóg Jesus mré vẽmén mũ sir. Moisés vẽ, Elias mré hã, ũn régre ẽn ag.
30 De repente, Moisés e Elias apareceram e começaram a falar com Jesus.
31 Ag ve vỹ ti ve ri ke nĩ gé, Moisés mré Elias ti. Jesus mré ag tóg vẽmén mũ, ti ter ken kãmén ag tóg mũ sir, ti tỹ Jerusalém tá ter ke mũ ẽn ti.
31 Tinham um aspecto glorioso e falavam sobre a partida de Jesus, que estava para se cumprir em Jerusalém.
32 Pedro ag mỹ tóg nũr há tãvĩ tĩ, ge ra ag tóg ag vég mũ sir, ag mỹ nũgnũr há (hã) ra. Hã kỹ ag tóg Jesus tỹ ag mỹ vẽnh ven ũ han mũ ẽn vég mũ sir, ti kókov ẽn ti, ti mré vẽmén mũ ag ke gé.
32 Pedro e os outros lutavam contra o sono, mas acabaram despertando e viram a glória de Jesus e os dois homens que estavam com ele.
33 Kỹ ũ tỹ Jesus mré vẽmén kỹ nỹtĩ ag tóg mũ sór mũ sir. Kỹ Pedro tóg Jesus mỹ: “Senhor',” he mũ. “Tag ki tóg há nĩ,” he tóg. “Ẽg tỹ tag ki pãjó tãgtũ han kỹn hỹn há nĩnh mũ, ã mỹ, Moisés mỹ, Elias mỹ ke gé,” he tóg, Pedro ti. Hã ra tóg krĩ tũ nĩ, hã kỹ tóg pãjó tó mũ.
33 Quando Moisés e Elias iam se retirando, Pedro, sem saber o que dizia, falou: “Mestre, é maravilhoso estarmos aqui! Vamos fazer três tendas: uma será sua, uma de Moisés e outra de Elias”.
34 Pedro tỹ ver ti mỹ vẽmén kỹ kanhkã góg vỹ ag kri rũm ke mũ sir. Kỹ ag tóg kamẽgmẽg mũ, kanhkã góg ẽn ti.
34 Enquanto ele ainda falava, uma nuvem surgiu e os envolveu, enchendo-os de medo.
35 Kỹ vẽnh vĩ tóg mẽ há' he mũ, kanhkã góg ẽn kãtá, kỹ tóg: “inh kósin hã vẽ,” he mũ. “Inh fe pẽ hã vẽ,” he tóg. “Ti vĩ jẽmẽ ra,” he tóg, vẽnh vĩ ti, Topẽ ti.
35 Então uma voz que vinha da nuvem disse: “Este é meu Filho, meu Escolhido. Ouçam-no!”.
36 Ag tỹ tag mẽ kar kỹ Jesus tóg ã pir mỹ tá jẽ nĩ sir. Ti mré vẽmén ja ẽn ag ve mãn tũ ag tóg nĩ sir, Pedro ag. Kỹ ag tóg mũ mũ. Hã ra ag tóg ũ mỹ tó tũ nĩ ver, ag tỹ nén ve ja ti. Tỹ vẽmén tũ ag tóg nĩ ver, ag tỹ kanhkã tá vẽnh jykre ve ja ẽn ti.
36 Quando a voz silenciou, só Jesus estava ali. Naquela ocasião, os discípulos não contaram a ninguém o que tinham visto.
37 Tỹ vaj kỹ ag tóg pãnónh ẽn tá kãre mũ, Jesus mré. Kỹ ag tóg ũ tỹ hẽn ri ke ag vigvég mũ sir. Jesus kato ag tóg kãmũ mũ.
37 No dia seguinte, quando desceram do monte, uma grande multidão veio ao encontro de Jesus.
38 Kỹ vãhã ũ tóg ag kãmĩ prẽr mũ, ha mẽ. “!..Senhor..!” he tóg. “!..Inh kósin ve ra..! Inh kósin pir vẽ.
38 Um homem na multidão gritou: “Mestre, suplico-lhe que veja meu filho, o único que tenho!
39 Jagrẽ kórég ti nĩ, ha mẽ. Kỹ tóg kejẽn ti kã vyryn ke tĩ, kỹ tóg prẽr tĩ, kỹ tóg ti ter tĩ han tĩ gé, kỹ tóg jãrãn mũ. Jãrãn kỹ tóg jũrũn' jũrũn' ke tĩ gé, kỹ tóg kejẽn ti tovãnh mũ sir, komẽr hã, ti rỹj kar kỹ.
