Lucas 23
Topẽ vĩ rá (KGPNT) vs NAA
1 Hã ra tá ke kar ag vỹ Jesus pére mũ mũ, fóg tỹ pã'i tỹ Pilatos mỹ.
1 Levantando-se toda a assembleia, levaram Jesus a Pilatos.
2 Tá ag tóg ti kato vĩ mũ sir, kỹ ag tóg Pilatos mỹ: “vẽnh kar krĩn kónãn han tóg tĩ, ag tỹ vẽnh jykre há tovãnh jé,” he mũ. “Kỹ tóg ag mỹ: “pã'i mág tỹ imperador mỹ imposto nĩm tũg nĩ,” he tĩ gé. Kỹ tóg vẽso: “tỹ inh Cristo nĩ, pã'i mág tỹ rei ti,” he tĩ gé,” he ag tóg mũ, Jesus to.
2 E ali começaram a acusá-lo, dizendo: — Encontramos este homem pervertendo a nossa nação, impedindo que se pague imposto a César e afirmando ser ele o Cristo, o Rei.
3 Kỹ Pilatos tóg ti mỹ: “ã mỹ tỹ Judeu ag pã'i tỹ rei nĩ'?” he mũ. Kỹ tóg ti mỹ: “ki hã ã tóg tó mũ,” he mũ, Jesus ti.
3 Então Pilatos perguntou a Jesus: — Você é o rei dos judeus? Jesus respondeu:
4 Kỹ Pilatos vỹ ag mỹ kãmén mũ, Topẽ tũ ki rĩr tĩ to pã'i ag mỹ, povo kar mỹ ke gé, kỹ tóg: “ti tỹ nén ũ kórég han ja vég tũ sóg nĩ, ti ki,” he mũ.
4 Então Pilatos disse aos principais sacerdotes e às multidões: — Não vejo neste homem crime algum.
5 Hã ra ag tóg ti tovãnh jãvãnh pẽ nỹtĩ. Kỹ ag tóg ti mỹ: “hã ra tóg vẽnh kar krĩ rỹg tĩgtĩ,” he mũ. “Ga tỹ Judéia kar mĩ tóg tĩg ja nĩ, ga tỹ Galiléia mĩ ke gé, tag mĩ ke gé. Tĩg kỹ tóg vẽnh kar krĩn kónãn tĩ,” he ag tóg ti mỹ, pã'i ag.
5 Mas eles insistiam cada vez mais, dizendo: — Ele agita o povo, ensinando por toda a Judeia. Começou na Galileia e agora chegou aqui.
6 Kỹ Pilatos vỹ ga tỹ Galiléia tag to jykrén mũ, kỹ tóg: “ti mỹ tỹ Galiléia tá ke nĩ'?” he mũ.
6 Quando Pilatos ouviu isso, perguntou se o homem era galileu.
7 Kỹ ag tóg ti mỹ: “hỹ,” he mũ. Hã ra Herodes vỹ tỹ ga tỹ Galiléia tá pã'i mág nĩ. Hã kỹ Pilatos tóg ti hã mỹ ti jẽnẽg mũ. Ẽn kã tóg Jerusalém tá nĩ gé, Herodes ti.
7 Ao saber que Jesus era da região governada por Herodes, e estando este em Jerusalém naqueles dias, Pilatos enviou Jesus a Herodes.
8 Kỹ tóg Herodes tá jun mũ sir. Ti tỹ ti ve kỹ tóg ti mỹ sér tĩ. Ti tỹ ti ve sór ja vẽ. Ti kãme mẽ ja tóg nĩ, hã kỹ tóg ti ve sór ja nĩgtĩ, Herodes ti. “Hẽn ri ke mũn tóg nén ũ han vãnh han ke mũ, sỹ ve jé,” he tóg.
8 Quando Herodes viu Jesus, ficou muito contente, pois havia muito queria vê-lo, por ter ouvido falar a respeito dele. Esperava também vê-lo fazer algum sinal.
