Lucas 19
Topẽ vĩ rá (KGPNT) vs NVI
1 Kỹ Jesus tóg cidade tỹ Jericó ki rã mũ sir, kỹ tóg fĩn rãm kỹ tĩg sór mũ.
1 Jesus entrou em Jericó, e atravessava a cidade.
2 Hã ra ũ tóg tá nĩ nĩ, ti jyjy hã vỹ: Zaqueu, he mũ. Governo mỹ jãnkamy mãg tĩ ag pã'i vẽ. Rico pẽ ti nĩ, rico tãvĩ.
2 Havia ali um homem rico chamado Zaqueu, chefe dos publicanos.
3 Ẽn tóg Jesus ve sór mũ, ti tỹ Jericó fĩn rãm kỹ. Hã ra tóg rur jẽ, hã kỹ tóg ti vég tũ nĩ, vẽnh e ag tỹ ti pénĩn mũn kỹ.
3 Ele queria ver quem era Jesus, mas, sendo de pequena estatura, não o conseguia, por causa da multidão.
4 Hã kỹ tóg ti jo vẽnhvãg tĩ mũ, kỹ tóg ka tỹ krén to tãpry mũ, ti tỹ Jesus ve jé, ti tỹ jagma tĩg kỹ.
4 Assim, correu adiante e subiu numa figueira brava para vê-lo, pois Jesus ia passar por ali.
5 Kỹ Jesus tóg ka ẽn tá jun mũ. Hã ra tóg krĩg mỹ ẽvãnh kỹ ka kri ti vég mũ. Kỹ tóg ti mỹ: “Zaqueu',” he mũ. “Kur kãtére to fũrũn ké. Isỹ ã ĩn krẽm nũr ke vẽ,” he tóg, Jesus ti.
5 Quando Jesus chegou àquele lugar, olhou para cima e lhe disse: "Zaqueu, desça depressa. Quero ficar em sua casa hoje".
6 Kỹ tóg tére tỹ mrãnh ke mũ sir. Jesus mỹ tóg: “mũ jé ha,” he mũ. Ti mỹ tóg sér tĩ, Jesus tỹ ti ĩn krẽm nũr sór kỹ.
6 Então ele desceu rapidamente e o recebeu com alegria.
7 Hã ra vẽnh e ẽn tóg Jesus to vĩ mũ sir, ti to jũ kỹ. “Topẽ vĩ mranh tĩ vẽ, ẽn ti, hã ra tóg ti ĩn krẽm nũr sór mũ, vẽnh jykre pãno han tĩ ẽn mré,” he ag tóg mũ.
7 Todo o povo viu isso e começou a se queixar: "Ele se hospedou na casa de um ‘pecador’ ".
8 Kỹ Jesus tóg ti ĩn krẽm nĩ nĩ. Kỹ Zaqueu vỹ ti mỹ vẽnh kãmén kãtĩ mũ, ã jykre to jykrén kỹ. Kỹ tóg ẽg Senhor mỹ: “ha vé,” he mũ. “Isũ kuju vin jé sóg ke mũ, ũn jagtar ag mỹ. Ũ ag lograr he ja sóg nĩgtĩ, ag tũ ki, hã ra sóg ag mỹ ti kãfór nĩm sór mũ ha. Sỹ jãnkamy pir ki ũ lograr he jan ki sóg ti mỹ ũ tỹ 4 (ke) vin sór mũ,” he tóg, Zaqueu ti.
8 Mas Zaqueu levantou-se e disse ao Senhor: "Olha, Senhor! Estou dando a metade dos meus bens aos pobres; e se de alguém extorqui alguma coisa, devolverei quatro vezes mais".
9 Kỹ Jesus tóg ti mỹ: “há ti nĩ,” he mũ. “Ũri ã tóg kren mũ, ã mré ke fag mré hã,” he tóg. “Abraão kósin vỹ tỹ ã nĩ gé,” he tóg.
9 Jesus lhe disse: "Hoje houve salvação nesta casa! Porque este homem também é filho de Abraão.
10 “Tỹ sóg ẽprã ke fi kósin nĩ. Ũn vãfor mũ ẽn jãvãnh jé sóg kãtĩg, sỹ ag krenkren han jé, ũn jykre pãno han mũ ẽn,” he tóg, Jesus ti.
