Lucas 19
Topẽ vĩ rá (KGPNT) vs NVT
1 Kỹ Jesus tóg cidade tỹ Jericó ki rã mũ sir, kỹ tóg fĩn rãm kỹ tĩg sór mũ.
1 Jesus entrou em Jericó e atravessava a cidade.
2 Hã ra ũ tóg tá nĩ nĩ, ti jyjy hã vỹ: Zaqueu, he mũ. Governo mỹ jãnkamy mãg tĩ ag pã'i vẽ. Rico pẽ ti nĩ, rico tãvĩ.
2 Havia ali um homem rico chamado Zaqueu, chefe dos cobradores de impostos.
3 Ẽn tóg Jesus ve sór mũ, ti tỹ Jericó fĩn rãm kỹ. Hã ra tóg rur jẽ, hã kỹ tóg ti vég tũ nĩ, vẽnh e ag tỹ ti pénĩn mũn kỹ.
3 Tentava ver Jesus, mas era baixo demais e não conseguia olhar por cima da multidão.
4 Hã kỹ tóg ti jo vẽnhvãg tĩ mũ, kỹ tóg ka tỹ krén to tãpry mũ, ti tỹ Jesus ve jé, ti tỹ jagma tĩg kỹ.
4 Por isso, correu adiante e subiu numa figueira-brava, no caminho por onde Jesus passaria.
5 Kỹ Jesus tóg ka ẽn tá jun mũ. Hã ra tóg krĩg mỹ ẽvãnh kỹ ka kri ti vég mũ. Kỹ tóg ti mỹ: “Zaqueu',” he mũ. “Kur kãtére to fũrũn ké. Isỹ ã ĩn krẽm nũr ke vẽ,” he tóg, Jesus ti.
5 Quando Jesus chegou ali, olhou para cima e disse: “Zaqueu, desça depressa! Hoje devo hospedar-me em sua casa”.
6 Kỹ tóg tére tỹ mrãnh ke mũ sir. Jesus mỹ tóg: “mũ jé ha,” he mũ. Ti mỹ tóg sér tĩ, Jesus tỹ ti ĩn krẽm nũr sór kỹ.
6 Sem demora, Zaqueu desceu e, com alegria, recebeu Jesus em sua casa.
7 Hã ra vẽnh e ẽn tóg Jesus to vĩ mũ sir, ti to jũ kỹ. “Topẽ vĩ mranh tĩ vẽ, ẽn ti, hã ra tóg ti ĩn krẽm nũr sór mũ, vẽnh jykre pãno han tĩ ẽn mré,” he ag tóg mũ.
7 Ao ver isso, o povo começou a se queixar: “Ele foi se hospedar na casa de um pecador!”.
8 Kỹ Jesus tóg ti ĩn krẽm nĩ nĩ. Kỹ Zaqueu vỹ ti mỹ vẽnh kãmén kãtĩ mũ, ã jykre to jykrén kỹ. Kỹ tóg ẽg Senhor mỹ: “ha vé,” he mũ. “Isũ kuju vin jé sóg ke mũ, ũn jagtar ag mỹ. Ũ ag lograr he ja sóg nĩgtĩ, ag tũ ki, hã ra sóg ag mỹ ti kãfór nĩm sór mũ ha. Sỹ jãnkamy pir ki ũ lograr he jan ki sóg ti mỹ ũ tỹ 4 (ke) vin sór mũ,” he tóg, Zaqueu ti.
8 Enquanto isso, Zaqueu se levantou e disse: “Senhor, darei metade das minhas riquezas aos pobres. E, se explorei alguém na cobrança de impostos, devolverei quatro vezes mais!”.
9 Kỹ Jesus tóg ti mỹ: “há ti nĩ,” he mũ. “Ũri ã tóg kren mũ, ã mré ke fag mré hã,” he tóg. “Abraão kósin vỹ tỹ ã nĩ gé,” he tóg.
9 Jesus respondeu: “Hoje chegou a salvação a esta casa, pois este homem também é filho de Abraão.
10 “Tỹ sóg ẽprã ke fi kósin nĩ. Ũn vãfor mũ ẽn jãvãnh jé sóg kãtĩg, sỹ ag krenkren han jé, ũn jykre pãno han mũ ẽn,” he tóg, Jesus ti.
10 Porque o Filho do Homem veio buscar e salvar os perdidos”.
11 Hã ra ag tóg ti vĩ mẽ há han mũ, kỹ tóg ag mỹ Topẽ tỹ tỹ ẽg pã'i nĩnh ke ti kãmén sór mũ. Jerusalém to hã tóg nĩ, hã kỹ ag tóg ti to: “Topẽ tỹ tỹ ẽg pã'i nĩ hỹn vẽnh ven ke mũ, ti tỹ tá jun kỹ,” he mũ.