9 Jesus tỹ ti ki jun kỹ Herodes tóg ti ki jẽmẽ sór mũ, nén tỹ hẽn ri ke ki, hã ra tóg ti mỹ vĩ tũg mũ.
9 E de muitas maneiras o interrogava, mas Jesus não lhe respondia nada.
10 Hã ra pã'i ag vỹ tá nỹtĩ nĩ, kỹ ag tóg ti kato vĩ mág han mũ sir, Topẽ vĩ to professor ag ke gé. Hã ra Jesus tóg ag mỹ vĩ tũg mũ gé.
10 Os principais sacerdotes e os escribas ali presentes o acusavam com veemência.
11 Kỹ Herodes vỹ ti to é he mũ gé, ti mré ke kar ag ke gé, kỹ ag tóg ti nyg mũ sir. Kur kupri pẽ tỹ tóg ti kri fón mũ, ón kỹ. Kỹ tóg Pilatos mỹ ti jẽnẽ mãn mũ sir.
11 Mas Herodes, juntamente com os seus soldados, tratou Jesus com desprezo. E, para zombar de Jesus, mandou que o vestissem com um manto luxuoso, e o devolveu a Pilatos.
12 Kurã ẽn kã Pilatos vỹ Herodes mỹ vĩ há han mũ. Jagnẽ to há' he mãn ag tóg mũ ha. Ag tỹ Jesus ve jo ag tóg jagnẽ kato tẽ ja nĩgtĩ.
12 Naquele mesmo dia, Herodes e Pilatos se reconciliaram, pois antes eram inimigos.
13 Kỹ Pilatos vỹ Topẽ tũ ki rĩr tĩ to pã'i ag jé prẽr mũ sir, pã'i kar ag ke gé.
13 Pilatos, então, reuniu os principais sacerdotes, as autoridades e o povo
14 Kar tóg ag mỹ: “ãjag ne inh mỹ ti fẽg',” he mũ, “kỹ ãjag ne ti to: “vẽnh kar krĩn kónãn tóg tĩ,” he mũ'. Ãjag rĩnve sóg ti ki jẽmẽ huri, hã ra sóg ve ja tũ nĩ, ãjag tỹ ti to nén tó ja ti. Nén ũ kórég han ja tũ tóg nĩ.
14 e lhes disse: — Vocês me apresentaram este homem como sendo um agitador do povo. Mas, tendo-o interrogado na presença de vocês, nada verifiquei contra ele dos crimes de que vocês o acusam.
15 Kỹ Herodes vỹ vég tũ nĩ gé. Sỹ ti mỹ ti jẽnẽ ja vẽ, ãjag ke gé. Hã ra tóg inh mỹ ti jẽnẽ mãn mũ gé. Ẽg hẽ ri ken kỹ ti tén mũ hỹn'? Sỹ ki kagtĩg tóg tĩ.
15 Nem mesmo Herodes, pois o mandou de volta para cá. Assim, é claro que ele não fez nada que mereça a pena de morte.
16 Hã kỹ sóg ti mrãnmrãn kar ti tovãnh ke mũ,” he tóg, Pilatos ti.
16 Portanto, após castigá-lo, ordenarei que seja solto.
17 Festa tỹ Páscoa ki tóg ag mỹ vẽse pir tovãnh tĩ, prỹg kar ki. Ti jykren hã vẽ. Hã kỹ tóg: “Jesus tovãnh jé sóg ke mũ,” he mũ.
17 [E ele era obrigado a soltar-lhes um detento por ocasião da festa.]
18 Hã ra vẽnh kar ag tóg vãhã prẽnprẽr mũ sir. “!..Ti tén ra..!” he ag tóg mũ. “!..Barrabás tovãnh ra..!” he ag tóg.
18 Toda a multidão, porém, gritava: — Fora com este! Solte-nos Barrabás!
19 Barrabás vỹ vẽnh génh to se kỹ jẽ nĩ. Cidade tá tóg vẽnh génh han ja nĩgtĩ, ẽn kã tóg ũ tén ja nĩgtĩ, hã to tóg se kỹ jẽ nĩ.
