Mateus 22

Ɛkáti Nku Nkɔ (KENNT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Yesu apɛt abho bɛghati bhɔ mɛnyɨŋ ndǔ bakay.
1 De novo Jesus usou parábolas para falar ao povo. Ele disse:
2 Yí bɛ, “Mbák Mandɛm achi nɛ bho mbɔ Mfɔ wap, mɛnyɨŋ bɛ́bhak mbɔ ɛnyu ɛchi ndǔ nɛkay ɛnɛn. Mfɔ amɔt anak nyaka ɛpǎ nɛbhay ntá mɔ́ywi.
2 — O
3 Mpok ɛpa ákwáy nɔ́kɔ́, ató bɔ̌-bɛtok abhi bɛ́ mándɔ́k mángátí bǒ abhɛn yi ánáká bɛ mpok akway. Kɛ yɛ̌ amɔt kɛ twɔ.
3 Depois mandou os empregados chamarem os convidados, mas eles não quiseram vir.
4 Apɛt abhɨŋɨ bɔ̌-bɛtok abhi báchák aghati bhɔ bɛ, ‘Dɔ́k ká ghati bo abhɛn nnáká bɛ́ ngwáy bhɔ bɛsɛnɛ́ mpɔŋ nɛ mǎnáŋ mana nɛnyíɛ́, yɛ̌ntɨkɨ ɛnyɨŋ ɛ́náŋ ɛ́chí téé. Dɔ́k ká ghati bhɔ mántwɔ́.’
4 Então mandou outros empregados com o seguinte recado: “Digam aos convidados que tudo está preparado para a festa. Já matei os bezerros e os bois gordos, e tudo está pronto. Que venham à festa!”
5 Kɛ ndǔ bo abhɛn yi ánáká mankɛm, yɛ̌ mmu amɔt abhɨ́kɨ́ fyɛ ntí. Mánkʉ nɔkɔ chi ɛbhap mɛnyɨŋ. Amɔt arɔk ɛbhɨ ɛyi, achák arɔk chí ɛkɛrɛ́siɛ ɛyi,
5 — Mas os convidados não se importaram com o convite e foram tratar dos seus negócios: um foi para a sua fazenda, e outro, para o seu armazém.
6 abhɛ́nɛ́fú bákɛ́mti bɔ̌-bɛtok abhɛn mfɔ wu átó, bádɛn mbɔ nnya baway.
6 Outros agarraram os empregados, bateram neles e os mataram.
7 Mfɔ wu abhɔ́ŋ bɛyǎ bɛběntɨ. Ató batɛmɛ́ nɛnu bhi bárɔ́k báwáy bǒbhɔ, básɔ́ŋ ɛtɔk ɛyap.
7 O rei ficou com tanta raiva, que mandou matar aqueles assassinos e queimar a cidade deles.
8 Abhɨŋɨ yɛ bɔ̌-bɛtok abhi arɛm bɛ, ‘Mpok ɛpa akway. Kɛ bǒ abhɛn nnáká bátɔŋ bɛ babhɨkɨ kway bǒ abhɛn bátwɔ̀ ndǔ ɛpǎ ɛya.
8 Depois chamou os seus empregados e disse: “A minha festa de casamento está pronta, mas os convidados não a mereciam.
9 Dɔ́k yɛ́ ká ndǔ yɛ̌ntɨkɨ mbay, mǎnák yɛ̌ntɨkɨ mmu anɛ bǎghɔ́, bɛ́ ántwɔ́ ndǔ ɛpǎ nɛbhay.’
9 Agora vão pelas ruas e convidem todas as pessoas que vocês encontrarem.”
10 Bɔ̌bɛtok bhɔ bárɔ́k bakʉ mbɔ ɛnyǔ yi ághátí bhɔ. Bábhɨ́ŋɨ yɛ̌ntɨkɨ mmu. Mmǔ mbʉ́mbʉ mǎmbɨŋɨ bhɨ́ŋɨ, mmǔ ndɨ́ndɨ́ mǎmbɨŋɨ bhɨŋɨ. Ɛ́kʉ́ ɛkɛt ɛpǎ nɛbhay ɛ́jwí nɛ bo.
10 — Então os empregados saíram pelas ruas e reuniram todos os que puderam encontrar, tanto bons como maus. E o salão de festas ficou cheio de gente.
11 “Kɛ mpok mfɔ áchwé anywɔ́p bɛghɔ bǒ abhɛn yi ánáká, aghɔ́ bɛ́ mmu amɔt abhɨkɨ bhɔŋ nkú-nɛbhay amʉɛt.
11 Quando o rei entrou para ver os convidados, notou um homem que não estava usando roupas de festa
12 Abhɛ́p mmu wu bɛ, ‘Nkwǎnɛ, ɔkʉ́ ná kɛ ɔ̌chwe fá, nkú-nɛbhay wɔ amʉɛt tí?’ Ɛcha mmu wu ɛnyɨŋ bɛrɛm.
12 e perguntou: “Amigo, como é que você entrou aqui sem roupas de festa?”
