Atos 28

Topẽ vĩ rá (KGPNT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Ẽg tỹ ga tá nỹtĩn kỹ ẽg tóg ga jiji mẽg mũ, hã vỹ: Malta, he mu.
1 Quando já estávamos em terra, sãos e salvos, soubemos que a ilha se chamava Malta.
2 Tá ke ag tóg ẽg jagãgtãn mũ. Kỹ ag tóg pĩn han mũ. Ẽg mỹ ag tóg: “kãge jẽg ra,” he mũ, ta kutẽ kỹ, kusa jagy tĩn kỹ. Kanhgág ri ke ag vẽ, tá ke ag.
2 Os moradores dali nos trataram com muita bondade. Como estava chovendo e fazia frio, acenderam uma grande fogueira.
3 Kỹ Paulo tóg pĩnh tĩ mũ, kỹ tóg pĩ ki nĩn mũ. Hã ra pỹn tóg pĩ kãkã nỹ ja nĩ. Rỹ mẽ kỹ tóg tim ke kỹ Paulo prãg mũ, ti nĩgé ki.
3 Paulo ajuntou um feixe de gravetos e os estava jogando no fogo, quando uma cobra, fugindo do calor, agarrou-se na mão dele.
4 Kỹ tá ke ag tóg pỹn ẽn vég mũ, ti tỹ ti nĩgé to sa kỹ. Kỹ ag tóg jagnẽ mỹ: “ũ tén tĩ hỹn vẽ,” he mũ. “Goj tán kren, hã ra tóg ã tỹ nén han jan kajãm mũ,” he ag tóg, Paulo to.
4 Os moradores da ilha viram a cobra pendurada na mão de Paulo e comentaram: — Este homem deve ser um assassino. Pois ele escapou do mar, mas mesmo assim a justiça divina não vai deixá-lo viver.
5 Hã ra Paulo tóg pỹn kãvén mũ, pĩ ki tóg tỹ vén mũ. Hã ra tóg kaga tũ nĩ, ti nĩgé ti, Topẽ tỹ ti tỹ há' hen kỹ.
5 Mas Paulo sacudiu a cobra para dentro do fogo e não sentiu nada.
6 Hã ra ag tóg ti tugnỹm mũ, ti kãnhpar ve jé, ke tũ nĩ kỹ ti ter kỹ kutẽ ve jé. Hã kỹ ag tóg ti vég nỹtĩ, hora tỹ hẽn ri ke ki. Hã ra tóg ke tũ nĩ. Kỹ ag tóg ti to jykrén mãn mũ. “Topẽ tũ mỹ vó?” he ag tóg mũ, ón kỹ, Paulo to. Ag mỹ tóg e tĩ, hã kỹ ag tóg ti to: “topẽ hỹn,” he mũ.
6 Eles pensavam que ele ia ficar inchado ou que ia cair morto de repente. Porém, depois de esperar bastante tempo, vendo que não acontecia nada, mudaram de ideia e começaram a dizer que ele era um deus.
7 Goj vãso tá ke ẽn ag kãfór vỹ tỹ Públio nĩ. Tá tóg ĩn nĩ, ã japỹ tá. Ẽg tỹ tón nỹtĩ tag tá tóg kakó nĩ, ti ĩn ti. Kỹ tóg ẽg mỹ: “kãge jẽg ra,” he mũ. Ti mré ẽg tóg kurã tãgtũ han mũ.
7 Perto daquele lugar havia algumas terras que pertenciam a Públio, o chefe daquela ilha. Ele nos recebeu muito bem, e durante três dias nós fomos seus hóspedes.
8 Hã ra Públio panh tóg kaga nỹ nĩ. Jãgfa kyvénh han tóg, kỹ tóg to rỹg nỹ nĩ gé. Kỹ Paulo tóg ti venh rã mũ. Kỹ tóg ti to Topẽ mré vĩ mũ. Ã nĩgé tỹ tóg ti mẽg mũ, kỹ tóg há' he mũ sir.
8 O pai dele estava de cama, doente com febre e disenteria. Paulo entrou no quarto, fez uma oração, pôs as mãos sobre ele e o curou.