19 Barrabás estava preso por causa de uma revolta na cidade e também por homicídio.
20 Kỹ Pilatos vỹ ag mỹ vĩ mãn mũ. Ti tỹ Jesus tovãnh sór vẽ, hã kỹ tóg ag mỹ vĩ mãn mũ.
20 Pilatos, querendo soltar Jesus, falou outra vez ao povo.
21 Hã ra ag tóg prẽnprẽr kỹ: “!..cruz to ti sã, cruz to ti sã..!” he mũ.
21 Eles, porém, gritavam mais ainda: — Crucifique! Crucifique-o!
22 Kỹ tóg ag mỹ vĩ tãgtũ han mũ gé, Pilatos ti. “Ti kórég tỹ ne han ti? Sỹ vég tũ tóg tĩ. Ti tỹ ne to ter ke nẽ? Sỹ ki kagtĩg tóg tĩ. Hã kỹ sóg ti mrãnmrãn kar kỹ ti tovãnh ke mũ,” he tóg.
22 Então, pela terceira vez, Pilatos lhes perguntou: — Que mal fez este? De fato, não achei nada contra ele para condená-lo à morte. Portanto, depois de o castigar, mandarei soltá-lo.
23 Hã ra ag tóg prẽnprẽr tãvĩ han mũ sir, hã kỹ ag tóg ti kutãn mũ. Ti mỹ ag tóg: “!..cruz to ti sã..!” he tãvĩ han mũ. Kỹ tóg ag prẽnprẽr to ag mỹ han sór mũ sir.
23 Mas eles insistiam com grandes gritos, pedindo que fosse crucificado. E o clamor deles prevaleceu.
24 To tóg jykrén mũ, kỹ tóg ag mỹ: “hej,” he mũ, ag tỹ ti kutãn to.
24 Então Pilatos decidiu atender-lhes o pedido.
25 Kỹ tóg ũ ẽn tovãnh mũ sir, ũ tỹ vẽnh génh to se kỹ jẽ ẽn ti, ũ tỹ ũ tén ja ẽn ti. Ag tỹ ũ to vĩ mũ ẽn tovãnh tóg mũ sir. Kỹ tóg ag mỹ Jesus ti fẽg mũ sir, ag tỹ ti ki han sór mũ ẽn han jé.
25 Soltou aquele que estava encarcerado por causa da revolta e do homicídio, a quem eles pediam; e, quanto a Jesus, entregou-o à vontade deles.
26 Kỹ ag tóg ti pére mũ mũ, cruz to ti sa jé.
26 E, enquanto o conduziam, eles agarraram um cireneu, chamado Simão, que vinha do campo, e puseram-lhe a cruz sobre os ombros, para que a levasse após Jesus.
27 Kỹ ũ tỹ hẽn ri ke ag vỹ Jesus nón mũ mũ, ũn tỹtá fag ke gé. Ẽn fag vỹ vẽsỹrénh mũ, kygfỹ mág han fag tóg mũ sir.
27 Uma grande multidão de povo o seguia, e também mulheres que batiam no peito e o lamentavam.
28 Hã ra Jesus tóg vẽsỹjãm ẽvãnh kỹ fag mỹ vĩ mũ. “Jerusalém tá ke',” he tóg. “Ijé kygfỹ tũg nĩ,” he tóg. “Vẽnh jé kygfỹmnĩ, ãjag krẽ jé kygfỹmnĩ,” he tóg fag mỹ.