39 Um espírito impuro se apodera dele e o faz gritar. Lança-o em convulsões e o faz espumar pela boca. Sacode-o violentamente e quase nunca o deixa em paz.
40 Ã mré mũ tĩ ag mỹ sóg to vĩ mũ vẽ, ag tỹ ti jagrẽ kórég tag kutẽm jé, hã ra ag tóg ti tỹ hẽ ri ke tũ nĩ,” he tóg, ti panh ti, Jesus mỹ.
40 Supliquei a seus discípulos que o expulsassem, mas eles não conseguiram”.
41 Kỹ Jesus tóg ti mỹ: “ãjag ne tóg inh ki ge há han tũ nĩgtĩ',” he mũ. “Jykre pãno ãjag nỹtĩ,” he tóg. “Kysã tỹ hẽn ri ke ki inh hỹn ãjag mré tĩ nĩ'? Kysã tỹ hẽn ri ke ki inh hỹn ãjag to fe tĩg nĩ?” he tóg. “Inh mỹ ti pére kãtĩg nĩ,” he tóg, Jesus ti, ti panh mỹ.
41 Jesus disse: “Geração incrédula e corrompida! Até quando estarei com vocês e terei de suportá-los?”. Então disse ao homem: “Traga-me seu filho”.
42 Kỹ ag tóg ti pére kãmũ mũ. Ti jun kỹ ti jagrẽ tóg ti kã vyryn ke mũ. Ti tỹ jũrũn', jũrũn' ke han tóg mũ sir. Kỹ Jesus tóg ti jagrẽ mỹ vĩ jũ han mũ, ti tỹ ti ki kãkutẽ jé. Hã ki tóg kyrũ ẽn tỹ há' he mũ sir. Kỹ tóg ti panh mỹ: “té,” he mũ sir.
42 Quando o menino se aproximou, o demônio o derrubou no chão, numa convulsão violenta. Jesus, porém, repreendeu o espírito impuro, curou o menino e o devolveu ao pai.
43 Kỹ tóg vẽnh kar mỹ e tãvĩ tĩ. “Topẽ ne tóg tỹ ũn mág tãvĩ nĩ', ti jykre tóg há tãvĩ nĩ,” he ag tóg mũ sir, ag tỹ Jesus tỸ nén han mũ to jykrén kỹ.
43 Todos se espantaram com a grandiosidade do poder de Deus. Enquanto todos se maravilhavam com seus feitos, Jesus disse aos discípulos:
44 “ha mẽ há han,” he mũ. “Ẽprã ke fi kósin ẽn vỹ jagtar nĩnh ke mũ. Inh hã vẽ,” he tóg. “Ẽprã ke ag vỹ ãjag tỹ inh ki nén han sór mũ ẽn han ke mũ,” he tóg, Jesus ti.
44 “Ouçam-me e lembrem-se do que lhes digo: o Filho do Homem será traído e entregue em mãos humanas”.
45 Hã ra tóg ag tỹ ti tỹ ã ter ke kãmén tag to jykrén tũ nĩgtĩ. Ag tỹ to jykrén mũ ra ag tóg ki kagtĩg nỹtĩ. Kỹ ag tóg ãjag tỹ ti ki jẽmẽ sór mũ ra ti kamẽg mũ gé, hã kỹ ag tóg ti mỹ: “ã tỹ ne tó nẽ?” he tũ nĩ, Jesus mỹ.
45 Eles, porém, não entendiam essas coisas. O significado estava escondido deles, de modo que não eram capazes de compreender e tinham medo de perguntar.
46 Kejẽn Jesus mré mũ ag vỹ jagnẽ mỹ vĩ jũ han mũ. “Ẽg kã ũ tỹ hẽ nỹ jagnẽ kãfór nĩ?” he ag tóg jagnẽ mỹ. Tag to ag tóg jagnẽ mỹ vĩ jũ han mũ.