10 Pois o Filho do homem veio buscar e salvar o que estava perdido".
11 Hã ra ag tóg ti vĩ mẽ há han mũ, kỹ tóg ag mỹ Topẽ tỹ tỹ ẽg pã'i nĩnh ke ti kãmén sór mũ. Jerusalém to hã tóg nĩ, hã kỹ ag tóg ti to: “Topẽ tỹ tỹ ẽg pã'i nĩ hỹn vẽnh ven ke mũ, ti tỹ tá jun kỹ,” he mũ.
11 Estando eles a ouvi-lo, Jesus passou a contar-lhes uma parábola, porque estava perto de Jerusalém e o povo pensava que o Reino de Deus ia se manifestar de imediato.
12 Kỹ Jesus tóg ag mỹ kãmén mũ, Topẽ tỹ tỹ ẽg pã'i nĩnh ke tỹ ver vẽnh ven ke tũ nĩ. Kỹ tóg tag tó mũ, ha mẽ. “Kejẽn pã'i tóg nĩgtĩ,” he tóg. “Ẽn tóg ga ũ ra tĩg sór mũ, tá ã tũ ve jé, ga ẽn tá ã tũ han jé. Tag han kar tóg tá vỹn ke sór mũ.
12 Ele disse: "Um homem de nobre nascimento foi para uma terra distante para ser coroado rei e depois voltar.
13 Pã'i ẽn vỹ ã camarada tỹ 10 (ke) ag jé prẽr mũ, kỹ tóg ag mỹ jãnkamy prestar he mũ sir. Ag kar mỹ tóg ti kãmur pir nĩm mũ, jãnkamy tỹ, ũ tỹ 10 (ke) ag mỹ. Kỹ tóg ag mỹ: “ha inh mỹ tỹ rãnhrãj,” he mũ. “Kejẽn sóg vỹn kenh ke mũ, kỹ sóg tugnỹm ke mũ, ãjag rãnhrãj ti,” he tóg. Kar tóg tĩ mũ sir.
13 Então, chamou dez dos seus servos e lhes deu dez minas. Disse ele: ‘Façam esse dinheiro render até à minha volta’.
14 Hã ra ti krẽm ke ũ ag vỹ ti to há tũ nỹtĩ, kỹ ag tóg ti nón vẽnh vĩ jẽnẽg mũ. Kỹ ag tóg: “ã tỹ ẽg kri tỹ pã'i nĩn kỹ tóg vẽnhmỹ nĩ,” he mũ, “ẽg tỹ tag ve jãvãnh tóg tĩ,” he ja ag tóg nĩgtĩ, ag tỹ ti mỹ vẽnh vĩ jẽnẽg mũn kã.
14 "Mas os seus súditos o odiavam e depois enviaram uma delegação para lhe dizer: ‘Não queremos que este homem seja nosso rei’.
15 Hã ra tóg tỹ pã'i nĩn kỹ kẽjẽn vỹn ke mũ, ga ẽn ve kar kỹ, tá ti rãnhrãj han kãn kar. Kỹ tóg tỹ pã'i mág jẽ. Vỹn ke kỹ tóg ã camarada ag jé prẽr mũ sir, ti tỹ ũn mỹ jãnkamy vin ja ẽn ag. Ti tỹ ag rãnhrãj tugnỹm sór vẽ, ag ganho ve sór vẽ gé.
15 "Contudo, foi feito rei e voltou. Então mandou chamar os servos a quem dera o dinheiro, a fim de saber quanto tinham lucrado.
16 Kỹ ũ tóg ti tá jun kỹ ti mỹ: “pã'i',” he mũ. “Ti kãmur pir nĩm ã tóg mỹr. Hã ra sóg kri ũ tỹ 10 (ke) ganhar ké,” he tóg.
16 "O primeiro veio e disse: ‘Senhor, a tua mina rendeu outras dez’.
17 Kỹ ti patrão tóg ã camarada mỹ: “jykre há tãvĩ ã tóg nĩ,” he mũ. “Nén sĩ ki rĩr há han ã tóg, hã kỹ ã tóg cidade tỹ 10 (ke) ki rĩr mũ ha,” he tóg, pã'i ti, ã camarada mỹ.
17 " ‘Muito bem, meu bom servo! ’, respondeu o seu senhor. ‘Por ter sido confiável no pouco, governe sobre dez cidades’.
18 Kỹ ũ tóg ti tá jun mũ gé. Kỹ tóg ti mỹ: “pã'i',” he mũ gé. “Ti kãmur pir nĩm ã tóg mỹr. Hã ra sóg kri ũ tỹ 5 (ke) ganhar ké,” he tóg.
18 "O segundo veio e disse: ‘Senhor, a tua mina rendeu cinco vezes mais’.