28 Porém Jesus, voltando-se para elas, disse:
29 “Ha vé, kurã kórég pẽ vỹ jun ke mũ ãjag mỹ. Ẽn kã ag tóg tag tónh ke mũ, ha mẽ: “ũn kurĩ fag mỹn pãgsĩ nĩnh mũ, fag tỹ ãjag krẽ ter vég tũ nĩn kỹ. Ũn krẽ tũ fag mỹn pãgsĩ nĩnh mũ, ũ tỹ gĩr pafãm tũ fag mỹ ke gé,” he jé ag tóg ke mũ.
29 Porque virão dias em que se dirá: “Bem-aventuradas as estéreis, que não geraram, nem amamentaram.”
30 Ẽn kã ag tóg pãnónh mỹ: “inh kri tỹ tam ké,” henh ke mũ gé, kỹ ag tóg sór mỹ: “inh péju ra, vẽnh krẽm,” henh ke mũ gé.
30 Nesses dias, dirão aos montes: “Caiam em cima de nós!” E às colinas: “Cubram-nos!”
31 Ẽg kato tẽ ag tỹ ka tánh gỹn kỹ ag hỹn ka tóg tovãnh ke tũ pẽ nĩ. Ka tánh ẽn ri ke sóg nĩ, jo ãjag vỹ ka tóg ri ke nỹtĩ. Hã kỹ ãjag tóg inh vẽsỹrénh kãfór venh ke mũ, ha vemnĩ,” he tóg, Jesus ti. Jerusalém fĩn rãm kỹ tóg ke mũ.
31 Porque, se isto é feito com a madeira verde, o que será da madeira seca?
32 Ag tỹ Jesus pére mũn kỹ ag tóg ũn régre ag pére mũ mũ gé, ũn jykre pãno ag. Ag tỹ ka to ag sanh ke vẽ gé.
32 E também eram levados outros dois, que eram malfeitores, para serem executados com Jesus.
33 Kỹ ag tóg pãnónh tá junjun mũ sir, ti jyjyn hã vỹ: Krĩ Kuka, he mũ. Tá ag tóg cruz to ti sãg mũ sir. Ũn jykre pãno tỹ ag tóg cruz to sãg mũ gé, ti kóm, kỹ ũ vỹ ti pẽgja tá sa, jo ũ vỹ ti jakãnh tá sa.
33 Quando chegaram ao lugar chamado Calvário, ali o crucificaram, bem como aos malfeitores, um à sua direita, outro à sua esquerda.
34 Kỹ Jesus vỹ: “panh',” he mũ. “Ag mỹ vẽnh pãte fón nĩ,” he tóg. “Ag pi(jé) ki kanhró nỹtĩ', ag tỹ nén han mũ tag ti',” he tóg.
34 Mas Jesus dizia: Então, para repartir as roupas dele, lançaram sortes.
35 Kỹ vẽnh e ag vỹ tá vég nỹtĩ. Hã ra pã'i ag tóg ti nyg mũ. Kỹ ag tóg jagnẽ mỹ: “ũ ag krenkren han ja tóg nĩgtĩ,” he mũ. “Cristo jé vẽnh kren han, Topẽ tỹ ti fẽg ja nĩn kỹ, ti tỹ ti kuprẽg ja nĩn kỹ, hã ra tóg vẽnh kren han ki kagtĩg nĩ,” he ag tóg mũ, Jesus to é he kỹ.
35 O povo estava ali e observava tudo. Também as autoridades zombavam e diziam: — Salvou os outros. Que salve a si mesmo, se é, de fato, o Cristo de Deus, o escolhido.
36 Kỹ soldado ag vỹ ti nyg mũ gé. Ti rã hã nỹtĩn kỹ ag tóg ti mỹ vinagre ven mũ sir.
36 Igualmente os soldados zombavam dele e, aproximando-se, trouxeram-lhe vinagre, dizendo:
37 Kỹ ag tóg: “ã mỹ tỹ Judeu ag pã'i mág nĩ'?” he mũ. “Vẽnh kren han ra, ã tỹ tỹ pã'i nĩn kỹ,” he ag tóg mũ ti mỹ, ti to é he kỹ.