46 Os discípulos começaram a discutir sobre qual deles seria o maior.
47 Hã ra Jesus tóg vég mũ, ag tỹ nén to jykrén mũ ti. Kỹ tóg gĩr jé prẽr mũ, ti tỹ ti mré jẽ jé.
47 Jesus, conhecendo seus pensamentos, trouxe para junto de si uma criança pequena
48 Kỹ tóg ag mỹ tag tó mũ, ha mẽ. “Gĩr tỹ ge jẽ'ỹn nĩ, ti to há nỹtĩmnĩ, isugnĩn,” he tóg. “Ãjag tỹ isugrĩn ti to há nỹtĩn kỹ ãjag tóg iso há nỹtĩ gé sir. Ãjag tỹ iso há nỹtĩn kỹ ãjag tóg ũ tỹ inh jẽnẽg mũ to há nỹtĩ gé sir. Kỹ ãjag tỹ ẽgno kar vỹ tỹ ãjag mág kãfór kar nĩnh mũ, ha mẽ, ãjag tỹ tỹ ũn mág nỹtĩ sór kỹ. Tag to jykrén nĩ,” he tóg, Jesus ti, ag mỹ.
48 e disse: “Quem recebe uma criança como esta em meu nome recebe a mim, e quem me recebe também recebe aquele que me enviou. Portanto, o menor entre vocês será o maior”.
49 Kỹ João tóg Jesus mỹ: “Senhor',” he mũ. “Ũ ve ẽg tóg vẽnh jagrẽ pan tĩ, ã jiji tó kỹ, ẽg tỹ ũn vég mũ ẽn ti,” he tóg, Jesus mỹ. “Hã ra tóg ẽg mré tĩ tũ nĩgtĩ, hã kỹ ẽg tóg ti mỹ: “vẽnh jagrẽ kórég pan sór tũg nĩ,” hé,” he tóg, João ti, Jesus mỹ.
49 João disse a Jesus: “Mestre, vimos alguém usar seu nome para expulsar demônios; nós o proibimos, pois ele não era do nosso grupo”.
50 Kỹ Jesus tóg ti mỹ: “ũ mỹ: “vẽnh jagrẽ kórég pan tũg nĩ,” he tũg nĩ,” he mũ. “Ũ tỹ ẽg kato tẽ tũ nĩn kỹ ẽg mré ke vẽ sir,” he tóg, Jesus ti, João mỹ.
50 “Não o proíbam!”, disse Jesus. “Quem não é contra vocês é a favor de vocês.”
51 Kejẽn Jesus ter ke kurã tóg kakó nĩ sir. Kỹ tóg to jykrén kỹ Jerusalém ra tĩg sór mũ, ag tỹ tá ti tén jé. Kỹ tóg tĩg kỹ ũ ag jẽgnẽg mũ, vẽnh jo, ag tỹ ti jun ke tó jé, cidade kãsir tá.
51 Como se aproximava o tempo de ser elevado ao céu, Jesus partiu com determinação para Jerusalém.
52 Kỹ ag tóg mũ mũ, ag tỹ tón jé. Kỹ ag tóg cidade sĩ ũ ki jun mũ. Samaria tá ke ag jamã ũ vẽ. Tá ag tóg ti nũr ke ve sór mũ.
52 Enviou mensageiros adiante até um povoado samaritano, a fim de fazerem os preparativos para sua chegada.
53 Hã ra tá ke ag tóg ag mỹ nenh mũ. Ag mỹ ag tóg: “ãjag tỹ hẽ ra mũ nẽ?” he mũ. Kỹ ag tóg: “Jerusalém ra,” he mũ. Kỹ tóg ag mỹ kórég nĩ, hã kỹ ag tóg ag mỹ cama ven sór tũ nĩ.
53 Contudo, os habitantes do povoado não receberam Jesus, porque parecia evidente que ele estava a caminho de Jerusalém.
54 Kỹ Tiago tóg jũ mũ, João ke gé, Jesus mré mũ tĩ ag. Kỹ ag tóg Jesus mỹ: “Senhor',” he mũ. “Ẽg mỹ tóg há nỹnh mũ, ẽg tỹ Topẽ mỹ: “kanhkã tá pĩ tỹ ag pũn nĩ,” hen kỹ. Mỹ ã mỹ há nỹnh mũ?” he ag tóg. “Ẽg tỹ Elias tỹ nén han ja ẽn han há tóg tĩ,” he ag tóg, Jesus mỹ.