13 Mfɔ achyɛ ɛyɔŋ bɛ mánkɛ́m yi mángwɔ́t amɔ nɛ bɛkak, mámɛsɛ nɛfí ndǔ ɛjuri. Arɛ́, bo bábhak ndǔ nɛdǐ kɛbhɔ nɛ nɛnyiɛ́ ámɛ́n.”
13 Então o rei disse aos empregados: “Amarrem os pés e as mãos deste homem e o joguem fora, na escuridão. Ali ele vai chorar e ranger os dentes de desespero.”
14 Yesu ánáŋá nɔ́kɔ́ bɛtɛm nɛkay ɛnɛn, arɛm bɛ, “Mandɛm ǎnak bɛyǎ bho, kɛ ǎyap chí bǎrú.”
14 E Jesus terminou, dizendo:
15 Ɛ́bhɨ́kɨ́ tat, mbɔk bǒnkwɔ Fárisi bárɔ́k báté ɛyu, babho bɛyaŋ ɛnyǔ bákway bɛkʉ Yesu ánkwɛ́n anyu, bɛ bɔ mámbɔ́ŋ mbi bɛkɛm yi.
15 Os fariseus saíram e fizeram um plano para conseguir alguma prova contra Jesus.
16 Báká ɛyɔŋ ɛ́mɔt, bátó mbɔk bakoŋo bhap nɛ mbɔk bo Israɛl abhɛn báté ansɛm Hɛ́rɔd ntá Yesu bɛ mámbɛ́p yi bɛ, “Ntɔŋ, sɛ́rɨ́ŋɨ́ bɛ́ wɔ ɔchí mmu tɛtɛp, nɛ bɛ́ ɔ̌tɔ̀ŋ bho mbi Mandɛm tɛtɛp. Sɛ́rɨ́ŋɨ́ bɛ́ ɔpú yɨŋɨ mmu ndǔ bɛsí ɔ́ncháy yi.
16 Então mandaram que alguns dos seus seguidores e alguns membros do partido de Herodes fossem dizer a Jesus: — Mestre, sabemos que o senhor é honesto, ensina a verdade sobre a maneira de viver que Deus exige e não se importa com a opinião dos outros, nem julga pela aparência.
17 Ghatí yɛ bhɛsɛ, ɛbhé yɛsɛ ɛka bɛ sɛ́nchíɛ nkábhɛ́nti ntá Mfɔ Rom kɛ ɛ́bhɨ́kɨ́ ka?”
17 Então o que o senhor acha: é ou não é contra a nossa Lei pagar impostos ao Imperador romano?
18 Yesu arɨŋɨ nkaysi mbʉ́mbʉ yap. Arɛm bɛ, “Bě bho bɛtábhá, ndaká yí mǎmɔ̀ mɛ?”
18 Mas Jesus percebeu a malícia deles e respondeu:
19 Aghati bhɔ bɛ, “Tɔ́ŋ ká mɛ nkáp kpokorok anɛ básɔ̀t bɛchyɛ ndǔ nkábhɛ́nti.” Bátwɔ́ yi nɛ ɛbhɔkɔ nkáp.
19 Tragam a moeda com que se paga o imposto! Trouxeram a moeda,
20 Yesu asɔt akɛ́m awɔ, abhɛ́p bhɔ́ bɛ, “Ntí ághá nɛ́ arɛ? Nɛ nnyɛ́n chi ɛnɛn ághá?”
20 e ele perguntou:
21 Bákɛ́mɛ yí bɛ, “Chí ntí Sísa, Mfɔ Rom. Nɛ nnyɛ́n, chi ɛni.” Yesu aghati yɛ bhɔ bɛ, “Chiɛ́ yɛ́ ka mfɔ Rom yɛ̌ntɨkɨ ɛnyɨŋ ɛnɛ ɛchi ɛyi, mǎnchyɛ Mandɛm yɛ̌ntɨkɨ ɛnyɨŋ ɛnɛ ɛchi ɛnɛ Mandɛm.”
21 Eles responderam: — São do Imperador. Então Jesus disse:
22 Bághókó nɔ́kɔ́ ɛnyɨŋ ɛnɛ Yesu arɛmɛ, bápɔ́p! Bárɔ́ yi, barɔk ɛbhak ɛyap.
22 Eles ficaram admirados quando ouviram isso. Então deixaram Jesus e foram embora.
23 Nkúbhɛ́ nywɔp ɛnɔ, mbɔk bǒnkwɔ Sádusi bárɔ́k ntá Yesu bɛbhɛp yi ɛnyɨŋ ndu bɛkʉ yi ánkwɛ́n anyu. Bǒnkwɔ Sádusi babhɨkɨ noko nyaka bɛ ɛwak ɛ́mɔt bawú bápɛtnsɛm ndǔ nɛpɛ́m.