37 — Se você é o rei dos judeus, salve a si mesmo.
38 Hã ra ag tóg rán ja nĩ gé, ti tỹ cruz to sa kỹ jẽ ẽn ti. Ti to rán hã vẽ, hã vỹ: “Judeu ag pã'i mág tỹ rei hã vẽ,” he mũ. Ti kri tóg cruz to sa gé, ẽn rá ti.
38 Acima de Jesus estava a seguinte inscrição: “ Este é o Rei dos Judeus ”.
39 Kỹ ti kóm cruz to sa ũ tóg ti mỹ vĩ mũ gé, ũn jykre pãno ẽn. Ti to tóg é he mũ gé. Kỹ tóg ti mỹ: “ã mỹ tỹ Cristo nĩ?” he mũ. “Vẽnh kren han ra, kỹ ẽg krenkren han gé,” he tóg mũ gé.
39 Um dos malfeitores crucificados blasfemava contra Jesus, dizendo: — Você não é o Cristo? Salve a si mesmo e a nós também.
40 Hã ra ti kóm cruz to sa ũ ũ tóg ti mỹ vĩ jũ han mũ, ũ tỹ Jesus mỹ vĩ kónãn mũ ẽn mỹ. Kỹ tóg ti mỹ: “kỹ ã mỹ Topẽ kamẽg tũ?” he mũ. “Vẽsỹrénh ã tóg mũ gé, ti kóm.
40 Porém o outro malfeitor o repreendeu, dizendo: — Você nem ao menos teme a Deus, estando sob igual sentença?
41 Ẽg tỹ ẽg tỹ nén han ja kajãm vẽ jãvo, ẽg jykre pãno to ẽg vẽsỹrénh nỹtĩ nĩ. Ẽg jãvo tóg jykre kuryj nĩ. Ti pi(jé) nén ũ kórég han ja nĩ',” he tóg.
41 A nossa punição é justa, porque estamos recebendo o castigo que os nossos atos merecem; mas este não fez mal nenhum.
42 Kỹ tóg Jesus mỹ: “Senhor',” he mũ. “Inh ki ẽkrén nĩ, ã tỹ tỹ pã'i ki rãn kỹ,” he tóg mũ, Jesus mỹ.
42 E acrescentou: — Jesus, lembre-se de mim quando você vier no seu Reino.
43 Kỹ Jesus tóg ti mỹ: “ha mẽ, ũri ã tóg inh mré nĩnh mũ, ẽmã há ẽn tá, Paraíso he mũ ẽn tá, kanhkã tá. Ki hã sóg tó mũ,” he tóg, Jesus ti.
43 Jesus lhe respondeu:
44 Kejẽn rã tóg ẽg nĩno kã sa mũ sir. Hã ra tóg kuty' he mũ sir, ga kar mĩ hã. Kuty ẽn tóg hora tãgtũ han mũ.
44 Já era quase meio-dia, e, escurecendo-se o sol, houve trevas sobre toda a terra até as três horas da tarde.
45 Kỹ rã vỹ nhyn ke mũ sir. Topẽ jo ĩn krẽm kur tỹ jãnkã mág pẽ vỹ kã sa nĩ. Ẽn vỹ jaran ke mũ. Kuju mĩ tóg jaran ke kãtére mũ sir, fĩn rãm kãn tóg mũ.
45 E o véu do santuário se rasgou pelo meio.
46 Kỹ Jesus vỹ prẽr mág pẽ han mũ. Kỹ tóg: “!..panh'..!” he mũ. “!..Sỹ ã mỹ vẽnh fẽg vẽ, inh kuprĩg ti..!” he tóg. Tag tó kar tóg hun ke mũ sir.