54 Percebendo isso, Tiago e João disseram a Jesus: “Senhor, quer que mandemos cair fogo do céu para consumi-los?”.
55 Hã ra Jesus tóg ag jé vĩrĩn ke kỹ ag mỹ: “vĩ tũg ra,” he mũ. “Topẽ jykre pijé', ãjag tỹ nén han sór mũ tag ti. Inh pi(jé) ag tũg sór mũ'. Isỹ ag kren han sór vẽ jãvo, hã jé sóg kãtĩ mũ, inh, hã vỹ: tỹ sóg ẽprã ke fi kósin ẽn nĩ, he mũ,” he tóg, Jesus ti, ag mỹ.
55 Jesus, porém, se voltou para eles e os repreendeu.
56 Kỹ ag tóg cidade ũ ra mũ mũ, tá nũgnũr jé sir.
56 E seguiram para outro povoado.
57 Ag mũn kỹ ũ tóg Jesus mỹ: “sỹ ã mré tĩg há tóg tĩ,” he mũ. “Ã tỹ hẽn ra tĩg kỹ sóg ã mré tĩg ke mũ,” he tóg.
57 Quando andavam pelo caminho, alguém disse a Jesus: “Eu o seguirei aonde quer que vá”.
58 Kỹ Jesus tóg ti mỹ: “hã ra tóg jagy tĩ,” he mũ. “Ĩn tũ sóg nĩ. Mĩg vỹ kré nỹtĩgtĩ, jẽsĩ vỹ jagfe nỹtĩgtĩ gé, ag jãvo isỹ hẽ tá nũr ke tóg tũ tĩ. Tỹ sóg ẽprã ke fi kósin ẽn nĩ,” he tóg, Jesus ti.
58 Jesus respondeu: “As raposas têm tocas onde morar e as aves têm ninhos, mas o Filho do Homem não tem sequer um lugar para recostar a cabeça”.
59 Kỹ Jesus tóg kejẽn ũ mỹ: “mũ nỹ, inh mré,” he mũ. Hã ra tóg ti mỹ: “inh hỹn ver tĩg mũ ha, sỹ inh panh ter kỹ ga ki ti fón jé ver,” he mũ.
59 E a outra pessoa ele disse: “Siga-me”. O homem, porém, respondeu: “Senhor, deixe-me primeiro sepultar meu pai”.
60 Hã ra Jesus tóg ti mỹ: “vó,” he mũ. “Inh ki ge tũ ag vỹ ã panh kej han mũnh mũ. Ã tỹ inhhã inh mré tĩg há tóg tĩ, ã tỹ Topẽ tỹ tỹ ẽg pã'i nĩnh ke ẽn kãmén jé,” he tóg ti mỹ, Jesus ti.
60 Jesus respondeu: “Deixe que os mortos sepultem seus próprios mortos. Você, porém, deve ir e anunciar o reino de Deus”.
61 Kỹ ũ tóg ti mỹ ke mũ gé sir, Jesus mỹ. “Sỹ ã mré tĩg há tóg tĩ,” he tóg. “Hã ra sóg inh jamã ra tĩg sór mũ ver, sỹ inh mré ke fag mỹ isĩg ke tó jé,” he tóg, Jesus mỹ.
61 Outro, ainda, disse: “Senhor, eu o seguirei, mas deixe que antes me despeça de minha família”.
62 Kỹ Jesus tóg ti mỹ: “vó,” he mũ gé. “Ẽg tỹ arado tỹ ga kũm kỹ ẽg pi(jé) vẽsyjãm ẽvãnh tĩ',” he tóg. “Ge ti nĩ, ã tỹ inh mré tĩg sór kỹ. Inh mré ã tóg tĩg mũ. Ã tỹ ã tũ han sór tĩn kỹ ã tóg Topẽ tỹ tỹ ẽg pã'i nĩ tá krỹg ke tũ nĩ,” he tóg, Jesus ti, ũ tỹ ti mré tĩg sór mũ mỹ.
62 Mas Jesus lhe disse: “Quem põe a mão no arado e olha para trás não está apto para o reino de Deus”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.