19 Kỹ ti patrão tóg ti mỹ: “cidade tỹ 5 (ke) ki rĩr jé ã tóg ke mũ ha,” he mũ gé.
19 "O seu senhor respondeu: ‘Também você, encarregue-se de cinco cidades’.
20 Kỹ ũ tóg tá jun mũ gé. Kỹ tóg ti mỹ: “pã'i',” he mũ gé. “Ha vé, ã tũ ti,” he tóg. “Inh krĩ pãgja ki sóg tógfĩn kỹ nĩm han.
20 "Então veio outro servo e disse: ‘Senhor, aqui está a tua mina; eu a conservei guardada num pedaço de pano.
21 Ã kamẽg ja inh nĩ, ã vĩ tar to. Ã tỹ nén vin ja tũ ẽn mãn sór ã tóg tĩ, ã tỹ nén krãn ja tũ kunũnh sór ã tóg tĩ,” he tóg, ti camarada ti, pã'i ti mỹ.
21 Tive medo, porque és um homem severo. Tiras o que não puseste e colhes o que não semeaste’.
22 Kỹ ti patrão tóg ti mỹ: “ã vĩ tóg ã jykre pãno han mũ, ha mẽ,” he mũ. “Inh mỹ vĩ tar han tĩ'? Inh mỹ sỹ nén vin ja tũ mãn sór tĩ'? Inh mỹ sỹ nén krãn ja tũ kunũnh sór tĩ'? Hã ki kanhró ã mỹ nĩ'?
22 "O seu senhor respondeu: ‘Eu o julgarei pelas suas próprias palavras, servo mau! Você sabia que sou homem severo, que tiro o que não pus e colho o que não semeei.
23 Kỹ ã tỹ ne jé inh jãnkamy tỹ banco ki rãnhrãj tĩ ag mỹ vin ja tũ nĩ nẽ? Ã tỹ ag mỹ vin mũ ra sóg ti juro venh mũ vẽ, kỹ sóg isũ kãfór mãn ke mũ vẽ,” he tóg, ti patrão ti, ã camarada mỹ.
23 Então, por que não confiou o meu dinheiro ao banco? Assim, quando eu voltasse o receberia com os juros’.
24 Kỹ tóg tá nỹtĩ ag mỹ: “ti nĩgã ti tũ mã,” he mũ. “Ũ tỹ ti kãmur tỹ 10 (ke) mãn ja ẽn mỹ nĩm, ti tũ pir ti,” he tóg mũ sir.
24 "E disse aos que estavam ali: ‘Tomem dele a sua mina e dêem-na ao que tem dez’.
25 Kỹ ag tóg ti mỹ: “pã'i',” he mũ. “Ti kãmur tỹ 10 (ke) vỹ tỹ ti tũ nỹtĩ. Tũ mág ve ti huri,” he ag tóg, pã'i mỹ.
25 " ‘Senhor’, disseram, ‘ele já tem dez! ’
26 Kỹ tóg: “hỹ,” he mũ. “Hã kỹ sóg tó mũ. Ũn tũ mág vỹ mãn mãn ke mũ. Ũ tỹ tũ sĩ nĩ ẽn tũ kunũnh kãn jé ag tóg ke mũ gé,” he tóg.
26 "Ele respondeu: ‘Eu lhes digo que a quem tem, mais será dado, mas a quem não tem, até o que tiver lhe será tirado.
27 “Kỹ inh kato tẽ mũ ag pére kãmũmnĩ, ũ tỹ iso: “ti tỹ ẽg kri tỹ pã'i jẽn kỹ tóg ẽg mỹ kórég nĩ,” he mũ ẽn ag. Ag kãgtén ra, inh rĩnve,” he tóg, pã'i ti,” he tóg, Jesus ti. Ti tỹ ẽg tỹ ti rãnhrãj ki rĩr há han ke kãmén hã vẽ.
27 E aqueles inimigos meus, que não queriam que eu reinasse sobre eles, tragam-nos aqui e matem-nos na minha frente! ’ "
28 Tag tó kãn kỹ tóg tá kãkutẽ mũ sir, kỹ tóg cidade tỹ Jerusalém ra tĩ mũ.
28 Depois de dizer isso, Jesus foi adiante, subindo para Jerusalém.
29 Ti tỹ Jerusalém ra tĩg kỹ tóg ẽmã tỹ Betfagé to hã jun mũ, ẽmã tỹ Betânia tá, pãnónh tỹ Oliveiras he mũ ẽn tá. Tá jun kỹ tóg ã mré mũ tĩ régre ag jẽnẽg mũ, ag tỹ ti mỹ ag mẽg tỹ burrica ve jé.