11 A multidão estava atenta ao que Jesus dizia. Então, como ele se aproximava de Jerusalém, contou-lhes uma parábola, pois o povo achava que o reino de Deus começaria de imediato.
12 Kỹ Jesus tóg ag mỹ kãmén mũ, Topẽ tỹ tỹ ẽg pã'i nĩnh ke tỹ ver vẽnh ven ke tũ nĩ. Kỹ tóg tag tó mũ, ha mẽ. “Kejẽn pã'i tóg nĩgtĩ,” he tóg. “Ẽn tóg ga ũ ra tĩg sór mũ, tá ã tũ ve jé, ga ẽn tá ã tũ han jé. Tag han kar tóg tá vỹn ke sór mũ.
12 Disse ele: “Um nobre foi chamado a um país distante para ser coroado rei e depois voltar.
13 Pã'i ẽn vỹ ã camarada tỹ 10 (ke) ag jé prẽr mũ, kỹ tóg ag mỹ jãnkamy prestar he mũ sir. Ag kar mỹ tóg ti kãmur pir nĩm mũ, jãnkamy tỹ, ũ tỹ 10 (ke) ag mỹ. Kỹ tóg ag mỹ: “ha inh mỹ tỹ rãnhrãj,” he mũ. “Kejẽn sóg vỹn kenh ke mũ, kỹ sóg tugnỹm ke mũ, ãjag rãnhrãj ti,” he tóg. Kar tóg tĩ mũ sir.
13 Antes de partir, reuniu dez de seus servos e deu a cada um deles dez moedas de prata, dizendo: ‘Invistam esse dinheiro enquanto eu estiver fora’.
14 Hã ra ti krẽm ke ũ ag vỹ ti to há tũ nỹtĩ, kỹ ag tóg ti nón vẽnh vĩ jẽnẽg mũ. Kỹ ag tóg: “ã tỹ ẽg kri tỹ pã'i nĩn kỹ tóg vẽnhmỹ nĩ,” he mũ, “ẽg tỹ tag ve jãvãnh tóg tĩ,” he ja ag tóg nĩgtĩ, ag tỹ ti mỹ vẽnh vĩ jẽnẽg mũn kã.
14 Seu povo, porém, o odiava, e enviou uma delegação atrás dele para dizer: ‘Não queremos que ele seja nosso rei’.
15 Hã ra tóg tỹ pã'i nĩn kỹ kẽjẽn vỹn ke mũ, ga ẽn ve kar kỹ, tá ti rãnhrãj han kãn kar. Kỹ tóg tỹ pã'i mág jẽ. Vỹn ke kỹ tóg ã camarada ag jé prẽr mũ sir, ti tỹ ũn mỹ jãnkamy vin ja ẽn ag. Ti tỹ ag rãnhrãj tugnỹm sór vẽ, ag ganho ve sór vẽ gé.
15 “Depois de ser coroado, ele voltou e chamou os servos aos quais tinha confiado o dinheiro, pois queria saber quanto haviam lucrado.
16 Kỹ ũ tóg ti tá jun kỹ ti mỹ: “pã'i',” he mũ. “Ti kãmur pir nĩm ã tóg mỹr. Hã ra sóg kri ũ tỹ 10 (ke) ganhar ké,” he tóg.
16 O primeiro servo informou: ‘Senhor, investi seu dinheiro, e ele rendeu dez vezes a quantia recebida.
17 Kỹ ti patrão tóg ã camarada mỹ: “jykre há tãvĩ ã tóg nĩ,” he mũ. “Nén sĩ ki rĩr há han ã tóg, hã kỹ ã tóg cidade tỹ 10 (ke) ki rĩr mũ ha,” he tóg, pã'i ti, ã camarada mỹ.
17 “‘Muito bem!’, disse o rei. ‘Você é um bom servo. Foi fiel no pouco que lhe confiei e, como recompensa, governará dez cidades.’
18 Kỹ ũ tóg ti tá jun mũ gé. Kỹ tóg ti mỹ: “pã'i',” he mũ gé. “Ti kãmur pir nĩm ã tóg mỹr. Hã ra sóg kri ũ tỹ 5 (ke) ganhar ké,” he tóg.
18 “O servo seguinte informou: ‘Senhor, investi seu dinheiro, e ele rendeu cinco vezes a quantia recebida’.
