João 20
Topẽ vĩ rá (KGPNT) vs VC
1 Tỹ vaj ũn kỹ, semana ki kurã ve ki Maria Madalena fi tóg Jesus venh tĩg sór mũ, ti kej tá. Kusã pẽ ki fi tóg ra tĩ mũ, kurã sĩ hã ra. Hã ra fi tóg tá jun kỹ (fi tóg) pó ẽn vég mũ, ti kej nĩfe ẽn ti. Kunũnh kỹ tóg jẽ nĩ, kỹ tóg sir nor kỹ nỹ nĩ, ti kej ti.
1 No primeiro dia que se seguia ao sábado, Maria Madalena foi ao sepulcro, de manhã cedo, quando ainda estava escuro. Viu a pedra removida do sepulcro.
2 Kỹ fi tóg Simão Pedro to vẽnhvãg tĩ mũ sir, Jesus mré tĩ tĩ ũ to ke gé, ũ tỹ Jesus to há tãvĩ ẽn to. Kỹ fi tóg ag mỹ: “ẽg Senhor va ag tóg mũ ja nĩ,” he mũ. “Ã kej kãki tóg tũ nĩ,” he fi tóg mũ. “Ag hỹn hẽ ra ti va kagáv,” he fi tóg mũ ag mỹ.
2 Correu e foi dizer a Simão Pedro e ao outro discípulo a quem Jesus amava: Tiraram o Senhor do sepulcro, e não sabemos onde o puseram!
3 Kỹ ag tóg venh mũ mũ gé, Pedro ti, Jesus mré tĩ tĩ ũ ẽn ke gé.
3 Saiu então Pedro com aquele outro discípulo, e foram ao sepulcro.
4 Pétẽ ag tóg mũ mũ, hã ra ũ ẽn tóg Pedro kã raran ke mũ, kỹ tóg tá jun vén mũ.
4 Corriam juntos, mas aquele outro discípulo correu mais depressa do que Pedro e chegou primeiro ao sepulcro.
5 Kỹ tóg pãró nor ẽn ki pãnh ke kỹ kãtá kur ẽn vég mũ, ti pãg ja ti, hã ra tóg kãra rã ja tũ nĩ.
5 Inclinou-se e viu ali os panos no chão, mas não entrou.
6 Kỹ Simão Pedro tóg ti nón tá jun mũ gé, hã ra tóg inhhã kãra rã mũ, ti kej kãra, Pedro ti. Kỹ tóg kur ẽn vég mũ gé sir.
6 Chegou Simão Pedro que o seguia, entrou no sepulcro e viu os panos postos no chão.
7 Ti krĩ pãg ja vỹ vyr mỹ nĩ nĩ, kónhpẽn kỹ.
7 Viu também o sudário que estivera sobre a cabeça de Jesus. Não estava, porém, com os panos, mas enrolado num lugar à parte.
8 Kỹ ũ ẽn tóg ti nón kãra rã mũ gé sir, kỹ tóg ã tỹ ven kỹ: “hã ja vẽ,” he mũ.
8 Então entrou também o discípulo que havia chegado primeiro ao sepulcro. Viu e creu.
9 Vãhã ag tóg ki kanhró nỹtĩ. Tag to hã ag tóg ti vĩ to jykrén há han ja tũ nĩ ver, ti to nén rán kỹ nĩ ẽn to, ti tỹ ã ter kar kỹ rĩr mãn ke ẽn to. Vãhã ag tóg ki kanhró nỹtĩ.
9 Em verdade, ainda não haviam entendido a Escritura, segundo a qual Jesus devia ressuscitar dentre os mortos.
10 Ag tỹ ti kej tỹ kuprã nỹ ve kar kỹ ag tóg vỹnvỹn ke mũ, ãjag ĩn ra.
10 Os discípulos, então, voltaram para as suas casas.
11 Hã ra Maria Madalena fi tóg tá jẽ nĩ, ti kej nor nĩ ẽn tá. Fỹ fi tóg jẽ nĩ. Fi fỹ kỹ fi tóg ti kej to pãnh ke kỹ (fi tóg) kãtá ẽvãnh mũ sir.