29 Ao aproximar-se de Betfagé e de Betânia, no monte chamado das Oliveiras, enviou dois dos seus discípulos, dizendo-lhes:
30 Hã kỹ tóg ag mỹ: “ẽmã ẽn ra mũmnĩ, ẽg jo ẽmã ẽn ra,” he mũ. “Tá junjun kỹ ãjag tóg burrica fi kósin venh mũ. Kri nĩ ja tũ ja tóg jẽ ver. Ẽn kavãn kỹ ti pére kãmũmnĩ, ti kyvãn kỹ,” he tóg.
30 "Vão ao povoado que está adiante e, ao entrarem, encontrarão um jumentinho amarrado, no qual ninguém jamais montou. Desamarrem-no e tragam-no aqui.
31 “Hẽn ri ke mũn ag tóg ãjag mỹ: “ãjag tỹ ne jé ti kavãn nẽ?” henh mũ. Kỹ ag mỹ: “ẽg Senhor vỹ ti ve sór mũ,” hemnĩ,” he tóg, Jesus ti.
31 Se alguém lhes perguntar: ‘Por que o estão desamarrando? ’ digam-lhe: ‘O Senhor precisa dele’ ".
32 Kỹ ag tóg mũ mũ, Jesus tỹ ag jẽgnẽn kỹ. Ti tỹ ag mỹ tó mũ ve kãn ag tóg mũ sir.
32 Os que tinham sido enviados foram e encontraram o animal exatamente como ele lhes tinha dito.
33 Kỹ ag tóg ti kyvãg mũ. Kỹ ti tỹ tỹ ũn mẽg mũ ag tóg ag mỹ vĩ mũ. “Ãjag tỹ ne jé burrica kósin tag kavãn nẽ?” he ag tóg.
33 Quando estavam desamarrando o jumentinho, os seus donos lhes perguntaram: "Por que vocês estão desamarrando o jumentinho? "
34 Kỹ ag tóg: “ẽg Senhor vỹ ti ve sór mũ,” he mũ.
34 Eles responderam: "O Senhor precisa dele".
35 Kỹ ag tóg Jesus mỹ ti pére kãmũ mũ. Ãjag kur kugjén ag tóg mũ sir ti kri. Kỹ Jesus tóg kri nĩ mũ sir.
35 Levaram-no a Jesus, lançaram seus mantos sobre o jumentinho e fizeram que Jesus montasse nele.
36 Kỹ tóg tĩ mũ. Kỹ ag tóg ãjag kur kugjén mũ sir, ẽpry jagma, ẽmĩn jagma.
36 Enquanto ele prosseguia, o povo estendia os seus mantos pelo caminho.
37 Ge kỹ ag tóg Jerusalém to hã junjun mũ sir, pãnónh tỹ Oliveiras to re kỹ.
37 Quando ele já estava perto da descida do monte das Oliveiras, toda a multidão dos discípulos começou a louvar a Deus alegremente, em alta voz, por todos os milagres que tinham visto. Exclamavam:
38 Kỹ ag tóg: “!..sér tóg tĩ ẽg mỹ..!” he mũ. “!..Ẽg Senhor vỹ ẽg ki jun..., ẽg jóg mág tỹ ti jẽnẽn kỹ..!” he ag tóg. “!..Kanhkã tá ke ag tóg jatu nỹtĩ..! Topẽ mỹ ẽg tóg vĩ há han sór mũ, kynhmỹ nĩ ẽn mỹ..!” he ag tóg, prẽnprẽr kỹ.
38 "Bendito é o rei que vem em nome do Senhor! " "Paz no céu e glória nas alturas! "
39 Hã ra Fariseu ũ ag tóg tá nỹtĩ gé, vẽnh e ẽn kãmĩ. Kỹ ag tóg Jesus mỹ: “Senhor',” he mũ. “Ã mré mũ tĩ ag mỹ: “prẽnprẽr tũg ra,” hé,” he ag tóg, Jesus mỹ.
39 Alguns dos fariseus que estavam no meio da multidão disseram a Jesus: "Mestre, repreende os teus discípulos! "
40 Hã ra Jesus tóg ag mỹ: “vó,” he mũ. “Ha mẽ, ag prẽnprẽr tũ nĩ ra pó hỹn prẽnprẽr mũ vẽ, ag mỹ sinsér mũ vẽ,” he tóg ag mỹ.
40 "Eu lhes digo", respondeu ele, "se eles se calarem, as pedras clamarão".