19 Kỹ ti patrão tóg ti mỹ: “cidade tỹ 5 (ke) ki rĩr jé ã tóg ke mũ ha,” he mũ gé.
19 “‘Muito bem!’, disse o rei. ‘Você governará cinco cidades.’
20 Kỹ ũ tóg tá jun mũ gé. Kỹ tóg ti mỹ: “pã'i',” he mũ gé. “Ha vé, ã tũ ti,” he tóg. “Inh krĩ pãgja ki sóg tógfĩn kỹ nĩm han.
20 “O terceiro servo, porém, trouxe de volta apenas a quantia recebida e disse: ‘Senhor, escondi seu dinheiro para mantê-lo seguro.
21 Ã kamẽg ja inh nĩ, ã vĩ tar to. Ã tỹ nén vin ja tũ ẽn mãn sór ã tóg tĩ, ã tỹ nén krãn ja tũ kunũnh sór ã tóg tĩ,” he tóg, ti camarada ti, pã'i ti mỹ.
21 Tive medo, pois o senhor é um homem severo. Toma o que não lhe pertence e colhe o que não plantou’.
22 Kỹ ti patrão tóg ti mỹ: “ã vĩ tóg ã jykre pãno han mũ, ha mẽ,” he mũ. “Inh mỹ vĩ tar han tĩ'? Inh mỹ sỹ nén vin ja tũ mãn sór tĩ'? Inh mỹ sỹ nén krãn ja tũ kunũnh sór tĩ'? Hã ki kanhró ã mỹ nĩ'?
22 “‘Servo mau!’, exclamou o senhor. ‘Suas próprias palavras o condenam. Se você sabia que sou homem severo, que tomo o que não me pertence e colho o que não plantei,
23 Kỹ ã tỹ ne jé inh jãnkamy tỹ banco ki rãnhrãj tĩ ag mỹ vin ja tũ nĩ nẽ? Ã tỹ ag mỹ vin mũ ra sóg ti juro venh mũ vẽ, kỹ sóg isũ kãfór mãn ke mũ vẽ,” he tóg, ti patrão ti, ã camarada mỹ.
23 por que não depositou meu dinheiro? Pelo menos eu teria recebido os juros.’
24 Kỹ tóg tá nỹtĩ ag mỹ: “ti nĩgã ti tũ mã,” he mũ. “Ũ tỹ ti kãmur tỹ 10 (ke) mãn ja ẽn mỹ nĩm, ti tũ pir ti,” he tóg mũ sir.
24 “Então, voltando-se para os outros que estavam ali perto, o rei ordenou: ‘Tomem o dinheiro deste servo e deem ao que tem dez moedas.
25 Kỹ ag tóg ti mỹ: “pã'i',” he mũ. “Ti kãmur tỹ 10 (ke) vỹ tỹ ti tũ nỹtĩ. Tũ mág ve ti huri,” he ag tóg, pã'i mỹ.
25 “‘Mas senhor!’, disseram eles. ‘Ele já tem dez!’
26 Kỹ tóg: “hỹ,” he mũ. “Hã kỹ sóg tó mũ. Ũn tũ mág vỹ mãn mãn ke mũ. Ũ tỹ tũ sĩ nĩ ẽn tũ kunũnh kãn jé ag tóg ke mũ gé,” he tóg.
26 “Então o rei respondeu: ‘Sim, ao que tem, mais lhe será dado; mas do que nada tem, até o que tem lhe será tomado.
27 “Kỹ inh kato tẽ mũ ag pére kãmũmnĩ, ũ tỹ iso: “ti tỹ ẽg kri tỹ pã'i jẽn kỹ tóg ẽg mỹ kórég nĩ,” he mũ ẽn ag. Ag kãgtén ra, inh rĩnve,” he tóg, pã'i ti,” he tóg, Jesus ti. Ti tỹ ẽg tỹ ti rãnhrãj ki rĩr há han ke kãmén hã vẽ.
27 E, quanto a esses meus inimigos que não queriam que eu fosse seu rei, tragam-nos aqui e executem-nos na minha presença’”.
28 Tag tó kãn kỹ tóg tá kãkutẽ mũ sir, kỹ tóg cidade tỹ Jerusalém ra tĩ mũ.
28 Depois de contar essa história, Jesus prosseguiu rumo a Jerusalém.
29 Ti tỹ Jerusalém ra tĩg kỹ tóg ẽmã tỹ Betfagé to hã jun mũ, ẽmã tỹ Betânia tá, pãnónh tỹ Oliveiras he mũ ẽn tá. Tá jun kỹ tóg ã mré mũ tĩ régre ag jẽnẽg mũ, ag tỹ ti mỹ ag mẽg tỹ burrica ve jé.