23 Naquele mesmo dia chegaram perto de Jesus alguns saduceus , afirmando que ninguém ressuscita.
24 Bábhɛ́p Yesu bɛ, “Ntɔŋ, Moses asɨŋ ndǔ ɛbhé ɛyɛsɛ bɛ, mbák mmu ángú ándɔ́ ngɔrɛ́ kɛ bɔ́ kɛbhɔŋ yɛ̌ mmɔ́, mɔ́mayi abhɔŋ bɛsɔt ngɔrɛ́ wu bɛ́ ámbé bɔ nɛ yi ndǔ nnyɛ́n manɔ anɛ ágú.
24 Eles disseram a Jesus: — Mestre, Moisés ensinou assim: “Se um homem morrer e deixar a esposa sem filhos, o irmão dele deve casar com a viúva, para terem filhos, que serão considerados filhos do irmão que morreu.”
25 Bɔ̌ chi amɔt bati tándrámɔt báchí nyaka fá. Anɛ mbɨ abháy ngɔrɛ́, agú ɛnɛ́ yi abhɨkɨ bhɔŋ yɛ̌ mmɔ́. Anɛ ákòŋo yi, asɔt kɛ́nkwɛ́sɛ́ wu ndǔ nɛbhay.
25 Acontece que havia entre nós sete irmãos. O mais velho casou e morreu sem deixar filhos. Assim, ele deixou a viúva para o segundo irmão.
26 Yí nkwɔ agú, kɛbhɔŋ mmɔ́ nɛ kɛ́nkwɛ́sɛ́ wu. Ɛ́fákari ɛnyumɔt nɛ anɛ ájwí bati arat, nɛ bɔ̌mayi bachak nkwɔ.
26 A mesma coisa aconteceu com este, e também com o terceiro, e, finalmente, com todos os sete.
27 Ndǔ ngwɛnti, ngɔrɛ́ wu nkwɔ agú.
27 Depois de todos eles, a mulher também morreu.
28 Ndu ɛchi nɔ, mpok Mandɛm ákʉ̀ bawú mámpɛ́tnsɛm ndǔ nɛpɛ́m, ngɔrɛ́ wu ǎbhák anɛ agha? Ndu bɔ́ mankɛm, bati tándrámɔt, yɛ̌ntɨkɨ mmu wap abhay nyaka yi.”
28 Portanto, no dia da ressurreição, de qual dos sete a mulher vai ser esposa? Pois todos eles casaram com ela!
29 Yesu akɛmɛ bhɔ bɛ, “Bɛkwɛ́nɛ́ bɛ́chí nɛ bhe tontó! Nti achi bɛ bǎbhɨ́kɨ́ rɨŋɨ yɛ̌ chi mɛnyɨŋ ɛbhɛn bɛchi amɛm Ɛkáti Mandɛm nɛ yɛ̌ chi bɛtaŋ Mandɛm.
29 Jesus respondeu:
30 Mpok Mandɛm ákú bawú mámpɛ́tnsɛm ndǔ nɛpɛ́m, bo bábhak mbɔ bɔángɛl awu amfay. Bápú pɛrɛ bhay nɛbhay.
30 Pois, quando os mortos ressuscitarem, serão como os anjos do céu, e ninguém casará.
31 Kɛ mbák mǎmàkati bɛ bawú bapu kway bɛpɛtnsɛm ndǔ nɛpɛ́m, nɔ bǎrɛm bɛ bǎbhɨ́kɨ́ re pay ndǔ Ɛkáti Mandɛm ɛnyɨŋ ɛnɛ yi ágháti bhe? Ɛ́chí amɛm ɛkáti bɛ́ Mandɛm arɛm bɛ,
31 E, quanto à ressurreição dos mortos, será que vocês nunca leram o que Deus disse? Ele afirmou:
32 ‘Mɛ nchí Mandɛm Ábraham, Mandɛm Áisek, nɛ Mandɛm Jekɔ́p!’ Mandɛm achí Mandɛm bo abhɛn bachi nɛpɛ́m. Apú Mandɛm bawú.”
32 “Eu sou o Deus de Abraão, o Deus de Isaque e o Deus de Jacó.” E Deus não é Deus dos mortos e sim dos vivos.
33 Bɛyǎ bo abhɛn báchí nyaka arɛ bághókó nɔ́kɔ́ ɛnyɨŋ ɛnɛ Yesu árɛ́mɛ́, manyu áchók bhɔ, bɛ́yɨ́ŋɨ ɛnyǔ nɛtɔ́ŋ ɛnɛn Yesu átɔ̀ŋ.