9 Ti han kỹ vẽnh kagyga kar ag vỹ tá junjun mũ sir, goj vãso ẽn tá. Kỹ tóg ag tỹ há' he kãn mũ, Paulo ti.
9 Depois disso os outros doentes da ilha vieram e também foram curados.
10 Kỹ ag tóg ẽg ki rĩr há han mũ. Ẽg tỹ kar kỹ canoa ũ kãra ge kỹ ag tóg ẽg mỹ ẽg tỹ nén ve sór mũ kar ẽn vin mũ.
10 Eles mostraram muito respeito por nós e, quando embarcamos, puseram no navio tudo o que precisávamos para a viagem.
11 Kysã tãgtũ tũg kỹ ẽg tóg canoa ũ kãra ge mũ sir. Cidade tỹ Alexandre tá ke vẽ gé, canoa ẽn. Tá tóg kusa fĩn rã ja nĩ, Malta tá. Ti rá vỹ tỹ ti vẽgni kãggrá nĩ, ti retrato ẽn ti. Ón kỹ Romano ag topẽ ũ vẽ, ti vẽgni kãggrá ti.
11 Depois de ficarmos três meses na ilha, embarcamos num navio da cidade de Alexandria, que tinha na proa a figura dos deuses gêmeos Castor e Pólux. O navio tinha passado o inverno na ilha.
12 Tá pa kỹ ẽg tóg mũ kỹ cidade tỹ Siracusa tá krỹg mũ. Kỹ ẽg tóg tá kurã tãgtũ tũg mũ.
12 Nós chegamos à cidade de Siracusa, onde ficamos três dias.
13 Tá pa kỹ ẽg tóg cidade tỹ Régio tá junjun mũ. Tỹ vaj kỹ kãka tóg ẽg vóg há han mũ. Hã kỹ ẽg tóg kurã régre tũg kỹ cidade tỹ Pozuoli tá junjun mũ sir.
13 Dali seguimos viagem e chegamos à cidade de Régio. No dia seguinte o vento começou a soprar do sul, e em dois dias chegamos a Pozuoli.
14 Tá ẽg tóg Jesus mré ke ag vég mũ, kỹ ag tóg ẽg mỹ: “ẽg mré semana tũg nĩ ver,” he mũ. Kar kỹ ẽg tóg cidade tỹ Roma ra mũ mũ sir.
14 Nessa cidade encontramos alguns cristãos que nos pediram que ficássemos com eles uma semana. E assim chegamos a Roma.
15 Roma tá ke ag tóg ẽg kãmũ mẽ ja nĩ, Jesus mré ke ag. Kỹ ag tóg ẽg venh kãmũ mũ. Cidade tỹ Ápio jamã he mũ ẽn tá ag tóg ẽg kato tẽgtẽ mũ, ẽmã tỹ Venda Tãgtũ he mũ ẽn tá ke gé. Paulo tỹ ag ve kỹ ti fe tóg mrin ke mũ. Kỹ tóg Topẽ mỹ vĩ há han mũ. Ti krĩ tóg kãnhvy' he mũ sir.
15 Os irmãos de Roma tinham recebido a notícia da nossa chegada e foram se encontrar conosco nos povoados de Praça de Ápio e de Três Vendas. Ao ver esses irmãos, Paulo agradeceu a Deus e se animou.
16 Ẽg tỹ cidade mág tỹ Roma tá junjun kỹ Paulo tóg vyr mỹ nĩ nĩ, vẽse ũ ag mré tóg nĩ tũ nĩ. Soldado pir hã tóg ti ki rĩr mũ. Capitão tóg ti mỹ tag to: “hej,” he ja nĩ.
16 Quando entramos em Roma, Paulo recebeu permissão para morar por sua conta, guardado por um soldado.
17 Kurã tãgtũ tũg kỹ Paulo tóg Israel kãfór ag jé prẽr mũ. Ag vẽnh mãn kỹ tóg ag mỹ: “inh kanhkã',” he mũ. “Se kỹ inh jẽ, Jerusalém tá, kỹ ag tóg tá fóg tỹ Romano ag mỹ inh fẽg, isỹ nén ũ han tũ hã ra, isỹ ẽg jykre mranh tũ hã ra, isỹ ẽg jóg'jóg tỹ ẽg mỹ vẽnh jykre nĩm ja ẽn mranh tũ hã ra,” he tóg.