41 Ge kỹ ag tóg cidade tá junjun mũ sir. Cidade ẽn ve kỹ tóg to fỹ mũ, Jesus ti.
41 Quando se aproximou e viu a cidade, Jesus chorou sobre ela
42 “Jerusalém tá ke ag vỹ ki kanhrãnrãn sór tũ nỹtĩ,” he tóg. “Ag tỹ ũri ki kanhrãnrãn há tóg tĩ vẽ, hã ra ag tóg ke jãvãnh nỹtĩ. Ãjag tỹ ki kanhrãnrãn' he mũ ra ãjag tóg jatu kenh ke mũ vẽ, mỹr, ha mẽ, hã ra ãjag tóg jẽmẽ sór tũ nĩ. Kutu ãjag tóg nỹtĩ.
42 e disse: "Se você compreendesse neste dia, sim, você também, o que traz a paz! Mas agora isso está oculto aos seus olhos.
43 Hã kỹ ãjag tóg vãhã kurã kórég pẽ venh ke mũ. Ãjag kato tẽgtẽ mũ ag vỹ ãjag to ráránh ke mũ. Kũm'kũm ke jé ag tóg ke mũ, ãjag cidade jy ró pénĩn. Komẽr hã ag tóg ãjag to grẽngrẽn kenh ke mũ, kỹ ag tóg ãjag mãn vỹrỹn kenh ke mũ sir.
43 Virão dias em que os seus inimigos construirão trincheiras contra você, e a rodearão e a cercarão de todos os lados.
44 Ãjag tỹ tũg' he kãn jé ag tóg ke mũ, ãjag krẽ ke gé. Ãjag ĩn kókén kãn jé ag tóg ke mũ gé. Kỹ ĩn tỹ pó pi(jé) jagnẽ kri nỹtĩnh mũ'. Kurã há ki ãjag tóg Topẽ vĩ mẽ jãvãnh nỹtĩ, ũri. Topẽ vỹ ũri ãjag mỹ vĩ há han mũ ver, hã ra ãjag tóg mẽ jãvãnh nỹtĩ. Hã kỹ ãjag tóg ti kórég venh ke mũ,” he tóg, Jesus ti. Fỹ pẽ han kỹ tóg tó mũ, cidade mĩ tĩg kỹ.
44 Também a lançarão por terra, você e os seus filhos. Não deixarão pedra sobre pedra, porque você não reconheceu o tempo em que Deus a visitaria".
45 Kỹ tóg Topẽ jo ĩn tá jun kỹ kãra rã mũ sir. Kỹ tóg ũ tỹ tá nén ũ vender he tĩ ag pan mũ sir.
45 Então ele entrou no templo e começou a expulsar os que estavam vendendo.
46 Ag mỹ tóg tag tó mũ, ha mẽ. “Topẽ vĩ rá to jykrén nĩ,” he tóg. “Tag vỹ rán kỹ nĩ, ha mẽ. Inh ĩn jiji vỹ tỹ Topẽ mré vĩ jafã nĩ, he tóg, Topẽ vĩ tỹ rán kỹ nĩ ki. Hã ra ãjag tóg Topẽ mré vĩ jafã tag krẽm nén kar pigju mũgtĩ, kỹ tóg bandido ag jamã ri ke nĩ sir,” he tóg, Jesus ti. Ag pan kỹ tóg ag mỹ tó mũ.
46 Disse-lhes: "Está escrito: ‘A minha casa será casa de oração’; mas vocês fizeram dela ‘um covil de ladrões’".
47 Hã ki tóg kurã kar ki ag kanhrãnrãn mũ, Topẽ jo ĩn krẽm. Hã ra Topẽ tũ ki rĩr tĩ to pã'i ag mỹ tóg kórég nĩ, Topẽ vĩ rán tĩ ag mỹ ke gé, pã'i kar ag mỹ. Hã kỹ ag tóg ti tén ke to jykrén mũ sir.
47 Todos os dias ele ensinava no templo. Mas os chefes dos sacerdotes, os mestres da lei e os líderes do povo procuravam matá-lo.
48 Hã ra tóg ag mỹ ki króm sór tũ nĩ. Vẽnh kar mỹ tóg mẽ sér tĩ, ti vĩ ti, hã kỹ pã'i ag tỹ ti tén sór mũ ra tóg vẽnhmỹ tĩ sir ag mỹ.
48 Todavia, não conseguiam encontrar uma forma de fazê-lo, porque todo o povo estava fascinado pelas suas palavras.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.