11 Entretanto, Maria se conservava do lado de fora perto do sepulcro e chorava. Chorando, inclinou-se para olhar dentro do sepulcro.
12 Kỹ fi tóg ũn régre ag vigvég mũ. Topẽ tỹ jẽgnẽ jafã ag vẽ. Kur kupri rĩnh kỹ ag nĩgnĩg kỹ nỹtĩ, Jesus nỹgja tá, ti kej kãtá. Ũ tóg ti krĩ nĩgja tá nĩ, kỹ ũ tóg ti pẽn nỹtĩgja tá nĩ gé.
12 Viu dois anjos vestidos de branco, sentados onde estivera o corpo de Jesus, um à cabeceira e outro aos pés.
13 Kỹ ag tóg fi mỹ: “ã tỹ ũ jãvãnh kỹ fỹ nẽ, jỹ?” he mũ. Kỹ fi tóg ag mỹ: “inh Senhor va ag tóg mũ ja nĩ, hã ra sóg ag tỹ hẽ ra ti va mũ ja ẽn ki kagtĩg nĩ,” he mũ.
13 Eles lhe perguntaram: Mulher, por que choras? Ela respondeu: Porque levaram o meu Senhor, e não sei onde o puseram.
14 Kỹ fi tóg vẽsykã ẽvãnh mũ, hã ra Jesus tóg tá jẽ nĩ. Hã ra fi tóg ti ki kagtĩg nĩ.
14 Ditas estas palavras, voltou-se para trás e viu Jesus em pé, mas não o reconheceu.
15 Kỹ tóg fi mỹ: “ã tỹ ũ jãvãnh kỹ fỹ nẽ, jỹ?” he mũ gé. Hã ra fi tóg ti to: “ti hỹn tỹ ka kré tag ki rĩr tĩ jẽ, he sóg mũ,” he mũ. Hã kỹ fi tóg ti mỹ: “ã mỹ ag tỹ hẽn ra ti va mũ vég tũ, vỹ?” he mũ.
15 Perguntou-lhe Jesus: Mulher, por que choras? Quem procuras? Supondo ela que fosse o jardineiro, respondeu: Senhor, se tu o tiraste, dize-me onde o puseste e eu o irei buscar.
16 Kỹ Jesus tóg fi mỹ: “Maria',” he mũ, fi jiji tó kỹ. Kỹ fi tóg ti tỹ fi mỹ fi jyjy tó kỹ (fi tóg) vãhã ti ki kanhrãn mũ sir. Kỹ fi tóg ti mỹ: “Raboni', ã hã mỹ'?” he mũ. Hebreu vĩ ki fi tóg tó mũ, hã kỹ fi tóg: “Raboni',” he mũ. Ẽg vĩ ki ẽg tóg tag to: “Senhor,” he tĩ. Fi tỹ vãhã Jesus ki kanhrãn kỹ nĩn kỹ fi tóg ti mỹ ke mũ.
16 Disse-lhe Jesus: Maria! Voltando-se ela, exclamou em hebraico: Rabôni! {que quer dizer Mestre}.
17 Hã ra Jesus tóg fi mỹ: “inh vóg tũg nĩ ver,” he mũ. “Isỹ ver inh panh ra tãprynh ke vẽ. Inh kanhkã ag mỹ tónh tĩg nĩ hã ra. Ag mỹ: “isỹ ver inh panh venh tĩg ke vẽ, hã ra tóg tỹ ãjag panh nĩ gé, he tóg,” hemnĩ. “Isỹ ver inh Topẽ to tãprynh ke vẽ, kỹ tóg tỹ ãjag Topẽ nĩ gé, he ti,” hemnĩ ag mỹ,” he tóg Jesus ti, Maria Madalena fi mỹ.