33 Quando a multidão ouviu isso, ficou admirada com o ensinamento dele.
34 Bǒnkwɔ Fárisi bághók bɛ ɛnyɨŋ ɛnɛ Yesu ághátí bǒnkwɔ Sádusi ɛ́kʉ́ manyu áchók bhɔ. Báté ɛyu, báyáŋ ɛnyɨŋ ɛ́chák ɛnɛ bábhɛp Yesu.
34 Os fariseus se reuniram quando souberam que Jesus tinha feito os saduceus calarem a boca.
35 Mmǔ wap amɔt anɛ áchí ɛsáyrí ntɔŋ ɛbhé Moses arɔk mɛmɔ Yesu. Abhɛ́p yi bɛ,
35 E um deles, que era mestre da Lei , querendo conseguir alguma prova contra Jesus, perguntou:
36 “Ntɔŋ, ɛbhé ɛnɛ ɛ́chá bɛbhé Moses bɛ́chák chi ɛ́nɛ́?”
36 — Mestre, qual é o mais importante de todos os mandamentos da Lei ?
37 Yesu akɛmɛ yi bɛ, chí ɛbhé ɛnɛ ɛ́rɛ̀m bɛ, “‘Kɔŋ Mandɛm Acha ywɛ nɛ ntɨ ɛnɛ nɛnkɛm, nɛ ɛfóŋó yɛ ɛnkɛm, nɛ nkaysi yɛ nkɛm’.
37 Jesus respondeu:
38 Ɛnɛ́ kɛ ɛchi ɛbhé mbɨ, nɛ yɔ́ kɛ ɛ́chá bɛchak mɛnkɛm.
38 Este é o maior mandamento e o mais importante.
39 Ɛnɛ́ ɛ́jwí bɛpay ɛ́chi mbɔ ɛnɛ́, nɛ ɛ́rɛ̀m bɛ, ‘Kɔ́ŋ ntɨ nkwǎ mbɔ ɛnyu ɔ́kɔ́ŋɔ́ mmʉɛt ɛyɛ.’
39 E o segundo mais importante é parecido com o primeiro: “Ame os outros como você ama a você mesmo.”
40 Bɛbhé ɛbhɛn bɛpay bɛ́kútí yɛ̌ntɨkɨ ɛnyɨŋ ɛnɛ Mandɛm áyàŋ bo mándɨ́ŋɨ́, mbɔ ɛnyǔ ɛchi ndǔ mɛnyɨŋ mɛnkɛm ɛbhɛn Moses ásɨ́ŋɨ́, nɛ ɛbhɛn barɛmɛ́ kɛpɨ̌ntɨ Mandɛm básɨ́ŋɨ́.”
40 Toda a Lei de Moisés e os ensinamentos dos
41 Ɛnɛ́ bǒnkwɔ Fárisi babhʉɛt ɛbhak ɛ́mɔt nɛ Yesu, yi abhɛ́p bhɔ bɛ,
41 Quando os fariseus estavam reunidos, Jesus perguntou a eles:
42 “Ndǔ nkaysi yɛka, Mpɛmɛ Mandɛm afyɛ́ nyaka bariɛp bɛ ǎtò abhɔŋ bɛbhak mmɔ̌ agha?” Bákɛ́mɛ Yesu bɛ, “Abhɔŋ bɛbhak ɛbhárɛ́mɔ Debhít.”
42 — O que vocês pensam sobre o — De Davi! — responderam eles.
43 Yesu arɛm bɛ, “Ná ɛchi yɛ bɛ Ɛfóŋó Mandɛm ákʉ nyaka Mfɔ Debhít ambɨŋɨ yi bɛ ‘Acha?’ Mfɔ Debhít arɛm nyaka bɛ,
43 Jesus tornou a perguntar:
44 ‘Mandɛm Acha arɛm nyaka ntá Acha wa bɛ,
44 “O Senhor Deus disse ao meu Senhor:
45 Yesu abhɛ́p yɛ bhɔ bɛ, mbák Mfɔ Debhít ǎbhɨ̀ŋɨ nyaka Mpɛmɛ́ rɛ́ bɛ Acha. Ná Achǎ-rɛ áyibhiri ambak ɛbhárɛ́mɔ ywi?”
45 Portanto, se Davi chama o Messias de Senhor, como é que o Messias pode ser descendente de Davi?
46 Yɛ̌ mmu kɛkway bɛkɛmɛ Yesu ɛnyɨŋ ɛnɛ yi ábhɛ́bhɛ́ bǒnkwɔ Fárisi. Nɛ bɛ́bhó mpok ɛyɔ, yɛ̌ mmu kɛpɛrɛ mɔ bɛbhɛp yi yɛ̌nyɨŋ.
46 Ninguém podia responder mais nada, e daquele dia em diante não tiveram coragem de lhe fazer mais perguntas.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 22, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.