17 Três dias depois, Paulo convidou os líderes dos judeus de Roma para se encontrarem com ele. Quando estavam reunidos, ele disse: — Meus irmãos, eu não fiz nada contra o nosso povo, nem contra os costumes que recebemos dos nossos antepassados. Mesmo assim eu fui preso em Jerusalém e entregue aos romanos.
18 “Fóg tỹ Romano ag tóg inh kavãn sór mũ vẽ, ag tỹ inh ki jẽmẽ kar kỹ. Isỹ nén han ja tũ to sóg ter ke tũ nĩ vẽ.
18 Eles me interrogaram e queriam me soltar, pois não acharam nenhum motivo para me condenar à morte.
19 Hã ra Israel ag tóg inh kato vĩ, hã kỹ sóg sir pã'i mág tỹ Imperador ve sór mũ, ag tỹ isén tũ nĩ jé. Hã ra sóg ẽg povo kavénh sór tũ nĩ, Imperador jo,” he tóg.
19 Mas os judeus não queriam que me soltassem. Por isso fui obrigado a pedir para ser julgado pelo Imperador, embora eu não tenha nenhuma acusação para fazer contra o meu próprio povo.
20 “Hã kỹ sóg ãjag jé prẽr mũ, sỹ ãjag ki jẽmẽ jé. Ẽg povo tỹ Israel kar vỹ Cristo ve sór mũ. Sỹ Cristo tó hã to sóg se kỹ jẽ nĩ,” he tóg, Paulo ti.
20 Foi por esse motivo que pedi para ver vocês e conversarmos. Estou preso com estas correntes de ferro por causa daquele que o povo de Israel espera.
21 Kỹ ag tóg ti mỹ: “ũ tóg ẽg mỹ ã to vẽnh rán han ja tũ nĩ, Judéia tá,” he mũ ti mỹ, pã'i ag. “Kỹ ẽg kanhkã ũ tóg ẽg ki jun ja tũ nĩ jé, ti tỹ ẽg mỹ ã tỹ nén ũ kórég han mũ ẽn tó jé,” he ag tóg.
21 Então eles disseram: — Nós não recebemos nenhuma carta da Judeia a seu respeito. Também nenhum dos nossos irmãos veio de lá com qualquer notícia ou para falar mal de você.
22 “Hã ra tóg ẽg tỹ ã ki jẽmẽnh há tĩ, ã tỹ nén to jykrén mũ ti. Vẽnh jykre tãg tag kato ag tóg vĩ tĩ, vẽnh kar ag, hã kỹ tóg ẽg tỹ ã ki jẽmẽnh há tĩ,” he ag tóg ti mỹ, Israel mág ag.
22 Mas gostaríamos de ouvir você dizer o que pensa, pois sabemos que, de fato, em todos os lugares falam contra essa seita à qual você pertence.
23 Kỹ ag tóg ti mỹ kurã nĩm mũ. Kỹ ũn e ag tóg vẽnh mãn mũ sir, ti tỹ ĩn krẽm nĩ ẽn tá. Ag mỹ tóg Topẽ tỹ tỹ ẽg pã'i nĩ kãmén mũ. Jesus kãmén tóg mũ, ag tỹ hẽn ri ke mũn ti ki ge jé. Moisés tỹ ag mỹ vẽnh jykre nĩm ja ẽn tó tóg mũ sir ag mỹ, vãsỹ Topẽ vĩ tó tĩ ag vĩ ke gé. Vẽnh rá ẽn ki tóg ag mỹ Jesus ti ven mũ sir. Kusã ki ag tóg kãmũ ja nĩ, tỹ vẽmén nỹtĩ ki ag tóg kutyg mũ.
23 Então marcaram um dia com Paulo. Nesse dia, muitos deles foram ao lugar onde Paulo estava. Desde a manhã até a noite ele lhes anunciou e explicou a mensagem sobre o Reino de Deus . E, por meio da Lei de Moisés e dos livros dos Profetas , procurou convencê-los a respeito de Jesus.