29 Quando chegou a Betfagé e Betânia, próximo ao monte das Oliveiras, enviou dois de seus discípulos.
30 Hã kỹ tóg ag mỹ: “ẽmã ẽn ra mũmnĩ, ẽg jo ẽmã ẽn ra,” he mũ. “Tá junjun kỹ ãjag tóg burrica fi kósin venh mũ. Kri nĩ ja tũ ja tóg jẽ ver. Ẽn kavãn kỹ ti pére kãmũmnĩ, ti kyvãn kỹ,” he tóg.
30 “Vão àquele povoado adiante”, disse ele. “Assim que entrarem, verão amarrado ali um jumentinho no qual ninguém jamais montou. Desamarrem-no e tragam-no para cá.
31 “Hẽn ri ke mũn ag tóg ãjag mỹ: “ãjag tỹ ne jé ti kavãn nẽ?” henh mũ. Kỹ ag mỹ: “ẽg Senhor vỹ ti ve sór mũ,” hemnĩ,” he tóg, Jesus ti.
31 Se alguém perguntar: ‘Por que estão soltando o jumentinho?’, respondam apenas: ‘O Senhor precisa dele’.”
32 Kỹ ag tóg mũ mũ, Jesus tỹ ag jẽgnẽn kỹ. Ti tỹ ag mỹ tó mũ ve kãn ag tóg mũ sir.
32 Eles foram e encontraram o jumentinho, exatamente como Jesus tinha dito.
33 Kỹ ag tóg ti kyvãg mũ. Kỹ ti tỹ tỹ ũn mẽg mũ ag tóg ag mỹ vĩ mũ. “Ãjag tỹ ne jé burrica kósin tag kavãn nẽ?” he ag tóg.
33 E, enquanto o desamarravam, seus donos perguntaram: “Por que estão soltando o jumentinho?”.
34 Kỹ ag tóg: “ẽg Senhor vỹ ti ve sór mũ,” he mũ.
34 Os discípulos responderam: “O Senhor precisa dele”.
35 Kỹ ag tóg Jesus mỹ ti pére kãmũ mũ. Ãjag kur kugjén ag tóg mũ sir ti kri. Kỹ Jesus tóg kri nĩ mũ sir.
35 Então trouxeram o jumentinho e lançaram seus mantos sobre o animal, para que Jesus montasse nele.
36 Kỹ tóg tĩ mũ. Kỹ ag tóg ãjag kur kugjén mũ sir, ẽpry jagma, ẽmĩn jagma.
36 À medida que Jesus ia passando, as multidões espalhavam seus mantos ao longo do caminho diante dele.
37 Ge kỹ ag tóg Jerusalém to hã junjun mũ sir, pãnónh tỹ Oliveiras to re kỹ.
37 Quando ele chegou próximo à descida do monte das Oliveiras, seus seguidores começaram a gritar e a cantar enquanto o acompanhavam, louvando a Deus por todos os milagres maravilhosos que tinham visto.
38 Kỹ ag tóg: “!..sér tóg tĩ ẽg mỹ..!” he mũ. “!..Ẽg Senhor vỹ ẽg ki jun..., ẽg jóg mág tỹ ti jẽnẽn kỹ..!” he ag tóg. “!..Kanhkã tá ke ag tóg jatu nỹtĩ..! Topẽ mỹ ẽg tóg vĩ há han sór mũ, kynhmỹ nĩ ẽn mỹ..!” he ag tóg, prẽnprẽr kỹ.
38 “Bendito é o Rei que vem em nome do Senhor! Paz no céu e glória nas maiores alturas!”.
39 Hã ra Fariseu ũ ag tóg tá nỹtĩ gé, vẽnh e ẽn kãmĩ. Kỹ ag tóg Jesus mỹ: “Senhor',” he mũ. “Ã mré mũ tĩ ag mỹ: “prẽnprẽr tũg ra,” hé,” he ag tóg, Jesus mỹ.
39 Alguns dos fariseus que estavam entre a multidão disseram: “Mestre, repreenda seus seguidores por dizerem estas coisas!”.
40 Hã ra Jesus tóg ag mỹ: “vó,” he mũ. “Ha mẽ, ag prẽnprẽr tũ nĩ ra pó hỹn prẽnprẽr mũ vẽ, ag mỹ sinsér mũ vẽ,” he tóg ag mỹ.