17 Disse-lhe Jesus: Não me retenhas, porque ainda não subi a meu Pai, mas vai a meus irmãos e dize-lhes: Subo para meu Pai e vosso Pai, meu Deus e vosso Deus.
18 Kỹ fi tóg tĩ mũ, ti mré mũgtĩ ag mỹ tó jé. “Ẽg Senhor ve inh,” he fi tóg mũ. Kỹ fi tóg ag mỹ tó kãn mũ sir, ti tỹ fi mỹ nén tó mũ ẽn ti.
18 Maria Madalena correu para anunciar aos discípulos que ela tinha visto o Senhor e contou o que ele lhe tinha falado.
19 Kurã ẽn kã, semana tỹ kurã ve ẽn tỹ rãkãnh kỹ ag tóg vẽnhmãn kỹ nỹtĩ, ĩn ũ krẽm, ti mré mũ tĩ ag. Hã ra ag tóg jãnkã nĩfénh ja nĩ, chave tỹ, ag tỹ ẽprã pã'i ag kamẽg kỹ. Hã ra Jesus tóg vãhã vẽnh ven mũ, ag kãki, kỹ tóg ag mỹ: “mỹ sér nỹtĩmnĩ,” he mũ.
19 Na tarde do mesmo dia, que era o primeiro da semana, os discípulos tinham fechado as portas do lugar onde se achavam, por medo dos judeus. Jesus veio e pôs-se no meio deles. Disse-lhes ele: A paz esteja convosco!
20 Tag tó kỹ tóg ag mỹ ã nĩgé nug ven mũ, ã jẽn'yr ti ke gé. Kỹ tóg ag mỹ sér tĩ sir, ag tỹ ẽg Senhor ven kỹ.
20 Dito isso, mostrou-lhes as mãos e o lado. Os discípulos alegraram-se ao ver o Senhor.
21 Kỹ tóg ag mỹ ke mãn mũ. “Mỹ sér nỹtĩmnĩ,” he tóg. “Inh panh tỹ inh jẽnẽ vẽ. Kỹ sóg ũri ãjag jẽnẽg mũ gé, ti tỹ inh jẽnẽ ri ke,” he tóg.
21 Disse-lhes outra vez: A paz esteja convosco! Como o Pai me enviou, assim também eu vos envio a vós.
22 Tag tó kar tóg ag ki hu he mũ, ag kar ki, kỹ tóg ag mỹ: “Topẽ kuprĩg vỹ tỹ ãjag jagrẽ nỹtĩ ha,” he mũ.
22 Depois dessas palavras, soprou sobre eles dizendo-lhes: Recebei o Espírito Santo.
23 “Ãjag tỹ ũ mỹ: “ã tỹ Topẽ vĩ mranh ja ẽn tỹ tóg vẽnh pãte fón mũ,” hen kỹ tóg vẽnh pãte fón kỹ nĩ nĩ. Ãjag tỹ ũ mỹ: “ã mỹ ti vẽnh pãte fón ke tũ nĩ,” hen kỹ tóg vẽnh pãte fón ke tũ nĩ,” he tóg, Jesus ti, ti tỹ ag mỹ vẽnh ven vén kỹ.
23 Àqueles a quem perdoardes os pecados, ser-lhes-ão perdoados; àqueles a quem os retiverdes, ser-lhes-ão retidos.
24 Hã ra Tomé vỹ ag mré nĩ ja tũ nĩ, ag tỹ Jesus vég mũ ẽn kã. Tomé ẽn vẽ, ag tỹ ũ to: “ũn vẽgni,” he mũ ẽn vẽ, Jesus mré tĩ tĩ ũ ẽn ti.