24 Kỹ tóg ũ ag mỹ ki hã tó ti, Paulo tỹ ag mỹ nén tó mũ ti, kỹ ag tóg kri fig mũ. Hã ra tóg ũ ag mỹ há tũ nĩ.
24 Alguns aceitaram as suas palavras, mas outros não creram.
25 Hã kỹ ag tóg vẽnh kãpugpóv kỹ nỹtĩ. Kỹ ag tóg mũ mũ, Paulo tỹ ag mỹ tag tó kar kỹ, ha mẽ. Ag mỹ tóg: “Topẽ kuprĩg tóg tó há han ja nĩ, ti tỹ Topẽ vĩ tó tĩ tỹ Isaías mỹ: ag mỹ tag tó, hen kỹ,” he tóg.
25 Então todos foram embora, conversando entre si. Mas, antes que saíssem, Paulo ainda disse mais uma coisa: — O Espírito Santo tinha razão quando falou por meio do profeta Isaías aos antepassados de vocês.
26 “Ẽg jóg'jóg ag mỹ tóg tag tó ja nĩ, hã mẽ: “povo tag mỹ tag tó, hã mẽ: mẽ jé ãjag tóg ke mũ, ón kỹ, hã ra ãjag tóg to jykrén ke tũ nĩnh mũ, hemnĩ,” he tóg.
26 Pois ele disse a Isaías: “Vá e diga a esta gente: Vocês ouvirão, mas não entenderão; olharão, mas não enxergarão nada.
27 “Kỹ ag tóg ki kagtĩg nỹtĩnh mũ. Povo tag ag vỹ krĩ tũ nỹtĩ, nĩgrẽg kutu ag tóg nỹtĩ gé, kanẽ kyvó ag tóg nỹtĩ gé, ag tỹ nén ũ ve sór tũ nỹtĩn kỹ, ag tỹ jẽmẽ sór tũ nỹtĩn kỹ, ag tỹ to jykrén sór tũ nỹtĩn kỹ ke gé. Hã kỹ ag tóg inh ki ge sór tũ nỹtĩ gé, kỹ sóg ag tỹ há' henh ke tũ nĩ gé,” he tóg, Isaías ti,” he tóg mũ, Paulo ti, Israel ag mỹ.
27 Pois a mente deste povo está fechada; eles taparam os ouvidos e fecharam os olhos. Se eles não tivessem feito isso, os seus olhos poderiam ver, e os seus ouvidos poderiam ouvir; a sua mente poderia entender, e eles voltariam para mim, e eu os curaria — disse Deus.”
28 “Hã kỹ sóg, ãjag mỹ tó mũ,” he tóg, Paulo ti. “Ãjag tỹ mẽ jãvãnh nỹtĩn kỹ fóg ag vỹ mẽnh mũ, kanhgág ag ke gé, Topẽ tỹ ag krenkren han sór mũ ti. Kỹ ag tóg ti mỹ: hej, henh mũ,” he tóg, Paulo ti, Israel ag mỹ.
28 E Paulo terminou, dizendo: — Pois fiquem sabendo que Deus mandou a mensagem de salvação para os não judeus! E eles escutarão!
29 Paulo tỹ tag tó kar kỹ Israel ag tóg mũ mũ sir, jagnẽ vĩ kafãn kỹ.
29 [Depois que Paulo disse isso, os judeus foram embora, discutindo com violência.]
30 Paulo vỹ prỹg régre tũg mũ, ã ĩn krẽm nĩn kỹ. Alugar hen kỹ tóg jẽ nĩ, ĩn ẽn ti, kỹ tóg kajãm mũ, Paulo ti, ã jãnkamy tỹ. Kỹ tóg ũ tỹ ti mré vĩ sór mũ mỹ: “kãrã ra,” he ti.
30 Durante dois anos Paulo morou ali numa casa alugada e recebia todos os que iam vê-lo.
31 Vẽnh kar mỹ tóg Topẽ tỹ tỹ ẽg pã'i nĩ kãmén mũ sir, fe tar han kỹ. Ẽg Senhor tỹ Jesus Cristo kãmén tóg mũ sir. Ũ tóg ti mỹ: “vĩ tũg ra,” he tũ nĩ, ti se kỹ nĩ hã ra.
31 Ele anunciava o Reino de Deus e ensinava a respeito do Senhor Jesus Cristo, falando com toda a coragem e liberdade.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 28, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.