40 Ele, porém, respondeu: “Se eles se calarem, as próprias pedras clamarão!”.
41 Ge kỹ ag tóg cidade tá junjun mũ sir. Cidade ẽn ve kỹ tóg to fỹ mũ, Jesus ti.
41 Quando Jesus se aproximou de Jerusalém e viu a cidade, começou a chorar.
42 “Jerusalém tá ke ag vỹ ki kanhrãnrãn sór tũ nỹtĩ,” he tóg. “Ag tỹ ũri ki kanhrãnrãn há tóg tĩ vẽ, hã ra ag tóg ke jãvãnh nỹtĩ. Ãjag tỹ ki kanhrãnrãn' he mũ ra ãjag tóg jatu kenh ke mũ vẽ, mỹr, ha mẽ, hã ra ãjag tóg jẽmẽ sór tũ nĩ. Kutu ãjag tóg nỹtĩ.
42 “Como eu gostaria que hoje você compreendesse o caminho para a paz!”, disse ele. “Agora, porém, isso está oculto a seus olhos.
43 Hã kỹ ãjag tóg vãhã kurã kórég pẽ venh ke mũ. Ãjag kato tẽgtẽ mũ ag vỹ ãjag to ráránh ke mũ. Kũm'kũm ke jé ag tóg ke mũ, ãjag cidade jy ró pénĩn. Komẽr hã ag tóg ãjag to grẽngrẽn kenh ke mũ, kỹ ag tóg ãjag mãn vỹrỹn kenh ke mũ sir.
43 Chegará o tempo em que seus inimigos construirão rampas para atacar seus muros e a rodearão e apertarão o cerco por todos os lados.
44 Ãjag tỹ tũg' he kãn jé ag tóg ke mũ, ãjag krẽ ke gé. Ãjag ĩn kókén kãn jé ag tóg ke mũ gé. Kỹ ĩn tỹ pó pi(jé) jagnẽ kri nỹtĩnh mũ'. Kurã há ki ãjag tóg Topẽ vĩ mẽ jãvãnh nỹtĩ, ũri. Topẽ vỹ ũri ãjag mỹ vĩ há han mũ ver, hã ra ãjag tóg mẽ jãvãnh nỹtĩ. Hã kỹ ãjag tóg ti kórég venh ke mũ,” he tóg, Jesus ti. Fỹ pẽ han kỹ tóg tó mũ, cidade mĩ tĩg kỹ.
44 Esmagarão você e seus filhos e não deixarão pedra sobre pedra, pois você não reconheceu que Deus a visitou.”
45 Kỹ tóg Topẽ jo ĩn tá jun kỹ kãra rã mũ sir. Kỹ tóg ũ tỹ tá nén ũ vender he tĩ ag pan mũ sir.
45 Então Jesus entrou no templo e começou a expulsar os que ali vendiam,
46 Ag mỹ tóg tag tó mũ, ha mẽ. “Topẽ vĩ rá to jykrén nĩ,” he tóg. “Tag vỹ rán kỹ nĩ, ha mẽ. Inh ĩn jiji vỹ tỹ Topẽ mré vĩ jafã nĩ, he tóg, Topẽ vĩ tỹ rán kỹ nĩ ki. Hã ra ãjag tóg Topẽ mré vĩ jafã tag krẽm nén kar pigju mũgtĩ, kỹ tóg bandido ag jamã ri ke nĩ sir,” he tóg, Jesus ti. Ag pan kỹ tóg ag mỹ tó mũ.
46 dizendo: “As Escrituras declaram: ‘Meu templo será casa de oração’, mas vocês o transformaram num esconderijo de ladrões!”.
47 Hã ki tóg kurã kar ki ag kanhrãnrãn mũ, Topẽ jo ĩn krẽm. Hã ra Topẽ tũ ki rĩr tĩ to pã'i ag mỹ tóg kórég nĩ, Topẽ vĩ rán tĩ ag mỹ ke gé, pã'i kar ag mỹ. Hã kỹ ag tóg ti tén ke to jykrén mũ sir.
47 Jesus ensinava todos os dias no templo, mas os principais sacerdotes, os mestres da lei e outros líderes do povo planejavam matá-lo.
48 Hã ra tóg ag mỹ ki króm sór tũ nĩ. Vẽnh kar mỹ tóg mẽ sér tĩ, ti vĩ ti, hã kỹ pã'i ag tỹ ti tén sór mũ ra tóg vẽnhmỹ tĩ sir ag mỹ.
48 Contudo, não conseguiam pensar num modo de fazê-lo, pois o povo ouvia atentamente tudo que ele dizia.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.