24 Tomé, um dos Doze, chamado Dídimo, não estava com eles quando veio Jesus.
25 Ag tỹ Tomé ẽn ve kỹ ag tóg ti mỹ: “ẽg Senhor ve ẽg,” he mũ. Hã ra tóg ag mỹ: “ti nĩgé nug ve sór inh mũ,” he mũ, “isỹ ag tỹ prego tỹ ti nĩgé nugnón ja ẽn mẽ jé, inh nĩgé tỹ,” he tóg mũ. “Kỹ sóg ti jẽn'yr ki mẽnh ke mũ gé, sỹ ki ti kusón ja ẽn mẽ jé. Ke tũ nĩ (mũ) ra isóg kri nĩm ke tũ pẽ nĩ, ti rĩr mãn kri,” he tóg, Tomé ti.
25 Os outros discípulos disseram-lhe: Vimos o Senhor. Mas ele replicou-lhes: Se não vir nas suas mãos o sinal dos pregos, e não puser o meu dedo no lugar dos pregos, e não introduzir a minha mão no seu lado, não acreditarei!
26 Kurã tỹ 8 (ke) tũg kỹ ag tóg vẽnh mãn kỹ nỹtĩ gé, kỹ Tomé vỹ ag mré nĩ gé. Ĩn jãnkã vỹ ki chaven kỹ nỹtĩ. Kỹ Jesus tóg ag mỹ vẽnh ven mãn mũ, ag mré jẽn kỹ. Kỹ tóg ag mỹ: “mỹ sér nỹtĩmnĩ,” he mũ.
26 Oito dias depois, estavam os seus discípulos outra vez no mesmo lugar e Tomé com eles. Estando trancadas as portas, veio Jesus, pôs-se no meio deles e disse: A paz esteja convosco!
27 Kỹ tóg vẽsỹmér Tomé mỹ: “ã nĩgé tỹ inh nĩgé nugnor mẽ,” he mũ. “Ã nĩgé tỹ inh jẽn'yr kusón ja ẽn ti mẽ gé. Kri nĩmnĩ, to: “vẽnh ó vẽ,” he mãn tũg nĩ,” he tóg, Jesus ti.
27 Depois disse a Tomé: Introduz aqui o teu dedo, e vê as minhas mãos. Põe a tua mão no meu lado. Não sejas incrédulo, mas homem de fé.
28 Kỹ Tomé tóg ti mỹ: “inh Senhor,” he mũ. “Topẽ',” he tóg.
28 Respondeu-lhe Tomé: Meu Senhor e meu Deus!
29 Kỹ Jesus tóg ti mỹ: “vãhã ã tóg kri nĩm sór mũ ha, ã tỹ inh ve kỹ,” he mũ. “Ũ tỹ ã tỹ inh vég tũ ra kri nĩm mũ ẽn mỹ tóg vĩ há pẽ han ke mũ, Topẽ ti,” he tóg, Jesus ti, ti tỹ ag mỹ vẽnh ven mãn kỹ.
29 Disse-lhe Jesus: Creste, porque me viste. Felizes aqueles que crêem sem ter visto!
30 Jesus vỹ ag rĩnve ẽg tỹ nén han vãnh hyn han kãn ja nĩgtĩ, nén tỹ hẽn ri ke, hã ra sóg rán kãn ja tũ nĩ.
30 Fez Jesus, na presença dos seus discípulos, ainda muitos outros milagres que não estão escritos neste livro.
31 Sỹ livro tag rán vẽ, ũ tỹ vẽnh rá tag vég mũ kar ẽn ag tỹ Jesus ki ge sór jé, ag tỹ ti to: “Cristo vỹ tỹ ti nĩ, Topẽ kósin vỹ tỹ ti nĩ,” he jé. Kỹ ãjag tỹ ti ki ge kỹ ãjag tóg rĩr krỹg ja tũ ẽn venh ke mũ, ti tugrĩn, mỹr, ha mẽ.
31 Mas estes foram escritos, para que creiais que Jesus é o Cristo, o Filho de Deus, e para que, crendo, tenhais a vida em seu nome.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.