46 Então Jesus clamou em alta voz: E, dito isto, expirou.
47 Hã ra fóg tỹ capitão tóg ti ter vég mũ. Kỹ tóg Topẽ mỹ vĩ há han mũ. “Vẽnh vĩ há ja vẽ, ũn há ja vẽ,” he tóg mũ.
47 O centurião, vendo o que tinha acontecido, deu glória a Deus, dizendo: — Verdadeiramente este homem era justo.
48 Kỹ vẽnh e ẽn vỹ ti ter vég mũ gé. Kỹ ag tóg ãjag tỹ nén han ja to jykrén mũ sir. Vãhã tóg ag mỹ e tĩ. “Topẽ hỹn ẽg tỹ hẽ ri kenh mũ, ẽg tỹ ti tén kỹ?” he ag tóg mũ sir. Tag tó kỹ ag tóg ãjag ĩn ra vỹnvỹn ke mũ.
48 E todas as multidões reunidas para aquele espetáculo, vendo o que havia acontecido, retiraram-se, batendo no peito.
49 Hã ra ti to há kar ag vỹ ti vég nỹtĩ nĩ, kakó ki, ũn tãtá fag ke gé. Galiléia tá ke fag tóg ti mré kãmũ ja nĩgtĩ gé. Ti ter ve kãn fag tóg mũ sir.
49 Entretanto, todos os conhecidos de Jesus e as mulheres que o tinham seguido desde a Galileia ficaram de longe, contemplando estas coisas.
50 Kỹ ũ tóg tá nĩ gé, vẽnh jyvẽn tĩ ũ, ha mẽ, ti jijin hã vỹ: José, he mũ. Judeu ag tỹ cidade tỹ Arimatéia tá ke ti nĩ. Jykre kuryj tóg nĩ, jykre há.
50 E eis que havia um homem, chamado José, membro do Sinédrio, homem bom e justo,
51 Ti pi(jé) ag tỹ Jesus tén ke to: “hej,” he ja nĩgtĩ', ag tỹ Jesus to jykrén kỹ. Topẽ tỹ tỹ ẽg pã'i nĩnh ke ve sór tóg mũ gé.
51 que não tinha concordado com o plano e a ação dos outros; era natural de Arimateia, cidade dos judeus, e esperava o Reino de Deus.
52 Ẽn vỹ Pilatos venh tĩ mũ. Kỹ tóg ti mỹ Jesus to vĩ mũ, ti ter kar kỹ.
52 Ele foi até Pilatos e lhe pediu o corpo de Jesus.
53 Kỹ tóg cruz to ti kãtérem mũ, kỹ tóg kur há tỹ ti pãg mũ sir. Kỹ tóg pãró nor kãki vẽnh kej kãkã ti fig mũ. Vẽnh kej tãg vẽ, ag pi(jé) kãkã ũ fi ja nĩgtĩ ver'.
53 E, tirando-o da cruz, envolveu-o num lençol de linho e o depositou num túmulo aberto numa rocha, onde ninguém havia sido sepultado ainda.
54 Hã ra sexta-feira vẽ sir, vẽnhkán ke kurã ki rã tóg nỹ ha, sábado ki.
54 Era o dia da preparação, e o sábado estava para começar.
55 Kỹ ũn tỹtá fag vỹ ag nón mũ mũ, ti kej ve jé, ag tỹ ti finh mũ ja tá. Ti mré Galiléia tá kãmũ ja ẽn fag vẽ, ũ tỹ ti fi han vég mũ fag.
55 As mulheres que tinham vindo com Jesus desde a Galileia seguiram José e viram o túmulo e como o corpo foi colocado ali.
56 Ve kar kỹ fag tóg kyrãgrã kỹ nén ger há han mũ sir, ti tãg jafã ti, ti to tĩn jé. Hã ra fag tóg vẽnhkán mũ ver, vẽnhkán ke kurã kã, Topẽ vĩ ki króm jé.
56 Então se retiraram para preparar óleos aromáticos e perfumes. E, no sábado, descansaram, segundo o mandamento.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.